CZ EN

Motivový obrázek

Zákon o řízení a kontrole veřejných financí schválen v Senátu a s ním i vyšší rozpočtové rámce pro výdaje na obranu

Zefektivnění kontrolních postupů a zavedení principu jednotného auditu. To jsou hlavní cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který dnes schválili senátorky a senátoři. Návrh zákona významně snižuje administrativní zátěž veřejné správy, a to jak zrušením duplicitních kontrol ministerstva financí a finančních úřadů, tak centralizací interního auditu na úrovni správců kapitol státního rozpočtu. Kabinet Petra Fialy tak splnil další úkol ze svého programového prohlášení. Součástí schváleného návrhu jsou tři poslanecké pozměňovací návrhy, které rozšiřují rámce rozpočtových výdajů v příštích 8 letech o dodatečné výdaje na obranu, umožňují budovám ve vlastnictví státu financovat investice na renovaci v rámci projektů EPC prostřednictvím dodavatelského financování a ruší provoz samostatného systému centrální evidence dotací za převodu evidence dat do rozpočtového systému státní pokladny. Návrh zákona nyní míří k podpisu prezidenta republiky.

Senátní tisk č. 105 - Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí
a Senátní tisk č. 106 - Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí

Návrh zákona narovnává současnou právní úpravu v oblasti kontroly a řízení veřejných financí, která je platná již více než 20 let a byla podmínkou vstupu České republiky do Evropské unie. Současné znění bylo od svého vzniku mnohokrát novelizováno, ale dosavadní novely neměly charakter ucelené změny, která by zohlednila kvalitativní posun fungování veřejné správy a reflektovala zkušenosti s interním auditem.

„Dokončení zákona o řízení a kontrole veřejných financí patří mezi jednu z mých priorit. Návrhem zákona jsme splnili úkol z programového prohlášení vlády, kde jsme se zavázali provést komplexní revizi systému kontrol veřejných prostředků, posílit prvky hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a snížit administrativní zátěže na straně kontrolovaných osob,“ uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Nový systém kontroly veřejných financí stanovuje jasná pravidla, která jsou srozumitelná všem, a zároveň určuje jednoznačnou osobní odpovědnost za každý schválený výdaj z veřejných rozpočtů.“

Nový systém kontroly veřejných financí stanovuje jasná pravidla, která jsou srozumitelná všem, a zároveň určuje jednoznačnou osobní odpovědnost za každý schválený výdaj z veřejných rozpočtů.

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Cílem návrhu zákona je zvýšit ochranu veřejných prostředků cestou modernizace, zjednodušení a zefektivnění systému řízení a kontroly veřejných financí. Návrh jasně definuje základní zásady a konkrétní povinnosti pro všechny osoby, které se podílejí na rozhodování o veřejných výdajích, nastavuje jasná pravidla a postupy pro interní audit a zakotvuje povinnost všech kontrolních orgánů koordinovat a spolupracovat při plánování svých kontrol.

Návrh zákona dále mění pravidla interního auditu a reflektuje tak mezinárodní standardy interního auditu. S výjimkou obcí a krajů zavádí centralizovaný interní audit na úrovni kapitol státního rozpočtu, který bude zahrnovat také všechny podřízené zřizované organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce či veřejné kulturní instituce v dané kapitole státního rozpočtu.

S principem spolupráce kontrolních orgánů souvisí i princip jednotného auditu, který omezuje neodůvodněný souběh kontrol a snižuje tak administrativní zátěž jak kontrolovaného, tak kontrolujícího. Principem jednotného auditu je možnost spolehnout se na výsledky předchozích kontrol a sdílení informací mezi kontrolními subjekty. Orgány veřejné správy budou mít nově povinnost koordinovat plány kontrol veřejné finanční podpory prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí.

Senátoři schválili i znění změnového zákona včetně tří poslaneckých pozměňovacích návrhů. První pozměňovací návrh umožní, aby bylo možné projekty energetických úspor se zárukou (EPC) v případě organizačních složek státu nově financovat dodavatelským úvěrem nebo dodavatelským úvěrem kombinovaným s dotacemi. Dosud se v případě státních budov financovaly projekty energetických renovací převážně prostředky ze státního rozpočtu. Druhý pozměňovací návrh ruší provoz samostatného systému centrální evidence dotací a převádí veškerou evidenci dat do rozpočtového systému státní pokladny, která data prezentuje navenek prostřednictvím monitoru státní pokladny. Třetí pozměňovací návrh reaguje na vládní strategii schválenou 5. března 2025 postupně do roku 2030 zvyšovat národní výdaje na obranu až na úroveň 3 % HDP a umožňuje zvýšit rámce rozpočtových výdajů v letech 2026-2033 o dodatečné výdaje na obranu, které přesahují závazek ČR vůči NATO 2 % HDP.

Předpokládaná platnost zákona je 1. ledna 2026 a předpokládaná účinnost 1. ledna 2027.

Související tisková zpráva:

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.