CZ EN

Makroekonomická predikce - listopad 2021

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Očkování proti COVID-19, uvolňování protiepidemických restrikcí a výrazné stimuly ze strany hospodářské politiky ve vyspělých ekonomikách světa podpořily globální ekonomický růst. V zemích s vysokou proočkovaností zatím nové mutace koronaviru neměly příliš významný dopad, jinde ale hospodářskou dynamiku zbrzdily a zvýšily problémy v globálních dodavatelských řetězcích. Prudké zdražení námořní dopravy a komodit včetně energií i doposud uvolněná měnová a fiskální politika se projevují zrychlením inflace ve všech cenových okruzích včetně spotřebitelských cen.

Velmi otevřená česká ekonomika s vysokým podílem výroby automobilů na přidané hodnotě je v tomto směru značně zranitelná. Problémy na nabídkové straně ekonomiky posilují nepříznivý inflační vývoj, vedou ke zpomalení ekonomického oživení po koronavirové epidemii a přispívají k poklesu přebytku na běžném účtu platební bilance.

Ve 2. čtvrtletí 2021 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně zvýšil o 1,0 %. Meziroční růst o 8,8 % ovlivnila extrémně nízká srovnávací základna 2. čtvrtletí 2020. Ve 3. čtvrtletí 2021 ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 %.

Meziroční růst ve 2. čtvrtletí byl z velké části tažen spotřebou domácností, která se zvýšila o 7,7 %. To bylo dáno jak velmi dynamickým nárůstem reálného disponibilního důchodu, tak rozvolněním protiepidemických restrikcí, které spolu s nárůstem spotřebitelské důvěry vyústilo v pokles míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a rovněž růstu zaměstnanosti vzrostla o 3,1 %.

Investice do fixního kapitálu byly vyšší o 4,9 %. Nejvýznamnější bylo zvýšení investic do bydlení a do strojů a zařízení včetně dopravních prostředků. Ze sektorového hlediska byly klíčové investice soukromého sektoru, nicméně i vládní sektor přispěl k růstu pozitivně.

Rovněž změna stavu zásob a cenností ekonomiku výrazně podpořila (příspěvek 2,5 p. b.), což souviselo s doplňováním skladových zásob a zvýšením zásob nedokončené výroby. Příspěvek salda zahraničního obchodu dosáhl 0,8 p. b.

V predikci pracujeme se scénářem, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Na druhé straně by i ve zbývající části letošního roku a na počátku roku příštího měly přetrvávat nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních řetězců.

Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 2,5 % v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, změnou stavu zásob a investicemi do fixního kapitálu. Zatímco problémy v globálních dodavatelských řetězcích by měly mít výrazně negativní dopad na export, rostoucí investice do fixního kapitálu a zásoby by měly dále podporovat dovoz. Saldo zahraničního obchodu by tak ekonomický růst mělo silně zpomalit.

V roce 2022 by hospodářský růst mohl díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic do fixního kapitálu a příznivějšímu příspěvku salda zahraničního obchodu dosáhnout 4,1 %.

Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. V září 2021 činila meziroční inflace 4,9 %. Inflační tlaky jsou tedy oproti očekávání srpnové makroekonomické predikce mnohem silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál. Kumulace těchto faktorů nás vede ke zvýšení predikce průměrné míry inflace v roce 2021 na 3,5 % a v roce 2022 na 6,1 %.

Navzdory ukončení vládních opatření na podporu zaměstnanosti nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti – sezónně očištěná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil byla v srpnu 2021 o 0,5 p. b. nižší než v březnu, kdy dosáhla svého vrcholu. Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Míra nezaměstnanosti by v roce 2021 měla dosáhnout v průměru 3,0 %, v roce 2022 by díky ekonomickému oživení mohla klesnout na 2,7 %.

Běžný účet platební bilance vykázal ve 2. čtvrtletí 2021 značný přebytek ve výši 3,4 % HDP. Ten odráží dosažení vrcholu kladného salda bilance zboží daného silnou zahraniční poptávkou po zboží investičního charakteru. V 2. polovině roku by však vlivem omezování výroby v exportně orientovaném automobilovém průmyslu z důvodu nedostatku komponent a silné dynamiky dovozů pro investiční účely měl přebytek obchodní bilance výrazně klesat. Současně lze očekávat obnovení ziskovosti podniků pod zahraniční kontrolou a nárůst schodku prvotních důchodů. Proto na běžném účtu v letošním i příštím roce očekáváme nepatrně záporné saldo.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 je velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Expanzivní fiskální politika by měla vést k deficitu ve výši 7,2 % HDP a nárůstu zadlužení na 43,3 % HDP. Jelikož v roce 2022 by již saldo veřejných financí nemělo být ovlivněno efekty přijatých protiepidemických opatření a současně by měla být započata fiskální konsolidace, odhadujeme, že celkový deficit dosáhne 4,4 % HDP, přičemž zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.

Přehled hlavních ukazatelů
2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2021 2022
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 797 5 111 5 410 5 790 5 695 6 038 6 498 6 048 6 431
  růst v %, b.c. 3,7 6,5 5,8 7,0 -1,7 6,0 7,6 6,2 6,3
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,5 5,2 3,2 3,0 -5,8 2,5 4,1 3,2 4,2
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,8 4,0 3,5 2,7 -6,8 3,7 4,7 2,3 5,5
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,5 1,8 3,8 2,5 3,4 2,3 0,4 2,4 0,4
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,0 4,9 10,0 5,9 -7,2 4,6 5,4 6,0 4,9
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,4 1,2 -1,2 0,0 -0,5 -2,5 0,4 -0,6 0,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,3 0,5 -0,5 -0,3 -0,9 1,6 0,0 0,7 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,1 1,3 2,6 3,9 4,4 3,4 3,4 2,9 2,1
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 3,5 6,1 3,2 3,5
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,3 -0,5 0,8 -1,0 0,4
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 3,0 2,7 3,0 2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,7 9,2 9,6 7,8 0,2 5,3 5,1 2,9 3,9
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 1,5 0,4 0,3 3,6 -0,1 -0,3 1,1 0,5
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -5,6 -7,2 -4,4 -7,7 -5,0
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,0 26,3 25,6 25,7 26,4 25,6 25,0 25,7 25,3
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 1,9 2,7 2,0 2,6
Ropa Brent USD/barel 44 54 71 64 42 70 72 69 68
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 2,8 1,8 1,6 -6,5 5,0 3,9 4,9 4,3


Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2021 a 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 29. říjnu 2021, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 5. říjnu 2021.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.