Zdroj: Profit | 11.11.2013 | Strana: 23 | Rubrika: Polemika

Důvodem k zavedení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši sedmi procent z tzv. nadlimitního příjmu, bylo úsilí o snížení deficitu veřejných rozpočtů pod tříprocentní hranici vůči HDP a snaha rozložit dopady úsporných opatření na všechny skupiny obyvatel. Opatření zároveň koriguje často kritizovanou degresivitu celkového odvodového zatížení fyzických osob, kdy vysokopříjmoví poplatníci kvůli stropům u povinného pojistného měli do loňska výrazně nižší mezní sazbu celkového zatížení příjmu. Zavedení solidárního zvýšení daně by se mělo týkat cca 80 000 osob. Podávání daňového přiznání zaměstnanci znamená méně administrativně nákladné řešení. Alternativou by bylo, aby všechna povinnost spočinula na bedrech zaměstnavatele. Komplikované by to bylo zvláště tehdy, kdy v některých měsících plat překročí danou hranici a vzniká povinnost uhradit zálohově solidární přirážku, v některých měsících nikoli. Může se také stát, že celkový roční součet bude nižší než stanovený limit, ačkoli v některých měsících tomu tak nebylo. V těchto případech by stejně museli zaměstnanci daňové přiznání podávat a zároveň by byli administrativně zatěžováni i zaměstnavatelé. Proto je jednodušší cestou stanovení povinnosti podat daňové přiznání pro zaměstnance. Solidární zvýšení se týká i poplatníků, kteří jako podnikatelé podávají přiznání tak jako tak, a je pravděpodobné, že i mezi zaměstnanci je významná skupina, která by z jiných důvodů stejně upřednostnila podání daňového přiznání. Výnosy ze zavedení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob se odhadují na 1,5 miliardy korun v roce 2013, 1,9 miliardy korun v roce 2014 a 2,2 miliardy korun v roce 2015. Daňové inkaso se zvýšilo ovšem již v samotném závěru loňského roku, kdy někteří zaměstnavatelé s ohledem na chystané opatření předsunuli výplatu odměn vybraným zaměstnancům.

Ladislav Minčič,
1. náměstek ministra financí