Novinky

Rozhovor Aleny Schillerové pro MF Dnes

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Mladá fronta Dnes
  • Daně a cla
  • Daň
  • Státní rozpočet
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor

Datum vydání: 10.12.2020 | Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Ekonomika | Strana 8 | Autor: Kristína Paulenková

Ve hře je pro Česko 952 miliard, které mohou výrazně pomoci, říká Alena Schillerová.

Ministryně financí Alena Schillerová zažívá advent ve znamení miliardových kompromisů. Pokouší se o něj v Senátu i u prezidenta kvůli daňovému balíčku, hledá jej ve Sněmovně pro obrovský schodek státního rozpočtu. Navíc věří, že kompromis najde také Andrej Babiš na půdě Evropské unie. Tam Maďarsko a Polsko blokují finanční pomoc, protože nechtějí přistoupit na dodržování zásad právního státu.

* Kdy by mohli lidé vědět, jaké budou mít příští rok daně?

Pokud dnes Senát schválí nějakou verzi, zákon musí ještě do Poslanecké sněmovny. Troufnu si tipnout, že se na pořad schůze dostane někdy před Štědrým dnem. Následně půjde k podpisu panu prezidentovi a záleží, jak on se zákonem naloží.

* Není to na poslední chvíli?

Víte, jak dopadla divoká daňová noc, kdy ve Sněmovně prošly věci, které jsem si v žádném případě nepřála, aby prošly. Chci ubezpečit zaměstnance, že uděláme všechno pro to, aby prošlo snížení daní na 15 a 23 procent. V balíčku je pojistka, kdyby účinnost nastala až v průběhu ledna, že by snížení daní bylo zpětně účinné od 1. ledna 2021.

* Senátoři se dohadují, ale jejich verze zatím není až tak odlišná od toho, co schválili poslanci.

Zatím jediná hmatatelná verze je ta, která prošla hospodářským výborem Senátu před týdnem. A je značně rozdílná oproti verzi z Poslanecké sněmovny, která by stála veřejné rozpočty minimálně 130 miliard a není v ní kompenzace pro kraje, města a obce. Verze ze senátního hospodářského výboru se pohybuje v částce kolem 98 miliard, ale tam ještě prošlo zvýšení spotřebních daní, takže je to méně. V té částce jsou i kompenzace pro kraje, města a obce formou změny rozpočtového určení daní ve výši zhruba 20 miliard.

* KDU-ČSL, na jejichž hlasy se v Senátu budete muset spolehnout, chtějí, aby se sleva na poplatníka postupně zvedala. Jak se k tomu stavíte?

Vedou se různá jednání a je pravda, že podpora bude důležitá. Pozměňovací návrhy jsou zatím z KDU-ČSL dva. První je postupný růst slevy v roce 2021 na částku 27 840 a v roce 2022 na 30 804, nebo je tam druhý návrh, že by v obou letech byla 29 760 (nyní je 24 840 Kč – pozn. red.). Bude to věcí rozhodnutí pléna. Zvyšování slev na poplatníka nepodpořím, protože s ním nesouhlasím, ale jsem připravená učinit kompromisy.

* Je ve hře i varianta, že by Sněmovna našla 101 hlasů a schválila to, co už jí jednou prošlo?

Zatím, jak se to rýsuje, je pořád vše lepší než verze Poslanecké sněmovny. Spoléhám na to, že v Senátu zvítězí zdravý rozum a projde mnohem šetrnější a rozumnější verze, která ekonomice pomůže. My jsme na rozcestí krize a prosperity, Senát rozhodne.

* Až půjdete pana prezidenta žádat, aby zákon nevetoval, jaké argumenty mu předložíte?

Především nepůjdu dříve, než budu znát, co prošlo v Senátu.

* Panu prezidentovi se nelíbila sleva na poplatníka, ale nelíbí se mu ani to, že tam není zakotvena tato změna na dva roky. Proč nežádáte senátory, aby tam časové omezení zanesli?

Vysvětlovala jsem to na půdě hospodářského výboru i senátorům, protože se na tu dvouletou podmínku ptali. A vyzvala jsem senátory, aby to tam načetli způsobem, jakým to lze učinit. Jedinou možností, jak se to dá udělat, by bylo do pozměňovacího návrhu napsat, že v roce 2021 a 2022 budou sazby 15 a 23, ale potom budou jiné, jinak to udělat nelze. Mám k tomu stanovisko své legislativy, mám k tomu stanovisko Úřady vlády. Ale za 11 měsíců budou volby a my bychom tímto diktovali příští politické reprezentaci daňové sazby.

* Premiér je teď na jednání zemí EU kvůli unijnímu rozpočtu a fondu na pomoc z covidové krize. Potíže dělají Polsko a Maďarsko, které nechtějí přistoupit na podmínky udržování právního státu. Vy na peníze z EU spoléháte. Co když se nedohodnou?

Musí se najít kompromis. Je to pro nás velice důležité, protože ve hře pro Českou republiku je zhruba 952 miliard, které jsou jednak součástí víceletého finančního rámce a jednak součástí všech fondů, které byly na pomoc ekonomikám schváleny. Je to bezprecedentní částka, která naší ekonomice výrazně pomůže zvlášť v této krizi, a musí se to odblokovat. Je to otázka dalších jednání. Premiér je i součástí visegrádské čtyřky, takže to určitě budou řešit.

* Budete také schvalovat rozpočet Česka a jednáte i s komunisty. Jaké jsou jejich požadavky kromě snížení výdajů na armádu?

Komunisté podpořili už pět našich rozpočtů. Podpořili rozpočet na příští rok v prvním čtení, kde se nastavily příjmy a výdaje, a neumím si představit, že bychom v krizi měli ještě rozpočtové provizorium. Málokdo domýšlí, co to znamená. V takovém případě rozhoduje o výdajích jednotlivých kapitol ministr financí, ovšem maximálně do výše jedné dvanáctiny výdajů minulého roku na jeden měsíc. Samozřejmě se přednostně musí uhradit mandatorní výdaje, které meziročně rostou. To prakticky znamená velké komplikace například pro investice. My máme dohodnutou podporu různých pozměňovacích návrhů a jako jediný sporný bod zůstává jejich požadavek zkrátit rozpočet obrany o deset miliard a převést je do rozpočtové rezervy pro případ potřeby v oblasti pandemie a další vlny.

* Proč se na tom neshodnete?

Je to pro nás složité. Jsme v NATO, máme k Alianci závazky a obrana má připravené nákupy. Navíc v krizi sehrála armáda obrovskou roli. Vojáci byli na hranicích, pomáhají nám vojenští lékaři a jejich specialisté, zapojují se do trasování, testování, jejich IT specialisté pomáhají s chytrou karanténou. A to je vidět každý den. Snažíme se dosáhnout kompromisu, ale mimo to vedu jednání s jinými parlamentními stranami a hledám podporu i jinde.

* S jakými stranami jednáte a jaké mají požadavky?

To bych nechtěla přes média komentovat, protože ta jednání jsou politicky velmi citlivá.

* Několikrát jste s ministryní Janou Maláčovou jednala o přídavcích na děti. Dospějete k nějakému kompromisu?

Od počátku podporuji zvýšení přídavků na děti o 26 procent. Ten zákon jsme mohli mít už dávno v parlamentu. Jediný spor se vede o koeficient rozšiřující počet rodin, které dosáhnou na přídavek. Podle mě je to zbytečné. Ve všech sociálních zákonech máme koeficient 2,7, tak nerozumím, proč by se měl tady nastavovat jinak. Množství příjemců dávek se má přece odvíjet od příjmové situace rodin a ta se přirozeně odvíjí od kondice ekonomiky a úrovně zaměstnanosti. V situaci zhoršeného ekonomického vývoje se okruh příjemců rozšiřuje bez nutnosti měnit podmínky nároku na tuto sociální dávku.

* Co třeba slevy na jízdném pro důchodce a studenty, s tím se hýbat nebude?

Máme to v prohlášení vlády a je to srdcová záležitost pana premiéra – sleva na jízdném pro starobní důchodce a studenty. Činí asi šest miliard ročně a já jsem ji snížila v první novele rozpočtu na rok 2021 zhruba o 1,5 miliardy v důsledku toho, že se nejezdilo. Nicméně tím podporujeme také ekonomiku, protože umožníme, aby zůstalo víc peněz starobním důchodcům a studentům.

Doporučované

Nejčtenější