Schillerová: daně zvyšovat nebudeme
Datum vydání: 26.07.2021 | Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Ekonomika | Strana 7 | Autor: Kristína Paulenková
* Kam jedete na dovolenou?
Dovolenou neplánuji, protože každý rok chystám v srpnu rozpočet. Nebude tomu jinak ani letos. Možná si vezmu na konci srpna prodloužený víkend, protože bych ráda vyrazila sama někam se svým starším vnukem.
* Jaký máte plán, pokud přijde podzimní vlna koronaviru a další zavírání ekonomiky?
Pevně věřím, že budeme mít takovou míru proočkovanosti, že nebudeme muset přistoupit k těmto restrikcím. Pokud budou nějaká omezení, budou organizačního charakteru, a proto jsem také velmi aktivně podpořila Adama Vojtěcha na pondělní vládě s jeho návrhem, abychom přestali proplácet od 1. září testy těm, kteří mohou být očkováni. Cesta je očkování. Věřím, že díky tomu to zvládneme.
* Do voleb zbývá pár měsíců, co ještě musíte stihnout?
Základní úkol je připravit zmíněný rozpočet. Ten musí schválit vláda a poslat ho do konce září do Poslanecké sněmovny. Byť ho tato Poslanecká sněmovna projednávat nebude, musí být připraven, aby nehrozilo rozpočtové provizorium.
* Bude skutečně s tak obrovským schodkem?
Otázka je, co je obrovský schodek. Na rok 2021 máme plánovaný schodek 500 miliard a na rok 2022 plánujeme 390 miliard, to je o 110 miliard méně. My nemůžeme začít hned drakonicky škrtat. To se stalo přesně za minulé krize, kdy začala vláda hned rok po krizi konsolidovat, snižovat platy a tlumit investice, to se stát nesmí. Konsolidovat musíme s citem, abychom křehký ekonomický růst nezaškrtili.
* Schytáváte za to ale dost kritiky jak od veřejnosti, tak od spousty ekonomických odborníků. Jak si můžete být tak jistá?
Jsem o tom přesvědčená. Necháme historii, aby to hodnotila. Nemusíme se stydět za to, kolik jsme investovali do ekonomiky a do lidí. K 30. červnu už to bylo přes 500 miliard do přímé pomoci. Moje představa je taková, že za osm let se opět vrátíme k přebytkovým rozpočtům. Chci snižovat strukturální deficit o 40 až 44 miliard ročně. Jestliže zaškrtíme investice, ekonomika určitě neporoste. Všechny evropské země do ekonomiky investují a pomáhají ekonomiku zvednout. V Německu plánují schodek na rok 2022 ve výši sto miliard eur.
* Německo však počítá s tím, že zadlužování skončí v roce 2023, kdy chce samo zatáhnout za dluhovou brzdu. Ani tohle vás nepřesvědčí?
Nebudu hodnotit německou ekonomiku, ale my jsme před vypuknutím pandemie měli státní dluh pod 29 procent HDP, loni jsme měli asi 37 procent HDP. Pořád byl nižší, než když hnutí ANO přebíralo finance, kdy byl dluh téměř 41 procent HDP. V minulém týdnu jsme vydávali nejnovější čísla a ten současný dluh je se vší pomocí ekonomice v souvislosti s pandemií zhruba na této úrovni, tedy 41 procent. Podívejte se do okolních zemí, pořád máme čtvrtý nejnižší dluh v EU včetně zmiňovaného Německa.
* Národní rozpočtová rada, jež vznikla za vlády hnutí ANO a která má vyhodnocovat, zda stát dodržuje pravidla rozpočtové odpovědnosti, volá po rychlejší konsolidaci, jinak budou muset přijít v budoucnu velké škrty. Není záhodno najít ještě místa, kde by se dalo ušetřit?
Věřte, že i těch 40 až 44 miliard ročně bude bolet a čekají nás velké debaty s resortními kolegy, kteří to pocítí. Studuji volební programy jednotlivých koalic a neumím si představit, že by byly realizovány tak, jak byly napsány, protože to by znamenalo zaškrcení ekonomiky.
* Když jsme u volebních programů, jaký je plán hnutí ANO například v otázce reformy daňového mixu?
Volební program představíme při spuštění kampaně na začátku září. Ale plošně daně zvyšovat nechceme. Chci důsledně pokračovat v rušení daňových výjimek, protože každá daňová výjimka znamená, že má nějaká skupina prospěch na úkor zbytku. Podařilo se mi za dobu, co jsem ministryně financí, zrušit daňové výjimky asi za 12,4 miliardy. Není to mnoho, ale jsem hrdá i na tento úspěch. Dále bych chtěla pokračovat v trajektorii zvedání spotřební daně z tabákových výrobků a tvrdého alkoholu, aby byla předvídatelnost, jak tyto daně dále porostou. Budu podporovat rušení výjimek, které se dojednávají na evropské úrovni, jako je zrušení osvobození spotřební daně u leteckého benzinu. Jedná se také o poplatky z plastů a podporuji globální zdanění firem, se kterým přišla americká administrativa a G20 se na tom shodla. To je konečně cesta, aby nadnárodní firmy platily daně tam, kde podnikají, a ne tam, kde sídlí. Chci nastolit v této oblasti daňovou spravedlnost. Ale teď jsme stáli nad dilematem pomoci lidem a neumím si představit, že bychom se zachovali jako pravicové vlády za minulé krize.
* Jak je to tedy s digitální daní, která leží v Poslanecké sněmovně. Mám to chápat tak, že přijetí na české úrovni odkládáte?
Návrh ministerstva financí byl schválen vládou v listopadu roku 2019 a jeho další legislativní vývoj je od té doby v rukou parlamentu. Mrzí mě, že i když návrhu ministerstva financí deklarovala podporu ústavní většina zákonodárců, menšině poslanců se prostřednictvím obstrukcí podařilo jeho přijetí zatím zabránit. Budu ale dělat vše pro to, aby se legislativní proces podařilo do konce volebního období zdárně dokončit. Už jsem se obrátila na vedení Sněmovny s žádostí o zařazení tohoto bodu na některou z nejbližších mimořádných schůzí.
* Co rušení míst úředníků, to by nebyla cesta k šetření?
Cesta je rušit agendy a digitalizovat agendy. Například zrušením nabývací daně příští rok klesne počet úředníků Finanční správy o dvě stě lidí. Mám vizi, kterou chci realizovat do tří let. Má pracovní název daňový cloud a je to obdoba bývalého jednotného inkasního místa, kde by by bylo možné platit sociální a zdravotní na jednom místě. Podařil se nám prosadit pilot této vize a tím je paušální daň pro živnostníky s příjmem do jednoho milionu. Nejtěžší na tom je vždy propojit tři nesourodé IT systémy, které jsou Finanční správa ADIS, Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Toto se nám na malém vzorku podařilo a chci to rozvíjet dále, pro všechny. Šetří to čas poplatníkům, ale zároveň to pomůže modernizaci veřejné správy. Když koalice SPOLU říká, že zruší 13 tisíc úřednických míst, to je v režimu zákona o státní službě nereálné. My jsme zrušili asi čtyři tisíce míst, ale většinou to byla místa neobsazená. I tak to přineslo úsporu 3,5 miliardy korun.
* Takže postavíte nový úřad?
Nechceme budovat nějaké ministerstvo, to už tady všechno bylo. Vize a nikde nic. Ale máme Národní datové centrum v Zelenči, tak tam pojďme systémy veřejné správy postupně centralizovat a přestaňme to dělat „každý pes jiná ves“ na každém úřadě. Dokonce někdy i v rámci jednoho úřadu máte řadu různých organizačních složek a je to blázinec.
* Zmínila jste, že bývalé pravicové vlády za minulé krize šetřily a že to bylo špatně, ale sama se netajíte tím, že jste pravicově zaměřená...
Ano, jsem pravicově zaměřená, ale mám sociální cítění. Převzala jsem finance po Andreji Babišovi, kdy byly rozpočty přebytkové nebo ten poslední předcovidový takřka vyrovnaný, a hádala jsem se o každou miliardu. Najednou přišel covid a my jsme zavírali ze dne na den ekonomiku. A co dál? Bylo to těžké rozhodnutí. Jsem pravicově založená, ale to dělení nemám ráda. Šetřit, chovat se zodpovědně, to ano, ale úkolem státního rozpočtu je mimo jiné tlumit sociální rozdíly ve společnosti. Kdybychom nezareagovali, nechali bychom tady řadu lidí bez pomoci a ekonomice bychom nepomohli. Pravicové strany neustále namítaly a kritizovaly, že vládní pomoc je malá, ale kdybych akceptovala všechny jejich návrhy, stálo by to 760 miliard. Nikdo z nich přitom nezvedl ruku pro návrh státního rozpočtu, bez něhož bychom ty peníze k lidem prostě nedostali. Kdyby nebylo zaklínaných komunistů, tak neměl nikdo nic a nebyla žádná vládní pomoc. Opozice hrála falešnou hru.
* Je tedy hnutí ANO pravicové, nebo levicové?
Hnutí ANO je rozkročené na obě strany, ale myslím, že kdyby se mírně posunulo doprava, slušelo by mu to.
* Na mimořádné schůzi se budou řešit penze. Proč je potřeba opět důchodcům přidávat nad zákonnou valorizaci?
Tato vláda si vytkla podporu seniorů ve svém programovém prohlášení. Každý rok jsme zvedali penze nad valorizaci. Už první vláda, ve které jsme byli, změnila valorizační schéma. V době konjunktury jsme to vnímali jako splácení dluhu pravicových vlád. Od roku 2014 jsme zvýšili důchody o více než čtyři tisíce korun měsíčně.
* Mělo vůbec cenu schéma měnit, když přidáváte stejně nad zákonnou valorizaci a nové valorizační schéma ignorujete?
Pravicové vlády snížily valorizační schéma a jedním z těch kritérií je průměrná mzda. S tím jsme ovlivnili růst důchodů od začátku naší vlády a význam to zcela jistě mělo. My jsme se snažili pomoct nízkopříjmovým důchodcům. Je tady krize a ta na důchodce dopadla. Jsou skupina, která je nejzranitelnější, řada z nich si nemůže nijak přivydělat
* Důchodci jsou zranitelnou skupinou, to nikdo nerozporuje, na druhou stranou patří ke skupinám, které kvůli covidu o příjmy nepřišly. Jsou zde takoví, kteří museli přestat podnikat a o příjmy přišli.
To je sice pravda, ale podnikatelům jsme pomáhali. Jen na kompenzačním bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné bylo vyplaceno přes 40 miliard, na udržení míst jsme připravili Antivirus, kde jsme vyplatili přes 60 miliard. Zaměstnancům jsme pomohli i snížením daně z příjmů na 15 procent. A pomohli jsme i řadě dalších subjektů. Takže proč nepomoci také důchodcům, kteří jsou nejzranitelnější.
* Na různých programech se sice vyplatilo hodně peněz, ale podnikatelé si stěžovali, že jste jim podnikat kvůli covidu zakázali a kompenzace nebyly dostatečné, náklady jim nepokryly. Nezdá se mi proto, že by jako nejzranitelnější vyšli z krize důchodci.
Myslím, že náklady to do velké části pokrývalo, byly tady programy Covid Nájemné, Covid Nepokryté náklady. Nepokrylo jim to zisky, ale jejich zisky z doby konjunktury bychom neufinancovali. Jen na přímé pomoci jsme ale vyplatili více než 363 miliard.