Rozhovor s Miroslavem Kalouskem v Hospodářských novinách dne 24.5.2013
Zdroj: Hospodářské noviny | 24.5.2013 | Rubrika: Téma | Strana: 2 | Autor: Petr Honzejk
Kdo vyhrál kauzu Putna?
Odmítám tomu říkat kauza Putna, protože ve skutečnosti šlo o zachování akademických svobod. Před dvaceti lety jsem byl u toho, když se dával dohromady nový vysokoškolský zákon, jehož hlavní úlohou byla obnova nezávislosti vysokých škol. Už tehdy zaznívaly argumenty právních expertů, že prezident nemá co podepisovat jmenování profesorů, protože vstup jakéhokoli zástupce státu akademické svobody omezuje. Všichni rektoři ale říkali, že prezidentská ceremonie tomu dodává lesku. Padla tam věta: Je to ornament, ale důležitý ornament. Pravděpodobně se nikdo nedomníval, že jednou můžeme mít prezidenta, který tuto pravomoc nemá promyšlenou a je schopen akademickou svobodu omezit. Mně Zemanův postup nesmírně vadil, protože pokud je někdo připraven omezovat akademickou svobodu, tak je připraven omezovat i svobody občanské.
Putnu jmenuje profesorem ministr školství. Takhle by to bylo v pořádku?
Je to naprostý nesmysl. Je to úplně stejná nesystémovost, jen ten ornament už není tak ornamentální, takže je to celé ještě horší. Pokud existuje riziko zneužití, tak jak jsme to viděli, ať se zákon změní. A to tak, že se pod jmenování profesorů nebude podepisovat žádný zástupce státu.
O co podle vás Zemanovi jde?
O maximální možnou moc a vliv na všechny sféry politiky a společnosti. Jeho projevy jsou více premiérské než prezidentské. Víc než skutečné kompetence prezidenta ho zajímají kompetence vlády. Ty mu ústava nedává, ale on se bude pokoušet ukrojit jich co nejvíc. Je důležité, aby ho všichni politici a celá společnost bedlivě hlídali. Rozdělení moci je klíčové pro demokracii.
Jak ho chcete „hlídat“?
Budu hovořit s prezidentem s veškerou úctou, která jeho úřadu přísluší, nicméně jeho snahu rozhodovat tam, kde mu to nepřísluší, nepřipustím. Vždy si ho opravdu zdvořile vyslechnu, ale poslouchat ho nebudu.
Co omezení prezidentských pravomocí?
Ne. Nemyslím, že se na každý exces má reagovat změnou zákona, nebo dokonce ústavy. Jsem optimista, protože tento případ ukázal, že když se prezident dopustí excesu, bude reakce veřejnosti tak silná, že ustoupí. To je očistnější než změna zákona.
Proč česká ekonomika pořád nefunguje a realita je zase horší než vaše odhady?
V odhadech se nijak nelišíme od Evropské komise. Loni na podzim nikdo nepředpokládal propad eurozóny. Eurozóna je základním odbytištěm našeho exportu, takže když se k poklesu domácí poptávky přidá pokles exportu, muselo se to projevit. Nehrozí nám ale nějaký katastrofický scénář. Důležité je, že jsme za tři roky dosáhli stabilizace veřejných rozpočtů. Z 5,8 procenta deficitu, který jsme přebírali po Fischerově vládě, jsme deficit stáhli pod 3 procenta. Přesvědčili jsme finanční trhy o budoucí prosperitě. A naše dluhopisy jsou nyní nejdůvěryhodnější v regionu, na stejné úrovni s rakouskými. Maďaři, Poláci a Slováci musí platit neskonale víc než my.
Mise MMF vám ale říká, že byste už měli jednostranného šetření nechat a podpořit růst.
Uděláme to. Po stabilizaci, která byla v mnoha případech krutá, je možné už dál neutahovat šrouby a přijít s prorůstovými opatřeními.
Z čeho je zaplatíte?
Jsme sice pořád v recesi, ale v druhé polovině roku může dojít k mírnému oživení. A zatím se velmi dobře vyvíjí plnění rozpočtu, zejména výběr DPH. Všichni jste říkali, že ji nevybereme, ale zdá se, že jste neměli pravdu. Pokud výsledky za týden ukážou, že je to skutečně tak, předložím vládě návrh na novelu státního rozpočtu, která připustí vyšší výdaje.
O kolik a kam peníze dáte?
Očekávání mám, ale nemůžu to říci. Ekonomika nemá ráda překvapení a zklamaná očekávání. Členové vlády to ale vědí.
Jaká prorůstová opatření máte? ODS třeba přišla se zrychlenými odpisy, aby podpořila firemní investice. Má vaše TOP 09 také něco?
Tak pozor. Se zrychlenými odpisy jsem přišel já. Ale jestli to ODS chce prezentovat jako svůj nápad, ať to klidně dělá. Dál můžeme věnovat několik miliard navíc do investic. Jde o infrastrukturu, vědu, výzkum. Už teď jsme si mohli dovolit dát nové dvě miliardy na opravy silnic v regionech.
To je všechno?
Pokud se po prvním červnu uvidí, že daně opravdu vybíráme lépe, než jsme si mysleli, bude toho víc. K některým nápadům jsem ale hodně skeptický. Zvlášť mě rozesmál nápad ODS na odpisy u domácností, které by investovaly do bydlení. Kdysi jsem velmi protestoval proti šrotovnému a tohle je úplně to samé. Proč by měla být rodina investující do bydlení zvýhodněna třeba oproti rodině, která investuje do důstojného stáří? Proč má být jeden tip podnikatelů, který zdí bytová jádra a opravuje omítky, zvýhodňován oproti jiným? ČSSD přišla se „šrotovným“, ODS teď přichází s „cihlovným“. Obojí je stejný nesmysl.
Mluvíte o investicích do infrastruktury, takže chcete třeba stejně jako prezident Zeman postavit kanál Dunaj–Odra–Labe?
Infrastruktura je sice důležitá, ale nemůžeme kvůli ní zruinovat rozpočty. A také se mi zdá, že pan prezident trochu opomíjí otázku efektivity. Takový kanál byla sice možná zajímavá myšlenka za císaře Zikmunda v době, kdy moc vlaků nejezdilo. A pokud vím, tak dálnic také nebylo příliš. Dnes bychom dali stovky miliard za něco naprosto neefektivního. Bojím se ale, že prezident Zeman patří k těm, kterým je to jedno. Vidí v tom kanálu takovou krásnou socialistickou samoobsluhu. Tekly by tam desítky miliard ročně, pracovala by tam spousta lidí, byla by to hezká hladová zeď. Po krátkou dobu by to vypadalo, že je na světě lépe. Jenže země by na to nakonec doplatila. Levičáci tohoto typu se řídí zásadou: Napumpujeme do tohoto peníze, chvíli to bude fungovat a po nás potopa. To není náš přístup.
Když si nyní půjčujeme tak levně – proč si na povzbuzení ekonomiky nepůjčíte a nerozhýbete tak byznys a nesrazíte nezaměstnanost? Svět dnes věří, že se z krize dá „vyrůst“.
Rychle bychom přišli o důvěru trhů. Nepřesvědčili bychom je, že si půjčujeme jen na efektivní investice, že se část peněz neztratí po cestě. A nevěřím tomu ani já sám.
Je Temelín prorůstové opatření? A zároveň investice, která se stále vyplatí?
To je nesmírně vážná otázka. Bylo by to nesporně prorůstové opatření. Ale já jako ministr financí, který vykonává akcionářská práva v ČEZ, musím také vážit, jestli je to investice pro společnost efektivní. A tím si vůbec nejsem jistý. Zpracováváme proto spoustu dalších analýz. Původně byl Temelín vypočítán na daleko vyšší ceny elektřiny, než jsou teď. A budoucnost ceny elektřiny, což je klíčové pro efektivitu investice, je mimořádně nejistá. Druhým kritériem je cena. A musím říci, že nabídky obou uchazečů nás svou výší velmi nepříjemně překvapily.
Takže je ve hře možnost, že se Temelín nepostaví?
Nemám právo říci, že odložíme Temelín. Mám právo říci, že z hlediska efektivity investice si nejsem nyní jistý. Abych se mohl pod něco tak obrovského podepsat, musel bych být ujištěn, že investice je efektivní, a nyní tím ujištěn nejsem. Až budou analýzy hotové, budu s nimi muset poradu ekonomických ministrů a vládu seznámit. A pak je otázka, jestli se vláda rozhodne na základě efektivity, nebo na základě energetické bezpečnosti státu. Jinak řečeno: pokud nebudeme přesvědčeni o efektivitě Temelína, bude se muset vést diskuse, jak jinak energetickou bezpečnost zajistit.
Jak ty analýzy vypadají?
Pracuje na nich ČEZ, pracuje na nich ministerstvo financí. Vládu musím podrobně seznámit se svými pochybnostmi v co nejkratší době. Určitě do prázdnin.
Co se na energetickém trhu stalo, že ceny jsou takové, že nyní pochybujete o efektivitě Temelína?
To je otázka na ministerstvo průmyslu. Pro mě je základním parametrem cena elektřiny. Počítáme modely a kompenzační mechanismy a garantované ceny a opíráme se o predikce vývoje cen.
Cena akcií ČEZ je velmi nízko, vede si podle vás management dobře?
Dát přímou úměru mezi cenu akcií a kvalitu hospodaření firmy nelze. To by byla demagogie. Dolů šla cena všech energetických společností. Vliv má cena energií, problémy na trhu s emisními povolenkami. Nemám zásadní výhradu proti způsobu, kterým ČEZ hospodaří. Bylo sice mediálním zvykem mluvit o tragickém balkánském dobrodružství, ale já mohu zodpovědně říci, že jediná ztrátová investice byla Albánie. Ostatní, ať už bulharská, nebo turecká, byly ziskové.
Pověřili jste předsedu dozorčí rady ČEZ Martina Romana vyšetřením kauzy s vyvedením lukrativní inženýrské firmy ze skupiny ČEZ. Jenže kauza se odehrála v době, kdy byl Roman generálním ředitelem. Vyšetřuje tak sám sebe.
To jsou trochu nespravedlivá slovíčka. Vedle toho, že jsem pověřil prozkoumáním případu dozorčí radu, pověřil jsem předsedu představenstva ČEZ, ať zadá vlastní nezávislý audit, pravděpodobně od někoho z velké auditorské čtyřky. Nebudu to mít problém zveřejnit, samozřejmě kromě dat, která mohou být utajovaná.
Je udržitelná pozice Martina Romana, když kvůli němu musíte zdvojovat dozorčí radu, aby vůbec vypadala její práce důvěryhodně?
To je rozhodnutí pana premiéra Nečase. Já jen vykonávám za vládu formálně akcionářská práva. Je nepsaným pravidlem, že premiér určuje předsedu dozorčí rady a ministr financí místopředsedu. Takže se ptejte jeho.