Zdroj: Hospodářské noviny | Datum: 8.1.2015 | Strana: 9 | Rubrika: Názory | Pozn.: Uveřejňujeme kompletní, nezkrácenou verzi

Když v pondělí Ministerstvo financí oznámilo, že v loňském roce místo plánovaných 112 miliard stát hospodařil s deficitem necelých 78 miliard, dalo se očekávat, že i tento úspěšný výsledek bude podroben náležité kritice mých věrných opozičních kritiků. Jistým překvapením pro mě bylo, když jsem se i v Hospodářských novinách v úterý dočetl, že jsme si k lepšímu hospodaření dopomohli jakýmisi „triky“. To je naprostý nesmysl.

Souhlasím s nezpochybnitelným vlivem vyšší reálné spotřeby, než byla spotřeba předpokládaná v rozpočtu, na výběr DPH, stejně jako s tím, že na růst celkových příjmů příznivě zapůsobil příjem za aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě. K „mimořádným“ vlivům však nedocházelo pouze na straně příjmů, ale také na straně výdajů, a to například vlivem vyšších výdajů na předfinancování programů EU, bez kterých by se nám nepodařilo snížit ztrátu finanční alokace pro Českou republiku.

Zároveň je však nutné připomenout, že bez systémových opatření v oblasti řízení likvidity státu a provozních úspor, by tohoto snížení deficitu nemohlo být v žádném případě dosaženo. To samé platí o snížení státního dluhu o 19,7 mld. Kč, kterého bylo dosaženo poprvé od roku 1995. To by nebylo možné bez zahájeného zefektivňování řízení likvidity státu, které také umožnilo pokles čistých výdajů na obsluhu státního dluhu o cca 2,4 mld. Kč oproti roku 2013 a realizaci výnosů z krátkodobého investování volných peněžních prostředků v celkové výši 238,8 mil. Kč, zatímco v loňském roce tyto výnosy dosáhly 108,3 mil. Kč. Pokles úrokových výdajů je zapříčiněn především souběhem poklesu výnosů českých státních dluhopisů na historická minima, poklesem státního dluhu a správně nastavenou emisní politikou Ministerstva financí v roce 2014. Efektivní řízení likvidity na účtech státní pokladny se musí stát naprostou samozřejmostí i do budoucna. Proto budu i nadále usilovat o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity a jejich významná část přitom pochází ze státního rozpočtu. Tím bude možné snížit potřebu peněz v řádech desítek miliard korun také v dalších letech.

Bylo by rovněž chybou zapomínat na opatření v oblasti boje proti daňovým únikům, které se nám podařilo zavést do praxe hned v průběhu prvního roku a které se již stihly osvědčit, jako je například 1,4 mld. Kč zajištěná díky spuštění „daňové kobry“. Je tedy zřejmé, že úspěšného výsledku státního rozpočtu a poklesu státního dluhu nebylo dosaženo žádnými triky, ale zejména zásadním zkvalitněním řízení volných prostředků státu.

Andrej Babiš,
ministr financí