Novinky

Rozhovor Aleny Schillerové pro týdeník Euro

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Koronavirus
  • Euro
  • Ekonomika
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Státní rozpočet

Datum: 26.10.2020 Zdroj: Euro Rubrika: Rozhovor Strana: 34

* Bojíte se, paní ministryně?

Ne, nebojím.

* Ani o zdraví?

Ne, ani o zdraví, ale u mě je to spojeno s vírou...

* Nebojíte se ani o zdraví veřejných financí?

Tak samozřejmě, veřejné finance jsou v situaci, v jaké jsou. Měli jsme ve srovnání s ostatními na začátku pandemie celou řadu výhod a mohli jsme si dovolit jisté uvolnění, protože jsme měli nižší zadlužení, velmi dobrý rating, takže si půjčujeme stále za velmi výhodných podmínek. O emise dluhopisů je stále větší zájem, průměrný úrok na deset let je 0,8 procenta, když si půjčujeme na staré dluhy v eurech, je úrok dokonce záporný. Vždy je to dilema, do jaké míry zadlužíte budoucí generace.

* A nebojíte se ani o osud státního rozpočtu, přesněji o jeho stabilitu?

Stále se držíme paktu stability, rozpočtová pravidla jsme museli kvůli situaci trochu rozvolnit, ale stále se držíme poměrně zpátky. Podívejte se po Evropě, všechny vlády se zadlužují a mnohde mnohem více než u nás. Chtěla bych ale zdůraznit jednu věc: účelem veřejných financí a státního rozpočtu není pouze mít vyrovnané hospodaření, je tam ještě jedna důležitá funkce, na kterou se zapomíná. V době, kdy jsme v nejtěžší krizi moderního českého státu, v krizi, která se přirovnává ke krizi 30. let minulého století, a vývoj tomu napovídá, musí rozpočet sehrát také redistribuční roli. Musíme pomoci ekonomice. Pomoci lidem a firmám.

* Čím si tedy vysvětlujete, že tolik ekonomů kritizuje váš návrh rozpočtu na rok 2021 a pochybuje o tom, že to ekonomice pomůže? Ba naopak mají strach, že veřejné finance budou vašimi kroky dlouhodobě ohroženy. Zejména proto, že rozpočtové změny jsou strukturální, nikoli krátkodobé, tedy že v rozpočtu po konci pandemie zůstanou jako budoucí dluhy. Proč se oni bojí a vy ne?

Já mám především velkou zodpovědnost za fungování ekonomiky jako celku, včetně rozpočtu. Ale nechtěla bych tento rozhovor vést tak, abych vás přesvědčovala, že ten který ekonom nemá pravdu.

* To bych nechtěl ani já. Hlas ekonomů je ale poměrně jednotný - bojí se rostoucího strukturálního schodku, který jste do rozpočtu zabudovala a který bude obtížné v dalších letech snižovat.

Já vždycky říkám, nechám to na historii, ať to všechno posoudí historie.

* To je dost riskantní.

Nechám na historii hodnocení toho, co se teď děje, samozřejmě ne vývoj veřejných financí. Já musím zůstat pevná, už jsem toho taky zažila hodně a nemohu teď oponovat názoru toho či onoho ekonoma. Já to čtu. S velkou pokorou naslouchám těm hlasům, ale řídím se svým vlastním svědomím a přesvědčením. Situace se hrozně rychle mění, proto jsem také řekla, že nebudeme dělat makroekonomickou prognózu v listopadu, ale až v lednu, stejně tak dobré bylo začít s rozpočtem až v září, protože všude je velká míra nejistoty.

* Nakonec jste ale předložila rozpočet na rok 2021 s výrazným a jasným deficitem 320 miliard korun.

Ano, a v červnu jsme měnili deficit letošního rozpočtu na 500 miliard a tehdy, jak se říká na Moravě, by si pes ode mě kůrku nevzal. A vidíte, dnes, když je tu druhá vlna pandemie, jsme rádi, že tam nějakou rezervu na letošek máme a budeme moci pomáhat lidem a firmám jako na jaře. V rozpočtu je celá řada věcí, které budou mít přechodný charakter. Souvisejí s pandemií a s pandemií také odezní.

* Bohužel převažují změny, které s pandemií úplně nesouvisejí, přesněji opatření trvalá, jež v rozpočtu na nákladové straně zůstanou dál jako strukturální dluh.

Ano, máte tam věci, které s pandemií opravdu nesouvisejí a které neodezní a zůstanou v rozpočtu natrvalo, a my musíme spoléhat na celou řadu faktorů, které nám s tím potom pomohou. Jednak je to růst HDP, který na příští rok odhadujeme na čtyři procenta, jednak je to zmrazení platů ve státní správě, na němž budu trvat, pokud na to budu mít vliv. Nemyslete si, to je také hodně peněz. A nebudeme valorizovat provozní náklady. Ale samozřejmě tu máme dlouhodobou konsolidační strategii, že budeme snižovat deficit o půl procentního bodu ročně, ale nebudeme zavádět opatření, která by zavazovala příští vládu, jež vznikne po volbách na podzim 2021. Nebudeme jí diktovat, jaká opatření dělat, i když já představu o vývoji v roce 2022 samozřejmě mám. Ale zpět k vaší otázce; snažíme se podporovat spotřebu a potom - v úpravě rozpočtu na rok 2020 i v tom novém na rok 2021 převažují investice. Na rok 2021 jsou dokonce vyšší než ty, které jsme navyšovali ve třetí novele rozpočtu na letošní rok v červnu. V době, kdy viditelně klesají investice v soukromém sektoru, musejí nastoupit investice ve veřejném sektoru. A to také děláme. Na příští rok to bude přes 180 miliard.

* Můžete být konkrétní? O jaké investice jde, aby si to čtenáři dokázali představit?

Největší část investic je SFDI neboli Státní fond dopravní infrastruktury. Dálnice, železnice, beton, jak říká pan premiér, tedy investice do betonu. Výstavba sociálních ústavů, pavilonů nemocnic, stavby na zadržování vody v krajině, ale i měkké projekty, jako je digitalizace státní správy.

* Na straně výdajů je ale většina strukturálních změn, tedy opatření, která trvale zvyšují schodek: zvyšování zdravotních odvodů za státní pojištěnce, to je přes 53 miliard, vyšší mzdy učitelům, to je skoro 20 miliard, valorizace důchodů 30 miliard. K tomu ještě plánované zrušení superhrubé mzdy, kdy stát natrvalo přijde o 70 miliard korun...

Pane redaktore, co se ukázalo v pandemii jako nejdůležitější? Zdraví.

* To nebudu rozporovat, ale vy musíte zohledňovat celek rozpočtu.

A mít určité priority.

* Ano, ale sama jste říkala, že nechcete zavazovat budoucí vlády, z návrhu rozpočtu se naopak zdá, že je zavazovat budete, a to velmi.

Zdraví je nadevšecko. Když tu nebude zdravá populace, stejně ekonomika fungovat nebude. Vypne se sama, nebude čekat na žádné usnesení vlády. Na začátku jsme měli tu výhodu, že jsme měli nízké zadlužení, přebytky na sociálním i na zdravotním účtu, špičkové lékaře i zdravotnický systém. Ten jsme teď kvůli pandemii museli sanovat a nyní je opět vyrovnaný.

* O potřebě tohoto kroku nikdo nepochybuje, ale z hlediska celku strukturální deficit rychle roste, čehož se obává například i Eva Zamrazilová, šéfka Národní rozpočtové rady, která by pro vás měla být důležitým odborným korektivem.

Já Národní rozpočtovou radu a její předsedkyni velmi respektuji, koneckonců byli jsme to my, tedy můj předchůdce, kdo tuto radu prosadili. Platí to i pro Výbor pro rozpočtové prognózy, my jsme je chtěli mít, chtěli jsme takovou odbornou expertizu. Já jejich výstupy podrobně sleduji, ale ne vždy souhlasím, a to je právo nás všech.

* A s čím nesouhlasíte teď?

Paní Zamrazilová se bojí, že strukturální schodek a tempo zadlužování brzy dovede ČR k hranici veřejného dluhu ve výši 55 procent HDP a že další vlády budou nuceny odbrzdit dluhovou brzdu, která je zákonem nastavena právě na tuto hranici. Myslím, že od dluhové brzdy jsme daleko, jsme někde na 38 až 40 procentech.

Na konci roku tedy budeme mít zadlužení k HDP menší než v roce 2013. Navíc i paní předsedkyně Zamrazilová v září připustila, že propad ekonomiky je menší i díky opatřením vlády, která podržela spotřebu. V základní rozpočtové filozofii se neshodneme.

Chcete-li to filozoficky: představa, že se místo pomoci a podpory spotřeby soustředíme na vyrovnanost rozpočtu a nízkou zadluženost, je pro mě nemožná. Ale znovu, my se pořád držíme v mantinelech, které jsme si dříve určili. Zatím nijak zvlášť nevybočujeme.

* V některých evropských zemích, například v Německu, se ale už chystají na konsolidaci financí. Ministr financí Olaf Scholz chce srovnat deficit už v roce 2022 a má tři různé plány, jak k tomu dojít, podle vývoje pandemie. Česko takové plány nemá.

Němci měli zadlužení před pandemií asi 58 procent HDP. Ale ano, měli velké přebytky rozpočtů, ale ty nemůžeme srovnávat s našimi, protože tam velkou roli hrají spolkové země.

* V posledních letech měly přebytky i německé veřejné finance jako celek.

Snažila jsem se udělat takové srovnání, ale ukázalo se, že to moc nejde, protože německé veřejné finance stojí na úplně jiných základech než ty české. Je to vytržené ze souvislostí, nedá se říkat „oni tak a my tak“, to úplně nejde, kromě toho zmiňovaného čísla celkového zadlužení.

* Já jsem ale mluvil o plánech na konsolidaci veřejných financí po pandemii, to tu chybí.

Němci plánují vyrovnat hospodářství a rozpočty někde na začátku roku 2023, my budeme snižovat schodky podle novely o rozpočtové odpovědnosti, tedy o půl procentního bodu každý rok. Tak jsme si to naplánovali a tak to bude, dokud budeme mít vládní odpovědnost.

* Tedy žádné varianty podle vývoje situace?

To je příliš mnoho neznámých, to se mě taky můžete zeptat, zda máme plán na případné povodně, které budou za dva roky, i když třeba vůbec nebudou. To nikdo neví. Takže my ten plán snižovat deficit máme na sedm let, snižovat o půl procentního bodu ročně, dále je tam zmrazení platů, snižování provozních nákladů, snížení investic na úroveň před pandemií. Velkou část nám pomohou vyrovnat peníze z EU, například z fondu obnovy, kde je pro ČR alokováno 180 miliard korun, ale i z nového víceletého finančního rámce.

* Z těch 180 miliard fondu obnovy půjde podle Národního plánu obnovy 118 miliard na fyzickou infrastrukturu, silnice a železnice, to je dost nemoderní přístup.

Navzdory tomu, co se tady v posledních letech vybudovalo, se ukázalo, že vnitřní dluh po předcházejících pravicových vládách je obrovský. Ale jsou tam i investice do digitalizace a životního prostředí, i když máte pravdu, že tam zase převládá ten beton. Tyto investice nám velmi pomohou při konsolidaci rozpočtu, ale nejpodstatnější je, že kvůli konsolidaci neplánujeme zvyšování daní.

* Naopak je v plánu snížení daňových příjmů ve formě zrušení superhrubé mzdy. To jste ale do rozpočtu nezahrnula. Proč, když tu výpadek příjmů může dosáhnout až 70 miliard korun?

Superhrubá mzda je technikálie, především jde o snížení daní, které je součástí daňového balíčku, změn zákona o dani z příjmu, který je teď ve sněmovně ve druhém čtení. Pan premiér jako poslanec načte návrh na zrušení superhrubé mzdy jako pozměňovací návrh. Teď je otázka, jak ten návrh bude vypadat. Součástí daňového balíčku je řada jiných věcí, včetně zvýšení spotřební daně. Ten balíček je ale plusový, v řádu miliard. Nové návrhy opozice, například zrychlené odpisy na dva roky, ho činí záporným. Deficitním. Nic z toho samozřejmě v návrhu rozpočtu není, protože když to nebylo legislativně schváleno, nemůže to tam podle zákona být. To platí i pro snížení daně z příjmů zaměstnanců ve formě zrušení superhrubé mzdy.

* Kolik bude celkový deficit z tohoto daňového balíčku?

Pokud to bude základní daň 15 procent a u výdělků nad 140 tisíc měsíčně 23 procent, pak by to bylo pro státní rozpočet minus 63 miliard. Pokud by to bylo 19 procent a 23 procent, byl by to něco přes minus 30 miliard.

* O tuto částku se tedy zvýší rozpočtový schodek?

No... deficit bude 320 miliard, tečka. Já jsem tam nemohla dát daňový balíček.

* Jak to tedy uděláte?

Budeme rádi, když se stihne balíček projednat tak, aby platil od 1. ledna 2021. Ale my nemusíme kvůli tomu svolávat parlament a žádat o novelu zákona o státním rozpočtu. To je změna na příjmové straně, to je něco jiného než výdaje, které prostě překročit ze zákona nemůžete, a vy nikdy přesně nevíte, jaké příjmy budou.

* Do rozpočtu se ale tento deficit tak jako tak zapíše. Bude to minus a bude to v řádu desítek miliard korun.

Do rozpočtu se to zapíše a ano, bude to minus, ale vy nevíte, jak moc. A pak je otázka, jak se bude vyvíjet pokladní plnění. To teprve uvidíme a podle toho se k tomu potom postavím. To, že superhrubá mzda bude zrušena, je také dnes už jisté. A změny chce i opozice, dokonce je tam i návrh ODS na plošnou daň ve výši 15 procent pro všechny zaměstnance. Bude to ještě zajímavá debata.

* I politicky je to zajímavé - vy vlastně předhazujete opozici kořist, necháváte na ní, aby sama rozhodla, jak velký bude onen dodatečný deficit rozpočtu, a činíte ji za to spoluodpovědnou.

Ne, já se držím platných zákonů.

* Ale sama přece víte, že jim dáváte jakousi obětinu, o niž se oni teď porvou.

To je zajímavá debata, protože opozice často chce, abychom šetřili každou korunu, ale zároveň dává návrhy, které dělají další díry do rozpočtu. Nechala jsem si spočítat, kolik by stály všechny opoziční návrhy, které teď na úpravu rozpočtu během pandemie přišly, a spočítali mi to na 723 miliard, což je více než schválený půlbilionový schodek. Jsou to někdy úsměvné diskuse, když někdo chce změny v řádu desítek miliard, a když se zeptám, „kde byste na to tak vzali, pánové?“, odpoví vám, že v provozních nákladech ministerstev, což samozřejmě vůbec není možné.

* Část opozice, komunisté, je vůči vám konstruktivní, drží vás u vlády, teď ale mají pro schválení rozpočtu své podmínky, zvýšení mezd o dvě procenta nebo zrušení superhrubé mzdy, výstavbu bytů a tak dále. Můžete jejich požadavky splnit?

Komunisté jsou demokraticky zvolená strana, to bych chtěla podtrhnout, protože nám pořád někdo předhazuje, že děláme něco nedemokratického. A byla to také jediná strana, která převzala v této těžké době odpovědnost a pochopila, že rozpočet potřebujeme, protože s provizoriem bychom neobstáli. Oni jsou srozuměni s tím, že se zmrazí mzdy ve státní správě, vyjma učitelů a formou úhradové vyhlášky také zdravotníků, ale chtějí za to zrušení superhrubé mzdy ve variantě 19 procent a 23 procent.

* Komunisté, strana práce, podporují zrušení superhrubé mzdy, což pomůže nejvíce střední třídě a vyšším příjmovým skupinám. To jsou paradoxy!

No, my jsme udělali tabulkové přehledy různých povolání s různou výší příjmů, které ukazují něco jiného. Ty naše tabulky různých povolání s různou výší příjmů ukazují, že čím nižší mzdu máte, tím dostanete po zrušení superhrubé mzdy procentuálně, relativně více než lidé s vyššími příjmy, jakkoli samozřejmě nominálně to bude méně.

* Lidé raději počítají tu nominální hodnotu v peněžence...

Ale když někdo bere 20 tisíc a dostane o tisíc korun více, je to pro něho velký přírůstek (u platu 40 tisíc to bude 3500 korun -pozn. aut.). Mimochodem, když už to takto detailně probíráme - lidí, kteří berou více než 140 tisíc korun měsíčně a patří do té vyšší daňové sazby, je u nás jen 80 tisíc.

* Deficit způsobený zrušením superhrubé mzdy je opět strukturální, minimálně tedy na ty dva roky, na které má být zatím schválen. Výpadek příjmů tu bude opakovaný.

Ano, ale po dvou letech si nová vláda rozhodne, co s tím. My teď chceme podpořit spotřebu v ekonomice snížením daní. Víte, já jsem se pečlivě dívala do roku 2008 a 2009, kdy začala velká finanční krize, abych se třeba poučila, co dělat dobře. Proč se nepoučit, když to někdo dělal dobře? A tehdy vláda dala do ekonomiky jen 3,5 procenta HDP a šla raději cestou drastických úspor. A ekonomice to vůbec nepomohlo. Tak se z toho poučme, je potřeba jít opačným směrem, neškrtit ekonomiku, naopak ji musíme finančně podpořit.

* V tom se shodujete i s Evropskou centrální bankou, která doporučuje, aby vlády ještě dál pumpovaly peníze do ekonomiky a nezačaly výdajově brzdit příliš brzy. Přesto mám pocit, že propad způsobený zrušením superhrubé mzdy tak trochu zatajujete, i to, že bude strukturální, opakovaný, možná trvalý.

Nezatajuji. Říkám to otevřeně, dělám jen to, co mi umožňuje zákon. Nemohu dát do rozpočtu něco, co ještě není. Co já vím, jaké pozměňovací návrhy projdou, vždyť už teď nám tam načetli nové návrhy za desítky miliard korun. A potom - je to na tyto dva nejtěžší roky...

* Ano, ať to tedy rozhodne příští vláda. Politicky je to dobře promyšlené.

Děkuji.

* Je tu ještě jedna vážná slabina vaší rozpočtové politiky, a tou je čerpání peněz, které jsou na pomoc teď k dispozici. V covidových fondech zůstávají peníze, k 1. říjnu byl rozpočtový deficit 250 miliard. To nevypadá, že by schodek na konci roku byl půl bilionu, tedy že se všechny peníze do ekonomiky napumpují. Přitom mají pomoci teď.

Já bych, pane redaktore, byla šťastná, kdyby se to všechno neutratilo. A nechtěla bych, aby byly vytvářeny další speciální programy, raději bych pomáhala ekonomice daňově. A pokud jde o efektivitu čerpání covidových peněz, kterou tu kritizujete, asi byste se divil. Já říkám všem kolegům: nedám ani korunu, dokud efektivně nevyužijete peníze, které jste už dostali. Dokud nebude takzvaně vyčištěno po první vlně. Ministryně pro místní rozvoj proto teď dává půl miliardy na podporu dopadů pandemie na cestovní ruch, ministr kultury musí dočerpat 750 milionů, které dostal v prvním kole pomoci.

* Letošní deficit tedy bude nižší než 500 miliard?

Před čtrnácti dny jsem odhadovala, že deficit bude 400 miliard. Teď, když se zavřely školy, restaurace, obchody, si už tak jistá nejsem.

Doporučované

Nejčtenější