Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 4. 2023
Výsledky hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v dubnu i nadále potvrzují dobrou finanční kondici územních rozpočtů v letošním roce. Ačkoliv územní rozpočty v porovnání s přechozími roky zaznamenaly nižší kladné saldo rozpočtu, tak jejich investice dosáhly historicky nejvyšších hodnot. Zvýšená investiční aktivita ÚSC je velmi důležitá, neboť investice umožňují modernizaci krajské a obecní infrastruktury, a tím přispívají ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel. Prognóza týkající se vývoje české ekonomiky, ale i hospodaření ÚSC v letošním roce zůstává nadále optimistická. Dle nejnovější predikce Ministerstva financí by hospodaření ÚSC mělo v roce 2023 skončit opět přebytkem, o čemž prozatím svědčí i výsledky hospodaření z letošního dubna.
Tuzemskou ekonomiku nadále postihuje vysoká inflace a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V souvislosti s tím v dubnu pokračuje růst výdajů územních rozpočtů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které jsou však téměř zcela kompenzovány ze státního rozpočtu. Dubnová inflace sice meziročně vzrostla o 12,7 %, ale v komparaci s březnem znatelně klesla a dokonce skončila mírně pod prognózou České národní banky (dále jen „ČNB“). Dochází tedy k očekávanému a postupnému zpomalování růstu cen, které by mělo postupně vést k meziročnímu snížení růstu cen na jednociferné hodnoty a přiblížení se k hranici tolerančního pásma ČNB ve druhém nebo třetím čtvrtletí následujícího roku. Přetrvávající inflace nadále přispívá k navýšení výdajů (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň také zvýšení daňových příjmů ÚSC. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2023 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2022. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Ačkoliv inflační tlaky mohou mít, obdobně jako v minulém roce, vliv na letošní plánované investice, a to v podobě poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí, tak kapitálové výdaje územních rozpočtů prozatím rostou a překonávají investice z minulých let.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) ke konci dubna 2023 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 12 mld. Kč. Oproti minulému roku saldo rozpočtu meziročně pokleslo, a to o 38 %, tj. 7,4 mld. Kč. I tak se stále jedná o lepší výsledek než v roce 20201, kdy vyvrcholila první vlna pandemie COVID-19 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2, tak přebytek hospodaření dosáhl 11,6 mld. Kč a meziročně se snížil pouze nepatrně3. Územní rozpočty v dubnu letošního roku nadále vykazují dobré výsledky hospodaření, a to navzdory hospodářské stagnaci a inflaci.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v dubnu roku 2023 činily 248,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,3 %, tj. o 38,5 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 příjmy činí pouze 181,4 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 143,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,2 %, tj. o 20 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl na celkových očištěných příjmech, v dubnu letošního roku tvořila 79,4 % a meziročně se zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 16,2 %, tj. o 16,8 mld. Kč, na 120,6 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v dubnu 2023 meziročně vzrostly o 21,4 %, tj. o 18,4 mld. Kč, na 104,5 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly neinvestiční transfery ve výši 98,7 mld. Kč (meziroční růst o 21,9 %, tj. o 17,7 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 5,9 mld. Kč (meziroční růst o 13,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč).
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v dubnu roku 2023 činily 236,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 24 %, tj. o 45,8 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 výdaje činí pouze 169,8 mld. Kč. Běžné výdaje v dubnu dosáhly 207,2 mld. Kč (meziroční růst o 25,2 %, tj. o 41,7 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v dubnu činily 29,2 mld. Kč a meziročně se navýšily o 16,3 %, tj. o 4,1 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 3,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 8,2 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 4,7 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce ve výši 7,9 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje ke konci dubna letošního roku hospodařily s nejnižším přebytkem rozpočtu od roku 2013, a to ve výši 0,5 mld. Kč (viz graf č. 2). Důvodem je významný růst běžných i kapitálových výdajů krajů, který překonal růst příjmové stránky rozpočtu. Kraje vykázaly výsledek hospodaření nižší než v minulém roce, a to o 93,5 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2, tak výsledek hospodaření dosáhl 0,2 mld. Kč a meziročně se tak výrazně nesnížil3 jako v případě neočištěného salda hospodaření.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci dubna 2023 dosáhly 113,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 23,5 %, tj. o 21,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 příjmy činí pouze 55,5 mld. Kč. Z toho vlastní příjmyi krajů představovaly 32,4 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 4,9 mld. Kč) a tvořily více jak polovinu celkových očištěných příjmů.
Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v dubnu letošního roku meziročně navýšily o 16,2 %, tj. o 4 mld. Kč, na 28,6 mld. Kč. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 10,7 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 16,1 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 24,4 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 5,9 mld. Kč a DPFO o 26,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 6,4 mld. Kč. Meziročně poklesly pouze ostatní daňové příjmy, které představují minoritní část celkových daňových příjmů. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.
Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2021, kdy inkaso daňových příjmů pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese. Kraje však obdržely z kapitoly Všeobecná pokladní správa příspěvek ke zmírnění dopadů výplaty kompenzačního bonusu ve výši 1,1 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména inflace.
V dubnu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 81,5 mld. Kč, tedy o 25,9 %, tj. o 16,8 mld. Kč více nežli v dubnu roku 2022. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 26 %, tj. 16,3 mld. Kč, na 79,1 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zejména u nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách. Investiční transfery přijaté kraji činily v dubnu 2,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 24,1 %, tj. o 0,5 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční nárůst transferů na Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté kraji v dubnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 4 a č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů ke konci dubna 2023 činily 113,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 35,1 %, tj. o 29,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 výdaje činí pouze 55,3 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti dubnu 2022 zvýšily o 34 %, tj. o 26,6 mld. Kč, na 104,9 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 75,5 mld. Kč a tvořily 72 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kapitálové výdaje krajů v dubnu letošního roku nadále rostou, a to i v době současné inflace. Meziročně vzrostly o 50,1 %, tj. o 2,8 mld. Kč, na 8,5 mld. Kč. Za duben 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,6 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 2,6 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 6,1 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů/obcí je dostupný pouze za březen 2023 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obce v dubnu letošního roku hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 10,9 mld. Kč, které meziročně vzrostlo o 2,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v dubnu skončil v přebytku 4,8 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 39 mld. Kč a výdaji v hodnotě 34,2 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci dubna činily 98,9 mld. Kč, výdaje 92,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 6,1 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci dubna 2023 činily 137,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 16,1 %, tj. o 19,1 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 příjmy činí 129,3 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi činily 111,1 mld. Kč (meziroční růst o 15,8 %, tj. o 15,2 mld. Kč) a tvořily dominantní část celkových očištěných příjmů.
Vlastní příjmy opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v dubnu letošního roku meziročně navýšily o 16,2 %, tj. o 12,8 mld. Kč, na 92 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména vysoká míra inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 10,8 %, tj. 4,3 mld. Kč, na 44,5 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 20,8 %, tj. o 3,5 mld. Kč, na 20,2 mld. Kč a DPFO o 26,7 %, tj. o 3,9 mld. Kč, na 18,4 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.
Jak je patrné z grafu č. 7, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2021, kdy inkaso daňových příjmů pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese. Obce však obdržely z kapitoly Všeobecná pokladní správa příspěvek ke zmírnění dopadů výplaty kompenzačního bonusu ve výši 3,2 mld. Kč. Naopak k nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména inflace.
Obce ke konci dubna letošního roku přijaly největší objem transferů od dubna roku 2013, a to v celkové výši 26,8 mld. Kč. Meziročně přijaté transfery vzrostly o 17,2 %, tj. o 3,9 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které ke konci dubna činily 23,3 mld. Kč, meziročně vzrostly o 19,6 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zejména u nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách. Investiční transfery přijaté obcemi se meziročně zvýšily o 3,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 3,5 mld. Kč. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté obcemi v dubnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 8 a č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci dubna 2023 činily 127 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,4 %, tj. o 18,8 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 výdaje činí pouze 118,4 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 19,6 %, tj. o 17,4 mld. Kč, na 106,2 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 30,1 mld. Kč. V porovnání s dubnem minulého roku se meziročně navýšily (konkrétně o 7,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 20,8 mld. Kč. Obce za duben 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 173,1 mil. Kč, přičemž výdaje byly největší v případě hl. m. Prahy, a to ve výši 142,2 mil. Kč. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo 540 mil. Kč. Od počátku konfliktu se už tyto výdaje vyšplhaly na 2,2 mld. Kč.
III. DSO
DSO hospodařily v dubnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 14,6 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 1,2 mld. Kč (meziroční snížení o 0,9 %, tj. o 0,01 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 92,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč).
1 Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období je již spojeno s restriktivními opatřeními vlády.
2 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
3 Očištěný výsledek hospodaření z roku 2022 je pouze odhadem, neboť výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání ve výkazech FIN 2-12 M nebyly ještě jednoznačně identifikovány.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy