Kardinál Richelieu? Toho obdivuji!
Dělat rozhovor s MIROSLAVEM KALOUSKEM (50) je jako dostat se chvílemi do víru tornáda. Klid střídá zvyšování hlasu i peprnější slova. Ministr financí ale útočí nejenom na své protivníky. Dělá si srandu i sám ze sebe. Například když s veselým zanícením popisuje, jak je na Facebooku přívržencem skupiny s názvem Klub kokotů. „Hlásím se k nim, podporuji je, kokotologie je celá věda,“ říká muž, který má na starost státní kasu a rozhodl se škrtat, škrtat a škrtat.
MINISTR KALOUSEK je v současnosti jedna z nejvýraznějších postav české politické scény. Dává to při rozhovoru patřičně najevo. „Pokud nebudeme vládou rozpočtové odpovědnosti, tak v ní TOP 09 končí,“ říká a silně při tom zvyšuje hlas. Typově tím připomíná Mirka Topolánka, s nímž pořád kamarádí. Má také velký smysl pro humor. Seděli jsme spolu dvě hodiny a vysázel u toho několik vtipů. A také se rád hádá, lépe řečeno, diskuse s ním je plná vzrušení. „Přestaňte mě už, sakra, přerušovat!“ volal několikrát.
Pak ale vždy v klidu pokračoval. Další bouře přišla vždy po několika minutách …
* Když vyslovíte jméno Miroslav Kalousek, tak se mnoho lidí tváří hodně kysele. Nejste příliš oblíben. Ale vaše strana TOP 09 se dere pořád vpřed. Čím si ten rozpor vysvětlujete?
Mnoho lidí se tak tváří, ale mnoho lidí se tak netváří.
* Odpovězte nám normálně, nezlehčujte to.
Kdyby to bylo tak, jak popisujete, tak by TOP 09 nemohla získat 873 833 hlasů ve volbách. Lidé se na nás netvářili kysele, i já jsem dostal hodně preferenčních hlasů. Jsem člověk, k němuž nejsou neutrální stanoviska. Buď mi fandíte, nebo mě nenávidíte. Nic mezi tím. Mám svůj poměrně velký fanklub, jinak bych nepřežil v politice všechno to, co jsem přežil. A pak jsou lidi, kteří jsou při vyslovení mého jména nesmírně alergičtí.
* Připomínáte nám tím Miloše Zemana či Václava Klause. Také na ně jsou vyostřené pohledy.Je to tak?
Vyvolávám emoce. To je v politice dobře. Vezmu si na pomoc svatého Pavla: „Poněvadž nejsi ani studený, ani horký, než vlažný, vyvrhnu tě z úst svých.“ Nejsem ani studený, ani horký, proto vyvolávám emoce. Nejsem v politice proto, abych byl každému ukradený. Politik, jenž nebudí žádné emoce, je figurka, která je tam jen pro ozdobu. Vážím si své pozice. Mám ji daleko raději, než abych byl v pozici Bohouše Sobotky, jenž nikomu nevadí, ale ani mu nikdo nefandí. A srovnání se Zemanem a Klausem mi lichotí.
* Vy se v politice vlastně vyžíváte, že?
Politika mě baví. Proč si, proboha, myslíte, že bych to jinak dělal? Vždyť bych se mimo politiku uživil lépe.
* Je to dokonce adrenalin, být ministrem financí v časech složité ekonomické situace?
Je to jako droga, je to výzva. Jiří Paroubek kdysi tvrdil, že je k něčemu povolán jakousi vyšší bytostí. Druhým extrémem je tvrzení, že jsme magoři ujetí mocí a chceme tu moc mít. Pro mě je nejdůležitější prosazovat své myšlenky ve společnosti, to je daleko zajímavější než výše výplaty či cokoli jiného.
* TOP 09 je zatím úspěšný projekt, ale nezdá se vám, že připomíná ODS z počátku 90. let? Máte reformní dynamiku, energii podobně jako kdysi občanští demokraté. Je pro vás jejich příběh v něčem poučným či varovným?
V něčem ano. Ale poučením není jenom příběh ODS, ale i ODA, Unie svobody i KDU-ČSL. My máme výhodu, že jsme založili stranu po 20 letech demokratického fungování země. Nevýhodou je, že nemáme žádnou tradici. Jsme dost profesionální na to, abychom opakovali chyby, které jsme viděli u sousedů. To by udělal jen hlupák. Já byl kdysi vášnivým zastáncem primárních voleb v rámci celé členské základny, zdálo se mi to nejdemokratičtější. Strany, jež to ale použily, zdegenerovaly.
* To jako byste tvrdil, že Věci veřejné, jež nejvíce prosazují přímou demokracii, jsou zdegenerované.
Já jen popisuji, co v TOP 09 chci a co nechci. Věci veřejné tvrdí, že v těch hlasováních volí jejich voliči a sympatizanti. Já pochybuji, že všichni jsou jejich voliči. V jiných stranách volí jejich členové. Pak se ale často stává, že na vyšší stranické posty se dostane šedivý bezejmenný člověk jen proto, že nikomu nevadí. Zatím co přitažliví lídři bývají zahubeni. Takové metody já odmítám, chci se jich vyvarovat. Takže pokud v něčem připomínáme ODS v 90. letech, tak vám to nebudu vymlouvat, ale chceme se vyvarovat chyb, o nichž víme, že je udělala. Byli bychom hloupí, kdybychom nereagovali na to, na čem si nabili hubu jiní.
* Tím se chcete vyvarovat i obdobě takzvaného sarajevského atentátu, který postihl ODS v roce 1997 a vedl k rozdělení strany?
V politice můžete očekávat cokoli. Strany jsou společenstvím lidí a osobní ambice a vztahy v nich hrají výraznou roli. Máme ve stanovách určité pojistky, aby TOP 09 neovládly partikulární či nějaké regionální zájmy.
* Nejezděte na služební cestu do Sarajeva, tím se tomu vyhnete.
Vždy bude nějaké riziko, že vás nečekaně bude chtít někdo odstranit. To je v politice normální, s tím se musí počítat.
* Co vás pojí se Zdeňkem Tůmou, bývalým guvernérem České národní banky? Byla to povolební bomba, když jste ho získali pro volby v Praze.
Zdeněk Tůma je člověk, jehož mnoho, mnoho let znám. Vážím si ho. Vzájemně se respektujeme. V době, kdy jsem byl poprvé ministrem financí, to přerostlo až v přátelský vztah. On byl sice nestranický guvernér, ale nebyl nikdy člověkem nepolitickým. Má jasně vyhraněné politické názory. Odráželo se to i v činnosti národní banky, která se výrazně podílí na hospodářské politice celého státu. Nemohl by dělat guvernéra, kdyby neměl politické názory. To nejde. A naše politické názory jsou si blízké.
* Kdo Tůmu skutečně přesvědčil, aby kandidoval za vás?
Bylo to společné dílo moje a Karla Schwarzenberga. Když padla Topolánkova vláda, navštívil jsem Zdeňka v bance. Probírali jsme situaci …
* … a on fakt chtěl jít do politiky? Nikdy se to nezdálo.
Nechte mě domluvit! Kdybyste mi neskočili do řeči, tak to řeknu hned. Jste kouzelní! Takže. Klábosili jsme se Zdeňkem a on se mě ptal: Co ty teď budeš dělat? Tehdy jsem založení Topky ještě tajil kvůli Karlu Schwarzenbergovi, který měl závazky u zelených. Jemu jsem to ale prozradil, že založíme stranu. Když jsem totéž říkal některým svým přátelům, tak mi tvrdili, že jsem se zbláznil, že taková strana nemá nejmenší šanci. Tůma ale pozorně poslouchal a k mému úžasu řekl: To by mě s tebou a knížetem bavilo dělat, do toho bych šel. Odpověděl jsem: Proboha, tak pojď!
* Proč tedy hned nešel?
To vám musí vysvětlit on. Nezapomněl jsem na ten rozhovor, a když oznámil konec v bance, tak jsme s Karlem za Zdeňkem ihned vystartovali. Podařilo se. Mám totiž velkou ambici vytvořit silný ekonomický tým TOP 09, aby když Kalouska zítra přejede auto, mohla strana v klidu pokračovat.
* Kdo tvoří ten tým?
Ministři Kalousek, Drábek, Heger, dále Tůma, Janota a bývalý slovenský ministr zdravotnictví Rudolf Zajac. Budeme připravovat další reformní kroky i legislativní návrhy. Za takový tým se skutečně nemusíme stydět. Tůma je obrovská posila.
* Slyšeli jsme v souvislosti s Tůmou i tuto spekulaci: Kdyby byla přímá volba prezidenta a Karel Schwarzenberg by třeba kvůli věku nekandidoval, tak že by to byl za vás právě on. Co tomu říkáte?
Že pokud bude přímá volba, je nejpřirozenějším kandidátem předseda strany Karel Schwarzenberg. My bychom si to přáli, ale záleží pouze na jeho rozhodnutí. Pokud řekne ano, kandidujeme ho. Může to někoho překvapit, protože to někdy z jeho slov nevyplývá, ale on je strašně zodpovědný. Daleko více, než jsem si to vůbec dokázal představit. Proto také prodělal před založením TOP 09 kompletní zdravotní prohlídku v Innsbrucku a před vstupem do současné vlády opět. On sám chtěl mít jistotu, že to zvládne. A odvedl neuvěřitelný výkon v kampani. Skutečně neuvěřitelný. Karel je o 22 let starší než já, ale má ohromnou energii. Stejně zodpovědně se rozhodne, zda chce kandidovat na prezidenta.
* Ptali jsme se ale na Tůmu.
Jestli Karel řekne, že kandidovat nebude, tak budeme mít ambici nominovat svého kandidáta. Bývalý úspěšný guvernér ČNB je jistě také jedna z dobrých možností. Ale neberte to tak, že je to naše kádrová rezerva na prezidenta. Třeba se zamyslíme a kandidujeme vás.
* Cože?
Třeba navrhneme Viliama Bucherta. To myslím samozřejmě jako vtip …
* Uvědomujete si, že by se situace s TOP 09 ale vyvíjela jistě jinak, kdyby při zakládání strany řekl Schwarzenberg, že s vámi nejde?
Bez něj by to bylo mnohem těžší. Ale šel bych do toho i tak.
* Jak zvládá funkci předsedy strany a současně ministra zahraničí, který pořád létá po světě?
Zvládá. A obdivuhodně. Ve vedení jiných stran si lidé zdravě konkurují nebo si jdou rovnou po krku. Je to tak v ODS a ČSSD. My si užíváme komfortu, že u nás to není. Není jediný důvod si jít po krku …
* Teď vám skutečně do toho musíme skočit. Vždyť přece všichni vědí, že tu stranu řídíte vlastně vy, a ne Schwarzenberg. Co to je za komfort?
Osmdesát procent operativy je skutečně mou věcí. O dvaceti procentech, ale pozor, zásadních strategických věcí rozhoduje předseda. Mám předsedu z významné evropské šlechtické rodiny. Zkusím dát proto přirovnání z historie. Může to znít nafoukaně, ale hodilo by se přirovnání vztahu Viléma II. a Bismarcka.
* To jste sáhl hodně vysoko.
Jeho Veličenstvo Vilém II. nezajímalo mnoho operativních věcí, to musel zařídit Bismarck. Ale zásadní rozhodnutí dělalo Jeho Veličenstvo a Bismarck musel srazit kramfleky a šel.
* Možná jste si našel dobré přirovnání, neboť Marek Dalík kdysi řekl, že on je Topolánkovým Martinem Bormannem, který byl nacistou. Ale Vilém II. se nenechal tolik manipulovat jako jeho předchůdci a nakonec donutil Bismarcka k rezignaci. To se vám asi nestane, že?
Tak na toho Bismarcka zapomeňte! Jen jsem hledal přirovnání našeho vztahu s Karlem. Jinak váš kolega Pečinka zase napíše, že jsem posedlý velikášstvím. Přitom někteří novinářští tupci mě srovnávají s kardinálem Richelieuem. Což svědčí o jejich duševním obzoru, protože Richelieu byl zakladatel Francouzské akademie, mecenáš vědy i umění a jeden z největších státníků 17. století. To byla taková myslivna, že to bych si vám dvěma musel vylézt na ramena, abych mu mohl políbit … To slovo teď neřeknu. To si domyslíte.
* A nejste skutečně posedlý tím velikášstvím?
Ne. Mám velký respekt ke Karlu Schwarzenbergovi a on je zásadní autoritou. Věřím, že také on respektuje mě. Tak jsem to myslel s tím Vilémem II. a Bismarckem.
* Vy ale navíc někdy mluvíte a působíte jako premiér. Jako byste tím a la Bismarckem byl. Není kvůli tomu mezi vámi a Petrem Nečasem nějaké pnutí?
Pro boha živého! Nechte už toho Bismarcka! Snažil jsem se jen přiblížit nějak vztah dvou lidí.
* Co ten vztah s Nečasem?
Jsem ministrem financí reformní vlády, což je strašně těžká a někdy nevděčná pozice. Je pravda, že náš vztah s Petrem Nečasem je jiný, než jsem měl s Mirkem Topolánkem. Tam to byl vztah stoprocentní důvěry a přátelství.
* Jste s Topolánkem pořád přátelé?
Doufám, že ano. Uvědomuji si spousty jeho lidských chyb, ale kdo z nás je nemá? Přes všechny výhrady tvrdím, že Topolánek udělal pro tuto zemi strašně moc. Vážím si ho a chci s ním být kamarád další léta. Určitě se nepřipojím k oblíbenému sportu „kopni si do svého Topolánka“. Když vidím celou řadu významných politiků ODS, kteří mu dříve lezli do zadnice tak, že jim čouhaly jenom boty, a dnes se tváří, že ho v životě neviděli, tak mi je z toho smutno. Tohle nehraju. Byl to můj premiér i přítel a dál si ho vážím.
* Jak jste tedy na tom s Nečasem?
Mezi ním a mnou asi nikdy nebude vřelý přátelský vztah, ale to je v práci normální a obvyklé. Petr Nečas je kompetentní, pracovitý, poctivý člověk, ale vnitřně je jinak ustrojený než já. Je to introvert, což já rozhodně nejsem. Proto jsem si s Topolánkem rozuměl. Nemuseli jsme si toho ani mnoho říkat a oba jsme věděli, co chceme, uměli jsme se takzvaně číst. S Petrem Nečasem si budeme muset asi udělat nějaká pravidla, abychom se vzájemně nepřekvapovali. Ale bude to korektní vztah, věřím tomu. Tato vláda nemůže být úspěšná bez úspěšného premiéra. Mou základní ambicí proto je, aby to tak bylo. I ministr financí musí být úspěšný. Jsme proto předurčeni ke spolupráci. Nic jiného nám nezbývá.
* Jak se s odstupem díváte na Topolánkův pád? Jak si ho vysvětlujete?
Jako hysterii a zbabělost uvnitř ODS. Na straně jedné udělal mnoho chyb, nebyl žádnou obětí, nabíhal si sám a říkal si o to. Pokud si ale ODS namlouvá, že s Topolánkem by ve volbách dopadla hůř, tak nemá pravdu.
* Ovšem kdyby nepadla Topolánkova vláda, tak by neexistovala TOP 09 a vy byste nebyl na politickém výsluní, že?
Ano, to je pravda. Kdyby vláda nepadla, tak TOP 09 by nebyla.
* A co říkáte s odstupem na pád Jiřího Paroubka?
No, to je člověk, který vsadil všechno na jednu kartu, tím se odsoudil k izolaci a profesní prohře. V politice to ale čeká všechny.
* I vás? Tím způsobem, jako to zažil Paroubek?
Tím způsobem asi ne. Já neudělám cokoli, ani v politice. Paroubek udělal cokoli. Byl a je to talentovaný politik, ale vsadil vše na jednu kartu, a to stylem, který byl nepřijatelný. Takový styl může být úspěšný ve sprintu, ale ne v běhu na dlouhou trať. Politika je přitom běh na dlouhou trať.
* Jak se za léta, co Jiřího Paroubka znáte, změnil?
V roce 2005 byl nepochybně jiný než dnes. Poté, co se stal premiérem, se naprosto změnil. Stal se sprinterem. To dlouhodobě nemohlo vydržet.
* Vy jste mu věřil v roce 2006, když jste s ním chtěl za lidovce uzavřít koalici? Tento krok vás pak smetl z čela lidovců.
Jak věřil? Ty dohody byly uzavřené.
* Podívejme se teď na novou vládní koalici. Neustále říkáte a opakujete, jak a kolik chcete ušetřit. Věříte tomu, že to chtějí všechny strany?
Pokud to všichni účastníci koalice myslí vážně s vládou rozpočtové odpovědnosti a že si v průběhu čtyř let přestaneme půjčovat na svůj běžný provoz a dosáhneme vyrovnaných rozpočtů, tak tomu věřím. Pokud ale někdo změkne v kolenou, což nemohu vyloučit, tak si nerozmyslel dobře, že chce být součástí koalice.
* Máme pocit, že někteří už změkli. Například politici z Věcí veřejných. Je to tak?
Nic jiného nám nezbývá než šetřit. Neznám jinou variantu. Doporučuji kolegům z vlády, aby v tomto případě používali méně silných slov. Vždyť to těžší teprve přijde. V roce 2011 chci, aby se ušetřilo 55 miliard. Všichni před časem říkali: Jasně, jasně, pětapadesát miliard. Při podpisu koaliční dohody jsem na některé koukal a říkal si: Chlapci moji milí, až vám tento společný závazek rozepíši do vašich individuálních chlívečků, tak jestlipak budete úplně stejně jásat? Jako že je Bůh nade mnou, už před týdny jsem si myslel, že někteří se budou stavět na zadní a nebudou chtít tolik škrtat. Stalo se.
* Véčkaři si stěžují, že musí šetřit více než ostatní ministři. Je to tak?
Nesmysl, všem jsem to naordinoval stejně. Je ale svatým právem vlády upravit některé parametry, pokud bude takové politické zadání. Nejsem proti takové diskusi, ale trvám na splnění výchozích částek. Ministři ať si škrtají, kde chtějí, je mi to jedno. Celkovou sumu ale požaduji dodržet. Tento rok musíme ušetřit 28, příští 55 miliard. Pokud ne, ať to dělá někdo jiný. Nebyl by pak důvod, aby tato vláda dál existovala. Tisíce soukromých subjektů v krizi sundalo své provozní náklady o dvacet či třicet procent. Proč by to nemohl, sakra, udělat stát? Jde to! Pokud nechceme být rozpočtově odpovědní, tak nemusel rezignovat Jirka Paroubek a mohl to dělat on.
* Čím bývá ministr financí nejvíce vydíraný svými kolegy? Myslíme při boji o osekání výdajů. Radek John dokonce minulý týden tvrdil, že policisté by nemuseli jezdit k některým případům a hasiči hasit …
Jestli hasiči nebudou hasit a policisté jezdit k případům, tak pan ministr podlehl svému úřadu, který si chce ponechat rozpočtové položky na akce jemu příjemné. A jemu předkládá politické položky. Aparát na ministerstvech se chová pořád stejně – pokrývá věci, které jsou výhodné pro něj, ne pro společnost. Ministrovi pak třeba tvrdí, že policisté nebudou jezdit. Pokud je ministr dostatečně kompetentní, tak je zkope do kulata a prosadí svou. Ale pokud to neumí, tak ať to nedělá! Úředníci používají na politiky desítky let tytéž fígle. Dělali to už za bolševika a pokračují v tom.
* Jenže někteří ministři zjevně nemají zkušenosti pracovat tak, aby nepodlehli tlaku svých úřadů. Co s tím?
Tak se to budou muset velmi rychle naučit nebo ta vláda nedává smysl.
* Nebojíte se, že se po dvou letech třeba vláda kvůli těmto problémům rozpadne?
Čeho se mám bát? Bojím se pouze toho, že nesplním sliby, jež jsem před volbami dal. Zcela vážně: TOP 09 nebude ve vládě, která nebude rozpočtově odpovědná. Je to hrozně jednoduché. Pokud někdo nechce šetřit, tak ať nabídne alternativu. Třeba má někdo nějakou geniální myšlenku. Sem s ní!
* Máme pocit, že třeba Radek John je už sice ministrem, ale pořád se chová, jako by byl se svou exmanželkou Zlatou Adamovskou na večírku celebrit. Nemáte ten dojem?
Snad nechcete, abych to komentoval?
* Chceme.
To určitě. Nejsem nejchytřejší ze všech a nejsem nositelem jediné pravdy. Ale předložil jsem řešení, jak se postupně dostat z dluhů. Dobře, akceptuji i jiná řešení, ale na konci bude na letošek minus 28 miliard. Jinak to dělat nebudu. Nedělám si srandu. My svoje voliče nepodvedeme.
* Kdyby ale vládu TOP 09 opustila, tak by zřejmě musely být nové volby, ne? Tečka! Tečka! Tečka! Nepůjdu v komentování tohohle dál. Nevědělo se už dříve, že příjmy jsou menší a bude se muset ještě letos více škrtat?
Bohužel, ví se to už od konce dubna. Věděla to už Fischerova vláda, ale přijala jen kosmetická opatření. Můj kamarád Eduard Janota byl v té vládě jako ministr financí v tisíckrát horší situaci, než ve které jsem dnes já. Proti němu stálo mnoho bývalých ministrů, kteří odmítali a nechtěli šetřit, expremiér se už viděl v jiné práci, Poslanecká sněmovna nebyla schopna dát dohromady většinu pro jakoukoli smysluplnou strategii. Janota byl přesto hrdina, že za takové situace vůbec něčeho dosáhl.
* Na rozdíl od Jiřího Paroubka nejste posedlý průzkumy, ale jaký máte pocit, když v nich vidíte, že TOP 09 je na prvním místě? To jste v životě nezažil. Jaké to ve vás vyvolává emoce?
Víte, co jsou to smíšené pocity?
* Ty my máme z české politiky pořád.
Klasik definoval smíšený pocit tak, že je to podobné, jako když vidíte padat do propasti svoji tchyni ve svém novém autě. Jako zakladatel politické strany, jež měla nedávno první narozeniny, mám obrovský pocit zadostiučinění i vděčnosti vůči osudu. Nevím, jak to přesně popsat. Každý chce být úspěšný v práci, každý to máme rád a volby byly pro nás úspěchem. Smíšený pocit ale plyne z větší odpovědnosti a obav, zda opravdu nezklameme vyvolaná očekávání.
* A máte smíšený pocit i z likvidace lidové strany? Založením TOP 09 jste ji zřejmě pohřbil, přitom jste byl léta jejím členem, a dokonce i předsedou.
Já? A hrobař lidovců? Jak vás to mohlo vůbec napadnout? Z KDU-ČSL jsem ve vší slušnosti odešel rok před volbami. Měl jsem v ní u některých lidí takovou autoritu, že kdybych se ji rozhodl rozštěpit, tak by se mi to určitě podařilo. Nikdy mě to ani nenapadlo a ne udělal jsem to. Odešel jsem z KDU-ČSL proto, neboť jsem zjistil, že zásadní myšlenky, které mám, tam nemohu prosadit. Jsem citlivý na slovo přeběhlík. Jenže já jsem do žádné jiné strany nepřeběhl! Založil jsou úplně novou. Nezměnil jsem se ani já, ani jsem nezměnil názory.
* Jste ještě pořád křesťanský demokrat, jak jste léta tvrdil?
Jistě. TOP 09 je založena na základech křesťanské demokracie a křesťanské i židovské tradice a kultury. Vyzýval jsem KDU-ČSL, ať se rozhodneme, zda chceme být konzervativní křesťanští demokraté, či socialisté, kteří chodí do kostela. Svůj názor, že máme být to první, jsem neprosadil, ale nevyváděl jsem a odešel. Proti KDU-ČSL jsem ani jednou neza útočil! Ale mě nesmírně mrzí, že ta strana ve sněmovně není.
* Šel byste s ní do koalice, kdyby byla?
Kdyby tak rozhodli voliči, tak ano. Ale po bohatých zkušenostech s jejich představiteli bych trval na větších pojistkách a zárukách, aby lidovci drželi dohody po celé čtyři roky. V případě KDU-ČSL je škoda, že končí devadesátiletá kontinuita, není to dobře. Na to mám skutečně konzervativní pohled. Ta strana měla dobré i špatné momenty, ale celkově tam najdete plus. Proto je škoda, že není ve sněmovně.
* Co bylo podle vás důvodem propadu lidovců?
Mimořádné pokrytectví a neschopnost jejich vedení.
* Koho tím konkrétně myslíte? Cyrila Svobodu? A neříkáte to jen proto, že se Svobodou se takzvaně nemusíte?
Víte, jen Cyril Svoboda za to nemůže. On je jen produktem lidovecké malosti, jež si takového vůdce vybrala. Mnoho lidovců chtělo nestatečného pokrytce, nikoli vůdce. Na to také dojeli.
* Jste členem vlády, podpořil byste svým hlasem Svobodu, který chce zastupovat Česko v zahraničí jako diplomat?
Není to můj úkol. Každý má dělat, co umí. Pokud vím, tak Cyril Svoboda je profesionální notář.
* Moment! Vy říkáte, že by nezvládl post diplomata? Vždyť dělal i ministra zahraničí.
Je to profesionální notář. Pokud republika hledá profesionální diplomaty, tak by je měla hledat mezi profesionálními diplomaty, ne mezi profesionálními notáři. Každý ať dělá, co umí.
Audioukázky z rozhovoru si poslechněte na reflex.cz/kalousek
Zdroj: Reflex | 05.08.2010 | rubrika: Rozhovor| strana: 22| autor: Viliam Buchert, Marek Stoniš