Taxonomie EU

Ministerstvo financí ČR vytvořilo v rámci projektu „Mapování taxonomie EU“ uživatelsky přívětivý soubor MS Excel, který konsoliduje přílohy aktů v přenesené pravomoci v oblasti klimatu a životního prostředí. Tento soubor spolu s doprovodným manuálem je veřejnosti zpřístupněn v sekci Projekt „Mapování taxonomie EU“.

Jak funguje zařazení činností do taxonomie EU?

EU taxonomie není jen teorie – konkrétně určuje, které činnosti a odvětví mohou být považovány za environmentálně udržitelné. Tato zařazení upravují akty v přenesené pravomoci, které vydává Evropská komise.

Každá hospodářská činnost obsahuje:

• podrobný popis, který ji definuje a stanovuje její přesný rozsah, 
• často také kód statistické klasifikace hospodářských činností v EU, tzv. NACE. Kódy NACE jsou však pouze orientační. Přesný rozsah hospodářské činnosti je stanoven pouze popisem konkrétní činnosti.

Některé hospodářské činnosti zařazené do taxonomie EU mají specifický charakter. Nařízení o taxonomii tyto činnosti dělí na dvě kategorie, tj.

• přechodné činnosti,
• podpůrné činnosti.

Přechodné činnosti jsou činnosti, které významně přispívají k environmentálnímu cíli zmírňování změny klimatu (mitigaci), avšak prozatím pro ně není dostupná nízkouhlíková alternativa. Přestože se nejedná o nízkouhlíkové činnosti, podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství v souladu s cíli Pařížské dohody. Přechodné činnosti jsou definovány jako činnosti, které

• vykazují úroveň emisí skleníkových plynů odpovídající nejlepším výsledkům v daném odvětví nebo průmyslu,
• nebrání rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ,
• nevedou k tomu, že aktiva s vysokými emisemi skleníkových plynů budou s ohledem na svou ekonomickou životnost zakonzervována a budou tak vytěsňovat nízkouhlíkové alternativy.

Podpůrné činnosti jsou činnosti, které k jednomu nebo více environmentálním cílům nepřispívají prostřednictvím své vlastní výkonnosti, ale tím, že umožňují jiným činnostem zlepšit svoji výkonnost. Podpůrné činnosti tak podporují, aby k jednomu nebo více environmentálním cílům významně přispívaly i další hospodářské činnosti. Musí být však dodrženo, že podpůrné činnosti

• nevedou k tomu, že aktiva, jež ohrožují plnění dlouhodobých environmentálních cílů, budou s ohledem na svou ekonomickou životnost zakonzervována,
• mají s ohledem na životní cyklus výrazný pozitivní dopad na životní prostředí.

Pro každou hospodářskou činnost jsou stanovena technická screeningová kritéria² dvojího typu:

• kritéria „významného přínosu“
• kritéria zásady „významně nepoškozovat“ (do no significant harm/DNSH). 

Hospodářská činnost musí splňovat oba typy technických screeningových kritérií, což zaručuje, že významně přispívá aspoň k jednomu z šesti environmentálních cílů a zároveň významně nepoškozuje žádný z ostatních environmentálních cílů. 

Na co se EU taxonomie vztahuje – a co zatím neřeší?

Taxonomie EU se v současné době vztahuje pouze na environmentální oblast a zahrnuje výhradně odvětví a hospodářské činnosti, které mohou významně přispět k environmentálním cílům. 

Pokud určitá hospodářská činnost není momentálně zařazena do taxonomie EU, neznamená to nutně, že je škodlivá pro klima či životní prostředí nebo neudržitelná. Může jít o činnost:

• s méně významným nebo těžko měřitelným přínosem k environmentálním cílům,
• se zanedbatelným dopadem na životní prostředí,
• zatím nezahrnuta z politických a technických důvodů. 

Časem budou do taxonomie EU doplňovány další odvětví a hospodářské činnosti. Zároveň bude docházet k aktualizaci taxonomie EU v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, technologickým pokrokem a vývojem politiky v oblasti klimatu a životního prostředí. Doposud byla do taxonomie EU zařazena následující odvětví (níže doplněna označením, ke kterým cílům mohou tato odvětví významně přispět):

• lesnictví ,
• činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí ,
• zpracovatelský průmysl ,
• energetika ,
• zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace ,
• doprava ,
• stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí ,
• informační a komunikační činnosti ,
• odborné, vědecké a technické činnosti ,
• peněžnictví a pojišťovnictví ,
• vzdělávání ,
• zdravotní a sociální péče ,
• kulturní, zábavní a rekreační činnosti ,
• řízení rizik v případě katastrof ,
• služby ,
• ubytovací činnosti .

Nedílnou součást taxonomie EU tvoří tzv. minimální záruky, které představují základní standardy odpovědného podnikatelského chování. Cílem minimálních záruk je, aby udržitelná činnost nebo investice:

• nepoškozovala lidi ani společnost,
• nebyla v rozporu s mezinárodně uznávanými sociálními a lidskoprávními standard, 
• byla podniková praxe v souladu s principy férovosti, rovnosti a bezpečných pracovních podmínek. 

Minimální záruky zajišťují, že podniky jednají v souladu s mezinárodními standardy v oblasti sociálních zásad, lidských práv a pracovních podmínek. Konkrétně vyžadují, aby podniky dodržovaly:

• pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,
• obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv,
• základní úmluvy Mezinárodní organizace práce 
• Mezinárodní listině lidských práv.

Působnost nařízení o taxonomii EU

Nařízení o taxonomii EU nestanovuje podnikům povinnost sladit své činnosti s environmentálními cíli. Co ale vyžaduje, je transparentnost – tedy zveřejňování informací o tom, zda uvedené podmínky podniky splňují. 

Jedinou povinností, kterou nařízení o taxonomii nefinančním a finančním podnikům stanovuje, je povinnost zveřejňovat informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku³ souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné, tzn. 

• způsobilost jejich hospodářských činností pro taxonomii EU, a 
• soulad jejich hospodářských činností s taxonomií EU. 

Tuto povinnost vymezuje článek 8 nařízení o taxonomii, který zároveň odkazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (tzv. účetní směrnici) pro určení podniků, na něž se povinnost vztahuje⁴.

Konkrétní požadavky na zveřejňování informací vztahující se na výše uvedené podniky se liší na základě toho, zda se jedná o podniky nefinanční, nebo finanční. Tyto požadavky, respektive obsah a strukturu informací, které mají podniky zveřejnit, a metodiku, která má být při tomto zveřejnění dodržena, upřesňuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, v platném znění. 

Nefinanční a finanční podniky musí vykazovat způsobilost svých hospodářských činností pro taxonomii EU a soulad svých hospodářských činností s taxonomií EU prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI).

Nefinanční podniky⁵ mají povinnost zveřejňovat tři klíčové ukazatele výkonnosti, tj.

• podíl obratu plynoucí z produktů nebo služeb souvisejících s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi,
• podíl kapitálových výdajů (CapEx) týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi,
• podíl provozních výdajů (OpEx) týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi.

Finanční podniky⁶ mají povinnost zveřejňovat procento způsobilých aktiv v rámci svých portfolií. 

Informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku⁷ souvisejí s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi (klíčové ukazatele výkonnosti), zahrnou nefinanční a finanční podniky do svých zpráv o udržitelnosti, které jsou povinny sestavovat na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (CSRD), respektive zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (více informací v sekcích Směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD) a Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD)).

Podpůrná opatření Evropské komise

Evropská komise s cílem podpořit podniky a zainteresované strany při implementaci a provádění nařízení o taxonomii pravidelně vytváří a poskytuje podpůrné nástroje a pokyny. Tyto nástroje a dokumenty jsou shromážděny na internetových stránkách Evropské komise EU Taxonomy Navigator (převáženě v anglickém jazyce).

EU Taxonomy Navigator nabízí:

• často kladené otázky  (FAQs), 
• nástroj (EU Taxonomy Compass) umožňující vyhledávat a filtrovat jednotlivé hospodářské činnosti,
• interaktivní taxonomickou kalkulačku (EU Taxonomy Calculator), která nefinančním podnikům zprostředkovává, jak určit způsobilost hospodářských činností pro taxonomii EU a soulad hospodářských činností s taxonomií EU (klíčové ukazatele výkonnosti),
• uživatelskou příručku k taxonomii EU (EU Taxonomy User Guide), která má krok za krokem pomoci nefinančním a finančním podnikům určit způsobilost hospodářských činností pro taxonomii EU a soulad hospodářských činností s taxonomií EU.

Evropská komise rovněž zavedla nástroj EU Taxonomy Stakeholder Request Mechanism, který umožňuje zainteresovaným stranám předkládat návrhy k zařazení nových hospodářských činností do taxonomie EU, nebo návrhy na úpravu technických screeningových kritérií stávajících činností. 

Souhrn uvedených odkazů

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (tzv. nařízení o taxonomii)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (tzv. akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (tzv. doplňkový akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů (tzv. druhý doplňkový akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu)
• Aktuální konsolidované znění aktu v přenesené pravomoci v oblasti klimatu 
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (tzv. akt v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (tzv. akt v přenesené pravomoci o zveřejňování)
• Aktuální konsolidované znění aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování 
• OECD Guidelines for Multinational Enterprises (Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti)
• Guiding Principles on Business and Human Rights (Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
• Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (tzv. účetní směrnice)
• EU Taxonomy Navigator
• EU Taxonomy User Guide
• EU Taxonomy Stakeholder Request Mechanism
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/794 ze dne 14. dubna 2025, kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti

¹ Environmetálními cíli jsou myšleny cíle v oblasti klimatu a životního prostředí. Jedná se o termín zavedený nařízením o taxonomii.
² Technická screeningová kritéria by měla vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie, jakož i z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud pro určitou oblast politiky objektivně neexistují žádné vhodné alternativy, technická screeningová kritéria mohou rovněž vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.
³ Které podnik provádí, financuje nebo do kterých investuje.
⁴ Podniky povinnými zveřejňovat informace podle článku 8 nařízení o taxonomii, jsou podniky, na které se vztahuje článek 19a nebo článek 29a. Články 19a a 29a do účetní směrnice doplnila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (tzv. NFRD) a později je revidovala směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (tzv. CSRD).
⁵ Nefinančním podnikem je podnik, na který se vztahují povinnosti zveřejňování informací stanovené v článcích 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (účetní směrnice) a který není finančním podnikem podle článku 1 odst. 1 bodu 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování.
⁶ Finančním podnikem je podnik, na který se vztahují povinnosti zveřejňování informací stanovené v článcích 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (účetní směrnice) a který je správce aktiv, úvěrová instituce definovaná v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 575/20136, investiční podnik definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pojišťovna definovaná v čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES7 nebo zajišťovna definovaná v čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;
⁷  Které podnik provádí, financuje nebo do kterých investuje.