Jan Knížek v rozhovoru pro Rádio Impuls o připravovaných daňových změnách
Moderátor (Václav Moravec):
Daňové nedoplatky rostou. Stát loni vymáhal daňové nedoplatky v téměř třech milionech případů a snažil se tak získat celkem 68 miliard korun. Dostat se mu podařilo k šesti miliardám. Výpadky některých daní trápí i ministra financí Eduarda Janotu, který se pokouší sestavit státní rozpočet na příští rok.
Záznam Eduarda Janoty:
Kdybych měl sestavovat ještě rozpočet na ministerstvu já nebo dávat podklady, tak prostě s kroky, které s největší pravděpodobností realizoval pro to, aby byl docílen ten deficit 4,8.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje ministr financí Eduard Janota. Poplatníci na daních ke konci loňského roku dlužili víc než 98 miliard korun. Spolu s dalšími odvody to bylo víc než 167 miliard. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je šéf České daňové správy Jan Knížek, vítejte po čase v Rádiu Impuls, děkuji, že jste přijal mé pozvání, dobrý večer.
Host (Jan Knížek):
Dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hosta dnešních Impulsů se můžete ptát i vy, naši posluchači a to prostřednictvím sms zpráv. Stačí, když Janu Knížkovi, šéfovi České daňové správy, pošlete svoji otázku ve formě sms zprávy. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě sms, 774 999 888. Pokud byste měl říct, jak zásadně rostou daňové nedoplatky v době ekonomické krize, kdy poměrně velká část podnikatelů má problémy, jak rostou?
Host (Jan Knížek):
Zásadně nerostou. Vy jste to číslo zmiňoval, že na konci roku jsme se zastavili někde na 99 miliardách korun. V tuto chvíli oscilujeme někde kolem 103 miliard, ale to je každý rok naprosto klasický cyklický jev, kdy do poloviny roku, do toho 30.6., ty nedoplatky mírně stoupají a ke konci roku zase klesají až k té hranici sto nebo 99 miliard. Dá se říct, že to tělo těch nedoplatků se tímto způsobem už drží několik let v podstatě na konstantní výši. Ta částka se samozřejmě na první pohled jeví obrovská, fantastická, je potřeba ale k tomu dodat, že jednak je to kumulované číslo, které se kumuluje od roku, tuším, 91-92, kdy to v této skladbě sledujeme a zároveň je potřeba dodat, že asi 40 nebo 45 procent z toho čísla tvoří penálie, úroky, úroky z prodlení, penále. To znamená do určité míry fiktivní peníze, které jaksi ty daňové subjekty vlastně nevyprodukovaly.
Moderátor (Václav Moravec):
Když říkáte, že na daních včetně penále v současnosti lidé dluží státu 103 miliardy korun, zhoršuje se v souvislosti s ekonomickou krizí vymahatelnost těch daňových poplatků, respektive nedoplatků?
Host (Jan Knížek):
Rozumím. Já myslím, že v poslední době se nezhoršuje, že je to pořád plus mínus na stejné úrovni. Ono růstu těch nedoplatků bylo do určité míry zabráněno i tím opatřením a to byla hlavně úprava zálohových povinností už v průběhu loňského roku. Myslím, že jsme spolu už o tom i několikrát diskutovali. Jde o to, že ta Česká daňová správa, potažmo Ministerstvo financí upravovalo platební povinnosti na zálohách jednotlivým společnostem právě proto, aby se nedostaly do potíží a do nedoplatků.
Moderátor (Václav Moravec):
Ve kterých daních jsou teď ty nedoplatky nejvyšší, když se podíváme na možnost daní a daňovou sazbu jako takovou?
Host (Jan Knížek):
Samozřejmě je to svým způsobem klasika, nejvýnosnější daň je daň z přidané hodnoty a tak je také na ní nejvíc nedoplatků. Navíc ta daň je v poslední době spojena s poměrně masovými nebo masivnějšími daňovými úniky, které, i když ta Česká daňová správa dožene a vyměří, tak velmi obtížně vymáhá a proto na této dani ty nedoplatky samozřejmě narůstají. No a druhé v pořadí jsou přímé daně.
Moderátor (Václav Moravec):
Když mluvíte o daňových nedoplatcích a daňových únicích, tak daňovým podvodníkům teď vyhlašují boj politici. Navíc podle politiků musí ministerstva šetřit. Předseda ODS Petr Nečas k sestavování státního rozpočtu na příští rok říká:
Záznam Petra Nečase:
Pokud nově vznikající vláda nechce být pouze pasivním příjemcem rozpočtu, jehož návrh předloží ještě vláda Jana Fischera, tak to znamená, že ten jakýsi dedline, ten okamžik, kdy jsou vlastně ty návrhy posílány na jednotlivá ministerstva, tak v podstatě odpovídá konci první poloviny měsíce července. Poté již do značné míry nově příchozí vláda, pokud by přišla do úřadu později, tak do značné míry se již stává pouze pasivním příjemcem celé řady čísel, která byla nastavena předtím. Myslím si, že to je věc, která by měla být brána při těch politických jednáních o vytvoření vlády silně v potaz.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova předsedy ODS a možná budoucího premiéra Petra Nečase, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Bojovat proti daňovým podvodům chce Ministerstvo financí například novelou zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zákona má rozšířit okruh zboží a služeb, u kterých povinnost platit daň má i kupující. V současné době je tenhle režim uplatňován u dodání zlata. Nově ho Ministerstvo financí navrhuje i pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na poskytnutí stavebních a montážních prací, pro dodání šrotu a odpadu včetně jeho zpracování a Ministerstvo financí takové opatření chce zavést i u benzínu nebo nafty, ovšem musí požádat o výjimku z pravidel Evropské unie. Máte, pane řediteli, odhad, kolik by státní pokladna mohla vydělat, respektive jak velké jsou ty úniky v těchto oblastech, když chcete změnit onu povinnost placení daně z přidané hodnoty?
Host (Jan Knížek):
My si myslím, že v tuto chvíli ty odhady rámcové máme, tam specielně co se týká pohonných hmot, hovoříme kolem pěti miliard. Už jsem slyšel čísla i osm miliard a upřímně řečeno, neumím je úplně vyloučit, takže můžeme klidně říct, že oscilujeme mezi pěti až osmi miliardami. Ty barevné kovy jsou také v řádech miliard a tam to může být tak miliarda, dvě. U těch emisních povolenek, tak jsme zaznamenali zatím, řekněme, jeden masivní pokus, víme o celé řadě drobnějších pokusů a ten se snad podařilo zastavit.
Moderátor (Václav Moravec):
Říkáte tedy sečteno podtrženo, že ta novela Ministerstvo financí a ona ještě neprošla vládou, bude to tedy na nové vládě, zda tuto novelu zákona o dani z přidané hodnoty přijme, tak by mohla státní pokladně vynést takových deset miliard?
Host (Jan Knížek):
Určitě a možná v konečné sumě i víc. Je to, ta novela je poměrně zásadní a skutečně bez takového legislativního opatření ten daňový únik, alespoň, myslím teda, ta Česká daňová správa, velmi obtížně bude chytat. Ona ho zjistí, ona ho dokonce umí doměřit, ale s jistým časovým zpožděním. A neumí ho jaksi v reálném čase vyšetřit. To je samozřejmě do určité míry záležitost potom spolupráce s celními orgány, s finančně analytickým útvarem Ministerstva financí a samozřejmě s orgány činnými v trestním řízení.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste nám měl laikům vysvětlit, když se bude rozšiřovat okruh zboží a služeb, u kterých povinnost platit daň z přidané hodnoty bude mít i kupující a týká se to tedy například benzínu nebo nafty, tak jak se tam vlastně podvádí?
Host (Jan Knížek):
Tam je podvodů celá řada, protože ten benzín, ta pohonná hmota a nebo jiná komodita, konec konců i ty barevné kovy jsou toho příkladem, prochází ne jedním obchodem, ale celým řetězem obchodů. Jednou z klasik je, že uprostřed toho řetězce se firma stane nekontaktní a neodvede daň. Přitom ten, komu prodala, samozřejmě požaduje vrácení nadměrného odpočtu. A takhle to chodí často. Velice oblíbeným a posledním takovým daňovým únikem je, že se společnosti k těm daňovým podvodům, respektive podvodům, k té dani přiznávají a akorát říkají, že nemají na její zaplacení, protože v mezidobí vyvedly pod záminkou velice komplikované a velmi sofistikované různé právní pokuty ty peníze většinou do daňových rájů. To je situace, kdy vlastně vy musíte reagovat ještě dřív, než někdo tu daňovou povinnost přizná, musíte se pokusit tu daň vůbec zajistit pomocí zajišťovacího příkazu a tak dále. Tady je právě kladen poměrně velký důraz na spolupráci všech těch orgánů, o kterých jsem hovořil a je velmi obtížné to v reálném čase chytat. Proto ta legislativní úprava máme za to a slibujeme si od ní, že by tomu mohla zamezit.
Moderátor (Václav Moravec):
Ona ta novela daně z přidané hodnoty by měla přinést i pokud to řeknu hodně zjednodušeně, hodně laicky, prominutí DPH u problematických nákupů, zkrátka u, je to tak?
Host (Jan Knížek):
Jestli máte na mysli, že bude možno vrátit daň z přidané hodnoty u pohledávek, jejichž vlastník je v podstatě v insolvenci, respektive dlužník je v insolvenčním řízení, pak ano. Je to v podstatě návrh, který ministerstvo podporuje, podle mě velmi vstřícný návrh, společně s Hospodářskou komorou a jde o to, že samozřejmě stát si asi uvědomuje, že podnikatel, kterému jest dlužno, tak ještě aby z tohoto dluhu odváděl státu DPH, tak za určitých pravidel a určitých podmínek, což je právě ta insolvence, by nemusel tu daň platit, respektive mohl by jí nárokovat, nárokovat u berního úřadu zpátky.
Moderátor (Václav Moravec):
Ona je zajímavá věc, že tento návrh bychom si neměli plést s tím, co teď dojednává ta rodící vládní koalice občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných, protože zatím se dohodly na tom, že by se daň z přidané hodnoty ke každému čtvrtletí odváděla jen ze zaplacených faktur. Pokud vám politici dají to zadání, myslíte si, že to bude zásadní, možná až revoluční změna v platbě dani z přidané hodnoty?
Host (Jan Knížek):
Myslím si, že bude poměrně zásadní. Já samozřejmě vůbec nezpochybňuji vaše informace, nevím, že se politici už takto úplně natvrdo dohodli, nevím, jestli je to úplně šťastné řešení, mám pocit, že tady by mohl stát přijít o značnou sumu peněz právě na nejvýnosnější dani, ale nicméně je-li to politické zadání, tak samozřejmě legislativa Ministerstva financí se s tím určitě poradí.
Moderátor (Václav Moravec):
Jaká rizika má, že vstupuji do vaší řeči, ten nápad, aby se odváděla daň z přidané hodnoty pouze ze zaplacených faktur, protože vyjednavači říkají ano, na tom jsme se dohodli.
Host (Jan Knížek):
Rizika minimálně účelového nezaplacení nebo existence řekněme fiktivních společností, prázdných slupek, které v tom řetězci budou obchodovat a zcela záměrně nebudou platit tak, aby ti, kterým o to jde, nemuseli odvádět daň, daň z přidané hodnoty. To si umím představit a v českých podmínkách bohužel dost často takovéhle věci bývají na denním pořádku.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy už jste někdy byli připomínkováni, zda takový nápad do české daňové legislativy zavést?
Host (Jan Knížek):
Tak, za daňovou správu musím říct, že jsme to konzultovali a byli jsme hlavně konzultováni a mluvili jsme o těch připomínkách těch dlužníků v té insolvenci, o tom jsme hovořili, takto široký návrh zatím ne, já předpokládám, že to bude potom předmětem dalšího připomínkového řízení nejen tedy ze strany české daňové správy, ale hlavně daňové legislativy Ministerstva financí, což jsou malinko oddělené odbory.
Moderátor (Václav Moravec):
Dovedete odhadnout, jak velký by mohl být výpadek a jak velký prostor pro šulení, švindlování a obcházení by mohl znamenat to, že by se platily pouze zaplacené faktury daně z přidané hodnoty.
Host (Jan Knížek):
Já ten výpadek teď asi vyčíslit neumím, to je pro mě, ta informace je pro mě příliš čerstvá, ale jak jste použil krásné slovo, že by to mohlo být předmětem šulení, tak to si teda umím představit.
Moderátor (Václav Moravec):
Komise pro penzijní reformu navrhuje v souvislosti s daní z přidané hodnoty ještě jednu věc, a to sjednocení sazby DPH v Česku, podle šéfa komise pro penzijní reformu Vladimíra Bezděka by sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 procent, protože dnes máme dvě sazby, jednu základní 20tiprocentní a pak sníženou 10tiprocentní, nezvýšilo inflaci o víc, než o 2 procenta.
Záznam Vladimíra Bezděka:
Jsme v situaci, kdy ekonomika stále ještě je jednou nohou v recesi a když to řeknu trošičku lidově, tak to ideální doba na zvýšení nepřímých daní, protože velmi pravděpodobně si obchodníci nedovolí z konkurenčních důvodů promítnout plný efekt úpravy nepřímých daní do koncové ceny pro zákazníky.
Moderátor (Václav Moravec):
Šéfa komise pro penzijní reformu Vladimíra Bezděka, jak je pronesl v rozhovoru pro Rádio Impuls. Pokud by měl šéf české daňové správy Jan Knížek, host dnešních Impulsů říci, zda sjednocení nějaké sazby daně znamená také komfortnější výběr té daně nebo je to české daňové správě lidově řečeno jedno, jaké jsou výše sazeb.
Host (Jan Knížek):
Jestli ty sazby pořád zůstanou dvě, byť se mírně sbližují, tak je to úplně jedno z pohledu výběru, protože vždycky půjde o zatřídění příslušného výrobku nebo příslušné nomenklatury. Samozřejmě mnohem komfortnější by bylo, kdyby sazba byla jedna, to samozřejmě z pohledu výběru je mnohem jednodušší.
Moderátor (Václav Moravec):
Dovedete odhadnout, kolik by mohl stát vybrat víc, pokud by se sblížila sazba daně z přidané hodnoty, respektive byla jednotná DPH ve výši 19 procent.
Host (Jan Knížek):
To jste mě zaskočil, pane redaktore, takhle teď v tuto chvíli to, na to odpovědět neumím.
Moderátor (Václav Moravec):
Daň z přidané hodnoty, vy jste v tom úvodu našeho rozhovoru zmínil, že to je zatím největší prostor pro daňové úniky, který v současnosti vidíte, pak v těch daňových únicích je jaká další daň na pořadu dne?
Host (Jan Knížek):
Pak jsou samozřejmě různé pokusy na přímých daních zatížit náklady, to znamená, jaksi aby vstupovaly do základu daně u přímých daní náklady, které tam nemají co dělat nebo výkony, které se vůbec nestaly, to je ale řekněme letitý klasický boj daňových správ po celém světě. Samozřejmě další klasikou je snaha vyvézt pod záminkou různých služeb zboží, peníze do zahraničí do daňových rájů, také klasika. Ono v principu ty daňové podvody samozřejmě jsou jaksi velmi podobné a liší se v detailech. V tuto chvíli ale z pohledu české daňové správy a myslím si, že ale i z pohledu Evropy je ta daň z přidané hodnoty jednoznačně nejnáchylnější.
Moderátor (Václav Moravec):
Jak jsme na tom se spotřebními daněmi a jejich obcházením?
Host (Jan Knížek):
To je otázka, kterou musíme asi spíš směřovat na Celní správu, protože ona je správkyní nikoliv Česká daňová správa, ale já si myslím, že tak, jak máme konzultace a v tuto chvíli, protože se jedná o daňové úniky na PHM, tak jsme ve velmi těsné spolupráci s Celní správou, tak si myslím, že na tom vůbec nejsou špatně.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že to vidíte jako až na posledním místě v rámci daňových úniků Česka.
Host (Jan Knížek):
Na posledním místě určitě ne, samozřejmě tam, kde jakákoliv spotřeba je předaňována, ať už je to líh nebo tabák, tak zase samozřejmě tyto komodity jsou náchylné, ale myslím si, že Celní správa je poměrně úspěšná s těmi daňovými úniky, takže jaksi fatální problém bych to tady v tom nespatřoval.
Moderátor (Václav Moravec):
My jsme už tady několikrát v Radiu Impuls spolu mluvili o složitosti českého daňového systému a jeho zjednodušení, to je to, co zatím vyjednavači té rodící se vládní koalice ODS, Věcí veřejných a TOP 09 deklarují, pokud byste měl jasně říci, která místa v českém daňovém systému vidíte jako složitá a přitom by nemusel být problém za současné politické konstelace se na zjednodušení dohodnout, tak byste začal kde?
Host (Jan Knížek):
Já bych asi samozřejmě začal u již mnoho diskutovaných výjimek na přímé dani, protože systém různých odčitatelných položek a výjimek zdanění je skutečně značně nepřehledný. Tam je asi, u té přímé daně je potřeba začít, u daně z přidané hodnoty toho zas tak moc zásadně nezjednodušíme, protože ta daň je v principu diktována Evropskou unií a je to její hlavní daň. Dalším ale zjednodušením samozřejmě může být samotný systém výběru a to je už i spolu hojně diskutované jedno inkasní místo.
Moderátor (Václav Moravec):
Které by mělo vzniknout. . .
Host (Jan Knížek):
Které by mělo vzniknout.
Moderátor (Václav Moravec):
V roce 2010, pokud se nemýlím k 1. lednu.
Host (Jan Knížek):
V plné šíři ale takový ten první zárodek už 1.1.2012 nebo 2013 podle toho, jak nová rodící se tedy vládní koalice do toho bude šlapat.
Moderátor (Václav Moravec):
Pro Českou daňovou správu to zavedení jednoho inkasního místa bude znamenat především co?
Host (Jan Knížek):
Především, že ona se stane zřejmě tím základem té inkasní agentury a bude to pro ní znamenat, že některých kompetencí se zřejmě bude zbavovat a některé kompetence naopak inkasního charakteru, fiskálního charakteru bude přibírat a samozřejmě to zásadní bude, že přibere kontrolu a výběr plateb na sociální pojištění a po čase na zdravotní pojištění. To jsou asi dvě nejdůležitější změny, což bude potom mít relativně velký konfort pro subjekty, protože se budou moci přiznat v jednom termínu na jednom formuláři z jedné částky. Samozřejmě celý systém předpokládá, řekněme, sjednocení vyměřovacích základů.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls je dnes šéf České daňové správy Jan Knížek. Když se podíváme na daně, které v České republice neexistují a jsou v jiných daňových systémech, například Německu, Rakousku či Polsku či zkrátka jiných, vidíte tady prostor zdanění u věcí, které by zdaňovány v České republice být mohly a mohly by vynést státnímu rozpočtu, když teď politici žehrají, že je potřebí víc šetřit, ale zároveň najít i nové příjmy pro státní rozpočet?
Host (Jan Knížek):
Víte, komoditu, kterou v podstatě podrobíte dani a možná můžete jí pracovně říkat nějaké spotřební, tu můžete vybrat jakkoliv. To je zbytečné o tom spekulovat. Někde se vlastně spotřební daní může danit i cukr a další elementy. Pravda ale je, že to, co nemusíte zavádět po novu a tam, kde Česká republika má jednu z nejnižších úrovní vůbec zdanění, je zdanění majetku a jsou to majetkové daně. To je jednoznačné a i po tom zvýšení, kdy se umožnilo tedy jaksi ze zákona dvakrát a koeficienty jednotlivých obcí umožňují až pětkrát, až přesto v celé řadě oblastí to zatížení majetkovými je u nás nejnižší.
Moderátor (Václav Moravec):
A ty další daně, Eduard Janota jako ministr financí mluví o tom, že například nejsou zdaňovány výnosy ze stavebního spoření jako jedna z možností. Mladá fronta Dnes referovala, že také uvažuje ministr o dani z vybraného pojistného, což je také jedna z možností.
Host (Jan Knížek):
Tady jenom abychom si rozuměli, na to v podstatě možná nemusíte zavádět úplně novou daň. Když se o tom bavíme, to je jenom institut přímých daní, kdy řeknete a zároveň také vstupuje do vyměřovacího základu nebo respektive do základu a nebo co hodláte tou přímou daní zdanit. Jestliže řeknete, že výnosy stavebního spoření podléhají obecné sazbě daně a stávají se součástí daňového základu, může to tak být.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká šéf České daňové správy Jan Knížek, který byl hostem Rádia Impuls. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se opět na shledanou.
Host (Jan Knížek):
Já vám také děkuji.
Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy.
Zdroj: Rádio Impuls | 22.6.2010 | pořad: Impulsy Václava Moravce