Novinky

Rozhovor s Tatjanou Richterovou v Lidových novinách

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Lidové noviny
  • Finanční správa
  • Daň
  • Daně a cla
  • Veřejný sektor

Rozhovor s Tatjanou Richterovou, generální ředitelkou Finanční správy
Zdroj: Lidové noviny | 1. 7. 2020 | Rubrika: Ekonomika | Strana 11 | Autor: Marek Hudema

* LN Podle nedávného rozsudku Ústavního soudu Finanční správa manipulovala s dokumenty v případu doměření daně. Jak je možné, že úředníci provádějí takové machinace?

Zatím nemáme k dispozici spis, který se vrací od Ústavního soudu na Nejvyšší správní soud, teprve pak si ho po rozsudku převezmeme. Už jsem nařídila kontrolu, která prověří úplnost spisu. Nejde však o to, že by se příslušné doklady ztratily. Spis existuje na příslušném finančním úřadě a chybí tam pouze to, co je u soudu. My k soudnímu rozhodování dodáváme pouze ty doklady z kontrolních spisů, které jsou relevantní se zjištěním a s tím, co namítá kontrolovaný. Nikdy dosud nedocházelo k tomu, že by se k soudu posílal celý spis. Nedošlo k žádnému čachrování či machinacím.

* LN Ústavní soud se zmiňuje o tom, že spis byl neúplný a měl přečíslované stránky, což budí pochybnosti. Není to špatná praxe, že soud nemá k dispozici všechny doklady a nemůže sám rozhodnout, co je důležité?

Není to na našem rozhodnutí. Tímto způsobem obvykle probíhá daňové řízení a postupuje se tak normálně v soudnictví. Jsme zvědavi, jak rozhodne Nejvyšší správní soud a jestli se změní soudní praxe. Pro nás to není problém. K soudu jde nyní to relevantní, ale pokud se to změní, jsme připraveni k soudu posílat vše. Bude to místo třeba dvou balíků spisů balíků deset.

* LN Nebylo to poprvé, co soud nebyl spokojen s úplností spisu. Ústavní soud upozornil na šest podobných případů...

Rozsudek teprve analyzujeme, ale ve čtyřech případech nejde o rozhodnutí týkající se Finanční správy. A u dvou, které se nás týkají, nejde o ztrátu dokladů, nýbrž o neúplnost spisu.

* LN I kdyby šlo o jeden případ, jako daňový poplatník pak mám obavy z nefér jednání berního úřadu.

My jsme dosud doopravdy nedávali k soudu celé spisy, ale jsme připraveni to změnit. Pro nás to není problém. Pokud by si to soud vyžádal, doklady bychom mu vydali i nyní. Není to tak, že bychom je nechtěli předložit.

* LN Není to jediný problém finančních úřadů v posledních letech. Například úředníci vydávali příliš mnoho zajišťovacích příkazů, čímž ochromili činnost některých firem.

Zajišťovací příkaz se používá, když máme indicie, že bude vyměřena daň, a podezření, že mohou být problémy s jejím zaplacením. Zajistíme si tím daň „dopředu“. Soudy nás upozornily, že jsme vydávali zajišťovací příkazy nadměrně. Upravili jsme metodiky, některé případy jsme stáhli a od loňska vydáváme zajišťovacích příkazů mnohem méně.

* LN Obstavení majetku kvůli podezření, že společnost či její majitel nebudou platit daně, je velký zásah do života firmy i jednotlivců. Neměla by se taková věc raději nechat na policii a na soudech?

Uznávám, že se dříve zajišťovacích příkazů využívalo příliš. Bylo to zřejmě způsobeno touhou omezit daňové úniky a přílišnou horlivostí, nikoliv zlým úmyslem. Teď už se tolik nevyužívají, i když je to stále velice důležitý nástroj. Musí se s ním ovšem zacházet opatrně. Důležité je, aby zajišťovací příkaz netrval dlouho, rychle proběhla kontrola a byla vyměřena daň. Někdy to trvalo docela dlouho, dnes je to už rychlé.

* LN Jak dlouho tedy trvá vyřešení případu od vydání příkazu?

Důležité je, v jakém rozsahu se otevře daňová kontrola. Nyní už na základě kontrolních hlášení – která tehdy nebyla k dispozici – cílíme přímo na doklad, jenž nám chybí, nebo na určitou nesrovnalost. Myslím si, že zajišťovací příkaz by neměl trvat déle než dva tři měsíce.

* LN Myslíte si to, nebo to tak je?

Ano, je. Nemohu to říci samozřejmě ve všech příkladech. Záleží i na tom, jak kontrolovaný spolupracuje a zda není třeba vyžádat si nějaké další doklady třeba od dodavatelů kontrolovaného.

* LN Záleží ale i na rychlosti úředníků, ne?

Ano, jde o oboustrannou věc. Ale už neděláme takzvané auditní kontroly, kde se kontroluje více daňových období. Jde o cílené kontroly. Někdy se ale může až při kontrole ukázat, že problémů je více, a pak to trvá déle.

* LN Dalším problémem bylo odměňování úředníků podle toho, kolik vymohou na daních. Což může vést ke snaze přistihnout někoho za každou cenu...

Pokud jde o ten konkrétní případ, který byl v tisku, že pracovnice dostala odměnu za čtyři dražby, šlo o součást hodnocení, kde se mělo ukázat, že nová zaměstnankyně úspěšně zvládla tento typ úkolu. Obecně ve Finanční správě neodměňujeme pracovníky podle počtu kontrol, ale třeba za složitou kontrolu. U těch, kteří vymáhají daně, je to zase například za dražbu celého podniku, což je těžší než u nějakého jednotlivého majetku. Pro mne osobně je nepřijatelná praxe odměňovat lidi podle počtu dražeb nebo podle výše doměřených daní.

* LN A jak tedy motivujete své zaměstnance, když ne odměnou za počet kontrol nebo výši vymožených peněz?

Motivujeme je tím, že je proškolíme a získají potřebné dovednosti a mohou se zlepšovat. Odměňujeme za práci nad rámec běžné činnosti, například za odhalení nesrovnalostí, které nebylo snadné zjistit. Nyní dáváme odměny za práci navíc v souvislosti s pandemií koronaviru, například při přípravě kompenzačních bonusů.

* LN Zmínila jste kompenzační bonusy neboli pětadvacítku. Finanční úřady je prověřují, ale resort financí původně tvrdil, že nebudou plošné kontroly.

V žádném případě nepředpokládáme provádění nějakých plošných kontrol. Ale všechny kompenzační bonusy mají svoje podmínky. Už na začátku jsme si při vyplácení těchto bonusů dělali jakési kontroly a neformálně jsme volali žadatelům, kteří třeba v minulém zdaňovacím období měli nějakou činnost, která by zabraňovala vyplacení kompenzačního bonusu. Když řekli, že nyní to mají jinak, bonus jim byl vyplacen. Po vyplacení jsme našli některé nesrovnalosti v žádostech nebo na základě údajů z ministerstva práce a sociálních věcí a opět jsme těm lidem volali, jestli skutečně na bonus mají nárok. Problémů bylo minimálně, zhruba 1100 žadatelů vracelo bonusy a část z nic vrátila peníze dobrovolně. Šlo ale jen o zlomek žadatelů: bonus dostalo více než 888 tisíc OSVČ a téměř 60 tisíc společníků z malých společností s ručením omezeným. Nedá se mluvit o žádných plošných kontrolách, prověřují se jen základní podmínky poskytnutí bonusu, nesleduje se detailně pokles tržeb. Skutečných podvodníků bylo pár, podali jsme dvanáct trestních oznámení.

* LN Jak to letos vypadá s výběrem daní a co se z toho dá vyčíst o poklesu ekonomiky?

Samozřejmě je tam vidět pokles, i když zatím to není nic úplně dramatického. Je to ale způsobeno i odklady placení daní či nevyměřováním některých povinností. Uvidíme ale až později, ve druhém pololetí či na konci roku. Velký propad je zatím u automobilového průmyslu a cestovního ruchu. Největší propad očekávám u DPH. Záleží to na tom, jak budou firmy schopny nastartovat výrobu, a také půjde o to, jak bude fungovat vývoz.  

Nejčtenější