Fiskální prognóza ČR – květen 2025
Fiskální prognóza Ministerstva financí je nový dokument, který reaguje na změny v rámci evropského semestru, resp. ve správě hospodářských záležitostí v Evropské unii. Od dubna 2024 vešla v účinnost nová úprava evropských fiskálních pravidel, především však nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Tímto právním předpisem došlo ke zrušení konvergenčních programů a programů stability, které obsahovaly fiskální prognózu a popisovaly záměry vlády v oblasti hospodářské politiky. Konvergenční programy a programy stability byly nahrazeny střednědobými fiskálně-strukturálními plány. Plán však neobsahuje fiskální predikci a neobsahují ji ani zprávy o pokroku, jež fiskálně-strukturální plány každoročně vyhodnocují. Fiskální prognózy by se tak vytvářely pouze v srpnu pro potřeby přípravy státního rozpočtu na nadcházející rok a v listopadu v rámci Fiskálního výhledu. Samostatnou květnovou prognózou se tak vracíme k praxi, která ve vydávání fiskálních prognóz platila do roku 2015.
Fiskální prognóza vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí vydané v dubnu 2025. Ta počítá, že by se ekonomická aktivita v letošním roce mohla zvýšit o 2,0 %, a to zejména zásluhou akcelerace spotřeby domácností, v menší míře také tvorby hrubého kapitálu a vládních spotřebních výdajů. V roce 2026 by ekonomika mohla díky silnější dynamice investic a zrychlení hospodářského růstu v zemích hlavních obchodních partnerů vzrůst o 2,4 %. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %. Inflační tlaky bude letos prostřednictvím úrokových sazeb i nadále tlumit restriktivní měnová politika, mírné posílení koruny či nižší ceny energií. Naopak proinflační faktory představuje mimo jiné pokračující vyšší růst mezd nebo zvýšená cenová dynamika u služeb. Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, míra nezaměstnanosti by v letošním roce mohla setrvat v průměru na 2,6 %. V příštím roce by díky pokračujícímu ekonomickému oživení mohla nepatrně klesnout na 2,5 %.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2024 skončilo deficitem 2,2 % HDP. Schodek poklesl o 1,5 procentního bodu v důsledku konsolidačního balíčku, ukončení opatření souvisejících s energetickou krizí i dílčího ekonomického oživení. Strukturální saldo se zlepšilo o 0,7 procentního bodu na −1,9 % HDP. Česká republika tak plní referenční hodnotu Paktu o stabilitě a růstu pro deficit veřejných financí ve výši 3 % HDP. Zároveň se v loňském roce naplnilo i národní fiskální pravidlo, jež povolovalo strukturální schodek ve výši maximálně 2,75 % HDP. Pro letošní rok očekáváme deficitní hospodaření veřejných financí v obdobné výši jako v roce 2024, tedy kolem 2,2 % HDP, po zohlednění vlivů hospodářského cyklu a jednorázových či jiných přechodných opatření 1,9 % HDP. Pro rok 2026 počítá vládou schválená Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na roky 2026 až 2028 v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se strukturálním deficitem ve výši maximálně 1,75 % HDP. Nad rámec tohoto schodku se předpokládá možnost navýšit výdaje na obranu v hotovostní metodice nad 2 % HDP, zatím jde pro rok 2026 o částku odpovídající 0,2 % HDP. Výdaje na obranu by měly mít výjimku i v rámci evropských pravidel ve formě únikové doložky.
Dluh sektoru vládních institucí se v roce 2024 zvýšil na 43,6 % HDP, přičemž v následujících letech očekáváme jeho mírný nárůst s kulminací na úrovni kolem 45,5 % HDP. Kromě předpokládaného deficitu veřejných financí bude míru zadlužení ovlivňovat i půjčka, kterou stát poskytne v souvislosti se stavbou nových jaderných zdrojů v Dukovanech.
Schválená důchodová reforma citelně zlepšila očekávaná salda průběžného důchodového systému v České republice. V delším horizontu, kdy se plně projeví schválená opatření, by tak měly deficity poklesnout o zhruba 1,5 procentního bodu HDP. Jednoznačně nejvýznamnějšími opatřeními s pozitivním dopadem na veřejné finance jsou další zvýšení důchodového věku na 67 let a snížení nárůstu v nově vyměřených důchodech. Dopady přijaté reformy byly prezentovány v rámci Pracovní skupiny pro stárnutí populace Výboru pro hospodářskou politiku EU dne 24. března 2025 a následně schváleny Výborem pro hospodářskou politiku na úrovni Evropské unie.