Novinky

Ministerstvo financí navrhuje posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. ministryně financí

Vydáno

  • Ministr financí
  • Veřejný sektor
  • Fond národního majetku
  • Novela zákona
  • Senát

Projev ministryně financí Aleny Schillerové při projednávání novely zákona o zrušení Fondu národního majetku v Senátu dne 15. listopadu 2018.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové,

předstupuji před vás s návrhem novely zákona č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku České republiky. Je to novela, jejíž cíl je jediný – zvýšit transparentnost nakládání s veřejnými prostředky a ve svém důsledku posílit roli parlamentu České republiky při rozhodování o finančních tocích v řádu miliard korun ročně. Ambicí novely naopak v žádném případě není jakékoliv rozpouštění prostředků, stejně jako jí není získat pro vládu či Ministerstvo financí žádný nový zdroj příjmů, ani žádá jiná z podobných fám.

Naopak, zatímco při zachování současného stavu by ministr financí a vláda měli neomezenou možnost zcela mimo rámec poslaneckou sněmovnou schváleného státního rozpočtu přesouvat finanční prostředky na celou řadu různých priorit, ať už bytových potřeb, průmyslových zón nebo dopravy, předkládaná novela zakotvuje povinnost zahrnout rozhodování o těchto prostředcích již do samotné přípravy státního rozpočtu a jejich nakládání přísně svazuje s následně schváleným zákonem o státním rozpočtu a jeho poslaneckou sněmovnou schválenou podobou.

Dovolím si tedy nyní uvést tento návrh v nezbytně nutné šíři souvislostí a věřím, že se mi tím podaří osvětlit, proč je tato novela potřebná.

Chceme novelizovat zákon, kterým byl od 1. 1. 2006 zrušen Fond národního majetku ČR a jeho činnost převzalo Ministerstvo financí. Zde byl pro správu majetku a financování závazků zřízen zvláštní účet a zvláštní evidence, které jsou vedeny odděleně od státního rozpočtu, a s cílem, aby výnosy z privatizovaného majetku sloužily k úhradě právě těch závazků státu, které s privatizací souvisely. Tím je myšlena zejména likvidace ekologických škod, k níž se stát před privatizací zavázal. Od samotného počátku však zákon připouštěl také použití na jiné, neprivatizační účely.

A byly to právě tyto jiné, neprivatizační účely, které se postupem času staly hlavními výdajovými tituly hrazenými z tohoto zvláštního účtu a navíc se k nim postupně, dílčími novelami zákona, přidávaly další a další. Z privatizačních zdrojů tak byly hrazeny četné vládní projekty. Například již v roce 2007 investovala vláda z tohoto účtu do oblastí nesouvisejících s privatizací (zejména do Státního fondu dopravní infrastruktury) 21 mld. Kč, o rok později to bylo dokonce téměř 34 mld. Kč.

Od roku 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu. Často se v této souvislosti uvádí, že tyto prostředky měly sloužit na krytí schodku důchodového účtu. Je ale třeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy jsou prostředky převedeny do rozpočtu, stávají se příjmy státního rozpočtu a jsou k nerozeznání od jiných příjmů rozpočtu, typicky daní. Jednotlivé příjmy státního rozpočtu, jak všichni víme, nemají mašličky. Od roku 2012 bylo do státního rozpočtu převáděno průměrně 10 mld. ročně, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů, zejména nejvýznamnější ekologie. A tak tomu bylo úplně každý rok až do roku 2018.

Jedinou podmínkou, která k tomuto převodu musí být splněna, je záporné saldo důchodového systému – tedy že příjmy vybrané v daném roce na sociálním pojistném jsou nižší, než prostředky vyplacené na důchody: Technická podmínka, která v roce 2018 nenastala, protože se důchodový systém po mnoha letech ocitl v přebytku a nejinak tomu pravděpodobně bude i v roce příštím.

Ministerstvo financí se jako zodpovědný hospodář rozhodlo tuto absurdní situaci řešit jednoduchou a logickou novelou, která usnadní převádění peněz z jedné státní kapsy do druhé – z privatizačních účtů do státního rozpočtu. Stát zároveň už nebude mít důvod kumulovat peníze na privatizačních účtech pro případ, že by jejich zdroje zeslábly, protože novela upravuje i opačnou eventualitu – pokud by na privatizačních účtech nebyl dostatek prostředků na privatizační závazky, peníze by se naopak převedly ze státního rozpočtu. Stávající úprava to neumožňuje.

Je zjevné, že celá řada argumentů, které zaznívají na odpor proti navrhované novele, je účelová a zavádějící a s těmi nejnesmyslnějšími bych se ráda hned vypořádala:

Za prvé: Nikdy nebylo účelem zvláštních účtů privatizace tvořit rezervu na horší časy. Ten, kdo si to myslí, se měl ozvat v roce 2002, když byly příjmy téměř 130 miliard, nebo v roce 2005, když to bylo 110 miliard, ani 40 miliard z roku 2008 nebylo málo. Hovořit dnes, kdy jsou tyto příjmy v podstatě omezeny na rok od roku klesající dividendu ČEZu a v součtu tvoří zhruba desetinu příjmů z let 2002 či 2005 a ani ne polovinu z roku 2008, o rezervách státu, je argument přitažený za vlasy.

Za druhé: Není ohroženo financování ekologických závazků státu. V současném znění zákona není žádná pojistka, která by zabránila situaci, že veškeré dostupné prostředky na zvláštních účtech budou převedeny například na přípravu průmyslových zón, dopravní infrastrukturu či do rozvoje bydlení. To je ryze na rozhodnutí vlády. Protože účet stojí mimo návrh zákona o státním rozpočtu.

Na ekologii by pak nezbyla ani koruna. Navrhovaná novela ale průmyslové zóny či dopravní infrastrukturu jako výdajové tituly škrtá a ponechává v podstatě jen ekologické závazky, rekultivace a to co přímo souvisí s privatizací. Navíc, usnesením z loňského roku ukládá vláda ministru financí zajistit na ekologii nejméně 4, 5 mld. korun ročně. Jak to ministr financí zajistí? No nejsnáze tak, že je na těch účtech prostě nechá. A kdyby se stalo něco nepředvídatelného, jako je například prohra v privatizačním soudním sporu (i takové věci jsme zdědili), je tu nově zavedena možnost doplnění chybějících prostředků ze státního rozpočtu. Proto není sporu, že plnění ekologických závazků je navrhovanou novelou řešeno mnohem lépe, než doposud.

Za třetí: Nejde o žádný účetní trik za účelem vylepšení bilance. Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtu nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Tento proces bude transparentní a kontrolovatelný, neboť bude podléhat standardním procesům uplatňovaným při sestavování státního rozpočtu.

Na závěr krátké shrnutí. Novela má eliminovat všechny účelové vládní výdaje a ponechat pouze výdajové tituly související se závazky z privatizace, které tak opět získají prioritu financování. Zdůrazňuji, že v současné době není možné hradit privatizační výdaje z žádných jiných zdrojů. Současně bude novelou umožněno efektivní a transparentní využití volných finančních prostředků. Účinnost novely je předpokládána na 1. ledna 2019.

Děkuji Vám za pozornost.

 

Doporučované

Nejčtenější