Bod č. 18:
Stanovisko Ministerstva financí ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce 05/34 Správa spotřebních daní

Cílem této kontrolní akce, kterou provedl Nejvyšší kontrolní úřad na základě plánu své činnosti na rok 2005, bylo prověřit postup celních orgánů a finančních úřadů při správě spotřebních daní a výběr těchto daní. Kontrola byla provedena v období od prosince 2005 do července 2006 na 11 finančních úřadech, 12 celních úřadech a na Generálním ředitelství cel.

Kontrolovaným obdobím byly u finančních úřadů roky 2003 až 2005, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující; u Generálního ředitelství cel a celních úřadů roky 2004 až 2005, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující.

Přijetím zákona č.353/2003 Sb., o spotřebních daních došlo zásadní změně daňového systému v této oblasti. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce předpisů dne 24.10.2003 s účinností od 1.1.2004. V řádném termínu (tedy do 24.11.2003) bylo podáno prostřednictvím celních úřadů 1.055 návrhů na provozování daňových skladů a návrhů na vydání zvláštního povolení k užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. V pozdním termínu do 24.12.2003 bylo doručeno dalších 775 návrhů.

Vzhledem k nezkušenosti subjektů s novou právní úpravou docházelo v některých případech k vadným nebo nekompletním podáním. O všech návrzích k provozování daňových skladů, včetně těch, které byly podány v tomto pozdním termínu, bylo rozhodnuto do 31.12.2003. U zvláštních povolení k užívání vybraných výrobků osvobozených od daně byla rozhodnutí vydána ve všech případech kompletních návrhů.     

Bod č. 21:
Zapojení České republiky do Fondu zemí západního Balkánu v rámci Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Na výročním zasedání EBRD, které se konalo letos v květnu v Londýně, byl schválen návrh na založení Fondu zemí západního Balkánu. Fond bude realokovat zdroje darované převážně členskými státy EU zemím západního Balkánu. Účelem fondu bude přeměna jejich tržní ekonomiky posílením investičních možností v soukromém sektoru, rozvojem infrastruktury, snížením nezaměstnanosti, zlepšením přístupu k základním službám (čistá voda, spolehlivá dodávka elektrické energie, bezpečná doprava). Snahou je zmenšit rozdíly mezi zeměmi západního Balkánu a jejich vyspělejšími sousedy. Fond se zaměřuje především na tyto země západního Balkánu: Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Černou Horu, Srbsko včetně Kosova. 

Podporu fondu již vyjádřilo 11 států - Finsko, Irsko, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. Očekává se, že tuto iniciativu podpoří i další země. Teritoriální zaměření aktivit Fondu zemí západního Balkánu odpovídá strategii české zahraniční rozvojové spolupráce. Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko byly definovány jako prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce ČR na základě usnesení vlády č. 302/2004 o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU.