Novinky

FAÚ vloni zajistil 7,5 miliardy

samostatné oddělení 9004 - Tiskové a zahraniční protokol
samostatné oddělení 9004 - Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Finanční analytický úřad
  • Lidé MF
  • Rozhovor
  • Veřejný sektor
  • Mladá fronta Dnes

Mladá fronta DNES | 18.1.2019 | Rubrika: Z domova | Strana: 4 | Autor: Karel Hrubeš
Rozhovor s Liborem Kazdou, ředitelem Finančního analytického úřadu

* V roce 2017 FAÚ zajistil 2,1 miliardy korun, o polovinu méně než v roce 2016. Máte v tuto chvíli číslo za loňský rok?

V loňském roce FAÚ svými rozhodnutími zajistil částku přibližně 7,5 miliardy korun. Je to historicky nejvyšší částka.

* V minulosti se na vysokých objemech zajištěných financí podílely především velké případy (např. Metropolitní spořitelní družstvo). Měl FAÚ podobně velký případ i letos?

Podobně jako v posledních letech výši celkově zajištěných prostředků ovlivňují jeden až dva významné případy v miliardových částkách. Vloni to byl jeden významný případ a několik dalších případů s vysokými škodami.

* Můžete alespoň obecně ten „zásadní“ případ popsat? Byly to prostředky ze zahraničí? Šlo o daňový podvod?

Z důvodu povinnosti mlčenlivosti, ale především i z důvodu, že v této věci probíhá trestní řízení, bohužel nemohu ani naznačovat, abych neohrozil trestní řízení.

* Jakou částí se podílel na celkovém objemu?

Je to zhruba polovina, možná něco přes polovinu.

* Vzrostl oproti roku 2017 počet trestních oznámení, které FAÚ podal?

Už v loňském roce bylo trestních oznámení o něco méně než rok předešlý. V loňském roce jsme jich podali 395, ale to odpovídá trendu, kterým jdeme v poslední době – a sice, že se chceme zabývat jen těmi nejzávažnějšími a nejaktuálnějšími kauzami. K tomu je třeba dodat, že téměř 68 procent těchto oznámení, konkrétně 268, bylo s blokací finančních prostředků. Chceme dělat případy, kde je možnost odčerpání výnosů z trestné činnosti. Od loňského roku nám navíc legislativa umožňuje spolupracovat s policií formou předání takzvané informace významné pro činnost policie, což my děláme u těch jednodušších případů, kdy neprovádíme šetření v takové šíři. Takových informací jsme policii předali za loňský rok 160. Pokud to tedy sečteme, jsme opět na úrovni 550 případů, které s policií dohromady řešíme.

* Máte odhad, jakou část prostředků, které FAÚ zajistil, poté takzvaně „natvrdo“ zablokovala policie?

Ta data od policie zpětně nedostáváme. Je těžké to určit i proto, že blokace ze strany policie může být v konečném důsledku nižší než naše. Ale obecně lze říci, že naše zajištění je v drtivé většině přezajištěno orgány činnými v trestním řízení a jen výjimečně není provedeno například z důvodu, že řízení je složité a s počátečními důkazy, které jsou předloženy v našem trestním oznámení, se policie neztotožní.

* Zmínil jste, že policii už nemusíte podávat jen trestní oznámení. Znamená to usnadnění vaší práce, nebo jde jen o administrativní změnu?

Nelze říci, že je to jednoduší. Znamená to, že díky tomu můžeme lépe využít naše personální kapacity. V poslední době začínáme být natolik vytíženi, že by se dalo říci, že pracujeme na hraně možností.

* Potřeboval byste více lidí?

V poslední době pro nás není jednoduché sehnat zaměstnance, protože se snažíme dělat výběr tak, aby se nám nestávalo, že by vznikla vyšší fluktuace. Teď je velmi malá, téměř žádná. Nechceme jít cestou nabírání za každou cenu, ale spíše si vybírat odborně zdatné lidi, kteří tu práci budou dělat dlouhodobě.

* Znamená to, že řešíte více případů? Je finanční kriminalita v Česku na vzestupu?

Důvodů je několik. V rámci legislativy se zvyšuje počet takzvaných povinných osob, které mají provádět hlášení o podezřelých obchodech (například obchodníci s nemovitostmi nebo směnárníci – pozn. red.). Jen po poslední novele nám přibyly další dva druhy takových osob. Narůstá i mezinárodní spolupráce. Případy bez mezinárodní spolupráce se na střední až vysoké složitosti případů, které zpracováváme, nevyskytují. Není to úplně kritické, ale pokud by tento trend postupoval, bylo by velmi těžké to kapacitně zvládat. Vloni jsme na odbor analýzy přijali dva nové zaměstnance a stejný počet bych rád přijal i letos.

* Koncem loňského roku média zaplnila kauza údajného praní špinavých peněz z Ruska prostřednictvím pobaltské pobočky dánské banky Danske Bank. Podobné schéma na praní peněz mělo podle whistleblowera Howarda Wilkinsona fungovat také v ČR. Jak se díváte na tuto kauzu a má FAÚ již nějaké bližší informace ohledně prohlášení pana Wilkinsona k praní peněz v ČR?

Pan Wilkinson to naznačuje velmi obecně a jeho popis je složitě uchopitelný. Samozřejmě jsme si opatřili k případu veškeré informace. Mohu uvést, že jsme se i před vznikem této kauzy zabývali některými globálními případy, do kterých byla zapletena Česká republika, a podávali jsme v těchto kauzách i trestní oznámení.

* Za posledních pár let je to již několikátý velký mediální případ, který se týká praní špinavých peněz, případně daňových úniků – například v minulosti to byly Panama Papers, Paradise Papers nebo Swiss Leaks. Získal FAÚ v rámci těchto kauz někdy relevantní informaci, která by vyústila k zajištění peněz nebo podání trestního oznámení?

V případech velmi podobného typu, jako byla právě Danske Bank, určitě ano. Pokud jde například o Panama Papers, jsou to mnohdy zajímavé informace. Ale z důvodu, že řešíme otázku, zda dochází k té trestné činnosti v Česku či nikoliv, je to velmi těžce uchopitelné a spíše jsme je v těchto případech využívali k mezinárodní spolupráci. V několika případech nám to pomohlo k podání trestních oznámení i v Česku.

* V kolika případech se vám informace z uniklých databází podařilo využít?

Jsou to jednotky, není jich mnoho. Přibližně v deseti případech se podařilo spojit naše šetření s informacemi z těchto kauz.

* Jak se na kauzy typu Panama Papers díváte? Mají podle vás pozitivní dopad?

Myslím si, že to pomáhá, protože se vytváří tlak na země, kde spolupráce v oblasti praní špinavých peněz není taková, jako je v Evropě. A ten tlak je na místě. Na druhou stranu – my pracujeme s oznámeními o podezřelém obchodu, což jsou konkrétní transakce konkrétních firem. Oproti tomu se pochopitelně s obecnými popisy těchto kauz velmi složitě pracuje.

* V roce 2017 se zvýšil počet oznámených podezřelých transakcí, které dostáváte například od bank, bylo tomu tak i v loňském roce?

Musím bohužel konstatovat, že to byl rekordní rok i v tomto ohledu. Dostali jsme se přes hranici čtyř tisíc oznámení o podezřelém obchodu, což právě také odráží, že na kapacitu, se kterou pracujeme, jsme vytíženi opravdu hodně. Jde o nárůst o čtrnáct procent.

* Kryptoměna bitcoin vloni zaznamenala výrazné poklesy své hodnoty. Odrazilo se to nějak v poklesu zájmu o kryptoměny obecně? Řešíte méně případů podvodů s virtuální měnou?

Pokud to budeme spojovat s trestnou činností a praním špinavých peněz, tak se domnívám, že trend využívání kryptoměn nebude mít sestupnou tendenci. Právě proto, že jedním ze znaků této měny je malá míra dohledání vlastnických vztahů. Nespojoval bych to s vývojem ceny bitcoinu a dalších virtuálních měn.

* V roce 2017 jste odhalili případ podvodné kryptoměny. Přibyl vloni nějaký podobný?

Nebyl to ojedinělý případ, podávali jsme trestní oznámení na několik podobných podvodných měn. Ale vzhledem k tomu, že se nám podařilo je odhalit včas a šlo o poměrně nízké částky, tak k rozmachu této trestné činnosti nedošlo.

* Evropská komise má v plánu posílit roli evropského orgánu pro bankovnictví, který by nově mohl mimo jiné nařizovat vyšetřování a sankce národním analytickým úřadům. Vítáte to?

Evropská unie se snaží centralizovat spoustu problematik a i v této je vidět, že bez mezinárodní spolupráce se fungovat efektivně nedá. Dohled svůj efekt má. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že základní oprávnění a fungování finančních zpravodajských jednotek musí být vždycky v jednotlivé členské zemi. Zásah musí být vždy rychlý, aby byl efektivní, ale toho nelze na centrální úrovni dosáhnout.

Doporučované

Nejčtenější