Alena Schillerová v Otázkách Václava Moravce dne 22.1.2017
Zdroj: ČT 24 | 22.1.2017 | 13:05 | Pořad: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Daňové změny se podle všeho stanou i klíčovým tématem letošní předvolební kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční na podzim. Hlavním hosty dnešních Otázek jsou náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Vítejte. Hezký dobrý den.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám dva ekonomy. Petra Janského z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vítejte. Hezký dobrý den.
Petr JANSKÝ, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i Libora Duška z Vysoké školy ekonomické v Praze. I vám přeji hezký dobrý den.
Libor DUŠEK, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Navíc oba působíte na CERGE, tedy Národohospodářském ústavu. Paní náměstkyně, nestačilo by vzít tu tužku a škrtat, jak říká David Hubal?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Myslíte ve vztahu k novému zákonu o dani z příjmů?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Než dělat úplně nový zákon?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já si to nemyslím. My ten zákon tady máme od roku 93. Ten zákon byl více než 150 krát novelizován. Přičemž bych ráda zdůraznila, že ne vždy z dílny ministerstva financí. On byl napsán v hektickém období roku 93, kdy vlastně došlo k revolučním změnám. Bylo potřeba tady vytvořit nový zákon a on nebyl postaven na dobrých teoretických základech. A v důsledku toho dochází k tomu, že třeba různé resorty si novelizují svoje právní předpisy, v důsledku toho se novelizuje nový zákon o dani z příjmu. A já souhlasím z té předtáčky možná s jednou věcí - že už mu mnohdy nerozumí i ti, kteří se prostě prezentují jako odborníci na tento zákon. Ten zákon je nepřehledný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Oni ale zase říkají, že když bude úplně nový, že se bude zase dělat výklady. Dává z vašeho ekonomického odborného hlediska psát úplně nový zákon o dani z příjmu?
Libor DUŠEK, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já jsem k tomu dosti skeptický, protože ten důležitý problém, o kterém byla také řeč, je to obrovské množství výjimek, jo. Jenom pro ilustraci. Když si jenom prohledáte současné znění zákona, kolikrát se tam objevuje slovní výraz s výjimkou, tak je to 199 krát. V té první verzi zákona z konce roku 1992 to bylo jenom 40 krát. Neustálými novelizacemi ten počet výjimek roste a ony se tam nedostaly náhodou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže byste taky jenom škrtal a nepsal nový zákon?
Libor DUŠEK, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Ono je to... No, tam jsou dvě možnosti, jak se na to dívat. Jedna je ta, že prostě reálně lidé chtějí mít v zákonech výjimky, protože každý by si rád něco uzmul, nějakou trochu daňovou úlevu pro sebe. Politici tomu velmi rádi naslouchají, a proto tam ty výjimky vnáší. A problém je, že často se právě ty výjimky schvalují jedna po druhé a díky tomu v nějakém tom lobbistickém boji se ta konkrétní výjimka prosadí. Kdybychom se dokázali nějak jako uzavřít nějaký, novou společenskou daňovou smlouvu nebo nějaký prostě kompakt, ve kterém si řekneme, vzájemně se těmi výjimkami jenom poškozujeme, každý si něco z toho urve, v důsledku toho pak ostatní beztak musí platit vyšší daně a celý ten systém je jenom komplikovanější, nákladnější, všechny nás zatěžuje a pojďme je nějak plošně zrušit, to by byla cesta. Jestli nový zákon tohleto dokáže přemoci, tu politickou logiku toho neustálého vkládání nových výjimek, pak by ta šance byla. Ale to znamená, že někdo musí bouchnout do stolu a politicky ho držet.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér Sobotka otevřel debatu týkající se progresivních daní a zvýšení daně z příjmů právnických osob. Změny by měly pocítit především velké korporace. Koaliční partneři ovšem nesouhlasí. Budou proto firmy přemýšlet o odchodu z Česka? Jak dojít k efektivnějšímu výběru stávajících korporátních daní, aby se nemusely zvyšovat? Elektronická evidence tržeb nastartovala a chystá se připojit další podstatně větší část podnikatelů. Ministerstvo financí se chlubí stoprocentním nárůstem tržeb ve vztahu k podaným daňovým přiznáním za předchozí zdaňovací období. Ale kterým číslům o výběru daní věřit a proč se po letech mluvení o složitosti daní vše jen dál komplikuje? Témata pro náměstkyni ministra financí Alenu Schillerovou a ekonomy Libora Duška z Vysoké školy ekonomické v Praze a Petra Janského z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Daně a daňové změny, hlavní téma druhé hodiny dnešních otázek, která právě začíná s nadhledem a v souvislostech. Ještě jednou vám všem hezké nedělní odpoledne ze Žižkovské vysílací věže, konkrétně z observatoře Žižkovské vysílací věže. Dva ekonomové a náměstkyně ministra financí zůstávají hosty Otázek, Alena Schillerová, Libor Dušek a Petr Janský, ještě jednou vítejte v Otázkách ve druhé hodině. Začnu u vás, navážu na Libora Duška - společenská smlouva. Je podle vás možná dosáhnout společenské smlouvy, když vidíme rozdělenou společnost, dosáhnout společenské smlouvy jen o zákonu o dani z příjmů, který ministerstvo chystá a sepisuje a chce ho mít v září hotový?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Nebude to lehké, ale určitě je sympatické a je dobré, aby se o to vláda pokoušela. Začít rušení výjimek, jak o tom mluvil Libor Dušek, tak to je určitě dobrý začátek, ale jak jsme viděli například na příkladu stravenek, tak i je to velmi náročné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On se o to pokoušel právě někdejší ministr financí Miroslav Kalousek už za Topolánkovy vlády. Takže ta diskuse ministerstva financí, že připraví vždy úplně nový zákon o daní z příjmů.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Přesně tak a stravenky nejsou to jedno. Na stravenky jde zhruba 15 miliard korun ročně, ale takových výjimek máme spoustu dalších, většinou jdou spíše více, spíše domácnostem s vyššími příjmy, ať už je to stavební spoření, výjimky na hypotéky a další podobné. Ale i kdybychom ty výjimky zrušili, tak by se mohlo zdát, že je výrazně jednodušší než provádět celou reformu z gruntu. Ale vidíme historicky, že i to je náročné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste šel kterou cestou? Když tady David Hubal říká, vzniknou výkladové spory, vznikne-li úplně nový zákon, tady Libor Dušek by nesdílel to nadšení ministerstva financí.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Já bych to určitě vítal. Ale tam se nejedná jenom o ministerstvo financí a jen o zákon o dani z příjmu. Tady se jedná i o takzvané přímé daně, které jsou ve formě sociálního a zdravotního pojistného. Takže do toho zapojujeme další systém pojištění, ale které se chovají velmi podobně jako daň z příjmu. Takže opravdu, jestli to chceme vzít zgruntu tak, jak to říká paní náměstkyně, tak pak bychom měli do toho zapojit i ostatní ministry, ostatní ministerstva, ostatní odborníky a podívat se na to, kdo tady platí daně. Jestli to opravdu odpovídá tomu, na čem je politická shoda. Když se podíváme do dat, tak často vidíme, ačkoliv domácnosti s nízkými příjmy platí nízké daně z příjmu, tak platí relativně velmi vysoké sociální a zdravotní pojistné a nevím, jestli to je, jaký tady ten systém chceme. Tím, že ten systém je nyní rozdělený do různých systémů různých ministerstev, tak ani moc dobře nevidíme, kdo vlastně ty daně platí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě jednu věc, než dáme slovo paní náměstkyni. Vy jste tady zmínil stravenky, kolik nás stojí stravenky jako jedna ze 199 daňových výjimek v zákoně o dani z příjmů. Kolik nás stojí, Libore Dušku, máte to spočítané, na kolik nás vyšly ty výjimky?
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
To se přiznám z hlavy netroufnu odhadnout, byť na to nějaké studie na ministerstvu vznikly. Jenom nevím, jestli tu znáte tu cílovou sumu? Ale jsou to desítky miliard.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ne, ne. Ne. Jsou to obrovské částky. A jestli si mohu vzít slovo, tak já bych reagovala na kolegy v tom smyslu, že je potřeba si položit otázku, jak se ty výjimky, protože ona jich je velká, to jsou slevy různé, odečitatelné položky, ona samozřejmě se to nedá udělat takhle jednoduše, že se jen dá prostě CTRL C, do zákona my to analyzujeme a velice je to poměrně velmi komplikované. Jak se tam vůbec dostaly? Dostaly se tam tak, že v podstatě v průběhu let tak jak přicházely různé politické reprezentace a řekněme si na rovinu, daň z příjmu je obrovské politikum, je to obrovsky politická věc a na těch výjimkách se to krásně ukazuje, tak samozřejmě se do toho zákona přidávaly různé tyto výjimky. A tyto výjimky nás stojí řadu peněz a v důsledku toho nám klesl třeba výběr daně z příjmu OSVČ, osob samostatně výdělečně činných na desetinu toho, co se vybíralo před deseti, patnácti lety. Čili my připravujeme skutečně úřednický zákon, který chceme postavit na dobrých teoretických základech. Chceme tam prostě vytvořit jakési vazby, chceme ho konzultovat s veřejností. My jsme už první konzultaci začali. A vedle toho vytvoříme katalog těchto výjimek. Všechny je do toho zákona důsledně prostě zanalyzujeme a spočítáme, kolik každá tato výjimka stojí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže vy dáte zákon, který bude bez výjimek a pak dáte katalog těch 199 výjimek.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ono je otázka, jestli jich je 199. Ono to tak to je cirka může být.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano těch 200 výjimek. A vy spočítáte, kolik která stojí. Ale nebude to tak, že ten katalog výjimek politici překlopí a budeme tam, kde jsme byli?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To bude na jejich zodpovědnosti. Čili my tomu říkáme vánoční stromeček bez ozdob a vedle ty ozdoby vánoční. A bude otázka, my to samozřejmě napíšeme tak, aby ty výjimky se do zákona, případně mohly některé vrátit a bude to o těch debatách, o těch diskusích, co, protože to je pro politiky, to je diskuse pro politiky. A pro jejich odpovědnost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď ta odborná, protože asi všechny výjimky není možné zrušit. Pokud vy byste dávala ozdoby na úřednický stromeček, daňový, kolik byste tam ozdob měla z těch zhruba dvou stovek?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To jsem tázána zhruba jednou za 14 dní novináři a samozřejmě neodpovídám na to, protože říkám, já budu mít na to názor svůj zcela určitě. Tento názor budu prezentovat, ale je to skutečně věc politiků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je možné říci, kolik těch výjimek by bylo racionálních v celém tom systému, protože nějaké výjimky tam být musí, když zvýhodňujeme nějaké daňové poplatky?
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
No, ryze čistě nepoliticky a odborně, to jsou spíše výjimky technického charakteru, protože ta problematika daní je složitá a ono, když si řeknete, jednoduchý příklad, zda zdaňovat zisky lidí, když prodají svůj rodinný dům, který koupili, řekněme, před 20 lety. Od té doby se zvýšily ceny nemovitostí, zároveň byla nějaká inflace, oni do toho něco investovali potom spočítat vůbec jaký je ten zisk, je docela složitá věc. A pak tam můžete napsat buďto velmi složité formulace a vzorečky anebo si řeknete, že třeba po deseti letech už vůbec nemá cenu takové zisky zdaňovat nebo nějakých drobných příležitostných příjmů v řádu tisíců korun nemá cenu se administrativně pro občany a daňovou správu takovými příjmy zabývat. To jsou typy výjimek, které v každém nějak jako rozumně technokraticky správně nastaveném daňovém systému mají své místo. Všechno ostatní, úlevy z hypoték, stravenky, to všechno je ryzí politikum, za které se asi odborná shoda bude taková, že tam nepatří.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Petře, pokud vy byste měl zmínit, protože jedna ze studií IDEA CERGE jasně říkala, že by ten systém měl být, když to hodně zjednoduším, spravedlivější. V čem je současný zákon o dani z příjmů tedy nespravedlivý a jak ho učinit spravedlivější pro ty nižší či středně příjmové skupiny?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Spravedlivější, to je otázka možná spíše pro filosofa než pro ekonoma, ale zkusím vám odpovědět. My se spíš díváme na to, jak velké jsou příjmy a jak velký podíl daní platím. Kolegové v IDEA tak se dívali na to, že procento lidí, kteří mají nejvyšší příjmy v České republice, tak jejich příjmy jsou 6 %. Celkových příjmů v České republice a zároveň platí zhruba 6 % daní. Relativně překvapivě tak neplatí větší podíl daní než by odpovídalo jejich příjmu, takže platí, jako kdyby rovnou daň, když to řekneme, tady to procento nejbohatších lidí. Což je jakoby překvapivé zjištění. V zahraničí tak vrchní procento podle příjmu lidí platí mnohem víc daní než odpovídá jejich příjmu většinou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to o daňové progresi. Když teď sociální demokraté přicházejí do té diskuse s výraznou daňovou progresí ještě výraznější mají komunisté.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Je to o daňové progresi, přesně jak říkáte. A je to jakoby to, co teď u toho vrchního procenta nevidíme. Je to otázka politická, jestli bychom tam tu progresi chtěli vidět. Ten současný systém vede k tomu, že tam ta progrese není a je možné ten systém nastavit tak, abychom ji viděli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to ryze politická otázka nebo i ekonomická, fungování toho systému výběru daní.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Jistě i ekonomická, například u toho zdanění vyšších příjmů, tak je důležitá stabilita toho systému, kolegové včetně Libora Duška ukázali, že ten systém se hodně měnil v minulých letech a nedává to smysl, že někde to zdanění bylo velmi vysoké, někdy velmi nízké. My bychom to jasně řekli, bude to takto, bude to třeba vyšší než je to teď, ale bude to tak nastaveno dlouhodobě, tak myslím, že i ti lidé, kterých s to týká, tak by si možná oddychli a byli by za to rádi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké změny byste v těch samotných sazbách, Libore, navrhoval, protože jedna věc je samotný technický zákon, ten stromeček, jak tomu říká paní náměstkyně, pak jsou ty ozdoby a teď přemýšlím, jak ke stromečku pojmenovat tak svíčičky, to bych dal jako daňové sazby, abychom tady byli v té metafoře.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
My jsme udělali jednu konkrétní analýzu, kolik právě ti nejbohatší daňoví poplatníci dneska platí, to vyšlo právě to, že platí dokonce méně, než by nějak proporcionálně odpovídalo jejich příjmům, naše doporučení takového spíš mírného pokroku v mezích zákona bylo zavést poměrně jednoduchou daň 40 % a zároveň zastropovat pro ně všechna sociální a zdravotní pojištění. Pro srovnání, dnes ty daně těch, které platí ti nejbohatší, jsou 34 nebo 29 %, podle toho, zda se jedná o živnostníky nebo zaměstnance. Zde je právě to extrémně v Česku komplikované tím, jak se prolíná zdravotní, sociální pojištění a daň z příjmů, takže když řeknu 34 a 29 % tak to jsou čísla, která nenajdete v žádném zákoně, ale která vám dají, možná trošku i komplikovanější výpočet, než se k nim dopracujete.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je to ten celek, zkrátka ten odvod je skutečně 34.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Je to ten celek, to co se platí, co se skutečně platí a už je jedno, do které kapsy kterého ministerstva. Ale jednoduchý návrh prostě skutečně 40 %. Takže ve výsledku mělo to, že alespoň ti nejbohatší budou platit přesně to, co by odpovídalo také jejich příjmům proporcionálně k jejich příjmům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže by byla sazba 40% daně.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
To jsme navrhovali jako takové řešení, které řekněme, vyšlo, když jsme zvažovali i právě takové věci, že ti nejbohatší se také o něco snaze mohou vyhýbat daním než řekněme řadoví zaměstnanci se středními příjmy, takže se nedají zdaňovat až tak příliš radikálně, protože to vyvolá jinačí problémy. Něco k řádu kolem 40 % by šlo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvažujete i o sazbách, paní náměstkyně, jak odborně stanovit ty sazby tedy zastropování těch pojištění, která vnímáme jako součást odvodů nebo daní, byť souvisejí se zdravotním a sociálním systémem.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já se nechci pořád vymlouvat, že je to politická záležitost, ale ona je to politická záležitost samozřejmě. My, když budeme zpracovávat analýzy, budeme zpracovávat RIU, tak budeme tam samozřejmě kalkulovat s různými věcmi, ale já bych ráda reagovala ještě na pány ekonomy. V podstatě my na dani z příjmu máme lineární sazbu. Máme sazbu 15 % pro fyzické osoby, 19 % pro právnické osoby. Ale v podstatě máme tam progresi. Tu progresi nám dělají jednak výrazné slevy, jednak máme svým způsobem je to solidární přirážka, kterou máme nad příjmy zhruba kolem sto tisíc 7%. Myslím svým způsobem i super hrubá mzda je jakýsi takový zvláštní úkaz, který v tom zákonu o dani z příjmů máme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta prý není dostatečná podle například sociálních demokratů nebo komunistů.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To je otázka samozřejmě dalších debat. Ale já bych varovala před jednou věcí, a to velice důrazně zase ze svého zase odborného hlediska - já jsem opravdu 25 roků pracovala na finanční správě. Já bych varovala před častými změnami daňových systémů. Já si prostě myslím, že daňový systém a jeho velkou prioritou je stabilita. To znamená, ne, že každé čtyři roky změníme jednou, řekneme, že nebudeme zvyšovat daně. Pak řekneme, že bude progresivní zdanění. To prostě není předvídatelnost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ona není ta stabilita ani za vás respektive za Sobotkovy vlády, když se podíváme na to, kolik změn se uskutečnilo, tak i za této vlády si daňoví poplatníci, respektive daňoví poradci stěžovali, neustále se to mění, je to na poslední chvíli a neplatí to, co bylo v programovém prohlášení, a tam ta daňová stabilita byla, paní náměstkyně.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Daně se nezvýšily, naopak se snížily o některé položky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je sazby, ale zaváděly se nové.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Sazby. Ale zaváděly se úpravy, protože se deklarovalo a už jsme tedy v té politice, ale ono to spolu velice úzce souvisí, protože se deklarovalo v koaliční smlouvě, kterou jste zmínil, že se daně lépe vyberou a ty se bez těch restriktivních opatření, které se zavedly, zejména EET a kontrolní hlášení, prostě vybrat nedaly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A my se podíváme hned na to kontrolní hlášení jako jednu z věcí, novinku v českém daňovém systému. Elektronická evidence tržeb, její první vlna započala loni 1. prosince, od té chvíle poslali podnikatelé do systému více než 119 milionů účtenek, což jsou data z poloviny tohoto týdne, evidované tržby za prosinec dosáhly téměř 20 miliard korun. Zatímco před rokem to bylo miliard 10. Ministr financí Andrej Babiš hlásí, zpřísníme kontroly. Řada podnikatelů novou povinnost nebere vážně. Tomu zase oponuje exministr financí Miroslav Kalousek, tady jsou jeho slova.
Miroslav KALOUSEK, exministr financí, předseda strany /TOP 09/ /ukázka 18. 1. 2017/
--------------------
Nesmyslný systém vyvolává nesmyslné důsledky. Ti, kteří předtím podváděli, budou samozřejmě podvádět dál. A ta drtivá většina poctivých je buzerována, šikanována a platí zbytečné náklady. Na to reaguje pan ministr tím, že posílá armádu stovek úředníků, aby šikanovali, buzerovali, přičemž ti, co šikanují, platíme my všichni ze svých daní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou slova politická. Teď odborná, jak si rozklíčovat to číslo, se kterým tento týden přišel ministr financí Andrej Babiš, tedy že evidované tržby za prosinec, dosáhly téměř 20 miliard korun, zatímco před rokem to bylo 10 miliard. Jak mám tato data, Libore, číst?
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak data jsou jednak předběžná, aby se dalo vůbec něco přesného, konkrétního vyvodit, ale jsou nepřekvapující. Ono zase Česko není úplně nějakým průkopníkem systému tohoto typu. Byly zavedeny ve vícero zemích a některé odborné skutečně akademicky seriozní vyhodnocení dopadů těchto patření například v brazilském státě Sao Paulo ukázaly, že takové ty drobnější firmy okamžitě zvedly tržby o 22 % a to byl mnohem měkčí režim, než jaký máme v českém EET. Stejně v USA obdoba našeho kontrolního hlášení ale pouze ze strany společností, co provozují kreditní karty, kdy oni hlásí na každou firmu, co platí kreditníma kartama, v tu chvíli ty firmy zase výrazně začaly vykazovat větší tržby. V tomhle tom je to zcela nepřekvapující, to byl očekávaný efekt, právě u tohoto typu jako těch malých neformálních provozoven v pohostinství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z těch dat je možné, že vstoupím do řeči, a pak to záhy dořeknete, je možné z těch dat vyvodit, že polovina těch tržeb opravdu byla v šedé ekonomice z toho jednoho jediného měsíce?
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Z tak jediného čísla ne, ale opravdu velká část, protože jsme bohatší, ceny také vzrostly a tak dále, mohly tam být nějaké trochu překvapivější vedlejší efekty, o kterých se dozvíme až v budoucnosti, jako rozhodně obrovská část těch tržeb byla zatajována a není to překvapivé ho toho, co se ví o obecně o šedé ekonomice a o daňových únicích a právě drobné neformální firmy v maloobchodě jsou typickým příkladem té části ekonomiky, kde se na daních šidí nejvíce. I v takovém Dánsku, kde mají poměrně velmi přesné experimentální měření, jako podnikatelé platí až 40 % podnikatelů, hlásí nižší příjmy, než by skutečně měli. I tam zhruba 16, 17 % příjmů se ukázalo podnikateli, je nehlášeno. A to jsou ještě ke všemu příjmy, které ten daňový úřad dokázal nějak dohledat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já jsem vám teď vstoupil do řeči, tu otázku, že jste chtěl něco.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Že to není jako právě v tomhle tom segmentu ekonomiky to není nějaká drtivá většina poctivých. Je to spíš jako dost obrovský počet těch, co nějakým způsobem využívají té možnosti, že stát prostě neví o tom, kolik lidé ta nakonec v hospodě utratili za pivo a část toho se dá zatajit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je tedy dobře, že za pár týdnů odstartuje druhá vlna, Petře, elektronické evidence tržeb. Jde o obchodníky, malo i velko a pokud se nemýlím, tak zhruba desetina obchodníků se zaregistrovala do té druhé poloviny.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Dobře pro koho. Kdybych byl maloobchodník, nebo velkoobchodník, tak asi budu říkat, že to pro mě není dobře nějaké základy navíc a nebude mi jasné, jestli to jakoby za to stojí, možná bych toho byl fanda, možná by mě to vadilo osobně. Je dobré, že to finanční správa a ministerstvo financí nenastartovala všechno v jeden den a nespustila to pro všech těch více než 200 tisíc poplatníků daňových. Je fajn, že je to aspoň rozfázované takhle. My ekonomové výzkumníci, abychom si představovali, že to bude ještě víc rozfázované, že to bude rozložení víc v čase, že dokážeme pak nebo finanční správa dokáže včas poučit z nějakých experimentů porovná tu kontrolní skupinu firem, které do toho nebyly zapojené. To teď nevidím, že by k tomu docházelo nebo že by na to byl čas. A jinak celkově jakoby tady vidíme, že to má ty kýžené podle těch prvních dat, uvidíme jestli se to potvrdí, pak další měsíce, tak to má ten dopad, co ministerstvo financí chtělo. Jsou tam vyšší tržby, budou tam vyšší výběry na daních.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy myslíte, že i v té druhé vlně dojde ke 100% nárůstu toho prvního měsíce?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Nedovolím si, rád bych viděl předběžné úhrady finanční správy nebo ministerstva financí, které jsme neviděli. Já nevím, já pro to nemám jakoby tak dobré informace jako vládní úředníci k tomu, abych to dokázal odhadnout.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já na to mám silný názor a dovolím si právě něco říct, co může. Ty dopady, ta elektronická evidence tržeb je potenciálně účinný lék na daňové úniky, ale prostě ne na všechny pacienty, máme zůstat u té analogie. A velkým problémem jejího zavedení je, že se hned narýsoval kalendář plošného zavedení prakticky na celou ekonomiku. A když zůstanu u té analogie s léky, tak kdyby nějaká farmaceutická firma zavedla nějaký lék na trh, aniž by byl podroben klinickým testům, tak je toho totální skandál. Nicméně zde se zavádí řada hospodářsko-politických opatření, jako například EET bez jakéhokoliv předchozího testování a tím nemám na myslí takové to otestování, že to technicky funguje, ale skutečně vyhodnocení toho, jaké to má konečné efekty a to u EET. A díky tomu pak se přijímaly někdy špatná nebo opatření, která jsou někdy příliš excesivní nebo legislativa příliš nedostatečná a tak dále. EET bylo typickou příležitostí toho, kdy by alespoň o nějakém ideálním postupu tvorby zákonů se vybrali práv i nějaký pilotní projekt, po určité omezení počet firem napříč různými sektory, různé typy podnikatelů. To by se jim zvedlo. Zjistilo by se, jak se vyvíjely hlášené tržby, jak se změnily jejich náklady a tak dále a tak dále a z toho by bylo lze posoudit, zda má význam natolik extenzivní zavedení, k jakému došlo nebo nějaké omezenější. Jako rozhodně když už se to mělo zavést, tak se začalo správně od těch typů pohostinství, drobní podnikatelé v pohostinství, kde z řady jiných ukazatelů bylo jasné, že ty daňové úniky jsou nejvyšší, ale jak jít dál, to je problematické a zároveň i v tom dnešním zákoně jsou jednoznačně segmenty, u kterých to opatření se zcela mine účinkem. Například drobné řemeslnické služby, čím se liší, v hospodě, když si dáte pivo, tak nemáte čas mít takovéto vyjednávání, že bude za 29 s účtenkou nebo za 26 bez účtenky. Když vám přijde řemeslník domů, tak vám řekne, že vám může něco opravit za 2 tisíce s účtenkou nebo za 1600 bez účtenky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je ta třetí vlna, takže tam máte ty pochybnosti.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Čtvrtá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtvrtá.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tam nic nebrání vůbec tomu, aby se ten spotřebitel a ten řemeslník domluvili, že i tak to bude bez účtenky. Samozřejmě potom ten řemeslník ví, že nějaké tržby musí vykázat, část těchto svých tržeb prožene EET, ale to mu pořád nic nebrání nějakých klidně polovinu nebo prostě obrovské procento těch tržeb zcela zatajit a předat si je v hotovosti s těmi spotřebiteli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vezměme to tedy postupně, paní náměstkyně, očekáváte také stoprocentní nárůst tržeb i u té druhé vlny?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To těžko v tuto chvíli prognostikovat. To je opravdu velice v tuto chvíli náročné, ale my to budeme sledovat samozřejmě tak, jak sledujeme restaurační služby a bylo tady toho řečeno hodně. Já se pokusím na všechno odpovědět. Už jsem tady celá netrpělivá, abych dostala slovo. Čili já bych chtěla zopakovat, nebudu to natahovat, budu se snažit držet těch praktických věcí. Je v 17 zemích Evropské unie je nějaká obdoba evidence tržeb, buď takováto elektronická, jako jsme zavedli my po vzoru Chorvatska, Slovinska a dalších zemí. Nebo registrační pokladny nebo kombinace. Dokonce Německo, které má velmi sofistikovaný způsob stanovení daně, má pomůcky, je schopno určit, že zedník v tom a v to městě bude mít daň tolik a tolik, zvažuje nějakou tu formu, má je pro taxikáře, zvažuje ji prostě zavést obecně. To znamená, je to problém napříč Evropou. To bych chtěla říct. Máte pravdu v tom, že možná, kdyby byl ideální stav vytvořit si pilot, zkoušet ně nějakých vzorcích ale jo, to je velice krátká doba na přijetí tohoto zákona.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protože to bylo politické rozhodnutí. Takže přiznáváte tu výhradu Libora Duška, že.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ne. Já bych to ani nepřiznávala, protože je to ideální stav.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dostala byste vynadáno politicky.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ne, já se toho nebojím. Ale v podstatě nebyl na to čas a na druhé straně si uvědomme, že jsme spustili pilot, že jsem vybudovali systém za šest měsíců od platnosti zákona. Víte, co provázelo přijetí tohoto zákona, to tady nebudeme opakovat. To všichni víme. Za šest měsíců se vybudoval robustní systém, nebývalý. V podstatě i ti, co nás kritizují, tak ho hodnotí prostě kladně a vytvořil se pilotní projekt od 1. 11., to nepamatuji také. Jestli znáte příklad, tak mě připomeňte, já opravdu o něm nevím, že by se tady spustil pilotní projekt a v podstatě si podnikatelé mohli měsíc dopředu zkoušet tento systém, takže to bych chtěla zdůraznit a přijetí toho zákona považuji za velmi revoluční, velmi důležité a relativně se to zvládlo v krátkém čase přes všechny ty obstrukce, které ho provázely. Těch 100 %, jenom vysvětlím, jak to počítala finanční správa. To bylo velmi složité, ona si zvolila vzorek 1600 restaurací, na vzorku to spočítala, 1600 restaurací z těch 43 tisíc to je poměrně vypovídající vzorek. Opravdu, kteří mají tento předmět činnosti a vzala vlastně informace, které má v systému v evidenci tržeb, nahlášené účtenky, jinak my jich máme ke včerejšímu večeru asi 126 milionů, to prostě neustále roste. A vlastně srovnala to z výkazů, z přiznání za loňský rok, bylo to dost složité to dopočítat, ale skutečně to číslo je postavené poměrně sofistikovaně a překvapilo nás, že to bylo 100 %.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste byli zaraženi tím vysokým číslem?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To ne, my jsme čekali 80 %, dejme tomu, třeba jsem já tipovala, ale to bylo opravdu odhad. A zase třeba pan ministr tvrdil, že ho to nepřekvapilo, čili v podstatě je to sto procent, je to tak jak to je. To je myslím, si že ta metoda je poměrně sofistikovaně vytvořená a už se vedou debaty, do jaké míry se na tom podílí zdražení, protože došlo k určitému zdražení zhruba 10%, takže když si jen porovnáte tato čísla, nebyl pro ně důvod podle mě. Podle mě je výmluva na to, že se zdražuje v restauracích kvůli EET.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to zdražení jste neodpočítali, to znamená, že to může být 80% .
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Mohlo by tam hrát potom nějakých 10 % že už ty debaty jsem zavnímala v médiích. Už se o nich polemizovalo, pan Stárek a tak dále. Takže mohlo by to tam hrát třeba těch 10 % a 90 % takže bychom mohli být na nějakých 90 %. Pořád je to obrovské číslo, pak bych reagovala na ty fáze. Jestli ještě můžu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, čtvrtá vlna, proč vybíráte teď pilot na tu čtvrtou vlnu, tedy jak to budete dělat u těch řemeslných živností.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To, že v podstatě máme čtyři vlny, bylo zase politické rozhodnutí, my jsme šli s návrhem zákona, chtěli jsme méně vln, chtěli jsme je časově blíže při sobě, aby to prostě při sobě více navazovalo. To, že nemohlo to být všechno naráz je jasné, protože do toho bude vstupovat nějakých 600 tisíc, 500 tisíc, 600 tisíc prostě podnikatelů, takže to by se určitě nezvládlo ani na straně finanční správy ani na straně veřejnosti, takže se to rozfázovalo, my jsme to chtěli trošku jinak, je to tak jak to je. Ta čtvrtá vlna, máte pravdu, do určité míry tam může hrát roli to, že ten řemeslník se domluví tak jak jste tady řekl s někým koho zná. Já si osobně myslím, že to třeba nějakou dobu bude trvat, ale postupně to bude mizet, protože tam nehraje roli jen to, že on se s někým domluví a řekne, já tě znám tak ty mě určitě neudáš v uvozovkách, já nerada používám toto slova, takže nebudu hlásit do systému. Nicméně v tom systému se budou vytvářet tam vzniklo analytické centrum, a to bude sofistikovaně vytvářet z toho analýzy. To znamená, bude mít jakousi díky těmto informacím, které bude mít, tak bude mít informace o tom, že třeba, vy jste mluvil o řemeslníkovi, dejme tomu, elektrikář, takže elektrikář je v určitém regionu, v určitém segmentu podnikání, vykazují takové tržby a v podstatě tím, že se někdo bude nějakým způsobem dramaticky lišit, tak bude přitahovat pozornost finanční správy a daňové kontroly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ty jsi chtěl, Petře, reagovat a popřípadě se zeptat.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Co já jsem četl zprávy od podnikatelů, které to zasáhlo, nejsem podnikatel, kterého to zasáhlo, takže to mám zprostředkované zkušenosti, tak to byl půlrok, já myslím, že je to ohromné, že to finanční správa stíhá implementovat, ale toho času, kolik tam nechala jako na zavedení těm ostatním, těm podnikatelům, případně lidem, co se snažili těm podnikatelům pomoct dát ty systémy, tak toho bylo málo. Kdyby tam toho času bylo více, kdyby tam byly ty technické specifikace byly dříve, tak bychom se mohli vyhnout více zavřeným hospodám na vesnicích. Přišli by tam obchodní zástupci firem, které prodávají ty systémy a naučili by je v tom chodit, i když třeba pro ně samotné je to těžké. Takže to byla taková nevyužitá příležitost. Chápu, že ten čas vás tlačil.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kterým číslům, Petře, kterým číslům vy tedy věříte? Protože tady máme spor a žonglování s mnoha čísly. Kolik lidí vlastně ukončilo živnost v rámci první fáze elektronické evidence tržeb? Andrej Babiš ministr financí mluví o 104 podnikatelích, kteří podléhali první vlně elektronické evidence tržeb za prosinec, skončilo svoji činnost, ale že jich nově vzniklo 370. Opačný trend než o kterém mluví ministr financí, tak nabízí statistiky Czech Credit Buro. Loni v prosinci podle nich bylo nově založeno nebo obnoveno 2099 živostí a přerušeno nebo ukončeno 2882 živnosti. To znamená, byli bychom zhruba na nějakých 800 zavřených živností. Jakému číslu mám věřit, Libore?
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já bych si chvilku počkal hlavně. Protože takovéto žonglování s čísly, myslím, že diváci asi dost vycítí, že spíš to chce nějakou trochu serióznější analýzu, které si jasně řekneme, jak podobné dopady správně měřit. Navíc v současnosti, co bylo třeba známo, takový trochu neočekávaný efekt, že a jsou o to signály, že řada podnikatelů úředně zavřela svoje podnikání a otevřela v té samé hospodě pod jenom novou podnikatelskou značkou, aby právě, až se ukáže, že ty tržby narostly, aby daňová správa nemohla jít ještě po těch starých příjmech, takže podobné teďka vlastně tato čísla můžou jako zároveň generovat třeba iluzi, že se najednou otevírá mnohem víc nových restaurací, také je potřeba se podívat na přesnější čísla udělat na to solidní odbornou analýzu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což bude tak za rok?
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Obávám se, že takové věci trvají třeba rok, skutečně, než se plně projeví. Také když jsou, jak říkali mnozí hospodští, že kvůli EET zavřeme, není ale přirozenou podnikatelskou reakcí ještě to pár měsíců zkusit, jestli opravdu když člověk začne platit vyšší daně a zároveň kvůli tomu zvýší ceny, jestli i tak přežije nebo ne. Takhle ten efekt bude opravdu dlouhodobý. Teď se nedá říct po prvním měsíci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chtěl jste něco dodat, Petře.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Tak s tím zavíráním vidím čísla ministerstva financí a předpokládám, že oni budou mít ta nejlepší čísla. Ale zase jak vidím na té tiskové konferenci, ta data tam nejsou. Já si na ně nemůžu šáhnout, nemůžu se podívat. Když uvádí informaci jen za prosinec, jakže to bylo v tom listopadu. Třeba byl mnohem větší možná došlo k mnohem větší změnám v listopadu. Já, kdybych měl hospodu - nemám hospodu, neměl jsem hospodu - tak bych asi, kdyby mě mělo EET odlákat od podnikání, tak buď počkám vícero měsíců, nejen prosinec, a buďto to zavedu a počkám, jak to na mě bude působit anebo skončím s podnikáním v listopadu a já teď jakoby ty informace, ze kterých vycházím.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já bych zase zareagovala na oba pány. Nejdřív bych zareagovala na vás, na ty vývojové firmy, co dodávají pokladní zařízení. Já se domnívám, že měli informace dostatečně dlouhou dobu. A je jich obrovské množství. My pořádáme jako ministerstvo financí už několikátou konferenci, my jsme tedy uspořádali přes sto akcí, ale pořádáme několikátou konferenci, kde umožňujeme těmto dodavatelům pokladních zařízení, aby vystavovali, aby si s nimi mohli ti účastníci konference promluvit, protože oni se na nás obrací a ptají se, koho si máme vybrat. To je to pokladní zařízení a my říkáme, my nemůžeme zase doporučovat jako orgán veřejné správy. Takže snažíme se jim pomoci a my s řadou z nich jsme mluvili, i s panem ministrem i já a v podstatě oni někdy doplatili právě na tu negativní kampaň, která probíhala v médiích a která slibovala, že zákon bude zrušen, takže někteří se trošku vyčkávali a to samozřejmě na to doplatili.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Rozumím těm okolnostem, ale ten výsledek je takový, že tam bylo opravdu jen pár měsíců, kdy oni mohli jakoby ten systém nabízet, tudíž ho nabízeli třeba ve velkých městech a tak dále a nezbyla jim energie, nezbyl jim čas, aby šli do těch malých vesnic, odkud pak slyšíme ty jednotlivé zprávy o těch /nesrozumitelné/, což je nevyužitá příležitost, jak říkám.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ale těch firem je samozřejmě obrovské množství, takže je to otázka jakési jejich obchodní politiky a jednak reakce na ty počty zavřených restaurací.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, že se také zavíraly ty staré, aby nepřišla finanční správa.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To samozřejmě jsme zavnímali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik jich může být a jaké procento těch zavřených a nově otevřených souvisí, že to jsou jedny a tytéž osoby, akorát nechtějí, aby na ně přišel finančák, protože dřív šidili?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
My to samozřejmě vnímáme. Já to číslo nemám, teď si ho nebudu vymýšlet, pane doktore, ale v podstatě to je jev, který už zaznamenali v Chorvatsku. Také si toho všimli v Chorvatsku, že jak se psalo, že v Chorvatsku tolik živností zaniklo v důsledku EET, ono to bylo třeba mnohdy tak, že oni si vytvořili eseróčka nebo společnosti, aby právě nebylo vidět tady tento. Proto my jsme deklarovali opakovaně v loňském roce i s finanční správou, i když samozřejmě nemůžeme to říct naprosto bez výjimky, deklarovali jsme, že to, že narostou tržby, nebude samo o sobě důvodem, že finanční správa půjde na kontrolu. Samozřejmě musí z té analytické činnosti vyplynout další okolnosti, aby ten subjekt byl detekován a vybrán na kontrolu. Takže to jsme zaznamenali, to jsme zavnímali. Jinak to číslo, které uvedl pan ministr minulý týden v médiích a na tiskové konferenci jsme ho uváděli, to skutečně jsou čísla, které ze systému vybrala finanční správa. Jsou to čistě zrušené předměty podnikání, které se týká restauračních stravovacích služeb, očištěné od toho, že když se zruší živnost a živnost může mít deset různých živností, takže je skutečně vybrané tyto druhy podle ekonomického klasifikace činností vybrané a jsou to ještě očištění od přerušen podnikání, protože máte sezónní různé restaurace a ty prostě přeruší, takže ti, co zavřeli, a otevřeli. Bylo to poměrně zase komplikované to získat, protože to není, ten systém to negeneruje, automaticky, takže se to muselo zadávat určitá kritéria, ale je to číslo z finanční správy, která si za ním stojí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsme u dat z finanční správy, tak lepší výběr daní, to byl vývěsní štít Sobotkovy vlády, nejen v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb, ale kontrolním hlášením. Institut, který v českém daňovém systému platí rok. Z dat finanční správy vyplývá logicky, že stát vybral na daních víc letos. Tady jsou ona data.
redaktorka
--------------------
Finanční úřady vloni vybraly na dani z přidané hodnoty téměř 350 miliard korun, což znamená meziroční nárůst o 18 miliard. Na dani z příjmů právnických osob stát vybral o 17 miliard víc, celkem 164 a třičtvrti miliardy. Vyšší daňové příjmy finanční správa vykázala také u daní z příjmů fyzických osob. U daně ze závislé činnosti šlo o téměř 149,5 miliardy korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty podle ministerstva financí právě přispělo zavedení kontrolního hlášení. Člen Unie daňových poplatníků a daňový poradce David Hubal nesouhlasí příliš s názorem ministerstva financí. Tedy jsou jeho slova z rozhovoru pro dnešní Otázky.
David HUBAL, člen rady Unie daňových poplatníků ČR
--------------------
Pokud si Unie daňových poplatníků dala dohromady údaje, které vydal Český statistický úřad již za třetí čtvrtletí roku 2016, a tyto údaje porovnal s rokem 2015, kdy ještě kontrolní hlášení nefungovalo, docházíme k jednoduchému závěru, že v roce 2016 tedy po zavedení kontrolního hlášení není vidět žádný nárůst výběru daně z přidané hodnoty tak, jak avizovala finanční správa. Finanční správa uvádí, že k výběru dochází, respektive že k navýšení výběru dochází, avšak srovnává výběr daně z přidané hodnoty se staršími obdobími, což je podle našeho názoru metodicky nesprávné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, co říkáte té argumentaci, kterou jsme právě slyšeli?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já jí moc nerozumím, abych se vám přiznala, té argumentaci pana Hubala.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V čem jí nerozumíte?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já si myslím, že my jsme ta čísla deklarovali naprosto jasně. My jsme uvedli, bylo to vlastně i na tiskové konferenci k plnění státního rozpočtu, že výběr na daň z přidané hodnoty skutečnost za rok 2015, ta byla asi 331,8 miliard. Skutečnost roku 2016 to nakonec v té předtáčce také zaznělo skoro 350 miliard, čili meziroční nárůst byl zhruba necelých 18 miliard, což je nějakých 5,4 %. A samozřejmě, když přihlédneme k tomu, jaké je HDP, že se pohybuje zhruba za první tři čtvrtletí asi 3,8 %, tak jsme toto číslo očistili vlastně od toho makra, to znamená, od toho, jaký je podíl HDP. Ale současně je potřeba se podívat na to, co nám tvoří základ DPH. Tvoří nám to spotřeba domácností, spotřeba vlády a investice.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vládních institucí, neziskových institucí.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
A přestože spotřeba vlády klesla, to znamená, šetřilo se více, tak v podstatě my ve výběru DPH odhadujeme, že je tam 10 až 12 miliard. My samozřejmě čekáme na konečná čísla za čtvrté čtvrtletí od Českého statistického úřadu, abychom to mohli říct naprosto přesně, ale už dneska podle našich propočtů tvrdíme, že to nebude méně než 10 miliard.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, kontrolní hlášení, že se deset miliard je odhad, že kontrolní hlášení vybralo na DPH za loňský rok o 10 miliard navíc.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Máme tam nárůst, my v podstatě tipujeme, že tam bude 10 až 12 miliard, přesně to upřesníme po čtvrtém čtvrtletí a že to je právě vliv kontrolního hlášení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kdybych vám, já jsem šel, protože té argumentaci Davida Hubala rozumím, šel jsem po jednotlivých čtvrtletích a dívám-li se na ta jednotlivá čtvrtletí, loňského roku, tak tam se zavedením kontrolního hlášení, tak výrazné skoky v lepším výběru daně z přidané hodnoty nejsou. Abych se v té argumentaci, Petře, vyznal. Došlo v souvislosti s kontrolním hlášením k výraznému lepšímu výběru DPH?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Já jsem zatím takové informace neviděl, které by mě opravňovali k tomu říct, že opravdu díky kontrolnímu hlášení došlo k výrazně vyššímu příjmu z daně z přidané hodnoty. Díval jsem se na ta čísla, možná nemám přístup k takovým číslům, k jakým má přístup paní náměstkyně, ale ten příjem z daně z přidané hodnoty roste, ale roste jakoby i z jinačích důvodů než kontrolní hlášení a jak jde oddělit ten vliv rostoucího HDP ještě rychleji rostoucí spotřeby, než je HDP, což má velký vliv, tak o dopadu kontrolního hlášení tak je opravdu náročné a teď jakoby vidím tadyhle nějaká jakoby čísla a ani jedno mě neopravňuje k tomu, říci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, jste skeptický k těm 10 miliardám, o kterých teď mluvila paní náměstkyně.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Nemůžu je podpořit ani je tedy nemůžu vyloučit, ale očekával bych jakoby, že to bude o něco méně, ale.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Také spíš asi jedna věc je samotné číslo 10 miliard, ale zase mě nepřekvapuje, že ať už se prostě po tom toto číslo nějakým způsobem lépe spočítá, upraví, že se zase bude zde nárůst v řádu miliard. Prostě tyto digitální systémy fungují. Možná by bylo dobré trochu dát nějaký širší kontext a to je ten, že jako jsou dva typy příjmů. Jeden, o kterých hlásí ho sami daňoví poplatníci a stát si ho nemůže nějakým způsobem ověřit, nějakým způsobem ho spárovat z jiného zdroje a pak jsou právě typy příjmů, které jeden daňový poplatník hlásí a zároveň stát má z jiného, třeba od jiného poplatníka o tom zdroji přímo také informace. On může si to ověřit a to se ukazuje, že státy jsou mimořádně efektivní ve výběru daní u těch příjmů, které si ověřit mohou a jsou velmi neúspěšné ve výběru těch daní, které lidé hlásí pouze dobrovolně. A co se historicky děje, je, že neustále se rozšiřuje okruh příjmů a dalších jako činností a třeba, o kterých se ti dva daňoví poplatníci hlásí něco finančním úřadům zároveň a ta státní správa si to může nějak propojit, i EET, to je prostě způsob, jak zavést systém, kdy se stát nespoléhá pouze na to, že živnostníci dobrovolně nahlásí své příjmy, ale zároveň v reálném čase už je stát zachycuje. Kontrolní hlášení zase spárování dvou faktoru proti sobě, což do budoucna může pomoci daňovým únikům. To, že my nikdo z nás neplatíme daně ze svých mezd, ale odvádí je za nás zaměstnavatel státu přímo, to už je něco, co funguje desítky let a když se to zavádělo, tak to zase zvedlo rozpočtové příjmy o desítky procent. Takže o tom, že toto funguje, že to má prostě výrazně rozpočtové efekty, to není ani tak už překvapivé. Spíše je otázka, jaké jsou ty náklady a jak se to vyplatí. U toho kontrolního hlášení jsou ty náklady řádově vyšší než u EET. U EET jsou ty náklady vysoké pro stát a zejména pak i pro ty samotné podnikatele. Zase naopak ty rozpočtové efekty se výrazně liší, právě jsou obrovské u těch pohostinství, proto ten stoprocentní nárůst příjmů mě až tak nepřekvapuje, ale jak se to bude rozšiřovat dál, tak ten nárůst příjmů bude nižší a nižší, protože se jde do prostě typů podnikatelů, u kterých to EET nebude mít takový efekt.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako ta čtvrtá vlna té živnosti.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
A můžeme se snadno dopracovat k tomu, že budeme mít někde v té čtvrté vlně, to budou podnikatelé, kteří s tím budou mít náklady a ty přínosy budou prakticky nulové.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono kontrolní hlášení, jak jsem zmiňoval, je jeden z hlavních nástrojů, současné vlády v boji proti daňovým únikům. Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba půl milionu daňových poplatníků, jak poplatníci plní své povinnosti alespoň podle dat finanční správy, tady opět jsou.
redaktorka
--------------------
Nejčastěji byly pokutovány firmy, které kontrolní hlášení vůbec nepodaly. Takových pokut úředníci uložili přes 1600 a poplatníkům vyměřili sankce ve výši 80,5 milionu korun. Druhým nejčastějším prohřeškem bylo pozdní podání kontrolního hlášení. Šlo o 218 případů a o pokuty v součtu za dva miliony. Úřady také trestaly firmy, které do pěti dnů nezareagovaly na výzvu k opravě hlášení. Bylo jich celkem 206 a sankce přesáhly celkově 6 milionů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, očekáváte výrazné řekněme, změny v těch prohřešcích, když už tady kontrolní hlášení funguje rok, to znamená, že si daňové subjekty, tedy ty subjekty, které platí daň z přidané hodnoty a mají tržby vyšší než milion korun, jestli se nemýlím, takže si na ni zvykli?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já jsem zavnímala jeden podstatný jev, že když kontrolní hlášení vstoupilo v účinnost od prvního ledna 2016, tak zase samozřejmě půl roku jsme byli podrobování neustále nějakým mediálním konfrontacím a výpadkům proti tomuto kontrolnímu hlášení, že zvedá administrativu, že prostě zatěžuje podnikatele.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono se to týkalo jenom, abychom se tady zase zastali médií a těch připomínek, ono to bylo i tím, že jsme v tom zákoně v té první verzi měli nikoliv kalendář, nikoliv pracovní, ale kalendářní dny a byly tam příliš restriktivní pokuty, takže to se pak měnilo novelou.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Tak, pokuty jsme nezměnili, pokuty zůstaly restriktivní. Ony tam musí být, protože by ta vynutitelnost kontrolního hlášení byla poměrně komplikovaná. Ale změnili jsme ty dny, těch pět dnů jsme změnil na pracovní vlastně kalendářní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nikoliv kalendářní.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Přesně tak, tím se prodloužila ta lhůta. Zavedli jsme hlavně, to je také důležité, zavedli jsme zhruba od srpna loňského roku možnost promíjení těch sankcí. To znamená a čekala finanční správa, v podstatě sankce neukládala, čekala vlastně až na účinnost této novely, a pak je začala ukládat, proto oni jsou vlastně uloženy v druhé polovině roku a zavedla možnost promíjení za určitých podmínek, finanční správa k tomu připravila jednotný pokyn a podnikatelé, pokud dojde, protože jsme zavnímali právě tyto různé stížnosti, že může být nemoce a tak dále, mohou tam být tyto vlivy, takže se tam zavedl tento institut a za určitých podmínek je možné i tu sankci do určité výše prominout. To je jednotný pokyn tak, aby vlastně bylo zase vyhověno pravidlům veřejné podpory. Já bych každopádně chtěla říct, že mám pocit, že kolem kontrolního hlášení to utichá, že prostě není, že si na to zvykly firmy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že se sníží počet pokut, které úředníci uloží, když v tom prvním roce fungování jich bylo zhruba těch 1611.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já jsem o tom přesvědčená, že se sníží, protože prostě oni si zvykli na to kontrolní hlášení. V podstatě problémy největší byly, já souhlasím s tím, že ty náklady nebyly vysoké, že řada těch firem si upgradovala pouze softwarové řešení tak, aby kontrolní hlášení mohlo být zpracováváno. Zvykla si na to, nejvíc si stěžovali právě takoví ti drobní účetní, kteří říkali, že to nestíhají, že si nemůže vzít dovolenou a tak dále, takže my jsme vyhověli té lhůtě. Zase ta lhůta nemůže být. Já bych chtěla ráda vysvětlit i na kameru, že ta lhůta nemůže být prodloužena více, protože bychom zase neudrželi lhůtu 30denní pro vracení nadměrného odpočtu, což je lhůta poměrně krátká a my ji nechceme v žádném případě prostě prodlužovat a chceme, aby ten odpočet byl vrácen co nejrychleji. Jinak ještě já bych reagovala přeci jen na ten vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH. Já jsem přesvědčená o tom, že je tam zásadní vliv kontrolního hlášení a je potřeba si uvědomit, že v tom prvním roce fungování kontrolního hlášení se projevil zejména preventivní účinek, ten se projevil okamžitě. My jsme zavedli kontrolní hlášení a to inkaso v podstatě ve velice krátké době stouplo, což si vysvětlujeme tím, že přestaly se nám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ze 75 miliard, já se dívám na data finanční správy za rok 2016. V prvním kvartále byl odvod inkasa DPH 75 miliard, ve druhém čtvrtletí 82 a ve třetím 89 miliard. Ale když srovnávám třeba rok 2014, tak tam také byly řekněme, čtyři pět miliard kolísání inkasa stejně jako v tom roce 2016. Tam není žádný skok, kdy bylo zavedeno kontrolní hlášení a teď jsme vybrali o 20 miliard navíc.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Samozřejmě musel byste porovnat, podívat se, jaká byla úprava, jestli atm nevstupovali nějaké další sazby, snižování, a tak dále. Tam je i z vlivů, to se nedá úplně takhle zjednodušeně říct.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Jeden z těch vlivů je to EET. Takže nevím, jak bude možné, když tady jednu novinku zavedeme od ledna 2016, druhou novinku zavedeme od listopadu nebo prosince 2016, tak jako pak chceme na základě těchhle těch dat, kde nejdeme moc do detailu vůbec jako přisuzovat ten vliv. Mám tady 18 miliard, dobře, vybraných víc, část toho je spotřeba, část toho je kontrolní hlášení, část toho je EET, a teď jakoby nevidím, že bych tady mohl říct, kolik čemu se přisouvá. Já bych se bál, abychom se jakoby nerozdali, že najednou těch miliard bude víc než těch osmnáct.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ne, nebojte se, toto co jste zase otevřel teď, těch 18 miliard, to je pouze vliv EET. A to je spočítána.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Je, teď myslím těch 18, ten odhadovaný dopad EET, ale 18 miliard je shodou náhod i ten nárůst daně z přidané hodnoty mezi 331 miliard a na 349, takže to je ten jakoby těch 18 miliard, o kterých jsme se tady bavili před chvílí, to jenom pro vyjasnění, a shodou náhod je to 18 miliard jako je odhadovaný nárůst.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Není. My skutečně analýzy máme. Je potřeba to samozřejmě očistit od toho makra a pak svým způsobem do toho vstupují i ty vlivy, které nám vstupují do základu DPH. A to už bych se opakovala. Já bych jenom chtěla říct, že se v tom roce 2016 jsme přesvědčeni, že se objevil preventivní účinek, který víme, prostě z finanční správy, že fungoval, takzvané fiktivní faktory. To si myslíme, že prostě víceméně skončilo. To, že tam byl velice zásadní vliv, ale my jsme samozřejmě my jsme kontrolní hlášení dělaly hlavně z jiného důvodu, a to je boj proti karuselovým podvodům, to znamená, mít schopnost vlastně v tom analytickém centru si propojit ta zdanitelná plnění tak, že vlastně si vytvoří ta finanční správa ten karuselový obchod a ten vlastně díky tomu, že jsme zavedli takzvanou celostátní místní příslušnost k daňové kontrole, v podstatě může dat kontrolovat kterémukoliv správci daně, to znamená, kterémukoliv finančnímu úřadu, a může odlevit tak Praze, kde vlastně většina těch věcí končí a končila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, aby těch změn nebylo mnoho, tak další změna v souvislosti s kontrolním hlášením a daní z přidané hodnoty přijde, protože vy musíte upravit kontrolní hlášení podle prosincového nálezu Ústavního soudu, protože Ústavní soud těsně před Vánocemi přišel s tím, že část toho zákona zrušil. Dá se ona novela kontrolního hlášení stihnout, na to jsem se zeptal Davida Hubala, tady jsou jeho slova.
David HUBAL, člen rady Unie daňových poplatníků ČR
--------------------
Technicky se asi novelizace zákona o dani z přidané hodnoty ve lhůtě do konce roku 2017 zvládnout dá. Otázkou je, zda se to dá zvládnout také politicky, proto může dojít k situaci, že by ministerstvo financí nebylo schopno v zákonodárném sboru prosadit novou právní úpravu kontrolního hlášení, které bude ústavně konformní s nálezem Ústavního soudu. Pakliže by se nestalo, že by náš zákonodárný sbor tento zákon změnil, pak by ona ustanovení neplatila. Pakliže mám se domnívat, co by to mělo za právní následky, obávám, se že by se kontrolní hlášení jako celek mohlo prostě zhroutit, protože klíčová ustanovení, která dávají povinnost těm občanům kontrolní hlášení vyplňovat, by v podstatě neplatila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do konce letošního roku by tedy měly obě komory parlamentu schválit, a prezident podepsat novelu zákona o dani z přidané hodnoty, respektive tu novelu zákona, která se týká té části kontrolního hlášení, jde o dva body, když to hodně zjednoduším doručování výzev a ten klíčový je způsob vymezení požadovaných údajů. Už tu novelu máte, paní náměstkyně?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
My samozřejmě pracujeme na řešení, které bude nejlepší. Ono těch řešení může být více.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nemusíte měnit zákon?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Já se pokusím to vysvětlit. Já bych především chtěla říct, že rozhodnutí Ústavního soudu my hodnotíme jako úspěšné z toho pohledu, že potvrdilo oprávněnost přijetí institutu jako je kontrolní hlášení v dob, kdy bojuje stát s tak obrovským množství prostě karuselových podvodů, daňových úniků, to já považuji za úspěch. Takže kontrolní hlášení jako takové zrušeno nebylo. To je pro nás klíčové a důležité, to znamená, pokračujeme dál. Tam se objevily dva problémy. Já se to pokusím zjednodušit. První bylo takzvané doručování e-mailem. Když to zase řeknu zjednodušeně, že právě že tam je tak krátká lhůta, je potřeba ty věci rychle komunikovat s plátcem daně, tak tam byla možnost doručovat, pokud on samozřejmě nemá třeba datovou schránku, možnost doručovat e-mailem a byla tam vytvořena právní fikce, že když se doručuje tím e-mailem, tak tím okamžikem odeslání e-mailu je doručeno a to Ústavní soud zrušil a to okamžitě. Takže finanční správa na to musí okamžitě reagovat tím, že nemůže samozřejmě, musí v případě, když plátce zareaguje na ten e-mail, tak tím samozřejmě potvrdil, že ho dostal. Takže tím je to vyřešeno. Pokud nezareaguje, bude muset zvolit jinou formu doručení, takže to je okamžitě od vyhlášení tohoto rozhodnutí bude muset okamžitě na to zareagovat. Pak je tam druhá věc, a to je zpochybnění legitimity vytvoření formulářů na základě vlastně jen tím, že je vyhlásí finanční správa. Že nemáme v právním předpise nikde stanoveno. Vyhláškou, nebo zákonným předpisem, jak by měl ten formulář vypadat. Tam samozřejmě my analyzujeme a tam dala lhůtu do 31. 12. 2017, což je samozřejmě šibeniční lhůta, protože Ústavní soud si neuvědomil, že jsme ve volebním roce, že prostě bude docela komplikované tuto právní úpravu nějakým způsobem převzít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybyste udělali hned ten formulář, jako nějakou zákonnou normu, tak to vůbec nemusel Ústavní soud řešit. Takže mi řekněte, jak to vyřešíte vy?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Tam je otázka. Samozřejmě my pořád tuto úpravu máme v daňovém řádu, což je obecní předpis. Máme, pořád v daňovém řádu máme tuto možnost, protože veškeré formuláře, to se netýká jenom kontrolního hlášení, jenom DPH, to se týká všech ostatních formulářů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak budete měnit zákon nebo ne?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To znamená, že v tuto chvíli v podstatě bychom se mohli opřít o daňový řád, ale to bych považovala trošku jako hozenou rukavici Ústavnímu soudu a určitě bych to nepreferovala tento postup. Takže my to teď analyzujeme. Tam je možnost třeba i vyhlášky po zákonném předpisu a zvolíme nebo uděláme všechno pro to, abychom prostě vyhověli Ústavnímu soudu a prostě naplnili tu literu zákona. Takže momentálně jsme ve stádiu nějakých takových analýz našeho postupu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy bude rozhodnuto?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ve velice krátké době, v řádech dnů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V řádech dnů, a chápu správně, že se bojíte toho, že je volební rok a že se to přes sněmovnu nestihne a to znamená, že spíš půjdete cestou vyhlášky schválené vládou?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
To je otázka. My skutečně musíme zvážit všechna pro a proti vyhláška by relativně se stihnout dala, protože by byla vlastně vyhláška ministerstva financí. Tam odhadujeme nějaké tři čtyři měsíce na přijetí. Pak je otázka prostě legislativního procesu. Pokud byste dostal do zákona. Zvážíme. My těch cest máme několik a určitě vyhovíme Ústavnímu soudu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvažujete, že byste šli dvěma cestami? Že byste šli i tím zákonem, a když to bude viset ve sněmovně, takže půjde i vyhláškou? Nebo to jde úplně mimo.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ona je otázka třeba přijmout úpravu a stanovit tam nějaká obecná pravidla pro přijetí těch formulářů a pak už si je prostě nějakým způsobem specificky konkrétně třeba už po tom doladit na tom webu finanční správy. Těch cest je skutečně víc a my teď o nich rozhodujeme. Nemohu vám říct, že jsme rozhodnuti pro jednoznačnou cestu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale do týdne bude jasno.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Dejte mi třeba čtrnáct dnů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtrnáct dnů, moc času nemáte. Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová a ekonomové Petr Janský a Libor Dušek, byli hosty dnešních Otázek. Děkuji za tuto věcnou debatu a doufám, že se uvidíme v dohledné době, například i na téma daně korporací. Díky a na shledanou.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.
Libor DUŠEK, ekonom Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Na shledanou.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think tank IDEA/CERGE-EI
--------------------
Na shledanou.