Novinky

Daně nezvedáme, prostě je lépe vybíráme

Mgr. Jakub Vintrlík
Mgr. Jakub Vintrlík Oddělení Komunikace s médii

Vydáno

  • Lidé MF
  • Týden
  • Komentář
  • Veřejný sektor
  • Daň
  • Daně a cla

Zdroj: Týden | 22. 7. 2019 | Rubrika: Dopisy | Strana: 4

V předchozím vydání časopisu Týden se v komentáři „Ano, zvyšujeme daně. Sorry jako“ objevilo několik zavádějících nebo nepřesných tvrzení, které je potřeba uvést na pravou míru. Už úvodním výrokem o nekonečném zvyšování daňové zátěže se komentář pouští na pořádně tenký led.

Úplně totiž zapomíná, že Ministerstvo financí v posledních pěti letech snížilo daňovou zátěž o 98,8 mld. Kč. Ať už rozšířením druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %, snížením DPH na stravovací služby, noviny a časopisy, úpravou paušálů pro živnostníky, zvýšením slev na děti, zavedením školkovného, osvobozením výsluh nebo vrácením slevy na dani pracujícím důchodcům. Další příležitostí k razantnímu snížení daní je novela zákona o evidenci tržeb, která snižuje DPH na vodné, stočné, odborné a řemeslné služby. Občanům díky ní zůstane v peněženkách o 3,4 mld. Kč navíc.

Domnělé zvyšování daňové zátěže pak rozhodně nelze dokládat na růstu složené daňové kvóty. Ta opravdu mírně stoupla, ovšem ne kvůli růstu daní, ale díky jejich efektivnějšímu výběru a účinnějšímu postupu proti daňovým únikům. Složená daňová kvóta není nic jiného než poměr výnosu daní a cel k HDP, implicitně tedy zahrnuje i efektivitu výběru daně. Zlepšený výběr daní přitom zvýší hodnotu čitatele, ale jmenovatel zůstává stejný. Z pohledu HDP se totiž pouze „přeleje“ určitá část šedé ekonomiky do ekonomiky oficiální. Růst složené daňové kvóty tedy skutečně automaticky neznamená růst daňové zátěže, k němuž ostatně ani nedochází.

Tím ale přehlídka argumentačních faulů zdaleka nekončí. Dalším takovým faulem je tvrzení, že navrhované zvýšení spotřebních daní u tabáku a lihu má mít na spotřebu návykových látek pramalý vliv. K takovému závěru přitom autor dochází pouze na základě konstatování opozičního poslance, že si závislost nevybírá ani věk, ani náboženství, ani socioekonomický status. S tím nelze než souhlasit. Stále to ale nevyvrací opakovaně prokázanou skutečnost, že zvýšení spotřebních daní všechny konzumenty bez rozdílu účinně motivuje ke snížení spotřeby těchto látek, protože se tím sníží jejich dostupnost.

Zkrátka a jednoduše, jestliže tabák nebo alkohol v důsledku zvýšení spotřebních daní podraží, bude si konzument moct tyto látky dovolit opatřit v menším množství než doposud. A právě potřebou snížit dostupnost těchto látek argumentuje nejen ministr zdravotnictví, ale i národní koordinátorka pro protidrogovou politiku a řada dalších odborníků. Zvýšení spotřebních daní jakožto silného motivátoru ke snížení spotřeby tabáku a alkoholu navíc dlouhodobě doporučují i WHO a OECD.

A konečně je potřeba také odmítnout, že by úprava daňové uznatelnosti technických rezerv znamenala nové zdanění, které by pojišťovny vedlo ke zdražení jejich služeb. Jedná se pouze o změnu metody stanovení výše daňové uznatelnosti jejich rezerv, a to objektivnějším způsobem vycházejícím z propracovaného systému prevence rizik pojišťovací činnosti, který dodržují všechny státy EU. Podstatou tvorby a daňové uznatelnosti rezerv je časový posun vykázání a daňové uznatelnosti nákladů, resp. daňových výdajů, a to k dřívějšímu okamžiku, než ve kterém takový náklad skutečně vznikne. Změna daňové uznatelnosti rezerv v podobě přechodu na objektivnější metodu je tedy neutrální z hlediska celkové výše daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje.

Navrhovanou novelou reagujeme na skutečnost, že pojišťovny mají dnes určitou volnost v tom, jakou metodu si zvolí při vytváření daňově uznatelných rezerv, a o kolik si tak sníží základ daně v daném období. Vzniká tedy možnost daňové optimalizace v podobě odkládání zdanění, jakou v takové míře nemá žádný jiný sektor. Odstraněním této nesystémové „sektorové daňové výjimky“ tak pojišťovny pouze přiblížíme podmínkám, v jakých podnikají ostatní korporace z jiných sektorů naší ekonomiky. K tomu se ostatně vláda zavázala i ve svém programovém prohlášení.

Jestliže se objevují hlasy, že úprava daňové uznatelnosti rezerv bude odrazovat pojišťovny od jejich tvorby, pak se logicky nabízí otázka, zda se nejedná o nepřímé přiznání toho, že motivátorem pro vytváření rezerv nebyla stabilita, nýbrž získání daňové výhody. To je samozřejmě nepřijatelné. Už jen proto je potřeba nastavit jasná a objektivní pravidla.

Doporučované

Nejčtenější