Plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2025

„Pozitivní zprávou je, že rozpočtový schodek klesl o 10 mld. Kč a hospodaření státního rozpočtu v průběhu srpna dosáhlo mírného přebytku. Srovnání s předchozím rokem prozatím ovlivňuje dosavadní bilance peněz z Evropské unie a výrazně nižší zapojení výnosů z majetkové účasti státu do příjmů rozpočtu. Po očištění těchto faktorů klesl deficit oproti stavu na konci srpna minulého roku o více než 44 mld. Kč. Za tímto solidním výsledkem stojí především fakt, že tempo daní a pojistného převyšuje růst běžných výdajů o 6,9 procentních bodů.“ uvedl k výsledkům plnění státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.  

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci srpna meziročně vyšší o 5,5 % (+69,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,4 % (+56,9 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,3 % (+36,2 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů, které letos zatím zhoršují schodek o 20,0 mld. Kč zejména zásluhou nepravidelných příjmů z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie (-12,2 mld. Kč), a převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (-12,5 mld. Kč).

Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,6 %, +11,2 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+10,0 %, +11,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+84,3 %, +3,6 mld. Kč), měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2024. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (+26,1 %, +4,7 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce dotčeny lednovým zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,3 % (+36,2 mld. Kč). 

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +20,2 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Inkaso je pozitivně ovlivněno též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+4,2 %, +4,5 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+5,7 %, +2,2 mld. Kč) je způsoben zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Faktor zvýšení sazeb v rámci víceletého plánu hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+4,2 %, +0,2 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+2,0 %, +1,1 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+16,5 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+6,6 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína snižuje postupný odklon mladé generace od pití alkoholu.   

Příjmy státního rozpočtu za leden až srpen

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 59,0 mld. Kč (+4,1 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,6 %, +34,3 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+19,6 mld. Kč), výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+16,5 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+7,0 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+5,5 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+5,4 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,6 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-14,3 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,3 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 24,7 mld. Kč (+23,9 %).

Na sociálních dávkách (+2,0 %, +12,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,5 %, +2,5 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,7 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,9 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,3 mld. Kč), nemocenské (+1,2 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+1,2 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky. Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Z běžných výdajů nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 197,8 mld. Kč (+8,8 %, +16,0 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 145,9 mld. Kč (+11,0 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 3,5 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačnho programu Jan Amos Komenský  (+3,8 mld. Kč). Podobně jako loni stát uvolnil na konci srpna téměř celý roční objem prostředků (26,4 mld. Kč, +1,4 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě vyplácená Ministerstvem dopravy meziročně vzrostla o 0,7 mld. Kč na 2,6 mld. Kč. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,3 mld. Kč téměř na nulu.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+10,4 %, +7,1 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 34,4 mld. Kč (+2,7 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky na běžný provoz vysokých škol ve výši 21,7 mld. Kč (+2,5 mld. Kč). Navýšeny byly i příspěvky organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+0,6 mld. Kč).

Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 5,5 mld. Kč (+5,8 %) je v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 58,6 mld. Kč (+13,5 %, +7,0 mld. Kč). 

Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,3 mld. Kč (+11,9 %) souvisí s uvolňováním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí (+0,8 mld. Kč). V kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,7 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,6 mld. Kč (+7,3 %). 

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,4 % (+1,4 mld. Kč). 

Pokles běžných transferů státním fondům o 14,3 mld. Kč (-26,7 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-9,5 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-4,0 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-1,1 mld. Kč). 

Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.

Klesly i běžné transfery podnikatelům (-3,0 %, -1,4 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,6 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 17,5 mld. Kč vzrostly o 5,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,7 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč). Prozatím růstový dopad má dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (+0,8 mld. Kč) a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (+0,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje v průběhu srpna podobně jako v červenci vzrostly výrazně o 22,2 mld. Kč na 127,9 mld. Kč (+23,9 %, +24,7 mld. Kč). Přesto jejich úroveň prozatím nedosahuje ani poloviny rozpočtu po změnách, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+23,4 mld. Kč), financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 1,2 mld. Kč. Navýšení transferů státním fondům o 29,7 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+27,6 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen zejména z národních zdrojů (+26,9 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 4,9 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-4,8 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. Investiční nákupy (-3,5 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-5,3 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním vybavení Armády České republiky. 

Výdaje státního rozpočtu za leden až srpen

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}