Novinky

Schillerová pro Ekonom o důchodové reformě, investičním plánu a online finančním úřadu

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Ekonom
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Důchodová reforma
  • Daně a cla

Zdroj: Ekonom, 2.1.2020, autor: Jan Němec

Vrátila jste se z Lán, kde prezident podepsal váš daňový balíček. Nebylo riskantní schválit státní rozpočet dříve, než tato legislativa prošla parlamentem? Vždyť stanovuje jeho důležité příjmy.

Daňový balíček se schvaluje téměř každý rok. Letošní rok byl specifický v tom, že už na začátku července prošel prvním čtením. Takže nic nebránilo tomu, aby byl hladce schválen třeba v září nebo říjnu. Jenže opozice začala obstruovat kvůli zdanění technických rezerv pojišťoven a zřejmě i kvůli hazardu. Kdyby proběhl standardní legislativní proces, měli jsme balíček schválený už na podzim.

Na balíčku mě u zvýšení spotřebních daní zaujalo, že jste ho prezentovali také jako boj se závislostmi. Na Twitteru jste psala i o tom, že chcete zamezit opakování metanolové aféry. Zdražování alkoholu mi s tím nejde dohromady, nelegální alternativy přece lidé hledají kvůli nižší ceně.

Metanolovou aféru jsem nespojovala s balíčkem. Metanolovou aféru jsem zmínila, když jsem obhajovala, proč jsem v EU odmítla domácí pálení. Ano, domácí pálení s metanolovou aférou přímo nesouviselo, ale nemůžeme na jedné straně prosazovat vyšší sazby spotřební daně na tvrdý alkohol a na druhé straně na půdě EU povolovat domácí pálení.

Přesto, nemyslíte si, že zvýšení spotřební daně z alkoholu může motivovat k hledání levnější, nelegální alternativy? Což pak může vést k takovým věcem, jako byla právě metanolová aféra?

Ne. V Česku se za posledních 10 let zvýšila průměrná mzda téměř o 45 procent. Spotřební daň na tvrdý alkohol ale zůstala beze změny. O zvýšení daně mě žádal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Také OECD a Světová zdravotnická organizace se shodují, že zvýšení spotřební daně je jedním z nejúčinnějších nástrojů boje proti závislostem. Na druhou stranu jsem nikdy netajila, že chceme získat peníze do státního rozpočtu. Naši společnost stojí boj se závislostmi skoro 200 miliard ročně, když započteme alkohol, cigarety a hazard. Takže když získáme zpátky 10 nebo 15 miliard, to je přece kapka v moři. (Jedná se o očekávaný přínos daňového balíčku v oblasti spotřebních daní, v roce 2018 stát na dani z alkoholu, cigaret a hazardu vybral 77 miliard korun, pozn. red.) 

Daňový balíček se nedotkl piva a vína. Dokonce jste naopak v zákoně o EET přesunuli prodej čepovaného piva do snížené sazby DPH − údajně jako kompenzaci hospodským právě za EET. Takže nepočítáte se zlevněním piva?

Ne, to neočekáváme.

Proč tato kompenzace přichází až tři roky po zavedení EET v restauracích? Ti, pro které EET představovala příliš velkou zátěž, asi už dávno skončili...

Víte, kolik nám od zavedení EET přibylo v republice restaurací a hospod? Je jich tu bezmála o devět tisíc víc.

Je tedy nutné snížit DPH z čepovaného piva, když říkáte, že restaurační byznys i s EET funguje tak dobře?

Chtěli jsme DPH snížit už společně s první vlnou EET. Když si dohledáte jednání sněmovny z té doby, tehdejší ministr financí Andrej Babiš to navrhoval, ale návrh spadl pod stůl.

Myslíte, jak Babiš ve sněmovně ukazoval ceduli "EET = levnější pivo"?

Ano. Takže my jsme se jenom vrátili k našemu evergreenu.

Když jsme u snižování DPH, trochu odbočím. Do nižší sazby se přesunovaly i některé služby. Tehdy mě zaujalo, že v původním návrhu se to týkalo i prodeje řezaných květin, který ale z finální verze vypadl. Mělo to nějakou souvislost s tím, že fond Hartenberg mezitím koupil síť květinářství Flamengo?

Já vůbec nevím, co je fond Hartenberg. Prodej řezaných květin tehdy vypadl v rámci meziresortního připomínkového řízení. Byly k tomu připomínky z více stran, takže jsem řezané květiny po dohodě koalice vyňala.

Fond Hartenberg je investiční fond, který patřil Andreji Babišovi, teď je ve svěřenských fondech.

Já vás zklamu, tohle slyším poprvé. Jinak my můžeme do snížené sazby přeřadit jen ty služby nebo zboží, kde to umožňuje směrnice Evropské unie. Dali jsme tam v podstatě ty služby, kde je vysoký podíl lidské práce, abychom motivovali podnikatele ze třetí a čtvrté vlny EET − kadeřnice, opravy oděvů a kožedělných výrobků, kol a tak dále.

Zpět k daňovému balíčku. Proč se zvýšilo zdanění jen u loterií? Bylo to tak, jak říkal poslanec ČSSD Ondřej Veselý, že šlo hlavně o to, zdanit miliardáře, kteří provozují hazard?

Dnes jsou sazby 23 procent u loterií, 23 procent u kurzových sázek a 35 procent u automatů. Vláda navrhovala loterie zvýšit na 30 procent, kurzové sázení na 25 procent a automaty nechat na 35 procentech. A poslanec Veselý − byla to podmínka ČSSD pro podporu balíčku − předložil pozměňovací návrh na 35 procent pro loterie, 23 procent pro kurzové sázky a 35 procent pro automaty. Dala jsem k tomu neutrální stanovisko, protože bych jako ministryně financí těžko obhájila, že nechci více peněz do rozpočtu, ale pozitivní jsem dát nechtěla, protože si stojím za původním návrhem, který je podložený analýzami.

Co se týče nové legislativy, byla jste kritizována také za plánované prodloužení lhůty na vracení odpočtů DPH ze 30 na 45 dnů. Prý tím firmy budou dávat státu neúročený kontokorentní úvěr a zhorší se jim kvůli tomu cash flow.

To není součástí daňového balíčku, ale novely daňového řádu, která je teď před druhým čtením. Do novely jsme mimo jiné dali věc, o níž rozhodl Ústavní soud, a sice vracení takzvané nesporné části odpočtu.

Nyní to funguje tak, že plátce DPH podá daňové přiznání a uplatní nadměrný odpočet. Když o něm správce daně nemá pochybnosti, odpočet vyměří a vrátí do 30 dnů. Když ale pochybnosti má, zahájí kontrolu a vracení se odkládá třeba i o měsíce. My zavádíme vracení nesporné části. Uplatníte odpočet třeba 500 tisíc a správce daně bude mít pochybnosti u 200 tisíc. Těch 300 tisíc, u nichž pochybnost není, vám nově vrátí hned. A zadrží vám jen těch 200 tisíc.

Proč ale prodloužení lhůty?

Nechci se pouštět do technikálií, ale finanční správa má určitý postup a v těch 30 dnech to prostě nestíhá. Dlouhodobě nás o prodloužení lhůty žádala, vždycky jsme říkali ne, ale teď už to opravdu nešlo jinak. Sku­tečně to je rozpočítané po dnech a těch 15 dnů navíc potřebují. Vedlejším produktem tohoto opatření je, že stát získá z těch 15 dnů benefit − ale neděláme to kvůli tomu.

Vláda zveřejnila Národní investiční plán. Jak na vás zapůsobilo, když jste se dopočítali k celkové sumě osmi bilionů korun investic do roku 2050? Aritmetickým průměrem to vychází na více než 260 miliard ročně.

Ano, a v roce 2020 budeme investovat necelých 150 miliard. Něco podobného, jako je Národní investiční plán, dosud nikdy nikdo v Česku neudělal. Nikdy nikdo nezmapoval ve spolupráci s kraji, městy, obcemi a jednotlivými resorty investiční potřeby České republiky. Vždyť to může sloužit i jakékoliv vládě po nás.

Ano, ale budou na to ve státním rozpočtu peníze?

Nikdy jsem netvrdila, že to bude schopen ufinancovat pouze státní rozpočet. Musíme hledat i další zdroje. Plán je jen jakýsi zásobník, do kterého bychom měli sahat, když se budou sestavovat státní roz­počty. Ministři tam dali věci, kterým nyní přikládají prioritu. Když přijde jiná vláda, může vybrat jiné projekty nebo plán upgradovat. Ale bude tady mít jakýsi základ. Ta myšlenka vznikla u premiéra v době, kdy jsme autobusem objížděli kraje a jemu to začalo "šrotovat" v hlavě…

Myšlenku plánu investic nezpochybňuji. Zaráží mě ta suma, která je navíc, předpokládám, v dnešních cenách, takže to ve skutečnosti bude ještě mnohem víc.

Ano, ta částka půjde nahoru. Ale proč tento plán hned odsuzovat? Je tady určitý investiční potenciál do roku 2050 a ano, státní rozpočet na to nebude stačit, budeme hledat i další zdroje.

V plánu mi chybí právě zdroj peněz a také nějaké priority. Asi všechny tyto investice za osm bilionů není reálné uskutečnit.

Dobře, ale to by byly priority této vlády. Navíc tam jsou investiční akce krajů, měst a obcí. Těm přece nebudeme určovat priority. Takže nejlepší označení pro plán je zásobník. Pokud ekonomika bude zpomalovat, musí být investice naší absolutní prioritou.

Jaké budou ty další zdroje?

Velice vážně uvažujeme o PPP projektech.

O těchto projektech, na kterých se státem spolupracuje soukromý sektor, se mluví 20 let, ale moc se jich nepovedlo.

Ano, mluví se o nich 20 let, a máme tady jediný, dostavbu D4, jinak se tyto projekty nedaří realizovat. Jsem právník a PPP projekty podporuji, ale jedině v případě, že k nim budou naprosto neprůstřelné smlouvy. Že se zpracují tak, aby stát jednoho krásného dne, až se bude účtovat, neprodělal. Nicméně soukromé prostředky musíme do budování pustit, protože jinak to prostě neufinancujeme. Čili financování Národního investičního plánu bude kombinace státního rozpočtu, evropských fondů, PPP projektů…

Co národní rozvojový fond?

Národní rozvojový fond je vynikající myšlenka. Něco podobného existovalo už za Masaryka, že banky přispívaly na veřejné projekty.

Jestli to dobře chápu, banky nečekají, že příspěvky do fondu budou "dobročinnost", ale že jim tyto investice budou vydělávat.

Pracuje na tom ministr průmyslu Karel Havlíček, takže ten je nejkompetentnější, já jsem ještě všechny parametry fondu nečetla. Samozřejmě nejprve bude potřeba získat licenci ČNB. Potom budou banky do fondu dávat peníze, zatím se hovoří o nějakých 10 miliardách. Ale nebudou to jenom banky, hlásí se i jiné subjekty. Mimo peněz pak budou banky poskytovat také zvýhodněné úvěry. Nicméně jak říkám, fond je v gesci ministerstva průmyslu.

Může se to jevit tak, že se tím banky vyhnou bankovní dani, která jim teoreticky hrozí.

Nehrozí, za této vlády jim nehrozí. To chce náš koaliční partner, který bude toto téma asi vytahovat až do konce volebního období. Ale do koaliční smlouvy a vládního prohlášení jsme bankovní daň nedali a nebudeme ji zavádět.

Dobře, nicméně nebude to tedy na rozdíl od daně nenávratný příspěvek bank, ale fond, který by měl jejich vložené peníze zhodnotit.

Ano, ale podmínky se ještě ladí, nejsou přesně stanovené. Banky budou chtít, aby peníze šly do konkrétních investičních akcí. Aby bylo jasné, že je stát "neprojí", ale že půjdou třeba na stavbu dálnice.

Jednou z priorit vašeho programového prohlášení je důchodová reforma. Nedávno jsem zaznamenal váš výrok, podle nějž jste skeptická, že by tato vláda stihla penzijní reformu přijmout. Proč?

Za tím výrokem si stojím. Vezměte si, že máme rok 2020, a komise pro spravedlivé důchody měla předložit nějaké výstupy ještě před koncem roku 2019. To čerpám z informací v médiích.

Vy o tom s paní ministryní Maláčovou nemluvíte osobně?

Komunikujeme o tom na koaliční radě, ale zatím paní ministryně Maláčová donesla jen obecné kontury bez konkrétních čísel. Také na komisi pro spravedlivé důchody, kde mám za ministerstvo financí zástupkyni, jsou veškerá témata probírána na velmi obecné úrovni. Takže já nevím, co z toho je reálné. Ráda bych o tom s paní ministryní diskutovala, ale zatím nemám nad čím. Podle těch kusých informací, které mám, se mi to jeví spíš jako daňová reforma. Což by ale šlo za mnou. To je první věc. Druhá věc je, že jsme v polovině volebního období, takže aby reforma mohla být účinná od roku 2021, museli bychom ji mít už alespoň ve vnitřním připomínkovém řízení, což nemáme.

Čili už jen čistě z pohledu délky legislativního procesu se to nedá stihnout.

Ano. Proto si myslím, že moje skepse je naprosto oprávněná.

Chcete dosáhnout toho, aby s důchodovou reformou souhlasila i opozice? Aby se nestalo něco podobného jako u posledního pokusu, kdy byl zaveden druhý pilíř, a další vláda jej hned zase zrušila?

Samozřejmě. Proto jsou i zástupci opozice v komisi pro spravedlivé důchody. Navíc už na jaře 2019 jsem prosadila na koaliční radě, abychom požádali OECD o zpracování návrhu řešení udržitelnosti veřejných financí, to znamená i důchodové reformy. Smlouvu s OECD jsme podepsali v říjnu, oni na tom okamžitě začali pracovat a v lednu do Česka přijede jejich komise a bude s námi o tom mluvit. Zhruba do konce června by nám měli předložit návrh. Samozřejmě to bude něco stát.

Návrh reformy od OECD jste objednala kvůli tomu, že jste byla netrpělivá, že komise s ničím nepřichází?

Ano. Ale abych byla spravedlivá, také jsem si spočítala, že za 30 let tady žádná důchodová komise nic nevymyslela. Nechci se skepticky dívat jen na tuto komisi. Byl tady jakýsi pokus o reformu v roce 2012 a 2013, který nedopadl. Takže jsem dospěla k závěru, že žádná naše komise, která je svým způsobem podjatá, protože se u ní projevují zájmy různých lidí a skupin, se na to nikdy nepodívá s takovým nadhledem jako OECD.

Myslíte si, že je vůbec možné provést nějakou reformu, aby byl systém penzí udržitelný? Tedy takový, který se nebude muset dofinancovávat z jiných zdrojů, než je sociální pojištění? Mně se z kusých informací, které se dostaly do médií, jeví, že reforma bude spíš znamenat naopak zvýšení výdajů na penze.

Těch řešení příliš mnoho není, to je pravda. Ale skutečně nechci zatím spekulovat. My máme systém, který je udrži­telný do roku 2030, za tím si stojím. Vezměte si, že již druhým rokem máme přebytek mezi tím, co vybereme na sociálním pojištění, a tím, co vyplatíme na důchodech.

Ano, ale po roce 2030 už to bude jinak. Stejně tak kdyby přišla ekonomická recese, systém taky bude vypadat jinak.

Samozřejmě, ale teď nejsme v recesi. Do roku 2030 podle našich propočtů systém udržitelný bude. Pak nastane problém. Řešení nebo jejich kombinací může být víc, ale myslím si, že se stejně nevyhneme tomu, aby se tu vytvořila určitá forma spoluúčasti, určitá forma přispívání té mladší generace do systému pojištění… Ale nyní čekám na závěry komise, která pracuje už déle než rok, a zatím závěry nepřichází. Proto ta má skepse.

V prosinci 2019 oslavila třetí výročí EET. Když jste ji zaváděli, tvrdili jste, že v budoucnu díky ní ubude kontrol u podnikatelů, protože ty budou cílenější. Potvrdilo se to?

Ano, snížil se počet kontrol a zvýšila se nálezovost, kontroly jsou cílenější.

O kolik se snížil počet kontrol?

V předchozích letech se pohyboval kolem 80 tisíc ročně, v roce 2019 se snížil na 67 tisíc. Navíc dříve našla nějaký prohřešek jedna z pěti kontrol, loni to už byla každá druhá.   

EET měla podnikatelům díky množství dat, které posílají finanční správě, také usnadnit například podávání daňového přiznání, které by pro ně finanční úřad předvyplňoval. Toho se dočkají kdy?

On-line finanční úřad je můj absolutně stěžejní projekt, z velké části bude běžet od prosince 2020. Začneme daní z příjmů a postupně to bude nabíhat pro všechny daně.

V poslední době se opět mluví o účtenkové loterii. Začali jste řešit bazary účtenek, podvodné účtenky a podobně. Zaujalo mě, že jste problém bazarů objevili v létě 2019. Já jsem o bazaru účtenek psal už v roce 2018 na podzim, mluvil jsem s jeho provozovatelem, který mi potvrdil, že se tam dají kupovat i účtenky za peníze...

My jsme to skutečně zjistili až v létě 2019 a začali jsme to okamžitě řešit s firmou, která Účtenkovku provozuje. Ono to není úplně jednoduché, ale už jsme hodně pokročili. Finanční správa identifikovala 34 podezřelých subjektů, které vydávaly hodně účtenek, všechny je zkontrolovala, přičemž 32 z nich jsou naprosto reálné obchodní modely, které existují.

Kde můžu reálně dostat účtenku na pár haléřů?

Například vrátíte v obchodě lahve, proti tomu si koupíte třeba prášek do pečiva, a účtenka bude v haléřích.

To ale přece nevysvětluje stovky účtenek na haléřové částky.

Z těch 34 kontrolovaných byly opravdu 32 reálné byznysy, jen dva byly podezřelé. Na ty jsme podali trestní oznámení, protože to jsou velice podezřelé typy podnikání.

A co bazary účtenek?

S nimi to je těžké, tam jde jenom o výměnu…

Na bazaru účtenek bylo možné od provozovatele za reálné peníze koupit body a ty pak směnit za účtenky od dalších lidí. To je v pořádku?

Všem bazarům posíláme dopis, kde je upozorňujeme, aby této činnosti zanechaly. Mimo tato opatření jsme pak ještě zavedli limit maximálně 500 účtenek měsíčně na jednoho uživatele.

Rušit se tedy Účtenkovku nechystáte?

Nechystáme. Uděláme tato opatření, a protože zavádíme ještě třetí a čtvrtou vlnu, chceme edukační funkci Účtenkovky zachovat. Loterie má lidi především naučit brát si účtenky. Až se rozjede třetí, čtvrtá vlna, edukační funkce se vyčerpá a bude otázka, co dál. Takže Účtenkovka tu nebude určitě navždy.

Poslední otázka směřuje na reverse charge, přenesenou daňovou povinnost u DPH, kterou jste s premiérem pracně vybojovali v EU. Nyní to prý vypadá, že tato novinka vůbec nemusí být zavedena.

Reverse charge jsme vybojovali přesně po pěti letech, kdy o udělení výjimky poprvé požádal Andrej Babiš v Lucemburku. Schválenou ji máme od listopadu a legislativu máme taky napsanou. Jenže legislativní proces nějakou dobu trvá a my máme výjimku na zavedení reverse charge schválenou jen do roku 2022. Takže bychom to zaváděli jen na rok a půl, což nepodporují ani pod­nikatelské svazy nebo komora daňových poradců či účetních.

Stál ten boj za to, když teď vlastně není vůbec jasné, jestli se reverse charge povede zavést?

Nikdo nečekal, že to bude trvat pět let. I tak je to jediný legislativní úspěch Česka od vstupu do EU.

Který ale nakonec může být k ničemu...

To se nedá říct, budeme dál bojovat. Budeme žádat o prodloužení této výjimky. V lednu jedná můj tým stálého zastoupení s evropským komisařem pro daně, abych se s ním sešla a řešila to.

Když se povede vyjednat prodloužení výjimky, tak reverse charge zavedete?

Ano, stoprocentně.

Doporučované

Nejčtenější