Novinky

Alena Schillerová: Česká ekonomika je stále ve skvělé kondici

samostatné oddělení 9004 - Tiskové a zahraniční protokol
samostatné oddělení 9004 - Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Deník
  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Státní rozpočet
  • Veřejný sektor
  • Daň

Deník | 13.4.2019 | Rubrika: Sobotní rozhovor | Strana: 12 | Autor: Kateřina Perknerová

* Ze všech stran se nyní ozývají varovné hlasy, že ekonomika zpomaluje a téměř za rohem je krize. Jak na tom jsme?

Byla jsem v lednu mezi prvními, kdo uvedl, že ekonomika brzdí a tyto signály jsem vysílala už loni. Proto jsem nabádala vládní kolegy, aby se chovali hospodárně a začala jsem řešit tzv. černé duše čili neobsazená ministerská místa. Díky systému, který jsem nastavila, jsme ušetřili 3,4 miliardy korun. Přesto tvrdím, že česká ekonomika je stále ve skvělé kondici. Zpřesněná makroekonomická predikce hovoří o růstu 2,4 procenta, což je sice zpomalení, ale jde o vrácení k dlouhodobému průměru.

* Tento růst by mohl vydržet do konce volebního období?

Nemám věšteckou kouli, ale podle mého odhadu by plus minus mohl oscilovat kolem této hodnoty. Jako ministryně financí mám ovšem i roli stabilizátora ekonomiky, a proto musím zohledňovat celou řadu faktorů včetně těch vnějších.

* Proto jste vyzvala ostatní ministry, aby ve svých resortech ušetřili deset procent na provozních výdajích?

Zcela férově jsem své kolegy letos v lednu vyzvala k debatě o rozpočtu na rok 2020 a dala jim najevo, že musejí ve svých kapitolách ušetřit.

* Poslechli vás?

Začala jsem resorty spravovanými hnutím ANO a musím říct, že tam jsme se dohodli. Jednání s kolegy z ČSSD ještě probíhají. Prostor k úsporám vidím jednak v krácení provozních výdajů o deset procent, jednak ve snížení počtu státních zaměstnanců, což se nedotkne učitelů, nepedagogů, ozbrojených složek, ale jen úředníků. Na ministerstvu financí skončí deset procent zaměstnanců, avšak týká se to hlavně centrály, obavy z rušení územních pracovišť finanční správy nejsou na místě. V tomto duchu očekávám vstřícnou spolupráci od svých vládních kolegů, ale přikazovat jim nic nemohu ani nechci, neboť neznám detailní potřeby jejich resortů. No a poslední věcí je revize sociálních dávek, kde by v roce 2020 výdaje měly činit 660 miliard, což je obrovské číslo, byť velkou část z něj dělají důchody. Co ale udělat můžeme – a lidé to po nás žádají – je legislativně zastavit různé šmejdy v oblasti obchodu s chudobou a bydlením.

* Nenašla by se nějaká miliarda i v různých slevách na dani? Třeba odpočet na nepracující manželku leckdy uplatňují bohatí podnikatelé, nebo na dítě ho požadují oba rodiče, ačkoliv nárok má jen jeden.

Od koaličního partnera občas slýchám, že bychom se měli bavit o revizi daňových výjimek a slevách, čemuž se nebráním. Až to dají na stůl, můžeme diskutovat, i když to nelze vytrhnout z celého balíku výjimek, jichž jsou za 25 let desítky. Ne ze všech mám radost, ale je třeba říct, že mnohé z nich mají sociální dopady, sleva na dítě se třeba v minulém období zvedala několikrát. Dnes ji máme největší v Evropě a vnímáme to jako významné prorodinné opatření, pro jehož zrušení bych nikdy ruku nezvedla.

* To lze říct i o rodičovském příspěvku, který jste slíbili zvednout na 300 tisíc korun, ale nemůžete se dohodnout, koho se má týkat. Už víte, jak to bude vypadat?

Určitě nebudu živit konflikt, který tady do značné míry rozdmýchávají média. Chci zdůraznit, že naše vláda zvýší rodičovský příspěvek, který byl v roce 2012 stanoven na 220 tisíc, téměř o 40 procent, tedy na 300 tisíc korun. Ve vládním prohlášení a koaliční smlouvě ale není ani slovo o tom, koho by se to zvýšení mělo týkat. Teď vám výsledek koaličních jednání nesdělím, protože ho neznám, ale moje podmínka zní, že tu částku musíme zasadit do kontextu celého rozpočtu. Pokud by se měla týkat všech dětí do čtyř let k 1. lednu 2020, vyšlo by nás to na 11,2 miliardy korun. Hledáme tedy co nejspravedlivější a zároveň rozpočtově přijatelné řešení.

* Tento slib v nějaké podobě dodržíte, ale co bude se snížením daně z příjmu fyzických osob? Premiér Babiš Deníku řekl, že hovoří o minimálně 19 procentech, přičemž ve variantě propojení zrušení superhrubé mzdy a plateb za státní pojištěnce by to bylo až 15 procent.

Ve vládním prohlášení máme závazek zrušit superhrubou mzdu, což by přineslo efektivní snížení daně pro zaměstnance z 20,1 na 19 procent. A také zmenšení solidární přirážky u příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy na 23 procent. To už obsahoval daňový balíček na letošní rok, ale z něj jsem to nakonec vyňala, protože jsme neměli vládu s důvěrou a ve sněmovně pro to nebyla podpora. Co se týká zrušení plateb za státní pojištěnce, tak nešlo o žádný finální návrh, ale o úvahu, která se nešťastným způsobem dostala ven a byla zcela vytržena z kontextu. Nyní je to mrtvá věc. Podle mě je to škoda, protože za debatu na odborných úrovních to určitě stálo.

* Zrušíte superhrubou mzdu, nebo ne?

Jsem v tomto směru velmi skeptická, ale určitě tento závazek vrátím na jednání koaliční rady a nechám ho projít politickou debatou. Určitě by to neplatilo dříve než v roce 2021. Snížení daně na 19 procent by znamenalo propad v příjmech kolem 28 miliard korun, takže uvidíme, jak se bude ekonomika vyvíjet a co si budeme moci dovolit.

* O něco optimističtější jste asi u zákona, který má zavést EET pro svobodná povolání a živnostníky. Čím si vysvětlujete odpor, který to po zásahu Ústavního soudu u opozice vyvolalo?

Za celých osm měsíců, kdy opozice nechala novelu o EET zaparkovanou v prvním čtení, jsem se to nedověděla. My přitom máme k dispozici průzkum STEM, který říká, že EET podporuje 68 procent občanů. Ústavní soud potvrdil legitimitu tohoto nástroje, ale měl k tomu dílčí výhrady týkající se plateb kartou nebo údajů na účtence. Ty jsme bez výhrady akceptovali. Soud ale řekl podstatnou věc, totiž abychom si udělali pořádek ve výjimkách a neudělovali je cestou nařízení vlády, nýbrž výhradně zákonem. V lednu 2018 jsem hovořila se všemi zástupci profesních sdružení a do zákona jsem zapracovala variantu, na níž byla absolutní shoda.

* Koho se EET po přijetí novely týkat nebude?

Bude se týkat až na tři drobné výjimky všech, protože z podnikatelských svazů a komor jasně zaznělo, že nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo setrvat jen u 1. a 2. vlny EET, čímž bychom naprosto popřeli záměr zákona, jímž je narovnání podnikatelského prostředí. Navíc také snížíme DPH u velké části služeb, které patří do 3. a 4. vlny a mají vysoký podíl lidské práce. Pro lidi, kteří mají problém s internetem a splní zákonné podmínky, tedy podnikají jako fyzická osoba, jsou neplátci DPH, mají do dvou zaměstnanců a maximálně 600 tisíc hotovostních plateb ročně, zavedeme tzv. off-line režim.

* Co budou muset vykazovat?

Už dnes by vám třeba kadeřnice, která zatím nespadá pod EET, měla na vyžádání vydat účtenku. Po přijetí novely vám ji bude muset vydat povinně. Bude-li v novém off-line režimu, účtenky si nebude muset kupovat, ale vyzvedne si je u kteréhokoli správce daně zadarmo. Každý živnostník si dnes musí vést průběžnou evidenci příjmů, to platí od nepaměti. Novela v případě nového off-line režimu říká, že jednou za čtvrt roku toto výkaznictví na denní bázi odešle finanční správě. Není to žádná nová administrativní povinnost navíc. Z osobní zkušenosti třeba u kosmetičky vím, že spousta živnostníků si raději vybere připojení na terminál v rámci EET. Malíři pokojů, zedníci, pokrývači a tento typ řemeslníků ale možná raději zvolí účtenkový off-line režim.

* Stihnete zavést kompletní EET do ledna příštího roku?

To by bylo hodně optimistické, spíš to vidím na první čtvrtletí.

* Třeba to zvládnete společně s dlouho slibovaným jedním inkasním místem.

To určitě zvládnout chci. Připravuji samostatný zákon o paušální dani, která umožní podnikatelům s příjmem do jednoho milionu korun zaplatit zdravotní, sociální pojištění a daň jednou platbou. Dnes mnozí z nich legálně neplatí žádnou daň, protože uplatňují řadu slev a odpočtů, ale musí si vést daňové výkaznictví, evidenci příjmů, schovávat doklady, neboť kdykoli je může navštívit daňová kontrola. My jim nabídneme, aby zaplatili jedinou paušální částku za vše, přičemž nebudou muset podávat daňové přiznání, nepřijde jim kontrola, nebudou mít žádnou administrativu. Spolupracuji na tom intenzivně s ministerstvem zdravotnictví a doufám, že to začne fungovat v průběhu příštího roku.

* Vypadá to, že po všech přijatých opatřeních víc daní v současném systému už nevyberete. ČSSD vás nabádá, abyste se zamysleli i nad příjmovou stránkou rozpočtu. Tudíž se ptám, bankovní daň ano, či ne?

Zavedli jsme důležitá opatření jako kontrolní hlášení nebo EET, čímž jsme narovnali podnikatelské prostředí a do značné míry vyřešili tzv. karuselové podvody, což byly mnohamiliardové úniky. Díky tomu jsme nejen vybrali více daní, ale také je během pěti let celkově zmenšili o sto miliard korun. Jen připomenu, že v novele o EET také snižujeme DPH na vodné a stočné z 15 na 10 procent a tady na ministerstvu pohlídáme, aby se to pomítlo do konečné ceny vody pro spotřebitele. Upozorňuji, že přes zpomalování růstu výběr daní stále roste, jen ne tak rychle jako v minulých letech.

* Možná i proto, že finanční správa už nezadržuje tolik odpočtů DPH?

Mám tady tabulku zadržených odpočtů DPH od roku 2014 a je zde zcela zřetelný pokles. Nesouvisí to ale se změnou přístupu, nýbrž s tím, že díky kontrolnímu hlášení v kombinaci se speciálními analytickými postupy je kontrolní činnost finanční správy lépe zacílena pouze na problematické subjekty a transakce.

* Čímž podnikatele nutí chovat se řádně a nepodvádět?

Přesně tak, chovají se poctivěji, i když těch poctivých byla určitě většina už předtím. Hlavně ale finanční správa dříve zadržovala odpočty podle nějakých indicií, aniž by měla konkrétní podklady z účetnictví těch subjektů. Nyní se případný podvod detekuje mnohem snáz a cíleně. Důsledkem je, že zadržujeme podstatně méně peněz. Chci jít ale ještě dál, a proto balíček Moje daně bude obsahovat částečné vracení nadměrných odpočtů. Pokud finanční správa zahájí prověrku třeba půlmilionové částky a zjistí, že problém je u částky 100 tisíc, tak nezadrží celých 500 tisíc, ale jen těch 100.

* Rozpočtové příjmy by měla vylepšit i zvýšená spotřební daň na tabák, alkohol a hazard. Co vás k tomu vedlo?

Především tlak ministra zdravotnictví a předsedkyně vládního výboru pro prevenci závislostí, kteří mají tvrdá data o enormní spotřebě cigaret a alkoholu, bohužel hlavně u mladistvých. Veškeré náklady na léčbu důsledků kouření činí sto miliard ročně, u alkoholu 56 miliard, takže oproti tomu příjem státního rozpočtu ve výši zhruba osmi miliard je marginálie.

* U hazardu se vždy mluvilo především o nebezpečí výherních automatů, ale proč chcete vyšší sazbu daně i na kurzové sázky a loterie, což je spíš zábava?

Ministerstvo financí za Andreje Babiše připravilo revoluční zákon o hazardu a jeho zdanění. Po dvou letech jsem prezentovala v léčebně Bohnice výsledky, které tato norma přinesla. Jsou impozantní. Česká republika přestala být kasinem Evropy, máme místa, kde už není ani jedna provozovna s výherními automaty, třeba Praha 2. Ukazovala jsem fotografie, kde je dnes místo dřívější herny knihovna nebo společenská místnost. Potírá se nelegální hazard. Nezapomínejme, že člověk závislý na hazardu strhává do neštěstí i své blízké, rodinu, děti, které jsou nevinnými oběťmi. Pan exmnistr Babiš tehdy předložil komplexní a promyšlený zákon, opřený o řadu analýz i Lafferovu křivku, která respektuje užitečnou míru zdanění, aby lidé nepřecházeli do šedé zóny. Tehdy bylo hnutí ANO ve sněmovně, bez ohledu na koaliční dohody, přehlasováno. Já jsem se teď jen vrátila k původní předloze včetně tehdy navrhovaných sazeb (u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her z 23 na 25 procent, u loterií, bing a živých her z 23 procent na 30 procent, 35 procent pro technické hry zůstává stejná – pozn. red.). U loterií žádný rdousící efekt nehrozí, protože tam jsou nejvyšší zisky.

* Máte tentokrát slíbenou podporu ČSSD, na niž se můžete spolehnout?

Vyplývá to z dohody na koaliční radě. Součástí novely je i regulace rezerv u pojišťoven, které odvádějí na dani zhruba 2,6 miliardy ročně, což není mnoho. Díky tvorbě někdy nadbytečných rezerv totiž snižují míru zdanění. Nyní budou muset postupovat podle jasných pravidel, která nastavuje směrnice EU Solvency II. Shodu očekávám i na digitální dani, kterou zhruba do měsíce pošlu do meziresortního řízení. Pohybujeme se v rozmezí tří až pěti procent.

* Čímž se zaváděním sektorových daní končíte, ačkoli sociální demokraté tlačí na vyšší zdanění bank?

Za sebe ano. Je třeba vidět, že bankovní sektor v Česku je výjimečně zdravý, což platilo i v době finanční krize. I tehdy měly banky zisky, natož dnes. To by byl argument pro jejich vyšší zdanění. Jenže já se obávám, že ony ze své přirozenosti nebudou chtít o své zisky přijít, a pokud zavedeme vyšší korporátní daň nebo zdaníme jejich aktiva, určitě ji odvedou. Efekt přitom nebude příliš velký, odhaduji pět až deset miliard. Hlavně ale banky začnou zdražovat své produkty, zvednou poplatky, může se ztížit přístup k hypotékám nebo úvěrům. Nedoplatí na to velké firmy, ale drobní podnikatelé, malé a střední firmy. Nelze opomenout, že velké bankovní domy tady mají dcery, protože vnímají ČR jako podnikatelské prostředí, kde dlouhodobě platí určitá pravidla. Kdybychom bez jakéhokoli signálu a aniž bychom to měli ve vládním prohlášení, zavedli speciální bankovní daň, mohly by přesouvat aktivity jinam a nechat nám pobočky, které tady daně odvádět nebudu vůbec. Tím by mohly českou ekonomiku poškodit mnohem víc, než bychom získali výběrem vyšší daně.

* Na pořadu dne je také nelibost nad tím, že ekonomické giganty, které u nás působí, odvádějí zisk po zdanění jinam, nereinvestují ho v ČR. Spolu s premiérem Babišem jste se loni setkala s představiteli 26 největších firem, abyste s nimi o tom vedli dialog. Slyšeli na vaše apely?

Skutečně jsem tam seděla a musím říct, že některé zkratkovité odsudky vůči těmto firmám nejsou spravedlivé. Ony k nám přišly někdy v roce 2005 po boomu investičních pobídek, vybudovaly infrastrukturu, daly práci tisícům lidí a vytvářejí zisk, z něhož platí daně. Zcela legálně si pak ze zdaněných peněz vyplácejí dividendy. Pokud to mezi sebou dělají matka a dceřiná firma, jsou dividendovou směrnicí EU od daně osvobozeny, když si je vyplácejí fyzické osoby, podléhají patnáctiprocentnímu zdanění. Kdyby to odcházelo do daňových rájů, je tam 35procentní daň. To je vše legální. Za loňský rok si podle údajů ČNB mezinárodní firmy působící u nás vyplatily 407 miliard, z toho 257 miliard na dividendách a 150 miliard reinvestovaly. Pan premiér na ně apeloval, aby byl tento podíl ještě vyšší. My to nechceme regulovat, zavádět restriktivní povinnosti, ale příznivými podmínkami je přimět k žádoucím tuzemským investicím. Od toho je ovšem nutné striktně odlišit tzv. agresivní daňové plánování, kdy si firmy pomáhají fiktivními fakturami o poradenství, reklamě, zprostředkování.

* To už nespadá pod pojem daňová optimalizace?

Ne, to je za její hranou a my to tvrdě potíráme. Tady hovoříme o daňových únicích kolem pěti až deseti miliard ročně čili nejde o stamiliardy. Přesto proti tomu bojujeme na všech frontách, mezi prvními přijímáme příslušné evropské směrnice, vyměňujeme si informace a všemi způsoby firmám takové jednání ztěžujeme. V roce 2015 jsme zavedli hlášení o transakcích mezi spřízněnými právnickými osobami, což mělo obrovský preventivní účinek, řada firem podala dodatečné daňové přiznání, přineslo to zhruba dvě miliardy. V současném daňovém balíčku máme další opatření, podle něhož musejí firmy hlásit, kam posílají dividendy.

* Nekalé praktiky se ovšem určitě netýkají firem, s jejichž zástupci jste se sešli v Lichtenštejnském paláci. Co vám vlastně řekli?

Říkali nám, že ačkoli tady mají nějaké problémy, především s nedostatkem pracovních sil, je pro ně strašně důležité, že se jim tady dobře žije, váží si českých zaměstnanců, neboť jsou spolehliví, pracovití, zodpovědní a z jejich hlediska je Česká republika zemí s dobrou vymahatelností práva, což je pro jejich podnikání strašně cenné. A pro nás také.

Doporučované

Nejčtenější