Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2023
Územní rozpočty v polovině letošního roku dosahují nejlepší finanční kondice od roku 2013. Přestože se hospodaření územních rozpočtů musí nadále potýkat s hospodářským útlumem vyvolaným stále vysokou inflací, tak si kraje a obce v červnu 2023 vedou nadále velmi dobře, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek rozpočtu. Za zlepšením salda územních rozpočtů stojí zejména posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů. Jak poukazují výsledky hospodaření územních rozpočtů, tak kraje a obce pokračují ve zvýšené míře investování. Kapitálové výdaje územních rozpočtů nadále významně rostou, a to i v době stále vysoké inflace, která vede ke zdražení přijatých zápůjček a úvěrů, ale také znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech.
Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) v polovině roku pokračují v trendu akumulace svých úspor na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) a zároveň ve snižování svého dluhu. Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční navýšení kapitálových výdajů je s ohledem na inflaci vnímáno pozitivně, neboť potvrzuje dobrou finanční situaci obcí a krajů, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity. Naopak hromadění vysokých úspor na BÚ i za účelem plánování větších investičních akcí realizovaných převážně z vlastních zdrojů je nadále považováno za nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
Zatímco předchozí makroekonomické predikce Ministerstva financí počítaly s oživením ekonomiky již na konci letošního roku, tak dle aktualizovaného výhledu nastane nezbytné oživení až v následujícím roce. Důvodem je vysoká inflace, která v červnu sice meziročně vzrostla o 9,7 % a poprvé se stala jednocifernou, ale i tak má stále hluboké dopady na spotřebu domácností. Inflace nadále přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa DPH), a tedy i daňových příjmů územních rozpočtů, ale zároveň také zvyšuje jejich výdajovou stránku (např. zdražení úvěrů, stavebních prací, zvýšení cen energií). Dle dosažených výsledků hospodaření lze usuzovat, že územní rozpočty by si měly udržet dobrou finanční pozici i na konci letošního roku, a to i přesto, že ekonomika bude stagnovat.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v polovině roku 2023 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 61,2 mld. Kč. V komparaci s červnem minulého roku saldo rozpočtu vzrostlo o 19,9 %, tj. o 10,2 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 38,7 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 44,9 %, tj. o 12 mld. Kč2. Územní rozpočty nadále vykazují velmi dobré výsledky hospodaření, o čemž svědčí i výše přebytku, která dosáhla historicky nejvyšší hodnoty (viz graf č. 1).
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v červnu 2023 činily 436 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,6 %, tj. o 55,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí pouze 308,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly v polovině roku 241,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,4 %, tj. o 28,4 mld. Kč. Nezávislost územních rozpočtů na státním rozpočtu, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, v červnu letošního roku tvořila 78,3 % a meziročně se snížila. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 204,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,1 %, tj. o 25,3 mld. Kč. V polovině roku 2023 dochází k meziročnímu růstu přijatých transferů územními rozpočty, a to o 15,4 %, tj. o 26 mld. Kč, na 194,7 mld. Kč. Na tom se podílely zejména přijaté neinvestiční transfery, které meziročně vzrostly o 15,4 %, tj. o 24,3 mld. Kč, na 182,2 mld. Kč. Zvýšily se i investiční přijaté transfery, které v červnu 2023 dosáhly 12,6 mld. Kč a meziročně vzrostly 15,3 %, tj. o 1,7 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v červnu 2023 dosáhly 374,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,7 %, tj. o 45,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 269,4 mld. Kč. Dochází k meziročnímu růstu běžných výdajů, které na konci června zaznamenaly nárůst o 13,5 %, tj. o 37,6 mld. Kč, a dosáhly 316,6 mld. Kč. Majoritní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy) a do odvětví dopravy. Meziroční nárůst se týkal i strany kapitálových výdajů, které v polovině letošního roku vzrostly o 15 %, tj. o 7,6 mld. Kč, na 58,8 mld. Kč.
V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, ÚSC v červnu letošního roku realizovaly konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,9 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od ledna letošního roku se tak tyto výdaje vyšplhaly na 4,6 mld. Kč a od počátku vypuknutí konfliktu dokonce na 9,7 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). Od počátku vypuknutí konfliktu byly ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 8,7 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje se v polovině roku 2023 navrátily do dobré finanční kondice, neboť opět hospodaří s přebytkem rozpočtu. Zatímco v květnu skončil jejich výsledek hospodaření v deficitu, tak v červnu již dosáhl kladné výše, a to 24,5 mld. Kč. Přebytek hospodaření se meziročně mírně zvýšil o 1,4 %, tj. o 0,3 mld. Kč a překonal i saldo rozpočtu z roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19. V porovnání s rokem 2021 se sice saldo rozpočtu snížilo, i přesto se jedná stále o druhý nejlepší výsledek hospodaření od roku 2013 (viz graf č. 2). Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 saldo hospodaření dosáhlo 5,5 mld. Kč a meziročně vzrostlo více jak dvojnásobně2. V červnu letošního roku hospodařilo s kladným saldem celkem 12 krajů. V deficitu se ocitl pouze Jihomoravský kraj. Naopak nejvyšší přebytek rozpočtu vykázal Středočeský a Moravskoslezský kraj.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů na konci června letošního roku činily 205,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 16,6 %, tj. o 29,3 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 příjmy činí pouze 93,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů dosáhly v červnu 52,2 mld. Kč (meziroční růst o 13,3 %, tj. o 6,1 mld. Kč) a tvořily 56 % celkových příjmů očištěných o přímé náklady na vzdělávání. Tento podíl značí určitou závislost krajů na přijatých transferech ze státního rozpočtu a státních fondů a jejich relativně nižší soběstačnost na rozdíl od obcí.
Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán růstem daňových příjmů, které se navýšily o 14,8 %, tj. o 6 mld. Kč, na 46,5 mld. Kč. Nárůst byl zaznamenán zejména u inkasa DPPO, které vzrostlo o 23,3 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 11,1 mld. Kč. Dále vzrostlo inkaso DPFO o 26,4 %, tj. o 2 mld. Kč, na 9,7 mld. Kč a inkaso DPH o 8,1 %, tj. o 1,9 mld. Kč, na 25,2 mld. Kč. Naopak minimální podíl na meziročním růstu daňových příjmů měly ostatní daňové příjmy.
Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácením příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace.
K 30. 6. 2023 kraje přijaly transfery v celkové výši 153,3 mld. Kč, které meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 22,3 mld. Kč. Jedná se o největší objem přijatých transferů od roku 2013. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 15,2 %, tj. 19,4 mld. Kč, na 147,1 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 7,5 %, tj. o 7,6 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u neinvestičních nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách (růst o 28,6 %, tj. o 5,1 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí. Významné neinvestiční transfery přijaté kraji v červnu 2023 jsou zachyceny na grafu č. 4.
V pololetí letošního roku podstatně vzrostly investiční transfery přijaté kraji, a to o 88,3 %, tj. o 2,9 mld. Kč, na 6,2 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů na Financování dopravní infrastruktury ze Státního fondu dopravní infrastruktury a dotací z Operačního programu Životní prostředí z kapitoly Ministerstvo životního prostředí. Výčet nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je znázorněn na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v polovině roku 2023 činily 181 mld. Kč a meziročně vzrostly o 19 %, tj. o 28,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 87,7 mld. Kč. Celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (102,8 mld. Kč), do dopravy (27,7 mld. Kč) a sociálních služeb (19,4 mld. Kč). Meziroční růst celkových výdajů byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 14,7 %, tj. o 20,7 mld. Kč, na 161,5 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zaznamenán u neinvestičních transferů cizím příspěvkovým organizacím (růst o 14,4 %, tj. o 7,9 mld. Kč) v souvislosti s přímými náklady na vzdělávání. Největší část celkových běžných výdajů (konkrétně 74,8 %) je tvořena transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, a to ve výši 120,8 mld. Kč. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání.
Kapitálové výdaje krajů v červnu letošního roku nadále významně rostou, a to i v době stále vysoké inflace, která sice vede ke zdražení přijatých zápůjček a úvěrů, ale také znehodnocuje úspory na běžných BÚ. Investiční aktivita krajů meziročně vzrostla o 72,5 %, tj. o 8,2 mld. Kč, na 19,5 mld. Kč. Růst kapitálových výdajů krajů v červnu koreluje s růstem přijatých investičních transferů. Závislost kapitálových výdajů na investičních transferech se meziročně zvýšila a dosáhla 31,6 %.
Investiční potenciál krajů, který vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoii přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice a úspory, v prvním pololetí činil 36,1 mld. Kč. Kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 13,4 mld. Kč. Kraje v červnu letošního roku nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 22,8 mld. Kč. Nevyužití plného potenciálu krajů je v polovině roku pochopitelné, neboť kraje převážně uskutečňují investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.
Za červen 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,8 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Plzeňský kraj a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní v celkové výši 3,9 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 7,5 mld. Kč.
Dluh a stav na BÚ krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) na konci pololetí roku 2023 činil 29 mld. Kč a v porovnání s rokem 2022 se zvýšil o 14,5 %, tj. o 3,7 mld. Kč. Dochází sice k meziročnímu navýšení dluhu, ale zároveň také k meziročnímu zvýšení kapitálových výdajů. Kraje tedy i za pomoci přijatých půjčených peněžních prostředků financují své investiční aktivity. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Jihomoravském kraji, poté v Karlovarském kraji a Libereckém kraji. Jak demonstruje graf č. 6, tak růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které Česká národní banka v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice.
Kraje v prvním pololetí prozatím pokračují v trendu akumulace svých úspor. Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v červnu letošního roku 110,4 mld. Kč, což představuje oproti roku 2022 navýšení úspor o 55 %, tj. o 39,2 mld. Kč. Po odečtení přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy1 stav na BÚ krajů v červnu dosáhl 91,4 mld. Kč, takže vklady meziročně vzrostly o 28,3 %, tj. o 20,1 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Plzeňském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 zvýšil o 8,1 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 324,9 %4. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
II. Hospodaření obcí
Hospodaření obcí navazuje na výsledky z předchozích měsíců a i v pololetí vykazuje přebytek rozpočtu. Dokonce v červnu 2023 obce zaznamenaly historicky nejvyšší kladné hodnoty salda rozpočtu, a to ve výši 36,1 mld. Kč (viz graf č. 7). Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 35,6 %, tj. o 9,5 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 32,6 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 36,4 %, tj. o 8,7 mld. Kč2. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí v pololetí činily 166,4 mld. Kč, výdaje 148 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 18,5 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v červnu letošního roku skončil v přebytku 17,7 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 69 mld. Kč a výdaji v hodnotě 51,3 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 411 obcí (22,6 % z celkového počtu obcí).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí na konci června letošního roku dosáhly 235,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,7 %, tj. o 26,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 219,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí činily 188,5 mld. Kč (meziroční růst o 13,4 %, tj. o 22,2 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů3. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují tak významnou závislost na přijatých transferech ze státního rozpočtu a státních fondů.
Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán značným růstem daňových příjmů, které se navýšily o 13,9 %, tj. o 19,3 mld. Kč, na 158,4 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Nárůst byl zaznamenán zejména u inkasa DPPO, které vzrostlo o 21,8 %, tj. o 6,8 mld. Kč, na 38,1 mld. Kč. Dále vzrostlo inkaso DPFO o 26,3 %, tj. o 5,9 mld. Kč, na 28,1 mld. Kč a inkaso DPH o 8,1 %, tj. o 5,2 mld. Kč, na 69,7 mld. Kč. Naopak marginální podíl na meziročním růstu daňových příjmů měly ostatní daňové příjmy.
Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně meziročně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. Pokles byl kompenzován jednorázovým příspěvkem obcím poskytovaným z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž pokles sdílených daní byl ve výši 12,3 mld. Kč. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace.
V polovině roku 2023 obce přijaly největší objem transferů ve výši 46,9 mld. Kč, meziročně se tak zvýšily o 10,2 %, tj. o 4,4 mld. Kč. Za meziročním růstem stojí výlučně neinvestiční transfery, které v polovině letošního roku činily 40,2 mld. Kč a vzrostly o 16 %, tj. o 5,6 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT, a to u nového Operačního programu Jan Amos Komenský ve výši 3,1 mld. Kč a u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 8,6 %, tj. o 1,1 mld. Kč). Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi v červnu 2023 jsou zachyceny na grafu č. 9.
Na rozdíl od neinvestičních transferů obce přijaly v pololetí letošního roku podstatně méně investičních transferů než v minulém roce, a to o 15,1 %, tj. o 1,2 mld. Kč. Celkem tedy pouze 6,7 mld. Kč. Na tom se podílelo především meziroční snížení přijatých transferů z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj na Integrovaný regionální operační program (pokles o 32,8 %, tj. o 0,7 mld. Kč) a na Podporu rozvoje regionů 2019+ (pokles o 42,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Výčet nejvýznamnějších investičních transferů přijatých obcemi je znázorněn v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v polovině roku 2023 činily 199,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,4 %, tj. o 17,1 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 187,2 mld. Kč. Celkové výdaje obcí směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (32,4 mld. Kč), do územní samosprávy (32 mld. Kč) a do dopravy (31,4 mld. Kč). Meziroční růst celkových výdajů byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 14,7 %, tj. o 20,7 mld. Kč, na 161,5 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zaznamenán u neinvestičních transferů nefinančním podnikatelům/právnickým osobám (růst o 151,9 %, tj. o 12,4 mld. Kč) v souvislosti se změnou vykazování dopravní obslužnosti. Transfery, které obce převedly příspěvkovým a podobným organizacím činily v červnu 39,4 mld. Kč.
Naopak kapitálové výdaje obcí v červnu letošního roku meziročně mírně poklesly, a to o 0,7 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na 39,4 mld. Kč. To bylo způsobeno především snížením u investičních transferů nefinančním podnikatelům/právnickým osobám (pokles o 63,3 %, tj. o 1,1 mld. Kč) v rámci dopravní obslužnosti. Snížená investiční aktivita krajů koreluje s meziročním snížením přijatých investičních transferů. Závislost kapitálových výdajů na investičních transferech se meziročně snížila a dosáhla 17,1 %.
Investiční potenciál obcí, který vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoiipřestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice a úspory, dosáhl v prvním pololetí 56,2 mld. Kč. Kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 32,7 mld. Kč. Obce ke konci června letošního roku nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 23,5 mld. Kč (z toho 15,2 mld. Kč nevyužilo hl. m. Praha). Obdobně jako krajů, tak i u obcí je nevyužití investičního potenciálu v polovině roku ospravedlnitelné, neboť se investiční akce uskutečňují především v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.
Obce za červen 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 78,7 mil. Kč přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenalo hl. m. Praha a obce ve Středočeském kraji. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo 695,2 mil. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,3 mld. Kč.
Dluh a stavy na BÚ obcí:
Dluh obcí ke konci prvního pololetí roku 2023 činil 64,8 mld. Kč a oproti minulému roku se ponížil o 8,9 %, tj. o 6,3 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční pokles kapitálových výdajů koresponduje se stále vysokou mírou inflace, která vede ke zdražení zápůjček a úvěrů. Je však důležité upozornit, že obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat přijaté půjčené peněžní prostředky. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Olomouckém kraji. Jak demonstruje graf č. 11, tak dluh krajů rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu. Hl. m. Praha naplánovala rekordní investice v roce, kdy se úroková sazba nacházela na svém maximu od roku 1999. Je zcela bez opodstatnění, proč město nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb v minulosti. S ohledem na vysoké základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodražily a nadále se prodraží.
Na konci června měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 363,9 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2021 navýšení úspor o 9,8 %, tj. o 32,4 mld. Kč. Po odečtení přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy1 stav na BÚ obcí v červnu dosáhl 360,4 mld. Kč, takže vklady meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 28,9 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 14, tak stavy na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (+ 227,8 %5), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (- 29,8 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na běžných BÚ jsou považovány v současné době stále vysoké míry inflace za ne zcela žádoucí, neboť dochází ke znehodnocování těchto úspor.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 6. 2023 s celkovými příjmy ve výši 2,6 mld. Kč (meziroční růst o 7,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 2 mld. Kč (meziroční pokles o 2,7 %, tj. o 0,02 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,5 mld. Kč a meziročně tak vzrostlo o 71,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč.
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Očištěný výsledek hospodaření z pololetí roku 2022 je pouze odhadem, neboť výdaje financované z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání a dotací pro soukromé školy nebyly ještě ve výkazech FIN 2-12 M jednoznačně identifikovány.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Po očištění přímých nákladů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 251,7 %.
5 Po očištění přímých nákladů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 224,6 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ii Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků