Fiskální výhled ČR - listopad 2025
Období posledních let bylo pro českou společnost, hospodářství i veřejné finance mimořádně náročné. Po sérii vnějších šoků, včetně pandemie onemocnění covid-19 a válečného konfliktu na Ukrajině, čelila ekonomika zvýšené nejistotě, narušeným dodavatelským řetězcům a vysoké inflaci. Tyto faktory přispěly k poklesu ekonomické aktivity a k následné stagnaci. Od roku 2024 je patrný trend pozvolného oživení, kdy česká ekonomika loni vzrostla o 1,2 % a letos by měl růst zrychlit na 2,4 %. V dalších letech se očekává stabilní růst přibližně na této úrovni.
Rozsáhlá rozpočtová opatření v reakci na krizové situace, včetně těch trvalejšího charakteru zejména v daňové a sociální oblasti, vedly k významnému prohloubení strukturální nerovnováhy veřejných financí. V reakci na tento vývoj vláda zahájila konsolidaci veřejných financí na úrovni státního rozpočtu. Od roku 2024 realizuje konsolidační balíček obsahující více než 60 opatření s cílem snížit strukturální deficit o více než 1 % HDP. V roce 2024 došlo i přes nárůst výdajů na obranu k poklesu strukturálního schodku o 0,9 procentního bodu a celkové saldo sektoru vládních institucí dosáhlo úrovně −2,0 % HDP. Česká republika se tak zařadila mezi členské státy Evropské unie, vůči nimž nebyl zahájen postup při nadměrném schodku.
Pro rok 2025 se očekává pokles deficitu sektoru vládních institucí těsně pod úroveň 2 % HDP, přičemž obdobná úroveň by měla být dosažena i v roce 2026. Tyto hodnoty mimo jiné zohledňují postupný růst výdajů na obranu v souladu s novým závazkem členů Severoatlantické aliance či zvýšené investice do dopravní infrastruktury. Strukturální deficity by měly dosahovat hodnot odpovídajícím fiskálnímu pravidlu obsaženým v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro roky výhledu zákon předpokládá další snižování strukturálních schodků až k úrovni maximálně 1 % HDP v roce 2028.
Výdajové rámce na rok 2026 původně umožnily vládě sestavit návrh státního rozpočtu a státních fondů se schodkem 236,9 mld. Kč. Tato hodnota vyplývá z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí z dubna 2025 a následných zákonem povolených úprav ze srpna téhož roku. Výdaje bylo možné rovněž navýšit o dodatečných 30,7 mld. Kč v důsledku novely zákona o rozpočtových pravidlech, která povoluje až do roku 2033 veškeré obranné výdaje nad 2 % HDP financovat nad rámec výdajových limitů daných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Dále byly hotovostní výdaje státního rozpočtu navýšeny o půjčku ve výši 18,3 mld. Kč společnosti Elektrárna Dukovany II, a.s., která je investorem výstavby nových jaderných zdrojů v České republice. Konečný deficit navrženého státního rozpočtu na rok 2026 tak činí 286 mld. Kč.
Schodkové hospodaření očekáváme i u zdravotních pojišťoven, zatímco místní rozpočty by měly dál pokračovat ve vykazování přebytků. Deficity sektoru vládních institucí se projeví i v růstu zadlužení, které by během let 2025 a 2026 mohlo vzrůst o více než dva procentní body. Na konci roku 2026 by tak míra zadlužení měla dosáhnout hodnoty 45,3 % HDP.
Z hlediska střednědobého a dlouhodobého vývoje veřejných financí bylo schváleno několik významných opatření v oblasti důchodového systému. V prvé řadě šlo o změny v oblasti předčasných důchodů (zpřísnění podmínek přiznání a zvýšení penalizace), systému valorizací (zohlednění jedné třetiny růstu reálných mezd namísto jedné poloviny, nevalorizování procentní části u předčasných důchodů), statutární věkové hranice pro odchod do důchodu (další postupné zvyšování až na hranici 67 let) a úpravy výpočtu nově přiznávaných důchodů (snížení zápočtu příjmů do první redukční hranice a pokles míry započítání každého roku pojištění). Celkový dopad těchto opatření se v dlouhém horizontu odhaduje na přibližně 2 % HDP.
V loňském druhém čtvrtletí byl v Evropské unii zaveden reformovaný rámec správy hospodářských záležitostí, jehož součástí je i nové fiskální pravidlo v podobě dráhy čistých výdajů. Čisté výdaje vychází z celkových veřejných výdajů, ale nejsou v nich zahrnuty výdaje na úroky z dluhu, výdaje spojené s projekty Evropské unie ani jednorázová či jiná přechodná opatření. Nad rámec toho se výdaje snižují z titulu legislativní nebo administrativní změny, která má negativní dopad na veřejné příjmy, a naopak. Tematická kapitola této publikace přináší analýzu specifických částí tohoto pravidla. Navazuje tak na kapitolu z minulého roku, která popisovala širší změny evropského fiskálního rámce vyplývající z nové unijní legislativy.
Kapitola také ilustruje aplikaci únikové doložky na konkrétním praktickém příkladu u výdajů na obranu a upozorňuje na její dílčí problematické aspekty. O výjimku z pravidla doposud požádalo 16 zemí Evropské unie. Aktuálně je v jejím rámci možné uplatnit výdaje na obranu v letech 2025 až 2028, které kumulativně až o 1,5 % HDP převyšují úroveň referenčního roku. V případě České republiky jde o rok 2021. Metodicky jsou ovšem tyto výdaje opřeny o vládní finanční statistiku evropského systému národních účtů, který má odlišné pokrytí obranných výdajů i způsob zachycení pořízení vojenské techniky v čase.
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.