Novinky

Rozhovor ministryně financí o paušální dani pro server podnikatel.cz

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • podnikatel.cz
  • Daně a cla
  • Daň
  • Veřejný sektor
  • Veřejné rozpočty
  • Soukromý sektor

Datum vydání: 14.12.2020 | Zdroj: podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek

*Paušální daň se bude skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Kolik bude činit pro příští rok?

Příští rok vychází pravidelná měsíční platba v režimu paušální daně na 5469 Kč. Obsahuje, jak správně říkáte, symbolickou stokorunu na dani, minimální zdravotní a minimální sociální navýšené o 15 %. Tím si v podstatě přilepšujete na důchod, neboť většina OSVČ dnes odvádí jen zákonné minimum. Výše paušální daně je závislá na průměrné mzdě a k její úpravě bude docházet vždy jednou za rok. Takže si jen v lednu nastavíte trvalý platební příkaz a nic dál neřešíte. Žádné daňové přiznání, ani přehledy pojistného.

*Půjde paušální daň zaplatit dopředu najednou za celý rok?

Ano, živnostníci si mohou paušální daň řekněme předplatit i v poměrně velkém předstihu, klidně i jedinou platbou na několik měsíců nebo na celý rok předem. Postupně se pak bude zaplacená částka započítávat na zálohy za jednotlivé měsíce. Každá záloha přitom musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne daného kalendářního měsíce. Výjimkou je lednová záloha v roce 2021, která bude splatná do 22. února 2021.

*Pojďme se zaměřit na to, jaké OSVČ budou moct tzv. paušální daň využít a jaké naopak nikoli. Budou moct do paušálního režimu přejít i OSVČ vedlejší?

Základní podmínky pro vstup jsou dvě, a to mít roční příjmy z podnikání do 1 milionu Kč a nebýt plátcem DPH. K paušálnímu režimu daně se mohou přihlásit všechny OSVČ, které tyto podmínky splní, bez ohledu na to, zda se jedná o činnost hlavní nebo vedlejší. Stejně tak může jít o živnost vázanou i volnou.

*Nicméně ale platí, že OSVČ zároveň nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, ne? Může si aspoň přivydělávat na dohody?

Ano, okrajově mohou, pokud je příjem z této činnosti zdaňován srážkovou daní. To znamená, že se bavíme o DPČ s odměnou nově od 2021 do 3500 Kč a DPP standardně do 10 tisíc Kč měsíčně.

*Řekla jste, že paušální daň nemohou využít plátci DPH. Platí to i pro dobrovolné plátce DPH, kteří mají tržby pod 1 milion Kč? A jak je to s identifikovanými osobami?

Pro vstup do paušálního režimu nesmíte být k 1. lednu 2021 plátcem DPH ani mít registrační povinnost k této dani. Tato podmínka platí jak pro plátce DPH ze zákona, tak pro tzv. dobrovolné plátce. Pokud jde o identifikované osoby, ty při splnění ostatních podmínek využít paušálního režimu mohou.

*Další skupinou, která mě napadá, jsou začínající podnikatelé. Budou moci i oni využít paušální daň?

Ano, pokud předpokládají své roční příjmy do 1 milionu Kč. A každý, kdo po 1. lednu 2021 zahájí podnikání a přihlásí se k paušální dani, může současně splnit i povinnosti spojené s přihlašováním se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zkrátka konec toho nekonečného obíhání tří úřadů.

*Takže nově začínající podnikatelé se už nebudou muset registrovat na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a bude stačit se přihlásit k paušální dani?

Přesně tak, pokud se začínající podnikatel rozhodne pro paušální daň, může prostřednictvím společného oznámení na finančním úřadě splnit i svou povinnost vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Nic dalšího už řešit nemusí, úřady si to mezi sebou předají. Podobně lze společné oznámení podat i při ohlašování živnosti na živnostenském úřadu.

*Co lidé, kteří mají příjmy podle § 9 či 10 zákona o daních z příjmů? Mohou oni paušální daň využít?

Pokud jde o příjmy z nájmu podle § 9 a ostatní příjmy podle § 10, ty sice nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 15 tisíc Kč. Tato podmínka byla nastavena proto, že tyto příjmy nad 15 tisíc Kč již vstupují do základu daně, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání k vyčíslení daně. A právě nepodávání daňového přiznání a úleva od papírování mají být hlavní výhodou paušální daně.

*Kolik OSVČ bude moci teoreticky paušální daň využít a kolik reálně očekáváte, že ji využije?

To je vždy těžko odhadovat. Podle nastavených podmínek by na ni mohlo dosáhnout až 408 tisíc OSVČ, čtyři z pěti živnostníků navíc o paušální daň podle našeho loňského průzkumu s agenturou Median vyjádřili zájem. Mnozí ale uplatňují bonus na děti, slevu na manželku a podobně, ti do toho pravděpodobně nepůjdou. Reálně se bavíme zhruba o 140 tisících zájemcích.

*Na jedné straně tvrdíte, že paušální daň má být úlevou od papírování, ne od placení daní, na druhé straně pak vyzýváte na webu podnikatele, aby si spočítali, zda se jim paušální daň vyplatí. Co je tedy hlavním motivem této změny?

Je to rozhodně především úleva od papírování a od zbytečného obíhání tří různých úřadů. Komunikovat budete už jen s finančním úřadem, a to jen jednou při oznámení o vstupu. Nebudete muset platit peníze navíc účetnímu, ani se stresovat, zda máte všechno v pořádku kvůli daňové kontrole. Dáváme malým podnikatelům pohov od papírování a necháme je věnovat se jejich podnikání.

A pokud jde o naši kalkulačku, chtěli jsme dát lidem možnost si to sami spočítat. Protože úleva od papírování je jedna věc, ale pokud uplatňujete 80% výdajový paušál, slevu na manželku, bonus na děti a platíte hypotéku, logicky pro vás paušální daň výhodná asi nebude. Naopak odmítám mediální zkratky, které jsem zachytila, že je to nastaveno jen pro bezdětné překladatele. To je nesmysl.

*Nicméně, i my na serveru Podnikatel.cz spočítali, že OSVČ s 80% paušálem (tedy hlavně řemeslníci) na paušální dani prodělají vždy, i když neuplatňují žádné další slevy. Nejvíce se naopak vyplatí vysokopříjmovým se 40% paušálem.

Protože velká část OSVČ uplatňujících vysoký výdajový paušál a odečitatelné slevy na dani dnes žádné daně neplatí. Těm těžko můžete ještě více finančně ulevit. Původně se na dani z příjmů počítalo s 500 korunami, nakonec je to jen symbolická stokoruna. Jsem přesvědčená, že jsme zvolili správné nastavení paušální daně a že o ni bude zájem.

*Také se ale počítalo s tím, že bude jen minimální sociální pojištění, takže celková částka zůstala stejná. Ale pojďme dále. Paušální daň nejspíše nevyužijí OSVČ vedlejší, pro které je samostatná činnost jen přivýdělkem a mají z ní relativně nízké příjmy. Neplánujete jim (a vlastně všem OSVČ) nabídnout možnost sloučit odvody do jedné částky a spojit přiznání a přehledy do jednoho formuláře? Tedy, že by OSVČ podobně jako u paušální daně odváděly jen jednu zálohovou platbu (na základě svých standardních odvodů) a po skončení zdaňovacího období vyplnily jen jeden formulář a doplatily jednu částku?

Pokud jde o to minimální sociální pojištění navýšené o 15 %, tím si fakticky přilepšují na důchod. Jsem přesvědčena, že to většina OSVČ v důchodovém věku ocení. Jinak samozřejmě souhlasím, že jakési 3 v 1, tedy jednotné inkasní místo a konec věčného obíhání tří různých úřadů, je správná úvaha. A paušální daň k tomu může být příští rok jakýmsi pilotním projektem.

*Tak doufejme, že k tomu dojde co nejdříve. Mimochodem, jak velký dopad bude mít zavedení paušální daně na veřejné rozpočty?

Velmi okrajový, asi –177 milionů Kč ročně. To, co ztratíme na inkasu daně z příjmů, se nám částečně vrátí na pojistném do sociálního systému.

*Zaměřme se nyní na samotné procesování paušální daně. Jak mohou OSVČ o paušální daň požádat? Co budou muset doložit?

Připravili jsme jednoduchý online formulář, který již můžete vyplnit a odeslat místně příslušnému finančnímu úřadu buďto datovou schránkou, poštou, nebo ho odevzdáte přímo na podatelně. Co se týká loňských příjmů, nebude potřeba nic dokládat, správce daně si tyto údaje může zjistit sám z daňového přiznání.

*Lhůta pro podání oznámení vyprší už 10. ledna. Nicméně finanční správa začala již oznámení přijímat. Na co by si podnikatelé měli dát při vyplňování pozor?

Myslím, že každý, kdo si formulář prohlédl, uzná, že jednodušší už snad ani být nemohl. Vyplňujete skutečně pouze několik základních údajů. Možná jen připomenu, že pokud nezasíláte oznámení datovou schránkou, nezapomeňte na vlastnoruční podpis. A vybavuji si, že u jarního kompenzačního bonusu někteří tápali u kolonky DIČ. To je u fyzických osob CZ plus rodné číslo.

*Říkala jste, že hlavní výhodou paušální daně má být úleva od papírování. Budou muset OSVČ nějakým způsobem evidovat příjmy a výdaje a uchovávat doklady, nebo opravdu stačí jen zaplatit paušální daň a už netřeba nic řešit?

Je to čistě na nich. Já bych ale předpokládala, že je v zájmu každého podnikatele, aby měl přehled o svých příjmech a alespoň jednoduchou formu evidence si vedl. A přestože režim paušální daně je také o tom, že odpadne většina důvodů k daňové kontrole, případná kontrola se může týkat právě splnění limitu příjmů do 1 milionu Kč. Toto tedy poplatník bude muset být schopen prokázat.

*Takže je na poplatnících, zda budou uchovávat daňové doklady? A evidence příjmů a evidence pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, podle § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů se tedy OSVČ v paušálním režimu netýkají?

Je to skutečně na nich, povinni ani k jednomu poplatníci v paušálním režimu ze zákona nejsou. Je nicméně nutné si uvědomit, že v případě neplnění podmínek paušálního režimu budou podklady pro zpracování daňového přiznání potřebovat.

*A jak by tedy měla ona dobrovolná evidenci příjmů vypadat, aby obstála při případné kontrole?

Vhodný způsob a forma evidence jsou na poplatníkovi. Zákon žádné podmínky neurčuje.

*Co když OSVČ přestane splňovat uprostřed roku podmínky pro paušální daň (například překročí limit příjmů)?

V takovém případě bude muset po skončení zdaňovacího období podat standardně daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a v nich vyčíslit daň a pojistné. Tedy další důvod, proč si alespoň základní evidenci příjmů vést. Ostatně ta je potřebná i z hlediska dosažení limitu pro DPH.

*Co hrozí poplatníkovi, pokud u něj kontrola odhalí, že přestal splňovat podmínky pro paušální daň, avšak v ní zůstal.

Pokud správce daně zjistí, že je poplatník v paušálním režimu neoprávněně, vyrozumí ho o tom a především o povinnosti podat za dané zdaňovací období daňové přiznání a přehledy pojistného. Pokud tak neučiní, postihne ho klasická sankce v podobě pokuty za opožděné tvrzení daně, případně úroky z prodlení, pokud mu v důsledku toho vznikne nedoplatek na dani. Tedy pokud jeho daň měla být vyšší než daň v paušální výši, kterou prostřednictvím záloh platil.

*Bude muset OSVČ po roce opět oznamovat, že je v režimu paušální daně, nebo bude stačit pokračovat v platbě (zvýšené pro daný rok)?

Nebude muset nic oznamovat. Finanční správa pouze zkontroluje, že nadále splňujete podmínky pro paušální režim. Na veřejně dostupných místech pak poplatníky informuje o úpravě pravidelné měsíční částky podle vývoje průměrné mzdy. Reálně tedy můžete s finančním úřadem komunikovat jen při vstupu a případně při oznámení o vystoupení z paušálního režimu.

*Přechod na paušální daň ale může mít pro OSVČ i negativní dopady. Podle České bankovní asociace neexistence povinnosti k podání daňového přiznání poplatníka, který přistoupí do paušálního režimu, může zkomplikovat nebo i omezit přístup některých klientů k úvěrům. ČBA své obavy vyjádřila i ve svých připomínkách k návrhu příslušné novely, jakož i doporučení problematiku podrobněji prodiskutovat a koordinovat i s dalšími orgány, především s ČNB. Došlo ke zmíněné koordinaci s ČNB, a jak bude tato problematika ošetřena? Budou moct OSVČ získat úvěr i s paušální daní?

Jsem přesvědčena, že banky by byly zcela samy proti sobě, kdyby kohokoliv diskvalifikovaly z možnosti vzít si u nich úvěr. Daňové přiznání není z hlediska regulace při poskytování půjčky vyžadováno. Jeho předložení navíc může být i zcela zavádějící, protože nijak nevypovídá o vyměřené dani. Nepochybuji o tom, že si banky najdou alternativní způsob, jak bonitu žadatele ověřit. Třeba výpis z obratů na bankovním účtu. Budou na to mít dost času, protože reálně se první daňové přiznání poplatníky v paušálním režimu nepodá až v roce 2022.

*Takže jste s ČNB nijak nekomunikovali a ani nekoordinovali, jak doporučovala ČBA?

Mí lidé samozřejmě tuto problematiku řešili a opakuji, že z hlediska regulace není při poskytování půjčky daňové přiznání vyžadováno. Navíc už dneska institut paušální daně bez podávání daňového přiznání, byť v omezené míře, existuje, tedy předpokládám, že je tento stav pro banky řešitelnou situací a že si alternativu i ve svém zájmu najdou.

Nejčtenější