Lenka Dupáková: Rozvoj kapitálového trhu posílí českou ekonomiku
Rozhovor s Lenkou Dupákovou, náměstkyní ministryně financí
Zdroj: Bankovnictví | Datum: 19.4.2020 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 16
* Zhruba před rokem vláda schválila Koncepci rozvoje kapitálového trhu v ČR na léta 2019-2023. Můžete připomenout její základní cíle?
Základními cíli koncepce jsou snaha o zvýšení tržní kapitalizace a objemu obchodování na pražské burze, změna financování českých podniků ve prospěch nebankovního financování a zejména navýšení objemu emisí korporátních dluhopisů. A ve výsledku změna složení úspor domácností od ukládání na bankovní účty ve prospěch kapitálového trhu.
* Při tvorbě této koncepce jste brali v úvahu doporučení Světové banky. Využívali jste i zkušenosti členských zemí EU nebo jiných států? Ovlivnil ji i materiál o Unii kapitálových trhů, který má vést k mobilizaci kapitálu v Evropě?
Koncepce se snaží být doplňkem evropského projektu Unie kapitálových trhů. Řada věcí, které se týkají kapitálového trhu, je stále mimo působnost Evropské unie a je nutné je řešit na národní úrovni (např. spoření na stáří či daně). Inspirovali jsme se i v jiných zemích, kde již podobné strategie mají zavedeny čije připravovali (v poslední době např. Polsko, z dřívějších Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Irsko či Lucembursko). Myšlenky vzešlé z koncepce byly uplatňovány i při vyjednávání předpisů v Evropské unii.
* Většina cílů stanovených koncepcí má dlouhodobý charakter. Co se již nicméně podařilo realizovat?
V současné době připravujeme sadu legislativních opatření, která z koncepce vyplývají a která byla součástí veřejné konzultace v srpnu 2019. Kromě toho pracujeme nebo se podílíme na řadě opatření nelegislativní povahy. V návaznosti na koncepci tak např. začala v České republice působit asociace pro business angels, Czech Institute of Directors vytvořil Corporate Governance ScoreCard a ve spolupráci s Evropskou komisí se připravuje projekt vzdělávání malých a středních podniků o kapitálovém trhu. Pozitivní ohlasy přineslo i uveřejnění Scorecardu korporátních dluhopisů 2.0, jehož cílem je usnadnit investorům posouzení rizika plynoucího z korporátních dluhopisů. Za důležité považujeme i diskuse o věcném záměru nového zákona o účetnictví či schválení Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 anebo Strategie vlastnické politiky státu.
* Nakolik mohou realizaci těchto opatření negativně ovlivnit problémy s koronavirem?
Opatření zavedená v souvislosti s koronavirem komplikují zejména možnosti fyzických setkání, která jsou užitečná pro posun v jednotlivých tématech. V souvislosti s koronavirem došlo také k poklesu globálních akciových trhů, kde ale doufáme, že půjde o pokles krátkodobý. V rámci možností pracujeme i nadále na realizaci opatření z koncepce, zejména je-li možné toto zajistit prací na dálku. Obecně lze říci, že rozvoj kapitálového trhuje vždy pozitivním motorem pro ekonomiku, a to včetně fází její obnovy po jakékoli krizi. Věříme proto, že koncepce a její cíle naleznou významné uplatnění při obnově prosperity Česka a při zotavení českých firem z dopadů této události, kterou musíme společně překonat.
* Kolik může realizace opatření, obsažená v koncepci, stát? Lze k tomu využít peníze z Evropské unie?
Při přípravě a realizaci koncepce dlouhodobě spolupracujeme s Evropskou komisí v rámci jejího Programu na podporu strukturálních reforem, díky němuž již proběhla vícenásobná spolupráce se Světovou bankou a v poslední době i se soukromými subjekty. Zkoumáme i možnosti využití evropských dotací, nicméně žadateli musí být soukromé subjekty. Největší dopad na státní rozpočet předpokládáme u zavedení účtu dlouhodobých investic, kdy lze očekávat dopady v řádu stovek milionů Kč ročně. Náklady jistě ponesou i soukromé subjekty, nicméně půjde většinou o náklady dobrovolně vynaložené. Koncepce je založena na principu stability a předvídatelnosti právního prostředí a vychází z předpokladu, že rozvoj kapitálového trhu založený pouze na externí podpoře je ze své podstaty jen obtížně udržitelný.
* Státy s fungujícím kapitálovým trhem mívají lepší výsledky než ostatní země. Lze na případu srovnatelné země uvést, o kolik by mohl funkční kapitálový trh v ČR zvednout hrubý domácí produkt? A co by to přineslo domácnostem, firmám, zprostředkovatelům a samotnému státu?
Takovéto dopady lze jen obtížně vyčíslit, a to zvláště v současné situaci, kdy lze jen těžko něco předvídat. Podle studie Banky pro mezinárodní platby (BIS) lze považovat market-based model za odolnější vůči finančním krizím oproti bank-based modelu, nicméně koncepce předpokládá spíše vytvoření vhodného mixu obou krajních modelů. Silný kapitálový trh podporuje rozvoj národního hospodářství prostřednictvím efektivní alokace kapitálu (cizího i vlastního), který lze použít k financování podnikatelských aktivit, vytváření pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, budování infrastruktury a financování inovačních nápadů. Prospívá tak ekonomice státu jako celku i všem jeho účastníkům. Členové Asociace pro kapitálový trh ČR aktuálně spravují majetek v hodnotě 1,58 bilionu korun, kdy jen zhruba 20 procent je investováno do české reálné ekonomiky. Navýšení o 10 procent by přineslo více než 150 miliard Kč pro rozvoj domácí ekonomiky. Něco takového by pak bylo významným přínosem pro obnovu české ekonomiky po odeznění akutní fáze současné krize.
* Kontinentální Evropa, stejně jako ČR, využívá především financování prostřednictvím bank. Jaký mix bankovních financí a kapitálového trhu pokládáte za optimální?
Vzorem jsou zejména vyspělé země západní Evropy. Z nových členských států má Česká republika jeden z nejvíce rozvinutých kapitálových trhů, kdy se srovnáváme primárně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem. Nicméně země východní Evropy mají obrovský handicap, spočívající v diskontinuitě tržního hospodářství, což se projevuje třeba ve výrazně nižších úsporách na stáří. Například vysoká tržní kapitalizace v Nizozemsku je dána mimo jiné i velkými penzijními fondy, které fungují bez přestávky více než 100 let. Z hlediska velikosti ekonomiky považujeme za vhodné srovnání například s Rakouskem či Belgií, ale třeba i se Švédskem, kde dobře funguje kapitálový trh pro malé a střední podniky. I dle Světové banky by Česká republika měla být lídrem (nebo jedním z lídrů) států východní Evropy ohledně rozvoje kapitálového trhu, nicméně rozdíl oproti západní Evropě je značný. Srovnání s Německem není například úplně vhodné s ohledem na velikost ekonomiky, protože malé a střední podniky v Německu jsou výrazně větší než české.
* Jak si vlastně stojíme z hlediska kapitálového trhu vůči novým členským státům EU?
Velikost kapitálových trhů lze měřit podle tržní kapitalizace (případně tržní kapitalizace ve vztahu k HPD), což je ukazatel, který běžně používá Světová banka. Tento ukazatel se snadno měří, nicméně je statický a neukazuje na tržní aktivitu. Proto preferujeme srovnání na základě objemu obchodů. Z tohoto hlediska je z nových států Evropské unie jasným lídrem Polsko, kde se realizuje cca 67 procent obchodů, následované Maďarskem (22 procent), Českou republikou (šest procent) a Rumunskem (tři procenta). Obchody realizované na ostatních burzách nových států EU nedosahují ve svém součtu ani obchodů realizovaných v Rumunsku. Dominance Polska je dána jednak velikostí ekonomiky, ale také řadou reformních opatření v oblasti penzijních fondů a privatizace.
* Jaké jsou tedy největší problémy našeho kapitálového trhu?
Za největší problémy českého kapitálového trhu považujeme zejména tradiční konzervatismus českých investorů a českých podniků. Běžnou praxí je ukládání úspor na bankovních vkladech a financování podnikání prostřednictvím bankovních úvěrů. Z tohoto hlediska je potřeba změnit mentalitu českých občanů, což je velmi obtížné, mimo jiné i s ohledem na některé negativní historické zkušenosti. Vnímáme ale pozitivně, že zejména u mladé generace se daří toto pomalu měnit, kromě jiného i v návaznosti na dlouhotrvající období nízkých úrokových sazeb a vyšší inflace. Je třeba si také uvědomit, že důvěru investorů je velmi obtížné získat a lze o ni poměrně snadno přijít. I proto je koncepce založena na principu stability a předvídatelnosti, protože unáhlené změny mohou investory snadno odradit. Z 27 opatření zmíněných koncepcí, která se týkají domácností, podniků, státu a zprostředkovatelů, patří k těm významným především zavedení účtu dlouhodobých investic pro české občany.
* Jaké produkty by měl krýt? Dá se odhadnout, kdy by mohli mít občané tento účet k dispozici?
Ano, účet dlouhodobých investic považujeme za opatření, které má potenciál největšího dopadu. Ačkoli inspirace byla čerpána z velké řady zemí (mimo jiné i třeba USA nebo Velké Británie), jde fakticky o české specifikum s ohledem na aktuálně daňově podporované produkty spoření na stáří (penzijní fondy a životní pojištění). Cílem je rozšířit tuto daňovou podporu i na jiné produkty, zejména investiční fondy či bankovní vklady, za předpokladu, že nedojde k výběru prostředků před dosažením 60 let věku. Výhodou by měla být variabilita, kdy složení majetku na tomto účtu lze měnit. Mělo by tak být možné například nakoupit akcie obchodované na burze, které následně budou prodány a budou za ně nakoupeny dluhopisy obchodované na burze. Pro majetné osoby by mělo být umožněno nakoupit i cenné papíry, které nejsou obchodovány na burze (drobní investoři by pak do těchto rizikovějších nástrojů neměli alokovat více než 10 procent majetku na tomto účtu). Pokud se podaří schválit připravovaný zákon před volbami do Poslanecké sněmovny, mělo by být možné založit účet dlouhodobých investic od 1. ledna 2022. Je ale nutné počítat s tím, že pro občany bude tento účet pravděpodobně k dispozici s mírným zpožděním, až budou správci tento druh účtu připraveni poskytovat. Navíc je dnes těžké predikovat jakýkoli vývoj. V koncepci se hovoří o větší roli penzijních fondů.
* Jde to ale bez penzijní reformy? Neměly by být investice do penzijních fondů jako v některých zemích povinné již od nástupu do prvního zaměstnání?
Domníváme se, že penzijní fondy mohou být více zapojeny do kapitálového trhu již nyní a postačí drobné úpravy stávající regulace. Například navrhujeme zavedení nového rizikovějšího typu penzijního fondu s názvem „alternativní účastnický fond". Jeho zavedení penzijními společnostmi i využití účastníky bude plně dobrovolné. Penzijní reforma ve smyslu přenastavení tzv. penzijních pilířů není v tomto ohledu nezbytná, pokud by však byla orientována protržně, může být z hlediska rozvoje kapitálového trhu prospěšná. Je pravda, že například povinný vstup při nástupu do prvního zaměstnání s možností opt-outu, což zavedli nedávno třeba v Polsku, by mohl výrazně zvýšit množství úspor v penzijních fondech. Jak jsem ale již uvedla, při dlouhodobé existenci penzijních fondů bude objem jimi spravovaného majetku růst, a to i bez případné velké penzijní reformy. Tomu jistě napomáhá i státní podpora, která v zahraničí není příliš obvyklá a má velký motivační efekt. Druhou otázkou pak je, jak majetek v penzijních fondech více směrovat na kapitálový trh, tedy do podpory české reálné ekonomiky. Většina majetku je aktuálně alokována v tzv. transformovaných fondech, které garantují, že nebudou nikdy ve ztrátě, což výrazně omezuje jejich investiční možnosti. Chceme tedy usnadnit občanům přestup do účastnických fondů, jejichž investiční možnosti jsou širší, například tím, že by mohli začít spořit do účastnických fondů, aniž by museli rušit svou účast v transformovaném fondu.
* Přejděme k českým firmám. Proč je jejich zájem o vydávání akcií a dluhopisů tak nízký? Hrají roli především náročné a nesystémově se měnící požadavky, které vstup na trh prodražují, jak tvrdí zástupci Světové banky?
Jedním z důvodů je velikost české ekonomiky, resp. českých firem. Se vstupem na kapitálový trh jsou vždy spojeny určité náklady, které snadněji unesou firmy větší velikosti. I proto vítáme snahu pražské burzy o vytvoření trhu pro menší emise Start, kde se již podařilo umístit několik emisí. U větších firem je pak omezený zájem o vydávání akcií dán například vysokou koncentrací vlastnictví, kdy řada velkých podniků má jediného majitele. I z tohoto hlediska tak vnímáme větší potenciál v emisích dluhopisů, kde mezi bankovním úvěrem a emisí dluhopisů není tak velký psychologický rozdíl jako v případě nabídky podílu na firmě. Zájem o vydávání dluhopisů určitě mezi českými firmami je a může ještě růst, přičemž nejen poslední doba přinesla relativně velké množství zajímavých emisí. V oblasti regulatorních požadavků je pak potřeba citlivě vnímat, co vyžaduje Evropská unie a kde jde o národní regulaci. Řada požadavků plyne i z tržní praxe a požadavků mezinárodních investorů. Je ale pravda, že pravidla Evropské unie často nezohledňují plně specifika menších států a menších firem a mohou být v tomto ohledu velmi problematická. Stabilita a předvídatelnost regulace jsou proto důležité nejen na národní úrovni, ale i na úrovni EU. Blíží se české předsednictví v Radě Evropské unie a jedním z témat by měla být i větší proporcionalita, tedy přizpůsobení pravidel malým poskytovatelům finančních služeb. Česká republika je v této oblasti velmi aktivní, je ale nutné brát v potaz, že možnosti prosadit něco na úrovni EU jsou dány možností shody členských států.
* Jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje kapitálového trhu v ČR je podle koncepce stabilní a předvídatelné regulátora! prostředí a jeho přeregulovanost, kdy si k požadavkům z EU přidáváme své vlastní. Je možné více kopírovat praxi nejdůležitějších zahraničních finančních center a při vzniku právních norem primárně vycházet z návrhů prezentovaných trhem?
Světová banka upozorňuje, že pravidel, která přicházejí z Evropské unie, je tolik, že přidávat k nim ještě další národní požadavky je velice nebezpečné z hlediska konkurenceschopnosti českých subjektů. Koncepce je založena na tzv. bottom up approach, kdy požadavky účastníků trhu jsou velmi pečlivě zvažovány a posuzovány. Připravovaným legislativním opatřením předcházejí veřejné konzultace, které umožňují účastníkům trhu včas se do diskusí zapojit a na budoucí podobě norem se podílet. A my dlouhodobě a opakovaně vyzýváme všechny subjekty na trhu, aby s námi aktivně komunikovaly a na přípravě norem už v této fázi se tak podílely. Vždy je zároveň potřeba dbát i na ochranu investorů za účelem zachování jejich důvěry v kapitálový trh. Účastníci trhu komunikují s Ministerstvem financí primárně prostřednictvím svých asociací, čímž je zabráněno tomu, aby pravidla prospívala jen některým subjektům, naopak musí být připravována tak, aby prospívala trhu jako celku.
* Co vše tedy brání tomu, aby pražská burza získala status rozvinutého kapitálového trhu podle metodiky MSCI? Je jím Polsko? Co by to naší zemi mohlo přinést?
Polsko není rozvinutým kapitálovým trhem podle MSCI, ale je rozvinutým kapitálovým trhem podle FTSE Russell. U Polska klasifikaci dle MSCI brání nízký HDP na obyvatele. V případě České republiky je hlavní překážkou nedostatek velkých likvidních emisí: máme tři emise splňující potřebná kritéria a potřebujeme jich pět. Chceme se pokusit o dosažení statusu rozvinutého kapitálového trhu dle FTSE Russell, je ale třeba brát v potaz, že v Polsku toto trvalo sedm let. České republice tato překlasifikace přinese zejména vyšší prestiž a vyšší viditelnost, je ale třeba počítat s tím, že z krátkodobého hlediska to bude znamenat drobný odliv investic, jak se ukázalo u překlasifikace Polska či Rumunska. Z dlouhodobého hlediska by šlo ale o velký přínos.
* Vážným problémem je i finanční gramotnost české populace. Co vše lze udělat pro její zvýšení?
Práce na zvýšení finanční gramotnosti musí být kontinuální a nelze očekávat rychlé změny. V této souvislosti mě například moc mrzí, že letos kvůli pandemii koronaviru pochopitelně neproběhla akce Global Money Week, která přináší finanční gramotnost do českých škol. Jde již o tradiční akci, do níž se každý rok zapojuje více a více subjektů. Finanční gramotnost nelze českým občanům vnutit, musí mít zájem se v oblasti financí vzdělávat. Zdrojů informací je v dnešní době již velké množství a řada účastníků trhu se do finančního vzdělávání aktivně zapojuje. Základy finanční gramotnosti se již vyučují i na školách a věříme, že k tomu i nadále přispějí aktivity v rámci nové koncepce finančního vzdělávání.
* Jaká je šance, že by bylo možné prosadit jednodušší formu akciové společnosti, což by mohlo zvednout zájem o začínající společnosti (start-upy)?
Jednoduchá akciová společnost není součástí nyní připravované novely, protože toto téma vyžaduje podrobnější diskuse s Ministerstvem spravedlnosti a s odborníky na korporátní právo. Tyto diskuse se teď trochu zdržely i kvůli aktuální situaci s koronavirem, věříme ale, že budou pokračovat. Jde o velkou novinku, proto lze očekávat, že diskuse mohou být náročné, a aktuálně je velmi obtížné odhadnout, jaká je případná šance na prosazení této nové, evropským právem neupravené právní formy. V Polsku byla obdobná právní forma zavedena teprve nedávno, zkušeností tak není mnoho. Na Slovensku byly zkušenosti spíše negativní, nicméně to je dáno zejména specifiky slovenské právní úpravy. V České republice může například vadit to, že české korporátní právo je, na rozdíl třeba od slovenského, samo o sobě poměrně liberální, případné výhody tak může být obtížnější vysvětlit.
* Koncepce vyvolává řadu dalších otázek. Je například možné podpořit rozvoj pražské burzy a akciového trhu i prodejem části státních firem přes tento trh. To asi nyní není aktuální?
V současné době neevidujeme žádnou státní firmu, kterou by bylo možné či zajímavé privatizovat přes burzu. Důvodem je zejména to, že většina státních firem již byla privatizována v minulosti. Proto koncepce takové opatření nenavrhuje a spíše doporučuje podpořit financování státních firem na kapitálovém trhu prostřednictvím dluhopisů.
* Je šance, že se na pražskou burzu podaří přilákat velké firmy s domácími i zahraničními vlastníky? Třeba Agrofert, EPH, ČSOB, PPF, Pentu či Sazku?
S ohledem na to, že tyto firmy nemají dostatečně diverzifikovanou vlastnickou strukturu, se spíše neočekává, že by měly zájem o vstup na burzu. To ale nebrání tomu, aby se financovaly prostřednictvím dluhopisů, což řada z nich činí (nedávno například Sazka). Lze nicméně zmínit například Avast či Monetu, jejichž IPO byly velkým úspěchem. Věříme, že do budoucna se podaří přilákat i další zajímavé emitenty.
* Jedním z problémů, o nichž se příliš nehovoří, je zdanění kapitálových výnosů, případně i dividend. Cílem koncepce je, aby občané i právnické osoby více využívali kapitálový trh. A lidé si více spořili na penzi. Na druhé straně se hovoří o rušení daňových výjimek. Nehrozí tedy, že budou tyto transakce daňově znevýhodněny a potenciální výnos z daní zcela či výrazně zlikviduje cíle, které má koncepce přinést?
Je pravda, že zrušení některých daňových výjimek může ovlivnit rozvoj kapitálového trhu. Je ale třeba brát v potaz, že programové prohlášení vlády hovoří jak o rušení daňových výjimek, tak i o podpoře finančního trhu. Tyto věci tak nemusí být v zásadním rozporu, je potřeba je vzájemně vyvažovat. Koncepce je mimo jiné založena na předpokladu, zeje nutno sledovat vývoj i v jiných oblastech a posuzovat dopady na kapitálový trh. Pokud by návrhy v jiných oblastech měly negativní dopad na rozvoj kapitálového trhu, je třeba na to upozornit a případné opatření zvážit i z tohoto hlediska. Na druhou stranu je ale nutno brát v potaz, že Česká republika má i jiné priority než jenom rozvoj kapitálového trhu, a toto je nutné respektovat.
V současné době neevidujeme žádnou státní firmu, kterou by bylo možné či zajímavé privatizovat přes burzu. Důvodem je zejména to, že většina státních firem již byla privatizována v minulosti.