Novinky

Schillerová: Novela rozpočtu umožní podpořit ekonomiku

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Právo
  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Ekonomika
  • Koronavirus

Zdroj: Právo | Datum vydání: 19.02.2021 | Rubrika: Titulní strana | Strana 1 | Autor: Jakub Svoboda

* Státu mají letos až o 100 miliard klesnout příjmy kvůli nižšímu zdanění lidí. O dalších skoro 80 miliard ale mají podle novely rozpočtu i stoupnout výdaje. Na co konkrétně tyto peníze půjdou?

Peníze půjdou především do pokračování podpory ekonomiky, tedy k živnostníkům, podnikatelům, zaměstnancům. Dále do boje s pandemií a samozřejmě k těm nejpotřebnějším. Počítáme s vyplácením zvýšeného kompenzačního bonusu, a to zpětně od 1. února. Nově to bude tisícovka denně. Zhruba 34 miliard korun bude stát pokračování Antiviru a programy ministerstva průmyslu. Odměny zdravotníků budou stát 12 miliard korun, sedm miliard potřebujeme na vakcinaci. Plošné testování na přítomnost koronaviru ve školách bude stát 2,5 miliardy korun. Víc peněz si vyžádá náš sociální systém a aktivní politika zaměstnanosti. Celkově vzato, je to investice do co nejrychlejšího návratu k normálu.

* Ekonomové a opozice ale tvrdí, že stejně jako loni si vláda vytváří rozpočtový polštář, který však letos rozpustí v nejrůznějších výdajích na předvolební dárečky…

To jsou ale zástupné argumenty, které při jakémkoliv serióznějším zkoumání té novely neobstojí. Všechno je popsáno do posledního milionu. Žádná vata tam není. Naopak, pokud se zdravotní situace bude zhoršovat a ekonomika zůstane dále zavřená, nemusí se ani tato novela ukázat jako finální. To jsou bohužel proměnné, kterým čelí celý svět.

* Analytici vám také vyčítají, že navržená sekyra do rozpočtu neodpovídá zlepšené makroekonomické predikci vašeho resortu.

Nevím, o co se opírají. Jak jsem uvedla, klíčovým výpadkem v příjmech státního rozpočtu je zahrnutí daňového balíčku, dále je tu výpadek ve výši 25 mld. Kč z prostředků EU z nového Nástroje pro posílení oživení a odolnosti, které získáme až v následujících letech. A potom tu jsou samozřejmě výdajová opatření u titulů, která musí kvůli neutichající síle epidemie pokračovat i v dalších měsících tohoto roku. Pokud si opravdu důsledně přečtete důvodovou zprávu, zjistíte, že je vše v souladu.

* Stát se ale musí dramaticky zadlužovat. Přeneseně na každého Čecha zkraje roku už připadal dluh zhruba 191 tisíc korun, teď to má do konce roku narůst o dalších 50 tisíc Kč. Neděsí Vás tyto cifry?

Hodnoty jsou to vysoké, předkládat salda státního rozpočtu s takovými deficity mě netěší. Moc jiných řešení ale není. Buď ekonomice, a tím myslím dotčeným osobám, podnikatelům, firmám a veřejnému zdravotnictví, pomůžeme ze státního rozpočtu a zadlužíme se, nebo nikoliv. Pak je tu ještě cesta dramatického zvýšení daní v tomto roce. Ale ta se mi zdá, jako kdybyste pacientovi na transfuzi současně pouštěli žilou. Peníze, které jsme dali do boje s pandemií a na podporu ekonomiky, se ale nikam neztratily. Jsem přesvědčená, že se nám vrátí. Jednak již v minulém roce pomohly tlumit propad českého hospodářství i jeho sociální důsledky, jednak je potom daleko snazší navázat na běžnou činnost, než za sebou nechat spálenou zemi. Definitivně vše samozřejmě rozsoudí až historie. Objektivní zmírnění hospodářského propadu, doporučení a výzvy mezinárodních institucí tak činit, jsou pro mě silnou podporou a signálem, že jdeme správnou cestou.

* Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové ale ČR narazí na tzv. dluhovou brzdu, kdy vláda bude muset předložit minimálně vyrovnaný rozpočet, již v roce 2024. Podle ní je tak jasné, že nejpozději za dva roky bude nutné zvýšit daně. Souhlasíte s tím?

Souhlasím s postupnou konsolidací. Ostatně už jsme s ní začali. Rozpočet na letošní rok počítá s poklesem provozních výdajů o pět procent, zmrazili jsme platy úředníků a státních zaměstnanců, investice z národních zdrojů se snažíme nahrazovat evropskými penězi. Za poslední dva roky jsem v rozpočtu zredukovala počet míst o 4300 a budu v tom pokračovat i dále. Jak se ale bude postupovat v dalších letech, logicky musí rozhodnout voliči.

* Loni v září jste v rozhovoru pro Právo naznačila, že si dokážete představit zvýšení majetkových daní. U kterých daní vidíte prostor pro jejich růst a o kolik? Co spotřební daně?

Je pravda, že podíl majetkových daní na daňovém mixu je u nás oproti jiným zemím nižší. Případné úpravy sazeb daně z nemovitých věcí je ale potřeba řešit v kontextu komplexní reformy majetkových daní. Připomínám taky, že daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obcí. I proto od letošního roku mají právě obce možnost nastavovat dle svého uvážení koeficienty pro jednotlivé části obce, po čemž starostové dlouhodobě volali. Co se týče spotřebních daní, máme schválený tříletý plán na zvyšování sazeb u tabákových výrobků a například daň z lihu jsme zvedali rok před tím.

* Existuje vůbec nějaká jiná cesta z hrozivých rozpočtových deficitů? Odbory a koaliční ČSSD varují před omezováním, či dokonce privatizací veřejných služeb…

Odbory a ČSSD mají často podobnou rétoriku. Nerozumím tomu, jak vůbec k „privatizaci veřejných služeb“, či jak jste jejich vyjádření nazval, došly. To bych nepřipustila a obdobně se několikrát jasně vyjádřil i pan premiér. Takže ze strany koaličního partnera je to patrně taková snaha svým voličům vysvětlit svůj odmítavý postoj ke snížení daní zaměstnancům, které jsme prosadili v prosinci loňského roku. Domnívají se, že nechat lidem více peněž je chybou, že stát by s těmito desítkami miliard naložil lépe. Je to jejich legitimní politický postoj a je to nepochybně postoj, za který jsou připraveni se svým voličům zpovídat.

* Vláda má nyní rozhodnout o otevírání menších obchodů. Zvednete pro to přes nelepšící se epidemickou situaci ruku?

Dlouhodobě se netajím tím, že patřím mezi zastánce co nejkratších a co nejméně plošných ekonomických restrikcí. Bohužel ale platí, že situace je vážná. Definitivně se proto rozhodnu po diskusi s vládními kolegy a příslušnými odborníky.

Nejčtenější