Materiály na jednání vlády 26. listopadu 2003
Bod č. 1:
Návrh novely rozpočtových pravidel (zákona č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a zákonů o státních fondech
Jedná se o další z reformních zákonů. Přijetím nových rozpočtových pravidel se legislativně ukotví reformou navržené závazné tříleté výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy (viz Příloha 2 Koncepce reformy veřejných financí).
Další významnou změnou je umožnění stoprocentní převoditelnosti prostředků státního rozpočtu z roku na rok. MF si od tohoto opatření slibuje vyšší efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Významné je i zavedení ročních zpráv, které budou sestavovat organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a státní fondy, a které budou sloužit zvláště k informování veřejnosti o tom, jak tyto státní organizace hospodaří s veřejnými prostředky. Proto budou tyto zprávy zveřejňovány na internetu, podobně jako státní závěrečný účet, závěrečné účty kapitol a zprávy o plnění státního rozpočtu.
Poslední skupina změn se týká postihů při porušení pravidel čerpání dotace. Novela rozděluje porušení rozpočtové kázně na závažné (především účel a další stanovené poskytovatelem dotace) a méně závažné (rovněž stanovené poskytovatelem dotace). Příjemci dotací, kteří pak použijí dotaci správně na stanovený účel, ale např. dokončí dotovanou stavbu o pár dní později, by nemuseli vracet dotaci celou, ale jen její část. U dotací, jejichž součástí nejsou prostředky od Evropské unie by to znamenalo vracení 5 % objemu dotace. Nově jsou v rozpočtových pravidlech přítomna ustanovení, která ukládají povinnost sledovat peněžní prostředky poskytnuté do státního rozpočtu z rozpočtu EU a použité dále na účely Evropskou unií spolufinancované. U dotací, jejichž součástí prostředky od EU jsou, by se objem vracené podpory stanovil podle předpisů ES. Tím se zajistí, že v případě neoprávněného použití prostředků může být odvod za porušení rozpočtové kázně proveden zpět do příslušného zdroje, z něhož prostředky pocházely, resp. aby se tyto prostředky použily na původní účely.
Účinnost zákona se předpokládá od vstupu ČR do Evropské unie, tj. 1. 5. 2004.
Bod č. 5:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 196/2003 Sb., o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie
Návrh nařízení vlády je předkládán v souvislosti s odstraněním nadměrné administrativy, která způsobuje při uplatňování tzv. preferenčního zacházení se zbožím překážku volnému obchodu.
Od 1.7.2003 je preferenční zacházení poskytováno pod podmínkou, že dovozce stanoveným způsobem prokáže, že zboží nebylo ze strany EU subvencováno. Vzhledem k tomu, že EU přestala rovněž od 1.7.2003 při vývozu zboží, na které se vztahuje liberalizace, poskytovat subvence, je možné u tohoto zboží povinnost prokazování nesubvencování zboží odstranit. Jinými slovy, zrušuje se povinnost prokazovat, že zboží, které EU při vývozu nesubvencuje, není subvencované.
Navrhovaná změna je technického charakteru a nepředpokládá žádný dopad do státního rozpočtu. Nařízení by mělo nabýt účinnosti 1.12.2003.
Pro informaci
Bod č. 2:
Informace o výsledcích hospodaření zdravotních pojišťoven a o kontrolní činnosti Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí v oblasti veřejného zdravotního pojištění za 1. pololetí 2003
Tento materiál byl pro jednání vlády připraven ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí.
V systému veřejného zdravotního pojištění působí od roku 2000 devět činných zdravotních pojišťoven (VZP ČR a osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven). Z metodického hlediska je nutné připomenout, že příjmy pojišťoven v 1. pololetí 2003 byly oproti 1. pololetí 2002 zvýšeny vlivem předsunuté platby státu ze státního rozpočtu. Tato předsunutá platba byla realizována na žádost VZP ČR v únoru ve výši 1,8 mld. Kč a v březnu ve výši 0,9 mld. Kč. Průměrný počet pojištěnců dosáhl k 30.6.2003 celkem 10 322 521 osob a oproti průměru roku 2002 znamenal snížení o 19 107 pojištěnců. VZP ČR zaznamenala k 30.6.2003 oproti konci roku 2002 absolutní úbytek pojištěnců ve výši 97 111 pojištěnců. Celkový objem příjmů (včetně pojistného osob, za které je plátcem stát) činných ZP dosáhl výše 73,8 mld. Kč, což představuje v porovnání se stejným obdobím roku 2002 nárůst o 10,4 %. Také ukazatel příjmu pojistného v přepočtu na jednoho průměrného pojištěnce vykázal růst o 11,1 %. Celkové výdaje zdravotních pojišťoven v 1. pololetí roku 2003 byly u činných zdravotních pojišťoven realizovány ve výši 73,9 mld. Kč, což představuje zvýšení o 9,7 % oproti minulému období. Průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho pojištěnce vykázaly meziroční nárůst o 9,5 % na 6867 Kč. Celkové saldo příjmů a výdajů dosáhlo záporné hodnoty 78 mil. Kč. Po vyloučení vlivu předsunuté platby státu však dosahuje záporné saldo výše 2,78 mld. což jej pětinásobek záporného salda dosaženého v 1. pololetí 2002. Záporná salda byla u jednotlivých zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven kryta z vlastních zdrojů. U VZP ČR ale došlo k 30.6. 2003 k prohloubení závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením na objem 3,49 mld. Kč, což je o 940 mil. Kč více než ke konci roku 2002, na druhou stranu došlo zároveň ke vzniku pohledávek vůči zdravotnickým zařízením ve výši 1,45 mld. Kč.
Nepříznivý trend většiny ukazatelů podtrhuje nutnost reformy financování veřejného zdravotního pojištění. Návrhem konkrétních úprav systému veřejného zdravotnictví vedoucích k jeho dlouhodobé stabilizaci se v současné době zabývá při Ministerstvu zdravotnictví zřízená koaliční skupina expertů.