Novinky

Finanční a ekonomické informace 9/2021

oddělení 7403 - Informační podpora a knihovna
oddělení 7403 - Informační podpora a knihovna

Vydáno

  • Rešeršní a dokumentační služby
  • Služby knihovny
  • Finanční a ekonomické informace
  • Odborná knihovna

Pandemie covid-19 citelně pustila žilou státním rozpočtům drtivé většiny států bez ohledu na jejich geografické umístění či formu vlády. Spolu s (snad) již pomalu odeznívající pandemií se ty zodpovědnější státy navrací k idejím udržitelných rozpočtů. Tento návrat ovšem není bez obtíží, jak dokazuje první přehledový článek v rubrice Podrobně k tématu s názvem „Německá Schuldenbremse – reforma dluhové brzdy?“. Částečně vinou předvolební kampaně zajímají politické strany v Německu k „Schuldenbremse“ naprosto rozdílná stanoviska. O tom, jestli bude celý koncept zachován v nezměněné podobě, nebo dojde k jeho reformě, pozastavení či dokonce zrušení, se bude rozhodovat na povolebních vyjednáváních v průběhu října.

Jakýkoliv státní rozpočet je třeba nějakým způsobem naplnit, a k tomu vždy sloužily daně. Jedním z rysů globalizace byly a jsou rostoucí zisky nadnárodních firem, které optimalizují své daně ze zisku přemisťováním sídel do států s výhodnějšími podmínkami, tj. s nízkými daňovými sazbami. Korporace tudíž platí daně nikoliv tam, kde generují zisk, ale tam kde je to pro ně nejvýhodnější. Tento stav dlouhodobě nevyhovuje především vyspělým státům a v posledních letech se proto stále častěji ozývá volání po zavedení celosvětové minimální sazby daně. Na jedné straně vah leží daňová suverenita jednotlivých států na straně druhé pak vidina spravedlivěji daněných miliardových zisků. Problémy a rozpory této myšlenky shrnuje druhý přehledový článek: „Globální minimální daň – revoluční krok vpřed, nebo přešlap na místě?

Nejčtenější