CZ EN

Makroekonomická predikce - leden 2024

ISSN 1804‐7971

Shrnutí predikce

Česká ekonomika se v minulém roce pohybovala na hraně recese. Za celý rok 2023 hrubý domácí produkt pravděpodobně klesl o 0,6 %, v roce 2024 však podle predikce vzroste o 1,2 %. Inflace letos výrazně klesne a po většinu roku se bude držet pod 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by s ohledem na přetrvávající nerovnováhy neměl být významný. Rizika predikce jsou vychýlena směrem dolů.

Zatímco v 1. polovině loňského roku reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, nepatrně rostl, ve 3. čtvrtletí 2023 se mezičtvrtletně snížil o 0,6 %. Ekonomický výkon tak stále nepřekonal předpandemickou úroveň.

Za celý rok 2023 HDP pravděpodobně klesl o 0,6 %. Domácnosti se potýkaly s vysokou inflací, jejich reálná spotřeba se tak dále snížila. Na investiční aktivitu dopadaly hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však měly výdaje sektoru vládních institucí a projekty spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku citelně zpomalila meziročně slabší akumulace zásob, především v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpořil export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstal utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP tak byl nejspíše výrazně kladný.

V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 1,2 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Mírně ji však budou tlumit dopady konsolidačního balíčku, což ale zároveň přispěje ke snížení inflačních tlaků.

Vysoká inflace loni dále zpomalovala ekonomický růst a snižovala životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 %. Meziroční inflace v průběhu loňského roku rychlým tempem klesala, ve 4. čtvrtletí ji ale zvyšoval bazický efekt úsporného energetického tarifu. Letos by se meziroční inflace měla po většinu roku pohybovat pod horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž navíc přispěje restriktivní působení fiskálního konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos mohla klesnout na 3,1 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Z odhadovaných 2,6 % v roce 2023 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd. Výdělky se po dvou letech poklesu zvýší i v reálném vyjádření.

Běžný účet platební bilance vykázal ve 3. čtvrtletí 2023 schodek ve výši 1,0 % HDP. Za citelným mezičtvrtletním zmírněním schodku stál nižší odliv důchodů z investic (především ve formě dividend) v rámci prvotních důchodů. Odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice pak díky vyššímu poklesu dovozů vedlo k nárůstu kladného salda obchodní bilance. Tyto faktory by přitom měly být směrodatné i nadále. Odhadujeme proto, že běžný účet byl v roce 2023 v mírném deficitu ve výši 0,2 % HDP, v letošním roce by vlivem dalšího zlepšení směnných relací mohl dosáhnout přebytku 0,4 % HDP.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2023 reflektovalo mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. V současné chvíli zachováváme odhad, že celkový deficit loni dosáhl výše 3,6 % HDP. Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření letošního roku a meziročně snížit deficit pod 3% hranici stanovenou evropskými fiskálními pravidly. Výsledkem očekávaného nárůstu dluhu sektoru vládních institucí v roce 2023 a vysoké odhadované dynamiky nominálního HDP je předpokládaný pokles zadlužení na 43,7 % HDP, v letošním roce by pak dluhová kvóta měla převýšit 45 % HDP.

Makroekonomická predikce je zatížena riziky, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu, zejména v některých odvětvích ekonomiky (v automobilovém průmyslu) může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by frikce na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí. Určité riziko nadále představuje schopnost nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a kompenzovat ho úspornými opatřeními na straně poptávky. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, stejně jako nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně však na druhou stranu může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu. Ekonomický růst by také mohla podpořit úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny a plné využití jejich lidského kapitálu.

Přehled hlavních ukazatelů
  2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2023 2024
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 411 5 791 5 709 6 109 6 787 7 351 7 640 7 363 7 726
  růst v %, b.c. 5,9 7,0 -1,4 7,0 11,1 8,3 3,9 8,5 4,9
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 3,2 3,0 -5,5 3,6 2,4 -0,6 1,2 -0,5 1,9
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,5 2,7 -7,2 4,1 -0,6 -3,2 2,6 -2,7 3,9
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 3,9 2,5 4,2 1,4 0,3 3,1 1,6 2,4 1,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 10,0 5,9 -6,0 0,8 3,0 2,0 1,2 2,2 1,7
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -1,2 0,0 -0,4 -3,6 0,9 1,7 0,7 1,5 1,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,5 -0,3 -0,9 4,8 0,9 -2,0 -1,4 -1,8 -1,9
Deflátor HDP růst v % 2,6 3,9 4,3 3,3 8,5 8,9 2,8 9,0 3,0
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 2,1 2,8 3,2 3,8 15,1 10,7 3,1 10,8 3,3
Zaměstnanost (národní účty) růst v % 1,3 0,2 -1,7 0,4 1,5 0,8 0,5 0,9 0,5
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,2 2,0 2,6 2,8 2,2 2,6 2,8 2,7 2,8
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 9,6 7,8 0,1 5,9 9,3 8,4 6,6 8,4 6,5
Saldo běžného účtu % HDP 0,4 0,3 2,0 -2,8 -6,1 -0,2 0,4 -2,4 -1,2
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,2 -3,6 -2,2 -3,6 -2,2
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 32,1 30,0 37,7 42,0 44,2 43,7 45,6 44,7 45,9
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   25,6 25,7 26,4 25,6 24,6 24,0 24,4 24,0 24,4
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 2,0 1,5 1,1 1,9 4,3 4,4 3,8 4,4 3,6
Ropa Brent USD/barel 71 64 42 71 101 82 78 83 84
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 1,6 -6,2 5,9 3,4 0,5 0,7 0,5 1,0

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na rok 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy ke 12. lednu 2024.

Dokumenty ke stažení

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.