Odhad příjmů do rozpočtu nepodceňujeme
Komentář Aleny Schillerové, ministryně financí
Zdroj: Hospodářské noviny | 13. 8. 2019 | Rubrika: Názory | Strana: 10
Predikci daňových příjmů, která vychází z odhadu makroekonomického vývoje, připravuje ministerstvo financí odpovědně a v souladu s moderními a osvědčenými přístupy. Objektivitu nezkresleného výsledku pak posuzuje nezávislý Výbor pro rozpočtové prognózy.
Výbor pro rozpočtové prognózy, jehož mandát definuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, se skládá z deseti renomovaných odborníků, kteří se sami prognózami dlouhodobě zabývají. A aby byla ještě více posílena nezávislost jejich hodnocení, je členství ve výboru bez nároku na honorář. Těchto deset expertů bude posuzovat obě prognózy, makroekonomickou i daňovou, na svém jednání dne 29. srpna 2019. Předchozí prognóza byla výborem hodnocena jako realistická. Ministerstvo financí podporuje transparentnost a objektivitu svých výpočtů také dalšími způsoby. V každé rozpočtové dokumentaci návrhu státního rozpočtu i jeho střednědobého výhledu provádí srovnání makroekonomického rámce s prognózami ostatních institucí.
Z veřejně přístupných datových zdrojů jsou průběžně sledovány prognózy 16 institucí, přičemž 11 institucí je tuzemských, zatímco ostatní jsou mezinárodní, ať již Evropská komise, Mezinárodní měnový fond či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Z aktuálně provedeného srovnání je možné bezpochyby konstatovat, že v naprosté většině srovnávaných veličin rozhodných pro odhad příjmů, tedy růst hrubého domácího produktu, míra inflace či růst mezd a platů, je predikce ministerstva financí plně v souladu s průměrem odhadů sledovaných institucí. Praxe monitoringu prognóz ostatních institucí je daná nejenom dlouhodobým přístupem rozpočtových dokumentů, ale i každé Makroekonomické predikce ministerstva financí. Přístupem, který umožňuje jednoznačně zasadit a porovnat aktuální prognózy v kontextu dynamiky ekonomického, politického a společenského vývoje.
Nad rámec ex ante hodnocení také každoročně publikujeme (viz letošní dubnová Makroekonomická predikce) vyhodnocení souladu rozpočtové prognózy se skutečností. Například reálný i nominální růst ekonomiky pro rok 2018 téměř přesně odpovídal makroekonomickému rámci státního rozpočtu, který jsme připravovali v létě roku 2017.
Na makroekonomické prognózy se pak těsně vážou i odhady daňových příjmů státního rozpočtu. Při nich je nutné kromě vývoje ekonomiky zohledňovat také nová diskreční opatření, jakými jsou případné změny sazeb u daní a pojistného, odečitatelných položek, slev na dani, administrativních opatření a podobně. Mezi léty 2014 a 2019 tímto způsobem došlo k celkovému snížení daňové zátěže téměř o 100 miliard korun. Pro rok 2020 také počítáme s diskrečními změnami, mj. se zde plně projeví snížení sazby u sociálního pojistného, která zaměstnavatelům kompenzuje zrušení karenční doby, a dojde k přeřazení řady služeb do 10procentní sazby daně z přidané hodnoty. Na straně druhé je v legislativním procesu třeba zvýšení sazeb spotřební daně z lihu či tabákových výrobků, které mají přispět k omezení dostupnosti škodlivých návykových látek. Z hlediska přesnosti daňových prognóz jsme rovněž maximálně transparentní. V každém státním závěrečném účtu pečlivě porovnáváme odhadovanou a skutečnou výši daňových a nedaňových příjmů státního rozpočtu.
Pokud se ohlédneme za minulým rokem, příjmy z daní a poplatků jsme odhadli s přesností 0,7 procenta rozpočtovaných příjmů, pojistné na sociální zabezpečení pak s přesností 3,3 procenta. V letošním roce naopak očekáváme mírné nenaplnění rozpočtu, což plyne i z dosavadního pokladního plnění. Dynamika české ekonomiky, odrážející se v příjmech státního rozpočtu, pak nedává prostor ani pro pozitivní překvapení v roce 2020.
Ministerstvo financí nesmí při přípravě prognóz podléhat politickému tlaku a rozhodně nemůže příjmy nadhodnocovat. Ztratilo by tím svou léta budovanou kredibilitu, a to nejen na domácí, ale i na mezinárodní úrovni, kde musí své odhady hájit před ratingovými agenturami, investory, Evropskou komisí či Mezinárodním měnovým fondem.