CZ EN

Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, č.j. MF-25587/2020/48

Dotaz:

Z veřejných zdrojů (například zde) jsem se dozvěděl, že v parlamentu proběhla debata k pokutě 5000 Kč za vystavení souhrnné účtenky za platbu pro celý stůl. Přičemž hosté se u stolu na platbu skládali. Cituji předmětnou část, ke které směřují mé dotazy: "Akceptací takového postupu vzniká prostor pro obcházení evidence tržeb a snižuje se tak její efektivita. Je to obdobné, jako kdyby podnikatel evidoval například tržby za celý den vždy jen jednou souhrnnou částkou," stojí v odpovědi na Munzarovu interpelaci. Tento přístup podle ministryně také zkresluje data v systému a vytváří prostor pro manipulace. Argumentuje tím, že podle zákona musí být zaslána datová zpráv s údaji o evidované tržbě uskutečněné v hotovosti, směnkou, šekem nebo třeba stravenkou.

Já osobně nemám moc rád hromadnou platbu, na kterou se hosté skládají – a to proto, že pro mě se stává situace nepřehlednou, jakou výši činí má osobní útrata. Ale obecně, pokud se na tomto způsobu platby shodne osazenstvo stolu s podnikatelem, principálně v tom nevidím naprosto žádný problém vůči státu. Na účtence totiž musí být všechny položky, které hosté spotřebovali. Setkal jsem se se situacemi, kdy hostinský při takovémto způsobu platby něco přidal (tedy okradl hosty), ale nevím o žádné situaci, kdy by naopak něco z účtenky ubral (ošidil evidenci tržby vůči státu). Pokud by k takové manipulaci došlo, pak je naopak jednodušší dohodnout se s jedním hostem, než s celým stolem. Při takovéto hromadné platbě nevidím žádný prostor pro řečené – tedy srovnání s nějakou méně přehlednou denní souhrnnou tržbou. Dle mého názoru je naprosto lhostejné (samozřejmě z pohledu evidence tržby), zda u stolu platí za všechny pouze jeden host, nebo se jednotliví hosté na místě skládají k zaplacení jedné účtenky. Výsledek evidované tržby musí být v obou případech stejný.

Otázky:

  1. Kdy došlo ke zmíněné situaci?
  2. Kde vzniklo tvrzení uvedené v citaci (který úřad)?
  3. Jakým způsobem došel autor takového tvrzení k závěru, že hosty poskládaná platba za jeden stůl je stejná, jako souhrnná částka za celý den tržeb?
  4. Jaký je výklad autora (nebo příslušného úřadu) citovaného tvrzení, že se v takovém případě jedná o obcházení evidence tržeb?
  5. Dělá si z nás paní ministryně ... blázny?

Odpovědi zejména na otázky 3 a 4 považuji za velmi důležité, protože ty pro mě znamenají předvídatelnost jednání státu (úřadů) vůči mé osobě, případně vůči mému podnikání (pro rozhodování o tom, zda je riziko vstupu do podnikání, ke kterému se váže EET, pro mě únosné).

Odpověď:

Dokumenty ke stažení

Dokumenty ke stažení

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.