Novinky

Rozhovor ministra financí pro Respekt: Hledáme balanc

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Elektrická energie
  • Státní rozpočet

Datum vydání: 6. 5. 2022 | Zdroj: Respekt | Autor: Jiří Nádoba

S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou o potírání inflace, dotování elektřiny, demonstracích za vyšší platy a kotvách směrem na Západ.

* Co je podle vás v dnešní době důležitější? Šetřit, aby nerostla inflace? Nebo rozdávat, abyste lidem s inflací pomohli?

Záleží, co si představujeme pod pojmem rozdávat. Rozdávat určitě ne. To slovo evokuje, že výdaj není efektivní.

* Dobře, tak jinak: šetřit, nebo utrácet?

My se pokoušíme udržet balanc mezi dvěma důležitými hodnotami. Na jedné straně je sociální smír, na druhé zodpovědná rozpočtová politika.

* Jak poznáte, kde ten balanc je?

To je nesmírně složité. Proto říkám, že to balancujeme. Zodpovědnou rozpočtovou politiku potřebujeme a nemůžeme na ni zapomenout ani ve světle krizí, které přišly. Na druhé straně jsou některé věci, které vyžadují konkrétní řešení a ta budou mít přednost před – dejme tomu – dalším snižováním schodku státního rozpočtu.

* Jak to dopadne číselně? Letos jste si původně chtěli půjčit 280 miliard korun, teď rozpočet předěláváte. Bude schodek nakonec vyšší, nebo nižší?

No, nižší spíše nebude.

* Bude vyšší?

Je pravděpodobné, že bude vyšší. Novelu rozpočtu předložíme v červenci vládě, do té doby ještě dostaneme některá nová data. Těch nejistot je mnoho, hlavně ohledně vývoje ruské agrese vůči Ukrajině a s tím související růst cen u energií. To říkají všechny instituce, které publikují makroekonomické prognózy.

* Situace je nepochybně těžká, ale je opravdu nutné, aby byl schodek vyšší?

Kdyby Putin nevtrhl na Ukrajinu, tak by výsledek hospodaření byl lepší, než jsme plánovali. To jsem si úplně jistý. V této chvíli je to zatíženo mnohými nejistotami. Odhady ekonomického růstu se snižují v celé Evropě, a to samozřejmě snižuje rozpočtové příjmy.

* Dá se ještě počítat s tím, že česká ekonomika letos poroste?

Pořád jsou ty odhady kolem plus jednoho procenta. Další makroekonomickou prognózu připravíme na ministerstvu v srpnu.

* Už je to víc než měsíc, co vaše vláda přišla s příslibem vyplatit rodinám s dětmi 5000 korun. Proč však není stále jasné, jak to bude s vyplácením tohoto příspěvku v praxi?

Podle mě je to úplně jasné. Ano, vedeme interní debatu o technických detailech, ale to je věc státní správy a vzhledem ke lhůtám v Poslanecké sněmovně ještě máme na dopracování těchto detailů čas. Jinak žádný problém nevidím – je jasné, kdo 5000 korun dostane a za jakých podmínek.

* Není jasné, jak chcete peníze vyplácet. Anebo třeba jak vyhodnocovat nárok u rodičů žijících zvlášť nebo v jiných složitějších rodinných situacích.

V zásadě se ti příjemci dělí do dvou skupin. První jsou rodiny, které už dnes pobírají přídavky na děti. Tam je to jednoduché, nárok je jasný, čísla účtů známe, takže výplata proběhne automaticky. To se týká zhruba 600 tisíc dětí. Kromě toho vznikne nárok na příspěvek 5000 korun u dalších 1,2 milionu dětí. V těchto případech já vidím vlastně jen jediný problém, a sice že neznáme ta čísla bankovních účtů. Pokud tedy pominu komplikované rodinné situace. To se prostě dořeší, takové případy budou a bude třeba se s nimi vypořádat individuálně, to nelze řešit zákonem.

* Jak budete hlídat, zda rodina vydělává do milionu korun? Každý si to doma spočítá a pak si zažádá? Jak to pak budete kontrolovat?

Stát údaje o příjmech má. Každý rok podepisujete evidenční list důchodového zabezpečení, tam hrubý příjem je. Kdybychom znali čísla bankovních účtů, systém vyplácení by mohl být plně automatizovaný. My je ale u všech rodin neznáme, proto bude potřeba, aby se občané o nárok přihlásili, buď elektronicky, nebo fyzicky na Czech POINTech. Pokud jde o vyhodnocování nároku, tak přístup otočíme a budeme občanům důvěřovat. Samozřejmě budou nezbytné kontroly, a kdo situaci zneužije, tak ponese sankci. Ale naprostá většina lidí je slušných, poskytuje pravdivé údaje a pro ně to bude mimořádně jednoduché.

* Najde se v rozpočtu také něco na platy státních zaměstnanců? Odboráři za vámi byli s požadavkem dorovnat inflaci, ale odcházeli ze schůzky docela rozčarovaní…

To je taková hra. Požadavek na dorovnání inflace není realistický. Odbory se dožadovaly nějakého návrhu z naší strany, aby mohly debatovat. A my jsme podle mě správně řekli, že budeme náš názor prezentovat, až se na něm jako vláda domluvíme.

* Zvednou se platy alespoň trochu?

Uvidíme. Jednání budou pokračovat. Já jsem nabídl jednu věc, aby ta debata byla racionální, a sice srovnat si nejdříve na expertní úrovni výchozí data. Kdesi vznikla informace, že díky inflaci přibude letos v rozpočtu na straně příjmů až 100 miliard. Náš odhad je ale maximálně 15 miliard.

* Proti loňsku to 100 miliard bude, ke konci dubna už máte meziročně navíc 45 miliard. Když rozpočet znovu předěláváte, nepoužijete je?

Srovnání s loňskem není žádný argument. Máme schválený rozpočet, v něm schválené příjmy a proti nim výdaje, a teď se lze bavit leda o dodatečných příjmech, nad rámec schváleného rozpočtu. A to bude 15 miliard.

* Co s nimi tedy uděláte?

Povedeme další jednání s odbory. Současně, jak víte, připravujeme balíček pomoci osobám s handicapem a pak pomoc domácnostem na zvládání vysokých cen energií.

* Brzy půjde do sněmovny zákon o garanci učitelských platů na úrovni 130 procent průměrné mzdy v ekonomice. Aby to vyšlo, měli byste učitelům přidat už letos. Uděláte to?

Bereme vážně programové prohlášení vlády, tam těchto 130 procent je. Nejedná se o žádnou novinku. Uvidíme, jak to letos s průměrnou mzdou dopadne. Odpověď je zatím stejná jako u předchozí otázky – dnes vám přesné parametry neřeknu. Neřekli jsme je ani odborům.

* Předseda odborů Josef Středula po jednání prohlásil, že si státní zaměstnanci v nejhorším pro peníze dojdou na Úřad vlády. Co když to udělají?

Každý má právo protestovat, žijeme v demokratické zemi. Já to plně respektuji.

* Nemáte obavu, že tato kritika se vaší vládě vymstí a že kvůli ekonomice a inflaci promarníte kredit, který jste ve volbách a pak díky zvládání válečných dopadů získali?

Ne. Riziko, že promarníte důvěru voličů, nezmizí nikdy. Inflace je největší ekonomické zlo a naším úkolem je přispět svým dílem, abychom ji zkrotili. Hlavní díl tohoto úkolu má Česká národní banka, ale přispět musíme i my a k tomu je potřeba, abychom nedělali populistická, rozpočtově nákladná řešení, s nimiž přichází opozice.

* Jak bude podle vás zkrocení inflace probíhat? Jak si má laik ten proces představit?

Jak jsem řekl, zaprvé tu od toho máme Českou národní banku, která je vysoce nezávislá a inflaci už několik měsíců reguluje tím, že zvyšuje základní úrokovou míru.

* Vy její postup schvalujete?

Já ho respektuji. Většina ekonomických odborníků kroky ČNB podporuje a mně připadají také logické. Podobný vývoj sledujeme i v jiných zemích.

* Centrální banku nově povede někdejší poradce vašeho hlavního politického oponenta, který v otázce úrokových sazeb zastával doposud opačný hlas, než který – jak nyní říkáte – považujete za logický. Co se tím pro vás mění?

Zatím nic. Hlasování v bankovní radě byla v posledních měsících 5 : 2 a na tomto poměru sil se zatím nic nemění. Důležité je, kdo budou tři noví nebo staronoví členové bankovní rady. To zatím nevíme, tak nemá cenu spekulovat.

* Kdyby se dění v ČNB ubíralo nějakým nežádoucím směrem, nebyl by to pro vás důvod k přehodnocení vztahu k euru? Nebo jasněji: není právě teď žádoucí se na euro začít víc připravovat?

Pokud se ptáte ve spojitosti s inflací, tak nevidím důvod – není to tak, že země, které mají euro, jsou na tom lépe než země, které euro nemají.

* Má podle vás Česko přijmout euro?

Uvidíme. V našem programovém prohlášení přijetí eura není. Na druhou stranu my jsme se při vstupu do Evropské unie zavázali, že euro jednou přijmeme, a ten závazek trvá. Myslím si, že máme posuzovat, zda by to bylo plus, nebo minus. A když se podíváte na doporučení centrální banky, tak ta vstup do eurozóny zatím nikdy nedoporučila. Navíc – představme si, že bychom při naší dnešní inflaci měli současně nulové úrokové míry podle Evropské centrální banky. To by mi nepřišlo šťastné.

* Nepřesvědčí vás ani geopolitické důvody? Mít euro jako další bezpečnostní kotvu směrem na Západ?

Myslím, že mnohem větší kotvou je členství v NATO a v Evropské unii. Tyto kotvy jsou dostačující a podstatné.

* Není v dnešní době každá taková kotva dobrá?

Nevím, nejsem námořník. Byl to dobrý krok

* Část práce při odstraňování kořenů inflace leží – jak říkáte – na vládě. Co tedy podniknete?

Vláda musí mít zodpovědnou rozpočtovou politiku a nedělat zbytečné dluhy. Neuvolňovat zbytečně velké množství peněz do oběhu. I na tom se shodujeme s naprostou většinou ekonomických expertů a makroekonomů.

* Když je kvůli inflaci dobré nedělat zbytečné dluhy, nebylo – zpětně vzato – chybou podílet se před volbami na tak výrazném snižování daní?

Ne. Já vidím problém jinde, v přístupu, kdy vláda sebere lidem peníze na daních, pak se moudře poradí a vybraným skupinám peníze pošle. Já tvrdím, že je lepší nechat peníze lidem. Oni s nimi naloží lépe než kterákoli vláda. V roce 2021 došlo k tomu, že čisté příjmy lidí vzrostly o sedm procent, a to jim částečně vykrývá zvýšené životní náklady způsobené inflací. Takže to byl dobrý krok.

* Stejně tak by šlo říct, že snížení daní na dluh je rozdávání, kterým inflace začíná. Třeba u cen bytů, kde mnozí lidé s vyššími příjmy použili daňovou slevu na další hypotéku a ceny bytů pak ještě víc rostly.

Bohatší si vždy koupí něco navíc, s tím se nedá polemizovat. My jsme dopad na inflaci vyrovnali tím, že jsme našli letos v rozpočtu 80 miliard úspor. Snížení daní tak bylo vlastně rozpočtově neutrální.

* Pořád ale máte velký deficit, který – jak sám říkáte – za jinak nezměněných okolností k inflaci přispívá.

A nebýt nás, tak by ten deficit byl ještě vyšší.

* Jak bude vypadat vládní pomoc s drahými energiemi?

Debatujeme o parametrech.

* Jistě, ale jaký zvolíte princip?

Určitě to bude dočasné. A další princip je udržet motivaci směrem k úsporám. Když takový motivační nástroj najdeme, a podle mě jsme ho našli, tak je to dobře, protože úspory energií Česko potřebuje.

* Z toho, co bylo zatím řečeno, lze vyrozumět, že chcete domácnostem jednoduše řečeno dotovat určitý základní odběr elektřiny, plynu a tepla. Je to tak?

Ano.

* O jak velkou podporu půjde a kdo ji dostane?

Jak jsem říkal, o parametrech debatujeme. Základem je analýza, kterou by v takovém případě asi dělal každý, a sice zjistit si počet odběrných míst, jejich rozdělení do tarifů a průměrnou spotřebu v těchto tarifech. Pak víte, jak je spotřeba strukturovaná, a následně můžete debatovat, kam pomoc nasměrovat – jestli ke všem tarifům, nebo ne, případně kolik z daného tarifu podporovat a kolik ne. A to jsou přesně parametry, o kterých se bavíme.

* V každém tarifu tedy určíte nějaký základní odběr a na ten lidem připlatíte?

Nemyslím si, že by ta sleva měla být na všechny typy tarifů. Ale i o tom vedeme debatu. Jinak je to jednoduché – část vaší roční spotřeby bude mít zkrátka lepší neboli dotovanou cenu, když to nazvu úplně přesně.

* Platí, že o tuto podporu už nebude třeba nikde žádat? Dostane ji každý?

Každý, kdo splní všechny podmínky. Žádat se nebude, to je určitě pravda. A jestli tam bude nějaký strop, tak bude vycházet z informací, které má stát. Aby nikdo nemusel nikde nic dokládat.

* Kdy budou tyto věci jasné?

Do konce června předložíme návrh do sněmovny.

* Už teď se objevují námitky, že s příplatky na energie nebo s pětitisícovkou otálíte, abyste výplatu co nejvíc přiblížili k podzimním komunálním volbám. Jak byste je vyvrátil?

Každý rok jsou nějaké volby. Kdybych přijal rétoriku, že něco děláme jen kvůli nim, tak první rok, kdy by vláda mohla něco přijmout, by byl 2027.

* Z čeho budete dotace na energie platit?

Z toho, z čeho vždy – ze státního rozpočtu.

* Nabízejí se i výnosy ČEZ, nafouknuté právě kvůli drahým energiím.

Ano, tomu rozumím, jen s tou výhradou, že výnosy ČEZ rostou až letos a že letošní dividenda bude k dispozici až za rok. Jinak platí, že výnosy z dividend jdou do státního rozpočtu a mohou klidně pokrýt tuto pomoc, o které jsme mluvili.

* Mnozí minoritní akcionáři – kteří samozřejmě chtějí dividendu co nejvyšší – vám doporučují zavelet a dividendu zvednout, protože ČEZ v porovnání s jinými podobnými podniky vyplácí málo. Uděláte to?

To nemohu komentovat. To jsou cenotvorné informace a já nechci být obviňován, že u společnosti, která je kótována na burze, informuji nějakým nestandardním způsobem. Nemyslím si ale, že je rozumné chtít větší dividendu, než kolik činí zisk firmy po zdanění. To byla politika minulé vlády, dá se to možná udělat jednou, ale ne opakovat dlouhodobě.

* Jak chcete veřejnosti vysvětlit, že státem ovládaný ČEZ oznamuje v jeden čas rekordní výsledky i další zdražení a vy pak hledáte cestu, jak spotřebitelům oklikou pomoci?

Není to jednoduché. Protože v chápání veřejnosti je ČEZ státní firma, což ve skutečnosti není. Státní firma může dělat sociální politiku, pokud ji stát ovládá ze 100 procent. A tak to tady není.

* Chcete to změnit? Petr Fiala se nechal slyšet, že se znovu zabýváte myšlenkou ČEZ rozdělit a některé jeho části plně ovládnout, aby se stát už nemusel ve strategických otázkách na minoritní akcionáře ohlížet.

Že se přemýšlí o různých možných budoucích podobách, ať už jde o vlastnickou politiku nebo nějaké možné změny obchodního modelu, to je obecná věta, která platí vždy. A já nemám víc, co bych k tomu dodal.

* Něco byste dodat mohl. Přijde vám to rozumné? Fandíte tomu?

Ne, to bych nemohl.

* Proč ne?

Protože v okamžiku, kdy stát příliš brzy komentuje svoje obchodní aktivity v kterékoli oblasti, tak je to cenotvorné a skoro vždy v neprospěch té potenciální transakce. A my takovou chybu dělat nebudeme. Pokud se rozhodneme k jakékoli operaci v jakémkoli státním podniku, tak ji nejdřív provedeme, a potom ji oznámíme. Když jsme rozhodli, že nakoupíme poprvé v historii České republiky plyn do státních strategických hmotných rezerv, tak jsme to také nejdřív udělali, a až potom informaci dali ven. Protože jsem si skoro jistý, že kdyby to bylo naopak, tak bychom nakupovali za horších podmínek.

* Považujete za rozumné získat kontrolu ve zdejších hlavních plynových zásobnících, které firma RWE prodává?

Platí předchozí odpověď. Pokud stát chce udělat nějakou obchodní operaci, tak to určitě nebude anoncovat dopředu. Ani v kladném, ani v záporném smyslu.

* Rusko může na další topnou sezonu dodávky surovin vypnout anebo omezit a ceny tím šponovat výš. Není čas připravit veřejnost na to, že ceny ještě mohou stoupat? Anebo chcete tyto dopady dál kompenzovat?

Bavíme se otevřeně. Putin používá energie jako zbraň pro své politické cíle, v této chvíli pro své válečné cíle. My jsme s našimi partnery uvalili na Rusko tvrdé sankce, ale pokud jsou sankce tvrdé, tak samozřejmě dopadají negativně i na ty, kdo je uvalují.

* Ano – ale to není novinka.

A my teď musíme zabezpečit energetickou nezávislost na Rusku. Pro nejbližší zimu jsme už v dubnu začali přijímat opatření, aby se plnily zásobníky plynu, což se daří. Do konce května v nich bude 50 procent kapacity. Jinak dlouhodobě jako země, která nemá moře, musíme logicky vyjednávat s našimi sousedy, kteří moře mají. V Evropě se chystají velké projekty na dovoz zkapalněného plynu a my jednáme jak o dodávkách, tak o druhé věci, která je technicky nesmírně náročná, a sice jak plyn z těchto přístavů dostat do České republiky. Jsme energeticky nepřipraveni, nemáme připravenou infrastrukturu a musíme to dohnat.

* Co tedy budete dělat, když energie před zimou opět zdraží?

Těžko říkat, co budeme dělat, dopředu. Ale jedno je určitě jisté, nikomu se nestane, že by si nemohl koupit energii. Že by si nemohl zatopit. A to je přesně ten balanc, o kterém jsme mluvili na začátku, mezi sociálním smírem a rozpočtovou disciplínou. Může nastat situace, kdy bude mít přednost – a v tomto případě je to naprosto logické – sociální smír před rozpočtovou disciplínou. To prostě jinak není možné, v krizových situacích je třeba nasadit krizové nástroje.

* Už víte, jakým způsobem bude vláda postupovat ve výběru kandidáta na prezidenta? Co byste doporučoval vy?

Doporučoval bych, abychom měli jednoho kandidáta jako vládní strany. A když to nepůjde, tak abychom měli jednoho kandidáta jako koalice Spolu.

* Mohl by být takovým kandidátem Petr Fiala?

Petr Fiala by prezidentské volby vyhrál. Ale předtím vyhrál sněmovní volby. Je premiérem a má zůstat premiérem.

 

Doporučované

Nejčtenější