Financování přechodu
Přechod k udržitelné a klimaticky neutrální ekonomice není pouze environmentální výzvou – je to zásadní strukturální proměna celé ekonomiky. Nejde jen o podporu již existujících udržitelných projektů, ale především o cílené investice do transformace tradičních, často vysoce emisně náročných odvětví, která jsou stále klíčová pro hospodářský rozvoj České republiky.
Úkolem financování přechodu (transition finance) je umožnit reálnou a důvěryhodnou cestu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství – tedy podpořit postupnou dekarbonizaci, aniž by došlo k ohrožení pracovních míst či hospodářského růstu.
Díky financování přechodu mohou průmyslové podniky:
- modernizovat výrobní procesy a technologie,
- snižovat emise skleníkových plynů, a
- zvyšovat svou konkurenceschopnost na evropském i globálním trhu.
Tento přístup je zároveň nezbytným nástrojem pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke které se Česká republika společně s ostatními státy EU zavázala.
Pro Česko je zásadní neomezovat se pouze na financování environmentálně udržitelných činností, ale aktivně podporovat transformaci odvětví, která jsou emisně náročná, ale zároveň strategická pro zaměstnanost a export.
Klíčové oblasti podpory zahrnují:
- vývoj a zavádění čistších technologií,
- strategické vyřazování zastaralých a neefektivních zařízení, a
- přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Evropská komise chápe financování přechodu jako: „financování zlepšení v oblasti klimatické a environmentální výkonnosti s cílem přejít na udržitelné hospodářství, a to tempem, které je slučitelné s klimatickými a environmentálními cíli“. Nejde tedy jen o dekarbonizaci („net zero“), ale o komplexní přístup pokrývající všech šest cílů Taxonomie EU: zmírňování změny klimatu, adaptaci, oběhové hospodářství, prevenci znečištění, ochranu vody a oceánů a ochranu biodiverzity.
Dělicí linie mezi udržitelným financováním (financováním udržitelnosti obecně) a financováním přechodu se postupně stírá – jak se podniky posouvají na cestě k udržitelnosti, roste podíl činností, které lze považovat za environmentálně udržitelné. To je vidět například v reportingu dle Taxonomie, kde podniky často vykazují vyšší podíl zelených investic (capex) než zelených výnosů (tržby).
Plány přechodu: Strategický nástroj podniků pro udržitelnost
Plán přechodu (transition plan) je strategický dokument, který popisuje, jak se podnik hodlá transformovat v souladu s cíli klimatické neutrality, udržitelnosti a evropských environmentálních standardů. Nestojí na pouhých závazcích – staví na vědecky podložených cílech, konkrétních opatřeních a jasném harmonogramu realizace.
Takové plány jsou klíčovým nástrojem pro investory, banky i regulatorní orgány, kteří podle nich posuzují důvěryhodnost firemních ambicí v oblasti dekarbonizace a udržitelného růstu.
Co má věrohodný plán přechodu obsahovat?
- Nastavení cílů: typicky může jít o provázání s ambicemi dle EU Taxonomie či jiných věrohodných rámců (IPCC, IEA), národních anebo sektorových cest přechodu apod.
- Odpovídající úroveň řízení: rozdělení odpovědností a pravomocí výkonných orgánů při vývoji, implementaci a monitoringu plánu
- Finanční plánování spojené s cíli udržitelnosti: Odhad finančních dopadů spojených s plněním cílů a zaváděním opatření
- Robustní data: Sběr dat a kontrola jejich kvality, stejně jako zajištění věrohodné metodologie při práci s odhady
- Nezávislé posouzení, monitoring a zveřejnění
Věrohodný plán by měl také zahrnovat: analýzu scénářů (např. vývoj regulace nebo cen emisních povolenek), popis rizik a nejistot, sběr a kontrolu kvalitních dat a nezávislé posouzení a zveřejnění.
Důležitost plánů přechodu
Zajištění financování – Investoři a banky stále více požadují jasné a ověřitelné plány přechodu jako podmínku financování. Plán přechodu pomáhá podnikům přilákat investice, zvláště ze strany tzv. udržitelných fondů nebo při emisích zelených dluhopisů.
Ochrana před regulačními riziky – S postupující evropskou legislativou (např. CSRD, SFDR) se zvyšují požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti. Plán přechodu pomáhá podnikům být v souladu s předpisy a vyhnout se reputačním i finančním rizikům.
Konkurenční výhoda – Podnik s jasným přechodovým plánem jsou lépe připraveny na tržní změny, technologické inovace i očekávání zákazníků a partnerů.
Důvěryhodnost a transparentnost – Dobře připravený plán přechodu chrání podnik před obviněním z „greenwashingu“ – tedy nepravdivého nebo zavádějícího označování činností jako udržitelných.
Finanční instituce využívají podnikové plány přechodu jako jeden z hlavních vstupů při řízení vlastních rizik a při hodnocení, zda jejich portfolio odpovídá dekarbonizační trajektorii. Podnikové plány tak nejsou podstatné jen pro interní strategii a řízení, ale mají přímý vliv na dostupnost úvěrů a investic.
Na úrovni EU získávají plány přechodu stále větší regulační oporu. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785, která mění směrnici o průmyslových emisích, budou určení provozovatelé v konkrétních průmyslových odvětvích povinni nejpozději do 30. června 2030 zahrnout do svých systémů environmentálního řízení orientační plán transformace, který pokrývá období 2030–2050 a popisuje, jak zařízení přispěje k přechodu na čisté, klimaticky neutrální, oběhové a zdrojově efektivní hospodářství.
Tato legislativní změna znamená, že plán přechodu se stává nejen dobrovolným strategickým nástrojem, ale i povinnou součástí environmentálního řízení pro mnohé průmyslové provozovatele.
| Legislativa | Rozsah působnosti | Účel | Požadavky |
|---|---|---|---|
| CRD/CRR | Úvěrové instituce | Obezřetnostní/řízení rizik | Povinnost přijmout plány k řízení finančních rizik z faktorů ESG v krátkém, středním i dlouhém horizontu. |
| Solvency II | Pojišťovny | Obezřetnostní/řízení rizik | Povinnost vypracovat a monitorovat implementaci plánů řešící rizika udržitelnosti. |
| SFDR | Účastníci finančního trhu | Transparentnost | Kategorizace dle čl. 9 – produkty musejí sledovat klimatické referenční ukazatele EU, nebo vysvětlit, jak směřují k cílům Pařížské dohody. |
| Nařízení | Poskytovatelé referenčních hodnot | Standard | EU CTB a EU PAB jako referenční hodnoty pro snížení emisí a přechod |
| o referenčních hodnotách | k nízkouhlíkovému hospodářství. | ||
| Evropský standard zelených dluhopisů | Emitenti zelených dluhopisů | Standard | Emitenti musejí uveřejní capex plán, pokud se použití získaných peněžních prostředků vztahuje na hospodářské činnosti splňující požadavky Taxonomie. |
| Taxonomie EU | Velké společnosti a finanční instituce | Transparentnost | Investice uznány za souladné s Taxonomií EU, pokud mají plán dosažení souladu (5, max. 10 let). |
| IED | Velké společnosti (provozovatelé) | Provozovatelé zahrnou do systému environmentálního řízení plán transformace pro každé zařízení dle směrnice. Plán obsahuje informace o tom, jak provozovatel změní zařízení v období 2030–2050. |
EU Platform on Sustainable Finance. 2025. Building trust in transition: core elements for assessing corporate transition plans (adaptováno).
Přechodné a podpůrné činnosti v Taxonomii EU: Nezbytné součásti zelené transformace
Evropská taxonomie udržitelných aktivit neklasifikuje pouze „zelené“ projekty – uznává také význam tzv. přechodných a podpůrných činností, které hrají klíčovou roli na cestě k uhlíkové neutralitě.
Přechodné a podpůrné činnosti nejsou výjimkou – jsou uznávanou součástí strategie EU pro udržitelný přechod. Umožňují realistický a spravedlivý posun ekonomiky k uhlíkové neutralitě.
Co jsou přechodné činnosti?
Přechodné činnosti jsou takové ekonomické aktivity, které významně přispívají ke zmírnění změny klimatu, a to i přesto, že zatím neexistují nízkouhlíkové alternativy.
Tyto činnosti:
- dosahují nejlepších emisních výsledků ve svém sektoru,
- nebrání rozvoji a zavádění čistších technologií,
- a nezakonzervovávají zastaralá a emisně náročná aktiva.
Přechodné činnosti umožňují průmyslu reálně se posunout směrem k udržitelnosti, aniž by došlo k ekonomickým šokům. Jsou klíčové zejména pro energeticky náročná odvětví, kde není přechod na čisté technologie zatím technicky nebo finančně možný.
Co jsou podpůrné činnosti?
Na první pohled nemusí být „zelené“, ale bez nich by jiná udržitelná řešení nemohla vůbec vzniknout. Podpůrné činnosti jsou činnosti, které nepřispívají přímo k environmentálním cílům svým vlastním výkonem, ale umožňují jiným činnostem zlepšit jejich udržitelnost. Například:
- vývoj a výroba technologií pro obnovitelné zdroje,
- specializované stavební práce při renovaci budov,
- nebo infrastruktura podporující zelenou mobilitu.
Podpůrné činnosti musí mít měřitelný pozitivní dopad na životní prostředí během svého životního cyklu a nesmí vést k uzamčení emisně náročných technologií do budoucna.
Evropská praxe ukazuje, že financování přechodných a podpůrných činností probíhá hlavně prostřednictvím dluhových nástrojů – zejména zelených dluhopisů a úvěrů s cíli v oblasti udržitelnosti. V roce 2023 tvořily zelené dluhopisy 38 % z celkových nových dluhových emisí a úvěry s udržitelnými KPI dalších 26 %. Naopak kapitálové financování hraje menší roli, protože je dražší a rizikovější, ale je nezastupitelné při financování nových technologií (start-upy a scale-upy).
Souhrn uvedených odkazů
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů
- OECD Guidance on¬ Transition Finance
- Platform on Sustainable Finance report on building trust in transition: core elements for assessing corporate transition plans