Novinky

Alena Schillerová hostem Dvacet minut Radiožurnálu

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Státní rozpočet
  • ČRo 1 - Radiožurnál

Datum vydání: 12.08.2020, Zdroj: ČRo Radiožurnál; Dvacet minut Radiožurnálu

O superhrubé mzdě se diskutuje dlouhá léta. Zrušíte ji? Kdy?

My jsme se zavázali ke zrušení superhrubé mzdy, máme to i ve vládním prohlášení. Možná pro posluchače, aby tušili, co to je superhrubá mzda. Kdysi za vlád ODS se slíbilo patnáctiprocentní zdanění práce, pak to nevycházelo rozpočtově, takže se nesrážela daň z hrubé mzdy, ale připočetla se k tomu ještě určitá část pojištění. Takže v podstatě naši zaměstnanci platí efektivní daň 20,1 % místo 15 %. A my jsme se zavázali, že superhrubou mzdu zrušíme a ten závazek dodržíme. A musíme si říct, kam to zdanění klesne. Protože my jsme se v koaliční smlouvě zavázali, že zavedeme 19 % sazbu. Daňově nicméně dává smysl, aby to bylo 15 %. Je to ale velký výpadek veřejných rozpočtů a toto je všechno k diskuzi.

Bude to k 1. lednu 2021?

Určitě. My ten závazek dodržíme k 1. lednu 2021. Daňový balíček 2021 je po prvním čtení, takže můžeme načíst ten poslanecký návrh. Určitě se to stíhá, ale musíme si říct ty parametry.

Ekonom Daniel Münich v našem pořadu řekl, že pokud by ten proces tak zásadní daňové změny měl proběhnout řádně se všemi náležitostmi, že to možné do ledna 2021 není.

Ten proces už ale jednou proběhl. Já už jsem zrušení superhrubé mzdy jako ministryně financí dala do meziresortu v roce 2018, takže to už je za námi. Tam se tehdy odhalily určité nedostatky, které právě teď musíme napravit. Například bychom zvedli daň OSVČ, našim živnostníkům. Chtěli jsme jim to kompenzovat tím, že si 2/3 zaplaceného sociálního pojištění dají do výdajů. Nicméně pořád jim zvedáte daň. Dále to odhalilo skupinu lidí, kteří třeba mají příjmy z pronájmu. Takže ten návrh premiéra Babiše, že by lepší bylo 15 %, mi samozřejmě jako daňaři smysl dává, ale je to velká díra do rozpočtu a musíme se o tom v rámci koalice pobavit. Protože sociální demokracie s tím teda zatím, jak jsem to zavnímala v médiích, nesouhlasí. Zavázali jsme se ale, že to zrušíme a pomůžeme zaměstnancům, kterých je 4,5 milionu. Určitě si zaslouží, aby se jim přilepšilo.

Dobře, ale povídáme si 12. srpna. Do konce roku zbývá, pokud dobře počítám 4,5 měsíce. Vy jste vylíčila jenom stručně ty problémy, a je jich víc. Skutečně myslíte, že se to všechno dá vyjednat a projednat do konce roku? A co byste dělala, pokud by se to nestihlo?

Určitě se to dá stihnout. Věřte mně, že já už mám za sebou 2,5 roku, kdy se pohybuju v Poslanecké sněmovně. Jenom 41 % covidových zákonů připravilo a prosadilo Ministerstvo financí. A samozřejmě spoustu dalších zákonů, takže stihnout se to dá. Návrh má navíc širokou podporu, tam jde jenom o ty parametry. Ono to v podstatě už napsáno bylo, akorát si musíme říct, jaká bude ta sazba daně. A musíme se také nějak postavit k solidární přirážce.

K tomu se dostaneme, paní ministryně. Vy říkáte, že podporu to má, ale sama jste řekla, že zatím se zdá, že se neshodnete úplně s koaličním partnerem s ČSSD. Jak se pokusíte je přesvědčit?

Já to všechno musím zasadit do kontextu jednání o státním rozpočtu. Včera jsme začali jednat s panem premiérem, protože samozřejmě jsem připravila pro pana premiéra asi 6 variant s různými sazbami a různé kombinace se všemi rozpočtovými dopady. Třeba abych vám řekla alespoň jednu z nich. Zavést 15% sazbu daně a nechat solidární přirážku. Pak je to efektivní zdanění, což je 23,35 % pro ty lidi, kteří mají čtyřnásobek průměrné mzdy, což je v letošním roce asi 140 000. Tato varianta vychází něco kolem mínus 90 miliard na veřejných rozpočtech. Musíme samozřejmě počítat s tím, že ti lidé ty peníze utratí. Tím pádem část z nich zase získá rozpočet tou multiplikací. Takže dejme tomu se bavíme o 75 miliardách, a to musíme zasadit do kontextu rozpočtu. A říct si, to je naše priorita, toto je naše priorita. Máme na to, nemáme na to. O tom musí být ta jednání.

A je ta varianta, kterou jste teď zmínila jako příklad, vámi preferovaná?

Toto je jedna z variant, kterou prosazuje pan premiér. Já preferuji to, abychom se vlezli do výdajových rámců rozpočtu. Uvědomuju si, že 4,5 milionu zaměstnanců si zaslouží, abychom jim pomohli. Zatím všechna vládní podpora šla do jiných skupin. I Antivirus šel zaměstnavatelům, nikoliv zaměstnancům. Ale musíme si říct hlavně s koaličním partnerem. Příští týden pak budu jednat s panem vicepremiérem Hamáčkem, i o rozpočtu, i o těchto parametrech.

Sociální demokracii vadí celé zrušení superhrubé mzdy, anebo zavedení 19%, respektive 15% sazby?

Tak sociální demokracie je především koaliční partner, který se s námi podepsal pod koaliční smlouvu. A vydala s námi společné vládní prohlášení, kde je těch 19 %, takže tohle jim určitě vadit nemůže.

Čili jim zřejmě bude vadit těch 15 procent.

Já zatím mám informace jen z médií, takže těžko spekulovat. Je potřeba si sednout a hovořit z očí do očí s panem vicepremiérem Hamáčkem. Včera jsem tím byla pověřena panem premiérem. Co jsem zatím zachytila v médiích, tak oni by se chtěli bavit o progresivním zdanění, anebo případně o těch prioritách v rozpočtu.

Čas běží, když se setkáte?

Setkáme se příští týden. On je teď na dovolené pan vicepremiér Hamáček. Já jsem ho požádala o termín a mám ho tuším příští týden.

Vy jste uvedla, že díra v rozpočtu by byla 90 miliard. Argumentujete, že část se vrátí na DPH, protože se zvýší spotřeba. Ale jsou i odhady třeba 120 miliard, např. experta Michala Jelínka, který to tak u 15% sazby odhaduje. Dále hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se obává, že naopak domácnosti mají obavy před ztrátou zaměstnání kvůli koronakrizi a mají tak tendenci šetřit. A že ten dodatečný čistý příjem uloží. Čili tuto obavu nesdílíte?

Tak ministerstvo financí má vlastní experty, kteří to dělají roky. Aniž bych tak někoho chtěla shazovat, tak my máme nejpřesnější čísla. U nás to dělá tým expertů, to jsou analytici, matematici, daňaři v kombinaci, takže určitě naše čísla jsou nejpřesnější. Troufnu si oponovat, že 120 miliard to není v žádném případě, my skutečně odhadujeme těch 90 miliard. A ze zkušenosti ta multiplikace je taková, že určitá část se vždycky vrací. Samozřejmě my si všímáme už asi tak rok a půl, že rostou vklady českých domácností. České domácnosti mají v průměru dva české rozpočty na účtech. Ale to, že se spotřeba zatím nějakým způsobem zásadním nezaškrtila, věřím, že tomu velice významně přispěla i řada vládních opatření.

Zároveň ale přiznáváte trend, že firmy začínají omezovat investice. Co když si nevystačíme s vaší vírou, že se bude utrácet a ten trend zkrátka nebude dlouhodobý?

Tak toto už je trochu jiný problém, který jste otevřel. Skutečně tento trend se začíná projevovat. My jsme připravili na ministerstvu financí, a prosadili na základě mandátu vlády v parlamentu, historicky první zákon o státních zárukách. Je to zákon, kam jsme dali 150 miliard záruk a banky to vlastně multiplikovaly krát 3 a něco. To dělá necelých 500 miliard disponibilních na provozní úvěry. Díky tomu banky pohlíží na tu firmu méně obezřetně. To znamená nejsou tak přísní při posuzování kritérií. Byla jsem překvapená, před asi třemi týdny jsem měla jednání s novým vedením české bankovní asociace, že banky tehdy měly jen asi 2,5 tisíce žádostí a banky ze tří úvěrů průměrně dva povolí. Nicméně pravdou je, že ty firmy o to příliš nežádaly. Měli jsem tam k dispozici průzkum Svazu průmyslu a dopravy, a ten průzkum ukázal, že firmy zatím za prvé čerpají své rezervy a za druhé omezují soukromé investice, což není dobrý trend. Právě proto musí vstoupit do hry veřejný sektor, ale nejenom stát, ale i města, kraje, obce. Proto jsme navýšili schodek, a proto jsme do investic napumpovali letos téměř 200 miliard, abychom tu díru vyplnili a dali práci našim firmám, našim živnostníkům.

Mluvíme také o tom, že pokud dojde ke zrušení superhrubé mzdy, bude muset vláda najít, jakým způsobem zacelit díru v rozpočtu. Jak tedy nahradit propad daňových příjmů?

Budeme o tom diskutovat v souvislosti s vyjednáváním o rozpočtu. My máme nějaké svoje představy, ale něco jiného je mít předpoklad a něco jiného je vycházet z tvrdých dat. Celý rozpočtový proces je o měsíc posunut, takže makroekonomickou predikci ministerstvo financí připraví začátkem září. Odhadneme příjmy a v rámci tohoto odhadu, který já v tuto chvíli skutečně neznám, se budeme dále bavit.

Víme, že bude nějaký schodek. Bude větší než 40 miliard?

40 miliard byl ve střednědobém výhledu.

Čili bude vyšší. Kde vezmeme na to, abychom to nahradili?

Rozhodně nebudeme zvyšovat daně, rozhodně ne takové daně, které by se plošně zvýšily lidem, firmám. Oni bojují mnohdy o holou existenci, a my bychom jim ještě dali poslední ránu z milosti tím, že jim zvedneme daně. To dělat nebudeme. Počítám tedy s tím, že bude ještě určitě vyšší schodek. My jsme nakonec prosadili další zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tam máme plán konsolidace na 7 let, kdy se chceme vrátit na stav, který byl v podstatě jeden z nejlepších v Evropě. My jsme měli třetí nejnižší zadlužení, měli jsme čtvrté nejzdravější veřejné finance.

Paní ministryně, kde ty peníze vezmeme.

Musíme nejdříve vědět, jak na tom jsme, jak ekonomika funguje a šlape. A počítám s tím, že míra zadlužení ještě vyšší bude.

Taky jste mluvila o úsporách třeba na ministerstvech.

Ano.

Kdybychom vzali třeba jako příklad ministerstvo financí.

Nebojte, tam já jsem vždycky šla příkladem. Už v roce 2019 jsem zrušila peníze na takzvaná neobsazená místa, mrtvé duše se tomu říkalo.

A teď bude co?

V roce 2020 jsem snižovala provoz, snižovala jsem úředníky, sama jsem šla příkladem. A teď chystám úspory v provozu jednotlivých ministerstev. To rozhodně nastavím, a musíme se bavit i o dalších věcech. Pokud se zruší superhrubá mzda, tak rozhodně neporostou platy ve veřejném sektoru, nebo budu navrhovat, ať nerostou.

Řekněme, je kde brát?

Zatím mám určitý plán úspor a věřte, že budu šetřit. Ale ještě druhou věc musíme říct, i když ty úspory udělám, a udělám je. A budu tlačit a sahat na každou tu miliardu, nenajdu tam desítky miliard. To je potřeba si říct na rovinu.

Posloucháte 20 minut s místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou za hnutí ANO. Zavedete po 13 letech znovu progresivní zdanění příjmů, jinými slovy aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze své mzdy než lidé s nižšími příjmy.

Progresivní zdanění tady máme pořád. Dneska to je nastaveno tak, že člověk s příjmy kolem 15 000 neplatí žádnou daň, protože máme slevy, úlevy, různá osvobození. Pak je dneska celá řada lidí, většinou OSVČ, kterým se dokonce vrací přeplatek na dani nebo dobírají daňový bonus. A pak máme samozřejmě klasické patnáctiprocentní zdanění pro OSVČ, máme těch 20,1 % pro zaměstnance, a pak máme ještě solidární přirážku, což je vlastně sedmiprocentní daňové navýšení pro lidi s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy.

To by tedy taky zmizelo.

Solidární přirážku já určitě budu navrhovat zrušit, pokud zrušíme superhrubou mzdu. My to dokonce ve vládním prohlášení tak máme. Ale nevidím důvod, proč by měli mít tito lidé 15% sazbu. Když budete mít příjem 20 000 a zrušili bychom superhrubou mzdu, dali 15% zdanění, tak na tom vyděláte 1 000 Kč. Když budete mít průměrnou mzdu, to znamená kolem 35 000, tak na tom vyděláte 1800. Když budete mít mzdu 100 000 Kč, tak na tom vyděláte přes 5000, a když budete mít těch 140 000, tedy čtyřnásobek průměrné mzdy, tak vyděláte přes 7000. Takže vidíte, jak se ty nůžky rozevírají.

Progresivní zdanění už je, ale víte o čem mluvím. To znamená někde kolem těch 140 000 Kč by se to lámalo?

To určitě navrhovat budu. To říkám otevřeně, to řeknu i koaličním partnerovi. Včera jsme to diskutovali s panem premiérem. Tato skupina má dnes efektivní zdanění 23,35 %, aby se zrušila solidární přirážka, ale zůstalo jim procentuálně toto zdanění.

Ale fakticky příjem do rozpočtu to není nějak vysoký?

Oproti tomu propadu je to samozřejmě marginální částka. To si řekněme na rovinu. Ale nějaké miliardy to jsou. A pak se musíme bavit dál. Já opravdu v tuto chvíli mám asi 5 variant. Včera jsem je ukazovala panu premiérovi, sednu si příští týden s panem vicepremiérem Hamáčkem. Pokud najdeme řešení, budu hledat další podporu. A tu podporu chci spojit s podporou rozpočtu, protože mně nepomůže volání ODS, že s námi zruší superhrubou mzdu, to je k ničemu. Pokud nepodpoří náš rozpočet, jakože ho určitě nepodpoří, podle toho, jak se vyjadřují, tak je to k ničemu. Je to plácnutí do vody.

To znamená, že budete muset vyjednávat i s komunisty, kromě ČSSD, a získat jejich podporu.

Je to zatím nepravděpodobnější varianta, protože komunisté podpořili už několik našich rozpočtů 2019 a 2020, i všechny jeho novely. Ale platí to, co jsem řekla, že u všech rozpočtů jsem otevřena mluvit s kýmkoliv.

Premiér oznámil, že by chtěl přidat penzistům až 500 Kč měsíčně nad zákonnou valorizaci, která bude v příštím roce 840 Kč. Národní rozpočtová rada ale varuje, že by tento krok spolu se zrušením superhrubé mzdy znamenal bez úpravy ostatních parametrů ohrožení udržitelnosti veřejných financí. Doporučuje vám nejdřív uplatnit strategii pro konsolidaci veřejných rozpočtů.

Já tomu rozumím. Já osobně budu prosazovat jednorázovou podporu, jednorázový příspěvek třeba v letošním roce, protože penzisté jsou lidé, kteří v podstatě, když se podíváte na strukturu vládní pomoci, tak oni také byli ohrožení, také byli v nějakých problémech, a nějakou jednorázovou pomoc nedostali. Takže já se budu klonit k tomu, abychom jim letos jednorázově třeba na Vánoce pomohli nějakým příspěvkem, a pak se drželi prostě co nejblíže zákonné valorizace. To znamená valorizace bude, my na ni čekáme a budu ji vědět také na konci srpna. Prostě penzisté jsou pro nás důležití, my jsme v roce 2021 slíbili průměrný důchod15 000 Kč a ten bude.

No, ještě k té národní rozpočtové radě. Ona považuje snižování daňového zatížení práce, které je podle OECD sedmé nejvyšší mezi členskými zeměmi za žádoucí, ale jeho hlavním důvodem není daň z příjmů, ale vysoké pojistné. Souhlasíte s tím, že potřebujeme komplexní změnu daňového pojistného systému?

Toto se týká daňového mixu. My máme nastavený roky nějaký daňový mix. Je pravda, že sociální odvody jsou poměrně vysoké. Ale je potřeba si uvědomit, že zdravotní pojištění v podstatě financuje zdravotní systém. Víte, že jsme zvýšili letos a pro příští rok odvody na státní pojištěnce. To bylo přes 50 miliard, protože co je důležitějšího než zdravotnictví teď v průběhu pandemie. A ukázalo se, že naše zdravotnictví je špičkové, na špičkové úrovni. A my do něj musíme napumpovat peníze, nejen do investic, ale i do platů, prostě celkově do tohoto resortu. A pak máme sociální odvody, kde je ta zátěž, pravda, poměrně vysoká. Sociální odvody nicméně zase financují důchodový systém. Ten byl nyní 3 roky v přebytku. Teď bude samozřejmě v propadu a bude to sanovat státní rozpočet. To je jasné, to jsou mandatorní výdaje.

My máme do konce pořadu necelé 3 minuty, já mám ještě asi 50 otázek.

Můžu přijít ještě jednou.

Budeme rádi. ČSSD chce jednat o zavedení bankovní sektorové daně, jaký je váš postoj?

Můj postoj k bankovní dani je dlouhodobě negativní. Buďme rádi, že jeden z benefitů České republiky v této bezprecedentní krizi, je extrémně zdravý bankovní sektor. To tady v roce 1989 nebylo. Banky nám teď pomáhají právě napumpovat peníze do ekonomiky. Do těch úvěrů v kombinaci se státními zárukami. Navíc by to nebylo fér. Přeci má být jakási předvídatelnost, takže já určitě budu proti.

Co digitální daň, zavede ji? Pokud ano, kdy?

Ano, digitální daň je už dneska, myslím, před druhým čtením. Já teda dlouhodobě jako ministryně financí podporuju celosvětové řešení na platformě OECD, ale táhne se to 8 let. Podpořila jsem i aktivity v rámci Evropské unie, aby to bylo evropské řešení. Ale to také spadlo pod stůl, tam musí být jednomyslnost. Teď ale Evropská komise se k tomu chce vrátit. My máme naši národní úpravu na 4 roky. Máme to postaveno na tom, že vůbec to není zaměřeno na americké firmy. Mohou to být společnosti z jiného kontinentu. A podpořila jsem, aby to bylo s účinnosti až od 1. ledna 2021, a aby to bylo 5 %, nikoliv 7 %.

Ale bude.

Ale bude na 4 roky jenom.

Jak plánujete využít ve výdajích 230 miliard z fondu obnovy Evropské unie, které Andrej Babiš vyhádal a na jehož čerpání je potřeba předložit plán reforem do letošního 15. října?

Makáme na tom, máme vytvořenou platformu. A stihneme to předložit onen plán reforem. Dělá na tom především ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i ministerstvo financí a řada dalších expertů. A je potřeba si říct, že i tyto peníze půjdou do rozpočtu a pomohou nám s celou řadou zejména investic.

A máte v úmyslu využít těch výhodných půjček z fondu ve výši až 410 miliard?

My využijeme půjčky za předpokladu, že budou pro nás výhodnější, než za kolik si půjčujeme. My si dnes půjčujeme, protože máme zdravé veřejné finance, máme perfektní rating, ještě levněji než před krizí.

Doporučované

Nejčtenější