Zdroj: Profit | 21.1.2013 | Rubrika: Polemika | Strana: 19

O institutu tzv. nespolehlivého plátce kolují v médiích zkreslené informace. První z nich je ta, že se na „černou listinu“ dostanou všichni neplatiči DPH. Nic takového není pravda. Opatření má za úkol zabránit činnosti účelově založených firem, které vznikají kvůli provedení daňového podvodu. Jedná se o subjekty, kterým není možné zrušit jejich registraci. Podle kritiků stát přenáší své povinnosti na poctivé subjekty. Je nutné poznamenat, že správa daní je založena především na spolupráci daňových subjektů a v této oblasti je třeba posilovat nástroje, které by podvodům preventivně předcházely. Kritici dále tvrdí, že podmínky, za kterých se subjekt může stát nespolehlivým plátcem, text zákona vymezuje velice vágně. Možnosti podvodníků jsou však takové, že je nelze plně postihovat těmi prostředky, které má daňová správa k dispozici. Proto musíme hledat další nástroje, kterými je možno pružněji reagovat na měnící se formy podvodů. Příliš přesná legislativní formulace má za následek nutnost častých novel se zpožděním reagujících na aktuální situaci. V této souvislosti Generální finanční ředitelství vydalo na svých internetových stránkách detailní informaci  o podmínkách, za kterých je subjekt považován za nespolehlivého plátce. Informace o spolehlivosti či nespolehlivosti jednotlivých plátců daně je zveřejňována na Daňovém portálu v aplikaci Registr plátců DPH. Zcela odmítám argument o tom, že stát nevyužívá při výběru daní všech možností, které má k dispozici. Současná legislativa již narazila na limity, které přináší její harmonizace na úrovni Evropské unie. Daňové úniky v oblasti DPH trápí všechny státy EU a každý stát se je snaží řešit v rámci možností stanovených právem EU, často právě určitou modifikací ručení za daň. Univerzální a jednoduché řešení, které by jednou provždy odstranilo daňové úniky a nijak nezatěžovalo ty poctivé bohužel zatím nebylo nikde nalezeno.

Blanka Mattauschová,
ředitelka odboru Nepřímé daně Ministerstva financí