Novinky

Virtuální prohlídka MF

odbor 10 - Kancelář ministra
odbor 10 - Kancelář ministra

Vydáno

  • O ministerstvu
  • Historie ministerstva
  • Historie
  • Veřejný sektor
  • Vzdělávání
Aktualizováno 4. 9. 2018 14:00

Ministerstvo financí (MF) začalo psát svoji historii 2. listopadu 1918, kdy byl vydán zákon č. 2/1918 Sb. z. a n., jímž se zřizovaly nejvyšší správní úřady. Tento zákon zřídil dvanáct nejvyšších správních úřadů, mezi jinými i Úřad pro správu finanční (nynější MF).

Následně 13. listopadu 1918 byl vydán zákon č. 31/1918 Sb. z. a n., o prozatímní ústavě. V této ústavě byla zakotvena sedmnácti členná vláda, která měla odpovědnost Národnímu shromáždění. Jedním z rezortů bylo MF.

Prvním ministrem financí byl jmenován Alois Rašín a to 14. listopadu 1918, kdy byla jmenována první československá vláda, kterou vedl Karel Kramář. Následně se v úřadu MF vystřídalo dalších 40 ministrů a to jak českých, tak i federálních. Někteří se na MF objevili opakovaně. Současnou ministryní financí je Alena Schillerová, která se stala za sto let fungování MF první ženou v této významné funkci.

Kde bude MF sídlit? To byla velmi složitá otázka, která vyvstala po vzniku ministerstva. Vše se nakonec vyřešilo tzv. „daní z oken“. Tato daň byla zavedena za účelem přinutit majitele velkých paláců a domů, aby pronajímali své objekty. Ministerstvo financí se tak mohlo nastěhovat do prvního patra Clam – Gallasova paláce v Husově ulici. Tyto prostory byly dlouhodobě kapacitně nedostačující, a proto se museli zaměstnanci stěhovat do různých objektů (Voršilský klášter, několik místností v německé teologické a filozofické fakultě, dům v ulici Karolíny Světlé). Nakonec se MF v roce 1921 podařilo zakoupit za 7 milionů korun klášterní komplex Ústavu anglických panen. V roce 1928 byla zahájena přístavba dvou křídel směrem do Dražického náměstí a Letenské ulice, kde je nyní hlavní vchod s reprezentativní vstupní halou. V těchto prostorách pracuje i nynější ministryně financí Alena Schillerová a sídlili zde i její předchůdci.

Reprezentační vstupní hala

Z dílny architekta Františka Roitha je přístavba Ministerstva financí z roku 1928. Tato přístavba nechala vzniknout i reprezentační vstupní hale, která je umístěna v prvním patře budovy v Letenské ulici, kde se nachází, již zmíněný hlavní vchod do Ministerstva financí. Dominantou v této části budovy je vstupní hala. Po obou stranách této haly je schodiště, které má zábradlí zdobené mramorem. Na průčelí budovy byl použit deskový obklad z nažloutlého mšenského křídového pískovce. Jako materiál na obklady stěn a zábradlí byl použit český loděnický mramor. Ve vestibulu můžeme spatřit části obkladu z lochkovského ortocerového mramoru.


Konferenční místnost

Konferenční místnost je jednou z největších místností v novém křídle budovy MF v Letenské ulici. Výhled z okna je směrován do Vojanových sadů. Tato místnost pojme až 150 lidí a je využívána jak pro tiskové konference, tak pro jednání ministryně financí. Konferenční místnost je z tohoto důvodu vybavena technikou nezbytnou pro konání těchto akcí.


Kancelář náměstka pro daně a cla 

Velká část bývalého klášterního komplexu Ústavu anglických panen, kterou MF zakoupilo roku 1921, byla zrekonstruovaná pro potřeby ministerstva. To znamenalo velký zásah do vzhledu jednotlivých místností, které musely být přestavěny na kanceláře. V některých místnostech však byla zachována původní výzdoba. Jednou z těchto místností je kancelář náměstka pro daně a cla, která je právem považována za jednu z nekrásnějších. Na stěnách arkýře je možné spatřit postavy českých světců a patronů, konkrétně sv. Václava, sv. Víta, sv. Vojtěcha, Zikmunda a sv. Ludmily. Za výraznou dominantu této místnosti lze označit trámový strop s malovanými záklopy ze 17. století. Na stěnách pod stropem je možné vidět scény ze života řádových sester – nejprve bosých karmelitánek, které zde pobývaly od 17. století, a následně anglických panen, které klášterní komplex vlastnily od 18. století až do doby, kdy jej zakoupilo MF.


Vojanovy sady

Jedna z nejstarších zahradních ploch celé Prahy. Zahrada je vklíněna mezi kostel sv. Josefa, budovy Ministerstva financí a Thurn – Taxisův palác. Ve středověku patřila parcela ke dvorci pražských biskupů, který byl založen již v roce 1248. V květnu roku 1420 zde husité zapálili celý dvorec a ten lehl popelem. Zahrada byla následně rozparcelována. Na počátku 17. století vykoupil část pozemků Albrecht z Valdštejna. Po konfiskaci jeho majetku dokoupil císař Ferdinand III. zbytek zahrady a věnoval ji řádu bosých karmelitánek. Někdy mezi lety 1660 – 70 byla v zahradě postavena též kaple zasvěcená sv. Eliášovi. V roce 1743 byla v zahradě postavena i barokní kaple sv. Terezie z Ávily, španělské mystičky a reformátorky karmelitánského řádu, a v roce 1747 také výklenková kaple sv. Josefa s vyhlídkovou terasou a sochou sv. Jana Nepomuckého. V období baroka zde patrně vznikla i kašna, které dnes stojí na horní terase zahrady. Po zrušení kláštera roku 1782 zahradu s klášterem získal řád anglických panen. V roce 1919, kdy se zahrada stala majetkem státu, došlo ke zmenšení parku, západní část zahrady byla zabrána MF a částečně i zastavěna novými objekty. V roce 1954 byla zahrada o rozloze 2,4 ha zpřístupněna veřejnosti a pojmenována po významném českém herci Eduardu Vojanovi (1853–1920).


Barokní kašna

Barokní kašna ve tvaru čtyřlístku je usazena v záhonu Vojanových sadů. Kašna byla náhodně objevena pod nánosem zeminy roku 1980 při čištění plochy od plevele. Až v roce 2001, kdy došlo k částečné rekonstrukci Vojanových sadů, byla kašna opětovně umístěna do zahrady. Byla opatřena vodotryskem, voda cirkuluje pomocí čerpadla umístěného pod pískovcovou nádrží.

Doporučované

Nejčtenější