Rozhovor s ministrem financí Janem Fischerem v HN dne 6.8.2013
Rozhovor s Janem Fischerem, ministrem financí.
Zdroj: Hospodářské noviny | 6.8.2013 | Rubrika: Téma | Strana: 2 | Autor: Barbora Strnadová, Luděk Vainert
Půjčovat si v době krize a nízkých úroků je cesta, kterou nový ministr financí nezatracuje. „Myslím, že půjčování za těchto okolností není nic od ďábla,“ říká. Trvá ale na tom, že deficit rozpočtu nepřesáhne tři procenta HDP. Stejný limit si stanovila i předchozí vláda, kterou přitom Fischer kritizuje za to, že svou politikou dusila hospodářství.
* HN: Ve středu vám ostatní ministři předložili požadavky na rozpočet pro příští rok. O kolik peněz navíc si řekli?
Jako každý rok - a byl s tím konfrontován každý z mých předchůdců - požadavky výrazně přesahují možnosti rozpočtu. To mě nepřekvapuje.
* HN: O kolik?
Jsou to dokonce desítky miliard. Dnes jsme to s kolegy sečítali. Nejsem z toho nijak nervózní. Máme ještě téměř měsíc na to, abych s kolegy ministry mluvil. Mám na to jednoduchou mantru: už ve dveřích je budu vítat s otázkou, jaké nesou úspory.
* HN: Existuje resort, který může počítat s výraznou sumou navíc?
S výraznou určitě ne.
* HN: Ani doprava? Budování infrastruktury přece vaše programové prohlášení dává velkou váhu.
Zaznamenal jsem už požadavky na doplnění fondu dopravní infrastruktury. Budu je velmi pečlivě zkoumat - o jaké jde projekty. Většinou jde samozřejmě u dopravy o projekty převážně financované z evropských peněz, takže jde o peníze na spolufinancování. Ale chci mít pod kontrolou, co se bude stavět a za jaké ceny. Od ministra dopravy budu žádat, aby už tato oblast byla nějakým způsobem stabilizována, získala strategii. Aby byla jistota, že peníze nepůjdou na zbytečně drahé projekty. Je zcela legitimní se ptát, jak přiměje ministerstvo dopravy dodavatele k tomu, abychom se pohybovali v racionálně nastavených cenách stavebních prací a na další podobné věci.
* HN: O kolik jste tedy ochotný rozpočet navýšit?
Fond dopravní infrastruktury má nyní rozpočet zhruba 40 miliard. Dostal jsem požadavek na pět miliard navíc. O tom jsem připraven s panem ministrem dopravy jednat. Ale víc ne!
* HN: Konkrétní projekty už vám říkal?
Ještě ne, ještě jsme neměli příležitost se o tom pobavit. Ale budu ho chtít znát. Peníze do dopravní infrastruktury mají prorůstový charakter, není to tak, že jen nasypete peníze do spotřeby a tím oživíte poptávku na úkor zvýšených výdajů. To by byla cesta do pekel.
* HN: Je otázka, jak taková opatření zafungují. Jsme malá otevřená ekonomika, o zakázky se mohou klidně ucházet zahraniční firmy, dovézt si své pracovníky, navíc ani stavebnictví už nepotřebuje tolik pracovních sil. Opravdu můžeme čekat, že tyto výdaje nastartují ekonomiku?
Jsem přesvědčen o tom, že jedním z parametrů pro zahraniční investory nebo české exportéry může být i udržení pracovních míst, nebo vznik nových pracovních příležitostí. Vznikne tak příležitost pro oživení sektoru malých středních firem, které jsou převážně české.
* HN: Výhledy na příští rok jsou už o něco optimističtější. Má cenu do ekonomiky nalévat peníze právě nyní?
Prognózy se výrazně liší, často z metodologických důvodů. Od růstu 2,1 procenta, které predikuje ČNB, až po snížený, velmi konzervativní růst 0,8 procenta, odhadovaný ministerstvem financí. Při přechodu z poklesu do potenciálního růstu se prognóza dělá s největšími obtížemi. Ve výhledu na příští rok jsem spíš konzervativní.
* HN: Jak se stavíte k prezidentovu oblíbenému projektu, kanálu dunaj-Odra-Labe? Vy jste nebýval jeho fanouškem.
Můj názor se nemění. Je to prostě projekt neobyčejného kalibru, určitě to nebude tato vláda, která o něm bude rozhodovat. A já si svou zdrženlivost ponechávám.
* HN: Prognóza růstu na letošní rok je nižší, než byla při sestavování rozpočtu. Přesto plnění, zdá se, dopadá líp, než je v plánu. Jak si to vysvětlujete?
Klepu na dřevo - jak zvýšené DPH, tak další daně se daří vybírat. Možná, že nás to trochu překvapuje všechny, ale ta data jsou tvrdá. Všecko ukazuje na to, že základní parametry letošního rozpočtu - tedy hlavně schodek - budou dodrženy. A to je dobře.
* HN: Nebude nakonec ještě nějaká rezerva?
Hovořit o rezervě by v tuto chvíli bylo věštění z křišťálové koule. Jsem v tomto velmi zdrženlivý.
* HN: Říkáte, že se daří vybírat zvýšené DPH. dá se zpětně říci, že kroky vašeho předchůdce - ač byly nepopulární - zabraly?
To je otázka, co bylo, nebo nebylo špatné. Rozhodně není dobré, že jsme měli nastavenou fiskální politiku a sestavování rozpočtu tak, že jsme zabili ekonomický růst.
* HN: Vy se ale přece také hlásíte k udržení schodku pod tříprocentní hranicí. V čem je rozdíl?
Nejsme tak omezení, abychom nepodpořili třeba odblokování prostředků evropských regionálních programů. Nejsme natolik omezení, abychom nepodpořili snižování cen energie. Protože držet v recesi ceny energie na takto vysoké úrovni kvůli dotaci na obnovitelné zdroje mi připadá šílené. Vláda už párkrát ukázala, že se zabržděním ekonomického poklesu to myslí vážně. I přitom se ale dá podíl schodku na HDP udržet pod třemi procenty. Tím, že prostě stát ušetří sám na sobě, na chodu ministerstev, na jejich podřízených organizacích a podobně.
* HN: takže chcete ušetřit tím, že krajům, které musí zaplatit pokutu za špatné čerpání evropských peněz, dáte miliardu a ještě jim 900 milionů půjčíte?
Výčitka,že jsou to prostředky daňových poplatníků,nedává smysl. Čí jsou prostředky, které do toho dají kraje? To jsou rovněž prostředky daňových poplatníků...
* HN: Jistě, ale daňových poplatníků toho regionu.
Ano, regionů, kde došlo k vážným pochybením. Někde se to řeší na trestněprávní úrovni. Na druhé straně, stát nemá důvod, aby ty dva kraje, ať už se tam stalo cokoliv, zruinoval. Samy by na pokutu neměly. Ale tím, že se na tom stát bude podílet zhruba miliardou, odblokujeme 5,5 miliardy korun z evropských peněz. V polovině roku 2013 máme vyčerpánu jen zhruba třetinu z toho, co můžeme. To je přece strašná zpráva. Cokoli se dá udělat pro to, abychom odblokovali další prostředky a přinesli regionům možnost realizovat další projekty a oživit jejich ekonomiku, to uděláme.
* HN: Není tu riziko do budoucna, něco jako morální hazard ve smyslu: Udělejte průšvih a my ho za vás vyřešíme?
Ano, to je správný dotaz, a jde ještě dál. Máme před sebou nové programové období. V nastavení kontrolních mechanismů, koordinace, auditů, monitoringu, počtu nastavení programů - ať už na regionální, nebo centrální úrovni - je potřeba udělat systémově všechno, aby se tyto hrůzy neopakovaly. Vadí to uvnitř, podtrhává to ekonomický růst a kazí reputaci v zahraničí.
* HN: Jinými slovy, chcete posílit kontrolní funkci ministerstva?
Ona už se posiluje. Buduje se velmi silný centralizovaný audit. Audit není jen tlupa z řetězu puštěných kontrolorů, kteří se za každou cenu snaží najít problém. Nejde jen o následnou kontrolou. Nechci, aby jen ukazoval na chyby, na které mohl upozornit už dva roky předem.
* HN: Časového zpoždění se nebojíte?
Audit je budován tak, aby se mohl od příštího roku plně rozvinout a aby tady byl připraven na další programové období. Abychom už neinkasovali takovou kritiku, jakou jsme od Evropské komise inkasovali. A že byla oprávněná, o tom nediskutuji. Komise nám nebude nic odpouštět, nejsme země, která by v tomto tahala za delší konec lana.
* HN: Co považujete za největší riziko rozpočtu?
Já bych tu časovanou pumu neviděl v konkrétní kapitole. Vidím ji ve špatně odhadnutém růstu.
* HN: Že by mohlo být ještě hůř, než věští vaše poslední prognóza?
Nene, tak to nemyslím. Užita snížená prognóza z 1,2procentního růstu na 0,8 je hodně špatný výhled.
* HN: Vaše vláda mluví o „proinvestování se z krize“. Premiér také řekl, že máme příznivé úroky, takže bychom si mohli více půjčovat. Souhlasíte?
Myslím, že půjčování za těchto okolností není nic od ďábla. Obsluha dluhu samozřejmě běží, dluhopisové programy běží solidně za výnosu, který je velmi dobrý. Obstojíme i v porovnání s evropskými velikány. Jsem přesvědčený, že to vydrží.
* HN: Jednou z inovací zavedených ministrem Kalouskem jsou spořicí dluhopisy. Chcete v jejich vydávání pokračovat?
Je to věc, která se rozběhla dobře, není důvod nepokračovat.
* HN: Neodrazují vás ani vyšší náklady? Co třeba poplatky, které inkasují banky?
Na to, co se k tomu naskládá, je nutné se podívat a i tam hledat úspory.
* HN: A co výnosy pro střadatele? dosud vždy byly výrazně nad tím, co požadovaly finanční trhy. Nemůže stát ušetřit tím, že by tento rozdíl snížil? Nebo se bojíte, že byste zájem veřejnosti ztratil?
To je na dobrou analýzu, na dobrý propočet, ale v současnosti můj pohled je, že bych se snížení výnosu obával. Mám obavu, že by to mohlo poptávku srazit. Ještě nemám toleranční mez, to bych si vymýšlel, a to dělám nerad.
* HN: Chcete v parlamentu prosadit prorůstová opatření typu zrychlených odpisů?
Sem s každým opatřením, které by mohlo vést k prorůstovým parametrům! Tahle vláda nebude mít žádné problémy s dialogem se sociálními partnery. Není důvod, aby tripartita neběžela. Je tady vůle ze všech tří stran komunikovat.
* HN: V programovém prohlášení vlády počítáte se zavedením registračních pokladen. To je prorůstové opatření?
Nevím, proč by měly registrační pokladny bránit v ekonomickém růstu. Je to náklad, ale stát si musí hlídat příjmy, musí si hlídat inkaso daní. To, že jsme je roky pod různými záminkami nedokázali zavést, je špatně.
* HN: Budete chtít zavést, aby byly povinné od roku 2014?
Uvidíme, jak se nám to legislativně povede.
* HN: Co když ve středu nezíská vláda důvěru? Budete se cítit omezen při provádění kroků s delším dopadem?
Já bych většinu kroků rád odehrál i v demisi. Nerad bych stahoval kalhoty před brodem a říkal, teď už se začínám bát. Nikdo neví, jak to dopadne. Mám už nějaký záložní plán b, co vše zredukuji.
* HN: A co personální změny?
Mám program změn v dozorčích radách podniků, za které ministerstvo zodpovídá. Udělal jsem veřejný závazek, že obměním dozorčí rady, ne abych je zmasakroval, ale abych je zefektivnil v průběhu září a abych měl do konce roku sepsaná pravidla hry, jak se má stát k těmto podnikům chovat.
* HN: Jakou máte v této oblasti autonomii? Úkoluje vás premiér?
Mám takovou autonomii, jakou si udělám. Jediné, co mě omezuje, je usnesení vlády, a to dokonce ještě té mé. Podle něj jsem povinen návrhy konzultovat s premiérem, což bych dělal tak jako tak.
* HN: V případě ČEZ vás premiér předběhl veřejným prohlášením o pochybnostech o Martinu Romanovi. Co si o něm myslíte vy?
Především si monitoruji, jak funguje dozorčí rada, nejen Martin Roman. A podle toho přijdu s návrhem. Rozhodneme v září.
* HN: Hrají roli i pochybnosti o zakázkách, které ČEZ pod Martinem Romanem zadával firmám s neznámým majitelem?
Řešil bych to s ohledem nejen na jeho zakázky, ale celkově schopnost, jak bude zastupovat stát v této firmě, kterou dlouho řídil.
* HN: Chcete se vrátit k internímu auditu, který pochybnosti prošetřoval?
Rozhodně si ho chci přečíst stejně jako můj předchůdce. Za tak krátkou dobu jsem neměl příležitost do toho nahlédnout. Mluvil jsem zrovna dneska sMartinem Romanem o ČEZ, dozorčí radě, o tom, jak on věci vidí.
* HN: Máte pocit, že do hospodaření ČEZ vidíte dost?
Opravdu nepotřebuju vědět každý detail. Ale o strategických rozhodnutích chci být informován.
* HN: Když se ČeZ například rozhodne, že vstoupí do telekomunikací, má to ministr vědět či to schválit?
Já neříkám, co má schválit, je to rozhodnutí managementu, je to jeho riziko. Já chci navodit takovou situaci, abych tohle věděl, aby to věděla dozorčí rada a mohla k tomu zaujmout stanovisko. Případný nesouhlas bych neříkal jako veto, ale něco, co bude znít pro management jako velmi vážný vzkaz.
* HN: Není vaše osoba, respektive nahlas vyslovené výhrady k náhlému splacení dluhů z prezidentské kampaně, překážkou při jednáních o důvěře vládě?
Nevidím se jako překážku. Asi bych byl kritizován stejnými lidmi, kdybych s dluhem pokračoval.