Máme rozpočet se silnými základy

Komentář Aleny Schillerové, ministryně financí
Zdroj: Lidové noviny | 1.10.2019 | Rubrika: Názory | Strana: 9

DISKUSE

Veřejné finance jsou i přes mírné zpomalení růstu ekonomiky jedny z nejzdravějších v Evropě. Nic na tom nemění ani názor Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého jsme údajně kvůli rostoucím mandatorním výdajům připraveni na ochlazení ekonomiky hůře než před 10 lety.

Mandatorní výdaje vláda vyplácí zpravidla ze zákona. Jsou jimi nejen starobní a invalidní důchody či ostatní sociální dávky, ale také výdaje do zdravotnictví, na obsluhu státního dluhu, volby apod. Zatímco v roce 2016 dosáhl jejich podíl 58,2 procenta celkových výdajů, příští rok plánujeme pokles na 54,7 procenta. A pokud k nim připočteme kvazimandatorní výdaje, tedy platy učitelů, vojáků či policistů apod., stále držíme jejich úroveň, i přes výrazné navýšení platů v regionálním školství, na průměru roku 2018. Tedy o procentní bod níže než ve skutečnosti roku 2016 a 2017. Proč? Protože rekordně investujeme.

Jsme připraveni na horší časy

Investujeme do budoucnosti. Investice jsou motorem pro dlouhodobý růst ekonomiky. Tvoří pilíře pro rozvoj moderní společnosti. V rozpočtu plánujeme proinvestovat do klíčových infrastrukturních projektů, vědy, výzkumu, inovací a dalších celkem 146,7 miliardy Kč, tedy o 24,4 miliardy Kč více. Z toho investice z národních zdrojů by měly dosáhnout rekordních 88,5 miliardy Kč.

A jak je to se stavem a přípravou veřejných financí na horší časy? Jsou připraveny dobře! Historicky byly pouze v letech 2016, 2017 a 2018 české veřejné finance přebytkové. Nikdy jindy! A přebytek je odhadován i na letošní a příští rok.

Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit (schodek bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření) do výše jednoho procenta HDP. Pro léta 2020–2022 jsme jej navíc zpřísnili na 0,75 procenta HDP. V roce 2008 bylo strukturální saldo –3,2 procenta HDP. Když pak roku 2009 přišla krize, saldo se prohloubilo na –4,2 procenta HDP a právě tehdy začaly škrty. Kdyby se dodržoval střednědobý rozpočtový cíl, pak by při stejném zhoršení stačila mnohem méně bolestná opatření. Místo toho nás ale vláda proškrtala k další recesi v letech 2012 a 2013.

Dnes ale střednědobý rozpočtový cíl pohodlně plníme. Strukturální saldo je od roku 2016 v přebytku, který loni dosáhl 0,4 procenta HDP. A letos ho čekáme de facto vyrovnané. Rozhodně nenavrhujeme rozmařilý rozpočet. Je to rozpočet, který myslí na ty, jimž životní situace neumožňuje zabezpečit si dodatečný příjem, ať již z důvodu stáří, nebo celodenní péče o malé děti. Rozpočet, který po dlouhé době zvyšuje efektivitu státní správy prostřednictvím provozních a personálních úspor. Rozpočet, který pokračuje v nastavení adekvátního ohodnocení učitelské práce.

Zkrátka a dobře, vystavěli jsme vyvážený návrh rozpočtu s pevnými základy. Se základy připravenými na budoucnost.