Ředitel FAÚ Jiří Hylmar v pořadu Peníze a vliv

iRozhlas, 21.3.2023

Loňský rok pro Finanční analytický úřad (FAÚ) znamenal hlavně prověřování peněz Rusů a jejich firem na sankčních seznamech Evropské unie kvůli ruské agresi na Ukrajině. Bude to podle vás i letos hlavní agenda vašeho úřadu?

Obávám se, že to nebude agenda jen tento rok, ale i po mnoho dalších let. Není to ale určitě jediná důležitá agenda, kterou se zabýváme.

Dále tam je třeba boj proti financování terorismu a praní špinavých peněz, ty mají v mých očích stejnou důležitost. V následujících letech se s nimi musíme poprat.

Po mnoho dalších let to bude agenda, protože očekáváte ještě dlouhou válku Ruska na Ukrajině?

To si netroufám odhadovat. Sankce se ale netýkají jenom Ruska, mohou se týkat mnoha dalších zemí, kdo ví, co se v budoucnu ve světě stane. Sankce s námi s velkou pravděpodobností budou i do budoucna.

Teď tedy hrají prim sankce proti ruským občanům a firmám na sankčních seznamech Evropské unie. Vy od loňského července uvádíte číslo říkající, že jste Rusům v Česku na základě sankčních seznamů zmrazili majetek asi za deset miliard korun. Nenastal tam od té doby žádný posun? Žádný nově zjištěný majetek?

Je potřeba říct, že zajištěný majetek se v průběhu času mění. Některá prvotní podezření se nakonec ukážou jako mylná, na druhou stranu můžeme dojít k dalším částkám, když odhalíme skryté vlastnictví, které na první pohled není zřejmé.

Některá zmrazená aktiva navíc nejsou ve fázi meritorního rozhodnutí, takže se řada věcí nachází ve stádiu předběžného opatření. Nelze předvídat konečný výsledek.

Na tu částku deseti miliard lze nahlížet jako na nejvyšší částku, která v daném roce byla zmrazena. V průběhu času se konkrétní číslo ale mění.

Dále je třeba poukázat na otázku ocenění. My neoceňujeme znaleckým posudkem, ale jedná se o kvalifikovaný odhad. Například u duševního vlastnictví nebo u obchodních podílů v korporacích je velice těžké stanovit konkrétní částku.

Jaký je aktuální odhad ruského majetku zajištěného u nás?

Stále se pohybujeme kolem zmiňovaných deseti miliard korun.

Dalo by se říci, jak velkou sumu jste museli „rozmrazit“, protože se ukázalo, že zmrazení nebylo oprávněné?

Zatím jsme nedospěli k žádným velkým „rozmrazovacím akcím“. Jedná se o jednotlivá procenta z celkové částky.

Brání se někdo z postižených Rusů, podal někdo žalobu?

Samozřejmě, proti našim rozhodnutím jsou podávané opravné prostředky, které se řeší. Zatím není žádné soudní rozhodnutí. To bude zásadní ukazatel v tom, jakým způsobem jsme sankční záležitosti vykonávali.

Kolik těch žalob je?

Bavíme se tu o nižších jednotkách.

Vy jste také loni v srpnu uvedl, že protiruské sankce u nás dopadly na tři fyzické osoby a 18 osob právnických. Změnil se tento počet?

Ano, změnil se tak, jak přicházejí další a další sankční balíčky. Aktuálně jde asi o 80 osob, právnických i fyzických. Je ale třeba uvést, na koho sankce vlastně dopadly.

Zmiňovaných 80 subjektů je postiženo přímo zmrazením majetku, máme tu ale další desetitisíce, na které sankce dopadají s ohledem na omezení možnosti vývozu a dovozu, účasti ve veřejných zakázkách a podobně.

Dopad sankcí v sektorových záležitostech je tedy mnohem širší. Samotné zmrazování je jen jakási třešnička na dortu. Naší prvořadou snahou je provést českou ekonomiku sankčními úskalími bez toho, aby na tom byla zbytečně bita a abychom zároveň dodrželi sankční opatření.

Nedopadá to tedy jen na ruské firmy, ale třeba i na české exportéry, kteří některé zboží nemohou vyvážet do Ruska.

Samozřejmě. V první řadě se to týká vojenských technologií, ale i dalších oblastí.

Co se týká typu zmrazeného majetku, dá se říct, že jde primárně o peníze na účtu, akcie, nemovitosti?

Máme zmrazený majetek napříč celým spektrem. Od peněz na účtu, přes podíly v korporacích až po duševní vlastnictví a movité věci. Největší část tvoří asi podíly v obchodních korporacích.

Novináři loni například zjistili, že byl zmrazen hotel v Mariánských lázních, který ovládá sankcionovaný ruský oligarcha Alexandr Pumpjanskij. Co proces zmrazení znamená v praxi? Co se s hotelem děje dál?

Naší filozofií je k mrazení přistupovat tak, aby nebyla snížena hodnota majetku a byl dále použitelný. Cílem je, abychom do správy majetku také nemuseli investovat peníze z prostředků České republiky.

Sankcionovaný subjekt musí být odříznutý od jakýchkoliv výnosů ze zmrazeného majetku. Hotel tedy může dál fungovat, ale je nutné zajistit, aby z něj sankcionovaný subjekt neměl žádný profit. Záleží na přístupu sankciovaného majitele, zda je za těchto podmínek ochotný v provozu pokračovat, nebo se ho rozhodne ukončit.

Zjistili jste, že by někteří Rusové pod hrozbou zmrazení stihli převést svůj majetek na „bílé koně“?

Setkali jsme se i s případy, kdy došlo k převedení majetku. V nejvíce podezřelých případech pohybujících se na hranicích trestného činu jsme podali trestní oznámení. Lze předpokládat, že někteří oligarchové měli informace předem a majetek stihli převést před zavedením sankcí.

Ministerstvo zahraničí od začátku letošního roku na základě nového zákona dává dohromady i národní sankční seznam, který by mohl doplnit ty stávající o další jména. Úřad nám potvrdil, že dělá již nějaké kroky podle sankčního zákona. Prověřuje už FAÚ finanční toky týkající se lidí nebo firem, které si k sankcím vytipovalo samo Česko, tedy nejsou na evropských sankčních seznamech?

Na základě mých informací na českém sankčním seznamu ještě žádný subjekt není. Nicméně i na přípravných krocích úzce spolupracujeme s Ministerstvem zahraničních věcí. Kooperace probíhá, detailněji to však nyní komentovat nemohu. Pak by totiž nemuselo být už co mrazit.