Novinky

Reakce MF na aktuální zprávu NKÚ

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Reakce MF
  • Nepřesnosti
  • Ministerstvo financí
  • Nejvyšší kontrolní úřad
  • Státní rozpočet
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru

Reakce na Stanovisko NKÚ ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2020

Zpráva NKÚ se jednostranně zaměřuje pouze na hodnocení hospodaření státního rozpočtu, ale už nebere v úvahu stav veřejných financí jako celku ani účelné nastavení vazeb mezi státním rozpočtem a státními fondy na jedné straně a místními rozpočty na straně druhé. Rovněž není zřejmé, na základě jakého mandátu hodnotí NKÚ připravenost rozpočtu či veřejných financí na recesi.

Tvrzení, že veřejné finance nebyly připraveny na recesi Ministerstvo financí odmítá. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky totiž zajišťuje dlouhodobé předkrizové dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit (tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření) ve výši maximálně 1 % HDP. Strukturální saldo veřejných financí vykazuje od roku 2016 přebytek, který v roce 2018 dosáhl 0,4 % HDP a i v roce 2019 bylo vyrovnané. Stejně jako polštáře pro potenciální nárůst zadlužení, kdy dluh veřejných financí poklesl na konci roku 2019 na 30,2 % HDP. ČR vycházela z jedné z nejlepších výchozích rozpočtových pozic mezi vyspělými ekonomikami Evropské unie a OECD.

Aktuální srovnání provedené Statistickým úřadem EU (EUROSTAT) potvrdilo, že veřejné finance České republiky navzdory otřesům způsobených pandemií, patří svou kondicí mezi nejlepší v EU. Z údajů o odhadovaných saldech a zadlužení za celý rok 2020, které jednotlivé členské státy poskytly Eurostatu a které Eurostat notifikoval, vyplývá, že veřejné finance ČR zůstanou i na konci roku z hlediska výše dluhu nadále na 4. místě v EU (Za Estonskem, Lucemburskem a Bulharskem). Z hlediska deficitu sektoru vládních institucí očekává lepší čísla pouze 5 zemí (Dánsko, Kypr, Bulharsko, Švédsko, Německo).

„Čísla Eurostatu jasně potvrzují, že rozpočtová politika vlády reaguje na pandemii zcela v souladu s politikami ostatních členských zemí. Navíc máme tu výhodu, že naše vstupní zadlužení je opravdu nízké a ve srovnání s ostatními zeměmi tak s přehledem zůstáváme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Odhadovaný dluh sektoru vládních institucí pro rok 2020 je 39,4 % HDP. Veřejné finance ČR se tak nacházejí daleko pod hranicí stanovenou Pravidly fiskálního paktu (dluh pod úrovní 60 % HDP), který přitom v EU nedodržuje celkem 17 zemí. Zatímco Česká republika počítá s deficitem ve výši 6,4% HDP, řada zemí počítá s dvojciferným deficitem.

Doporučované

Nejčtenější