Auditní orgán MF ČR, Odbor 52 provádí audit operací Operačního programu Podnikání a inovace prokonkurenceschopnost (dále jen OP PIK) na vzorku etap projektů, jejichž způsobilé výdaje byly předány k tzv. certifikaci.

1. „Žádáme o sdělení, jakého procenta vzorků (kvantitativně) se audit týká a to jak vůči projektům (procento z počtu projektů), tak vůči etapám (kolik procent etap z celkového počtu etap, jejichž náklady byly předloženy k certifikaci, je auditováno).
   Dále žádáme o sdělení, zda je vzorek mezi jednotlivými programy OP PIK identický, či zda je odlišný a pokud odlišný, jakým způsobem.
2. Žádáme o sdělení, jakým způsobem je vzorek prakticky vytvářen, jak jsou jednotlivé projekty do vzorku vybírány. Zejména o odpověď na otázku, zda je výběr nahodilý (stochastický, výběr zajišťuje kupř. specializovaný software) a nebo subjektivní, tj. výběr je prováděn zaměstnanci auditního orgánu na základě jejich uvážení, irelevantní zda na základě určité metodiky výběru, či nikoliv.“

„tímto si dovoluji se na Vás obrátit na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, se žádostí o poskytnutí informací týkajících se zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (ZHH) a zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. Konkrétně bych Vás chtěl touto cestou požádat o zpřístupnění přehledu vyměřené daně z hazardních her (výnos daně) ve smyslu zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her za 1. čtvrtletí roku 2020 zvlášť podle jednotlivých druhů hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 2 ZHH, a to zároveň s rozdělením na provozování tzv. land-based a prostřednictvím internetu.“

Rád bych Vás požádal o informace týkajících se aktuálně vedených arbitráží se zahraničními investory.

Dotaz činím z pedagogických důvodů a proto bych Vás rád požádal u každého řízení o alespoň rámcovou informaci,

1. čeho se investor domáhá,
2. v čem spatřuje pochybení ČR (tedy co žaluje, co je předmětem žaloby),
3. jaká je protiargumentace ČR,
4. v jaké fázi proces je.

1. „Je pravdou, že Ministerstvo financí bude platit firmě Diebold Nixdorf s.r.o., která provozuje loterii Účtenkovka, nebo jinému právnímu subjektu, náklady na provoz loterie ukončené loterie Účtenkovka? Pokud ano, pak:
2. V jaké výši budou uhrazeny výše zmíněné náklady a po jakou dobu budou hrazeny?
3. Kdo nese zodpovědnost za uzavření smlouvy s roční výpovědní lhůtou, a tedy i za ztrátu vzniklou České republice ve výši přibližně 12,39 milionu Kč?
4. Kdo uhradí tuto ztrátu, která vznikla České republice?“

„v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si Vás dovoluji zdvořile požádat o poskytnutí stanoviska Ministerstva financí ČR („MFČR“) k metodickým dotazům k zákonu o daních z příjmů (dále jen „Stanovisko“).

V předmětném Stanovisku se MFČR vyjadřovalo k metodickým dotazům k ust. § 38p, § 35 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a bylo vydáno pod č.j. MF-49449/2015/15-3.“

„ministryně financí Alena Schillerová dne 19. dubna 2020 v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedla, cituji: „Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, které jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována.“

Žádám proto o zaslání veškerých dokumentů či podkladů, kde jsou spočítána všechna opatření, která byla dosud aplikována a která budou aplikována; to jest tak, jak o tom hovoří ministryně ve výše uvedené citaci.“

Odpovědi prosím jednotlivě pro roky 2017, 2018 a 2019 a jednotlivě za všechny podřízené jednotky, organizace a pod.

1. Kolik máte nebo jste měli bankovních účtů?
2. Kolik jste zaplatili na měsíčních poplatcích za vedení každého z těchto účtů?
3. Kolik jste zaplatili za podané příkazy za každý z těchto účtů?
4. Jaké jste měli další poplatky spojené s bankovním stykem a kolik to celkem je za každý z těchto účtů?

„V historii ČR bylo financování specifických výdajů Ministerstva obrany ČR (MOČR) řešeno vydáním zákona o státním dluhopisovém programu. V této souvislosti se obracím na Ministerstvo financí ČR (MFČR) s následujícím dotazy:

1. Podle inforamací zveřejněných v sekci Dluhopisové programy se jednalo pouze o dvě situace
   • zákon č. 165/1999 Sb., o státním dluhopisovém programu na financování řešení důsledků kosovské krize a o změně zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech,...
   • zákon č. 283/2002 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s vysláním 6. polní nemocnice do Afgánistánu Takto se ptám, jestli je tento výčet situací, kdy byly peníze získané vydáním dluhopisů použity na specifické účely MOČR, tj. na nasazení vojáků, nebo humanitární pomoc obětem, kompletní. Pokud ne, žádám doplnění tohoto seznamu.
2. Oba zákony stanovily emisní podmínky vydání státních dluhopisů. V prvním případě byl rozsah dluhopisového programu 2 000 000 tis. Kč se splatností 15 let. Ve druhém případě se jednalo o rozsah 600 000 000 Kč se splatností 20 let. Pokoušel jsem se vyhledat tyto dluhopisy podle objemu a času uvedení na trh v tabulce ČNB ale pravděpodobně byly nabídky součástí objemově větší emise dluhopisů, protože jejich účel mohl zakládat požadavek investorů kompenzovat vyšší míru rizika vyšším úrokem.
   Proto žádám o identifikaci těchto dvou specifických titulů prostřednictvím ISIN, případně číslo emise a tranše, aby bylo možné analyzovat historii obou dluhů v dluhové statistice prezentované v Dluhové statistice MFČR jako dluhopisy podle splatnosti.
3. Je však možné, že moje uvažování není zcela správné, že MFČR může poskytnout rychlejší informaci, než by byla moje analýza. V principu mě u obou dluhových titulů zajímá:
   • zda skutečně došlo k financování dluhem, a pokud ano, v jakém objemu a pod jakým ISIN (číslo emise a tranše) je tento objem zahrnut;
   • jaké byly emisní podmínky, tj. roční kupón
   • jak byly dluhupisy spláceny, tj. zda došlo k jejich splacení až na konci doby splatnosti, nebo došlo k odkoupení dluhopisů ze strany MFČR před dobou splatnosti.

Uveďte projekty, u nichž MF provedlo „nahlášení tzv. nesrovnalostí na vnější úrovni" z důvodu podezření ze spáchání trestného činu v období od roku 2015 do roku 2019.

„s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím bychom vás tímto rádi požádali o sdělení několika informací k návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb (č.j. předkladatele: MF-7508/2019/32-11; č. sněmovního tisku: 658).

Z dikce návrhu zákona nám není zcela jasné, zda by se předmětný zákon měl vztahovat na digitální služby poskytující uživatelům hudební obsah (formou streamingu či downloadu). Těmito službami, fungující na území České republiky, jsou například: Spotify, Deezer, Google Play, Apple Music, iTunes, YouTube.

Obáváme se, že pakliže by totiž předmětné služby byly zahrnuty do působnosti předmětného zákona, došlo by tím jistě k navýšení cen za užití předmětných služeb, tím by došlo k odklonu uživatelů od těchto legálních způsobů pořizování hudby a k jejich případnému návratu k neoprávněnému pořizování autorskoprávně chráněného obsahu, což je zcela v opozici ke snahám Evropské unie na vytvoření a formování jednotného digitálního trhu.

Z článků v některých médiích jsme se v této souvislosti dozvěděli, že před časem pan J. Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí uvedl pro server idnes.cz, že ministerstvo financí disponuje interní analýzou, na které konkrétní společnosti by se měl zákon vztahovat (údajně by jich mělo být cca 15).

Prosíme vás o poskytnutí předmětné analýzy.

Pakliže nám tuto analýzu nemůžete poskytnout, tak bychom vás rádi uctivě požádali o informaci, zda by se na předmětné služby poskytování hudebního obsahu návrh předmětného zákona měl či neměl vztahovat.“