Novinky

Rozhovor s Alenou Schillerovou v týdeníku Ekonom dne 25.4.2019

samostatné oddělení 9004 - Tiskové a zahraniční protokol
samostatné oddělení 9004 - Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Daň
  • Státní rozpočet
  • Veřejný sektor
  • Ekonom

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Ekonom | 25.4.2019 | Rubrika: Rozhovor | Téma: Ministryně financí | Strana: 12 | Autor: David Klimeš

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chystá daňové změny za miliardy. Na státní kasu doléhá nižší hospodářský růst i neustávající zvyšování všech možných dávek.

Miliardy příjmů si Schillerová slibuje od zavedení digitální daně, která by ale podle ní měla dopadnout na zahraniční giganty, jako je Google či Facebook, ne na domácí Seznam. Více platit by měly i pojišťovny, tabákové firmy či hazard.

Hit koaliční ČSSD - bankovní daň - ale ministryně striktně odmítá, protože by to jen poškodilo českou ekonomiku a náklady by banky promítly do poplatků klientům. Vedle nových daní chce i notně škrtat - od provozních výdajů po peníze, které mají úřady na neobsazená místa.

Z velkých projektů plánuje dotáhnout EET a on-line daňový portál. Již dvakrát ohlašované rušení superhrubé mzdy a snižování daní ale ve vládě opírající se o ČSSD a KSČM asi žádné třetí pokračování mít nebude: „Upřímně říkám, v této chvíli jsem k tomu skeptická,“ uvádí Schillerová.

* Na stole jsou nové daně. Asi největší shoda ve vládní koalici je na nové digitální dani. Jak by měla podle vás vypadat, aby byla smysluplná?

Do měsíce pošlu návrh do meziresortního připomínkového řízení. Pro mě to není nic, co by zčistajasna spadlo z nebe. V této věci jsem podepsala i memorandum OECD, protože smysluplné to je ideálně v celosvětovém formátu. Tak velký projekt ale bude nějakou dobu trvat. Podpořila jsem i unijní návrh, se kterým přišla Francie s Evropskou komisí…

* ... z toho však nic nebude.

Bohužel to spadlo pod stůl asi před šesti týdny. Takže jsme si v Česku řekli, že půjdeme národní cestou, podobně jako Rakousko. Nesprávně se tomu někdy říká sektorová daň, ale tak to není.

* A co to tedy je?

Vyrovnávací daň. Internetové platformy zde podnikají, ale neplatí zde daně podle principu zdanění. My říkáme: Z činností, které provozují na území České republiky, ať platí vyrovnávací daň. Je to o třech parametrech. Nejprve jde o objem služeb. Už nyní vám mohu říct, že největší bude jistě reklama. Ale mohou být zahrnuty i další služby. Dalším parametrem je stanovení, kterých firem se to bude týkat.

* To stanovíte přes obrat?

Jsem pro tento model s přesně definovanými podmínkami. Pak tam asi spadnou firmy jako Facebook, Google a další giganty.

* A co Seznam? Z hlediska světa nepodstatný, ale u nás v mnohých službách lídr.

Podle mne do toho spadnou jen ty celosvětové giganty.

* Takže Seznam, který zde platí čtvrt miliardy na korporátní dani, zůstane na svém, a světoví lídři, kteří zde odvádí jen miliony, něco doplatí prostřednictvím digitální daně?

Tak to pravděpodobně dopadne.

* A třetí parametr, tedy daňová sazba?

To bude politické rozhodnutí. V Rakousku nastavili tříprocentní daň a deklarovali, že půjdou na pět. Moje úvahy byly mezi třemi a pěti procenty, asi to bude spíše pět procent.

* A výnos?

To je těžké predikovat, troufnu si ale říct, že to budou jednotky miliard.

* Budou mít klesající tendenci? Tedy že se někteří poskytovatelé třeba časem přesunou do zemí bez této daně?

Nemyslím si to, je to natolik globální byznys, že bych se divila, kdyby se stáhli z některé země. Jejich zisky jsou natolik obrovské, že je to nepoloží.

* Nekontaktoval vás už někdo z Googlu či Facebooku s tím: Tudy se nevydávejte, paní ministryně?

Ne.

* V koalici se tedy rýsuje shoda na digitální dani, naopak u bankovní daně to moc nevypadá, že?

Ne, to na shodu opravdu nevypadá. Vnímám, že koaliční partner má nějakou představu. Nyní si k ní dělám technické propočty. Ale já jsem svůj názor prezentovala už několikrát. Deklarovali jsme, že nebudeme zvyšovat daně a zavádět nové…

* ... no, teď jsme zrovna dohovořili o nové digitální dani.

Dobře, ale zde reagujeme na nový fenomén. Chápu, že mě můžete takto chytit za slovíčko. Bankovní daň je něco jiného. Vnímám námitky koaličního partnera, že banky mají velké zisky. Také je pravda, že i v době krize byly banky značně ziskové. Ale to jen ukazuje, že banky jsou zdravé. A ony platí ze svých zisků daně. Kdybychom zavedli ještě bankovní daň, tak ony jistě v roce 2020, 2021 zaplatí nové daně. Co by jim také zbylo. Ale začnou hned přemýšlet, jak si zahraniční matka může udržet zisky z české dcery. A nejjednodušší řešení je, že nové náklady promítnou do poplatků.

* ČSSD namítá, že konkurence na trhu to nedovolí.

Ne, zdraží všechny. A promítne se to do hypoték, všech možných poplatků. Takže jedno proti je, že to zaplatí český občan. A druhé proti je nepředvídatelnost, když se zavádí nové daně. Banky mohou své dcery přesunout jinam a nechat zde jen pobočky, které neplatí všechny daně. A výsledek? Poškodí to českou ekonomiku.

* Takže na rétoriku ČSSD „banky, nebo děti“, tedy že buď má ANO podporovat dávky pro děti, nebo zisky bank, nepřistoupíte?

Kdyby to nebylo smutné, usmála bych se. Zní to hezky. Ale když poškodíme českou ekonomiku, poškodíme všechny obyvatele Česka, včetně dětí.

* Když nebude bankovní daň, máte nějaký jiný plán, jak zabránit odlivu zisků?

To je rétorika, kterou budu muset vyvracet donekonečna. Nedávno jsem si nechala vyjet čísla České národní banky, kolik odtéká dividend do zahraničí. A bylo to zhruba 250 miliard. Ale asi 150 miliard se vrací do české ekonomiky zpátky. Takže firmy, nejen banky, reinvestují do Česka. A musím stokrát zopakovat, že dividendy jsou ze zdaněných peněz. Nechceme zavádět žádný reinvestiční odpočet, to už máme prodebatováno a tudy cesta nevede. Podle mě je správná cesta ta, kterou zvolil premiér, jenž apeluje velké zahraniční firmy. Byla jsem u setkání minulý rok v Lichtenštejnském paláci, kde jsme o tom se zástupci velkých nadnárodních společností mluvili. Probrali jsme naše námitky, oni zase zmiňovali nedostatek pracovní síly. Ale přes to všechno říkali, že z Česka odcházet nechtějí, váží si zdejší kvalifikované síly a stabilního prostředí.

* Finanční sektor se nové daňové zátěži úplně nevyhne. Pojišťovnictví chcete zdanit rezervy a získat tak 3,8 miliardy. Proč bankám ne, ale pojišťovnám trochu žilou pustíte?

To je úplně jiný šálek kávy. Pojišťovací sektor to ví už dva roky, protože to bylo ve vládním prohlášení. Chceme regulaci tvorby rezerv u velmi silného pojištěneckého sektoru, který platí 2,6 miliardy ročně, což je docela málo. Oni si často optimalizují základ daně - a to je zcela legální -právě tím, že pracují s tvorbou rezerv, což je nyní skoro volná věc. A my jsme se ve vládním prohlášení a v koaliční smlouvě dohodli, že tedy zavedeme regulaci rezerv.

* Pojišťovny argumentují, že je jen trestáte za to, že si hromadí peníze na případné budoucí škody.

To neuznávám. Zdůrazňuji, že na tak silný sektor platí jen 2,6 miliardy korun. To je strašně málo. Proto nyní přechod z jedné regulace do regulace dle evropské směrnice státu jednorázově přinese několik miliard.

* Dá se nějaký dodatečný příjem čekat i u zdanění hazardu, kde chcete zvýšit sazbu u kurzových sázek?

Zde jsem oprášila původní návrh Andreje Babiše z roku 2015, když se připravoval zákon o hazardu. Ten máme, ale zákon o dani z hazardu se třemi sazbami - což bylo ověřeno spoustou studií, zdaněním podle Lafferovy křivky a mnohým dalším - sněmovna nepřijala. Výsledkem byly dvě sazby. Už před měsícem jsem řekla, že Česko už sice není kasinem v srdci Evropy, ale chci dotáhnout ten původní návrh. Není to tedy nic splašeného. Celkový výnos změny by měl být kolem šesti set milionů korun.

* Nakonec jsem si ze všech nových daní schoval zvýšení daně u cigaret a tabáku o 10 procent a u lihu o 13 procent, což v národě pijáků a kuřáků vzbudilo dost emocí. Nepovede tak značné zvýšení k posílení černého trhu?

Nepovede. Já chápu, že se to tabákovým firmám nelíbí, tomu rozumím. Ale jejich miliardové zisky to unesou. Minulé roky jsme byli umírnění, toto je razantnější zvýšení. Základním argumentem, proč jsem k tomu po politické dohodě přistoupila, bylo dlouhodobé volání ministra zdravotnictví i protidrogové koordinátorky po takovém kroku. Výtěžek jen z tabáku bude kolem 7,7 miliardy korun a celkové náklady, které stát dává na následky kouření, jsou 100 miliard. Takže to je opravdu jen kapka v moři.

* To mi nahráváte na další otázku. Půjdou tedy tyto peníze přímo do zdravotnictví?

Půjdou do státního rozpočtu. Jsem zásadně proti asignacím. Daňové asignace jsou podle mě prostě chyba. Jen si vzpomeňte, jak to fungovalo u sportu. Jako celoživotní odpůrce asignací budu chtít, aby to šlo do společného rozpočtu a pak se to přerozdělí.

* Poslední významná změna: Rýsuje se schválení i posledních fází elektronické evidence tržeb. Máte odhad, o kolik by se měl změnou zvýšit příjem pro stát?

Na samém začátku evidence jsme odhadovali, že by všechny čtyři fáze měly přinést do rozpočtu až 18 miliard. Za tím si stojíme dál. Nyní po dvou fázích nám to vychází na 12,3 miliardy za rok 2018.

* Mluvíme spolu ve sněmovně a při závěrečném schvalování dalších vln EET tu na vás opozice chystá ještě jeden velký útok. Načtena je spousta změn a úlev. Přistoupíte na nějaký kompromis?

Já už jsem ho deklarovala. Podpořila jsem několik drobností, ale také velkou změnu: u off-line vyřizování EET jsem kývla na poslanecký návrh změnit limit pro tento papírový režim z 200 na 600 tisíc korun. To byl pro mě velký kompromis.

* Před několika lety jste mi v rozhovoru ještě jako náměstkyně říkala, že EET pro vás bude hotová, až i ten taxikář bude podřízen evidenci. Tak se ptám: Kdy to tedy bude?

Tak počítejme: třetí čtení ve sněmovně v květnu, pak Senát, pak podpis prezidenta a legislativní lhůta necelých sedm měsíců. Budeme tedy rádi, když to bude k 1. lednu 2020 účinné se vším všudy.

* Když budeme předpokládat nějakou mírnou verzi digitální daně a neprosazení bankovní daně, odhadnete, jaké by mohl mít každý rok stát nové dodatečné příjmy?

Takto jsme to nespočítali a ani bych to nechtěla říkat. Udělám vám tu hrubý odhad a vaši kolegové mě z toho budou zkoušet ještě celý rok.

* Ale další výdaje už v hlavě mít rámcově musíte. Třeba jen navyšování rodičovského příspěvku na 300 tisíc musí být značný výdaj.

Chtěla bych zdůraznit, že rodičovský příspěvek zvyšujeme o více než 36 procent. Kdyby ho dostaly rodiny všech dětí do čtyř let, tak je to 11,2 miliardy. A je debata, zda by to nemělo být méně.

* Má vůbec smysl takto sestavovat rozpočty? Ještě v prosinci jste ve sněmovně nechala odhlasovat mimořádně štědrý rozpočet s meziročním zvýšením výdajů o 118 miliard. Přijde únor a vyhlašujete úspory za 25 miliard.

Takhle to nebylo, to je mediální zkratka. Už v průběhu minulého roku jsem upozorňovala kolegy ministry, že musíme najít úspory na výdajové straně. Byla jsem prvním ministrem financí, který se pustil do boje s neobsazenými místy na ministerstvech, jen to přineslo 3,4 miliardy…

* ... vy mi ale detaily odbíháte od otázky. Nacházíte miliardy, ale zároveň vám raketově rostou výdaje, především v sociální oblasti.

Pokud se tak dlouho zanedbával růst důchodů, tak jsme to důchodcům dlužili. A kdy jindy jim přilepšit, než když ekonomika šlape? Máme 2,6 milionu důchodců, přidali jsme 900 korun na rok 2019 a na rok 2020 by to mělo být stejné. To jsou pak ty největší mandatorní výdaje.

* Ano, ale pak také vyhlásíte, že neudržíte ani 40miliardový schodek.

To jsem nevyhlásila, jen jsem řekla, že jediným argumentem pro překročení schodku by byly větší investice. Růst ekonomiky možná zpomaluje, ale hospodářství je pořád ve skvělé kondici. Roste o 2,4 procenta HDP, to je trojnásobek růstu sousedního Německa a dvojnásobek průměru EU. Takže kvůli investicím ano, ale kvůli mandatorním výdajům bych zvýšení schodku nepřipustila.

* Tak já se zeptám ještě potřetí. A jinak. Není toto rychlé přidávání a pak zase rychlé hledání úspor přesně v tom nejhorším duchu české procyklické fiskální politiky?

V minulosti to tak jistě bylo. Nyní ale neohlašujeme žádnou recesi. Jsme na dlouhodobém průměru růstu české ekonomiky. Jen v době, kdy pro to ještě není žádný urgentní důvod, férově říkám: pojďme se bavit o úsporách v rozpočtu na rok 2020. A označila jsem tři oblasti k debatě: provozní výdaje, snižování počtu úředníků a revize sociálních dávek. To vše mi přijde rozumné.

* Pojďme k těm úsporám. Někde mi to přijde až opravdu brutální. Třeba doprava, kde všichni očekávají masivní výstavbu infrastruktury, by měla přijít skoro o 10 miliard.

Vůbec, na to zapomeňte. V lednu jsem přišla na koaliční radu a měla jsem jakýsi pracovní materiál, žádný návrh rozpočtu. A tento podklad, který byl pouhým aritmetickým propočtem, se bohužel dostal do médií. Já jsem ho dva měsíce chodila před novináře vyvracet. Naopak chci, abychom do investic dali, co to půjde. U dopravní infrastruktury chci na další rok alespoň číslo z roku 2019, případně víc.

* Kde mají úřady konkrétně ušetřit?

Jedna věc jsou provozní výdaje. Tlačím na ministerstva, aby snížila výdaje o 10 procent, já sama to také dokážu na ministerstvu financí. Bavíme se zde sice jen o jednotkách miliard úspor, ale každé miliardy si vážím.

* A co se týče úředníků?

Vzedmula se obrovská kritika, že chci zdecimovat veřejnou správu. Osobně si ale myslím, že je v silách těch resortů bez ministerských podřízených organizací 10 procent zaměstnanců propustit. Ministři mi říkají: Ukažte mi, kde mám koho propustit. Ne, to oni mi musí říct, kde koho mohou propustit. Máme také v průměru jednoho vedoucího zhruba na pět úředníků. Proč? Říkám tomu: mnoho náčelníků, málo indiánů. Máme také stále hodně neobsazených míst, kde se dá ušetřit. Ale pak jsou jednotlivé podřízené organizace, kde musíme postupovat individuálně. Třeba ve svém resortu vím, že u finanční správy těch 10 procent asi není možné.

* S čím budete nakonec spokojená? Teď jsme na 470 tisících státních a veřejných zaměstnanců, v roce 2014 jich bylo 424 tisíc. Kolik lidí má odejít?

To vám nyní neřeknu, stále vyjednávám. Ale mohu vám slíbit, že u ozbrojených složek se propouštět nebude. Stejně tak ne u učitelů, kde naopak počítáme s více a lépe placenými učiteli. Naopak v ministerských sídlech podle mě těch 10 procent je možných, mám za sebou už debaty s mnohými ministry a myslím, že to půjde.

* Bavila jste se už i s paní ministryní práce Maláčovou, která se do vás za návrh pustila?

Ještě ne. Ale sociální věci jsou největší rozpočtovou kapitolou, to chce zvláštní péči. Nebudeme se bavit jen o propouštění úředníků, ale i třeba o zmiňované revizi sociálních dávek.

* Vedle propouštění chcete také ministerstvům sebrat peníze za takzvaná mrtvá místa, která jsou déle neobsazená a úřad si ponechává finance. To však budí velký odpor.

Ano. Ale už se mi to vyplácí. Již na rok 2019 jsem takto ušetřila 3,4 miliardy. Ta kritizovaná novela zákona je podle mě v pořádku, protože jen dotáhne systematicky to, co už dělám. A je i mírnější. Ustoupila jsem v tom, že ministerstva si mohou po dva měsíce nechat prostředky na prázdná místa a až pak je budu chtít vázat. A ustoupila jsem i v tom, že si ministerstva nechají prostředky na nemocnost. Odpor je, uznávám, ale jsem zde připravena bojovat. A také to bude tlak na ministerstva, aby skutečně obsazovala vypsaná místa.

* Probíráme detailně, kde se najde jaká miliarda, ale jako by úplně zmizela debata o chystaných reformách. Přitom když jsme se bavili minule, tak jste jako skoro jistou oznamovala reformu a snižování daní spojené s rušením superhrubé mzdy. To už je asi minulost, že?

Nic se nikam neztratilo. Vycházím sice samozřejmě z nějaké politické reality, ale projekt Moje daně pořád pokračuje. A v rámci něj i práce na vybudování on-line finančního úřadu. Do měsíce posílám legislativu do připomínkového řízení a budujeme i IT strukturu.

* Kdy tedy budu digitálně podávat daňové přiznání na on-line finančáku?

Jsem ochotna to slíbit od roku 2021.

* Do toho vpadlo ještě malé sjednocené placení daní, a to paušální daň pro malé živnostníky. To by mělo platit kdy?

To je stejné. Legislativu pošlu do procesu do měsíce. Reálně vidím, že vše bude schváleno do jara roku 2020. Ale zase je třeba i zde vybudovat související IT, které se, doufám, rychle povede. Tomuto projektu věřím, vidím zde i podporu od opozice.

* Sice vás za paušální daň všichni chválí, ale je to opravdu dobře, rozhodovat, kdo je větší a kdo menší, a stanovovat speciální daňové zacházení? Není lepší raději celý daňový systém zjednodušovat a nevytvářet takové schody?

Myslím si, že je to dobrý krok. Máme to i v programovém prohlášení. Ale první rok vláda neměla stabilní podporu, tak jsme to nechali až na teď. Volají po tom všichni - Hospodářská komora, z opozice ODS. Bude to pro živnostníky do milionu korun příjmů a ti si vyberou: už dnes mnozí žádné daně po všech odpočtech neplatí a od nás dostanou další nabídku, že sice něco málo zaplatí, ale budou mít vše snadné a nepřijde žádná daňová kontrola. Ať si vyberou.

* Vrátil bych se k původní otázce. Pro všechny dílčí reformy nezmizely ty velké? Před rokem jsme se bavili o konci superhrubé mzdy a snížení daní všem.

Zkoušela jsem to už dvakrát. Poprvé k tomu nebyla politická vůle. Podruhé jsem to nyní zkoušela s ministrem Adamem Vojtěchem spojit s reformou zdravotního pojištění. Ale nepřipravený dokument utekl do médií a nyní je to politicky mrtvé. Nicméně myslím, že doba na tu debatu spojit reformu daní a reformu zdravotního pojištění ještě přijde.

* A kdy přijde třetí pokus zrušit superhrubou mzdu?

Nejdříve v roce 2021.

* Takže ve volebním roce?

Dříve by to už nebylo možné. Ale říkám: Mám teď tolik témat, že mám opravdu co dělat. A už také mám za sebou dva pokusy. Do roka to dám na stůl na koaliční radě, a pokud nebude shoda, do legislativního procesu to nepošlu. Upřímně říkám, v této chvíli jsem k tomu skeptická.

* Ne vše se daří, ale stejně jste nyní druhým nejlépe hodnoceným vládním politikem po Andreji Babišovi. Ekonomika však zvolňuje a vy začínáte hledat ve velkém ty debatované úspory. Nebojíte se, že naopak skončíte jako nepopulární politička, která musela na závěr mandátu jen škrtat?

Takhle já nepřemýšlím. Do politiky jsem se dostala náhodou jako náměstkyně ministra financí Andreje Babiše. Práce mě baví, dost jí dávám, podpory si velmi vážím a snažím se i komunikovat a vysvětlovat. Ale mám už také zkušenost, že jsem tváří nepopulárních opatření, jako je EET nebo kontrolní hlášení. A hlavně musím umět říkat ne, protože na každého ministra financí prší požadavky. Není to tedy vůbec tak, že bych se bála, že budu muset dělat nepopulární opatření.

* A jak se vlastně žije pravicové političce v čím dál levicovější vládě?

Tak i Andrej Babiš tvrdí, že jsem spíše pravicový politik. Ale já nejsem takový ten klasický politik, k politice jsem se dostala spíše náhodou. Politika by neměla být o tom stát co nejvíce nalevo či napravo, ale o pragmatismu.

* Ale když něco připravujete, tak si přece musíte říkat: Jak o tomhle přesvědčím ČSSD a KSČM?

Náš systém vždy bude koaliční a vždy vás bude něco štvát. Musíte mít priority, musíte být schopni kompromisu a musíte vědět, kdy ten kompromis už udělat nechcete.

***

Kloním se k pětiprocentní digitální dani. Její výnos může představovat jednotky miliard korun ročně. Podle čísel ČNB odtéká z Česka na dividendách 250 miliard korun ročně. Ale 150 miliard se vrací do české ekonomiky zpátky. A musím stokrát zopakovat, dividendy jsou ze zdaněných peněz. Na samém začátku EET jsme odhadovali, že by všechny čtyři fáze měly do rozpočtu přinést až 18 miliard. Za tím si stojíme dál. Sociální věci vyžadují zvláštní péči. Nebudeme se bavit jen o propouštění úředníků, ale i třeba o revizi sociálních dávek.

Alena Schillerová (55)

Je od prosince 2017 ministryní financí, nejprve v jednobarevné vládě Andreje Babiše v demisi, pak v druhé Babišově vládě ANO a ČSSD. Předtím byla Babišovou náměstkyní pro daně a cla. Vystudovala právo na Masarykově univerzitě, od roku 1991 působila ve finanční správě, poté nastoupila na ministerstvo. I když je Schillerová nejbližší spolupracovnicí premiéra, do jeho hnutí ANO zatím nevstoupila.

Doporučované

Nejčtenější