Za záchranu eura Česko zatím neplatí, říká Janota
Česko zatím žádné závazky ohledně ochrany eurozóny nemá. Brusel ale zpřísní dohled nad plněním konvergenčního plánu a v případě jeho neplnění může omezit přístup ke strukturálním fondům, říká o jednání šéfů státních pokladen český ministr financí Eduard Janota.
* LN Nedělní schůzka ministrů financí v Bruselu o pomoci Řecku a dalších opatřeních ke stabilizaci eurozóny trvala kolem 11 hodin. Proč se tak protáhla?
Byli jsme si vědomi, že země EU si byly vědomy, že kapitálové trhy čekaly ještě před svým otevřením na jasnou informaci. Proto mělo být jednání ukončeno již do půlnoci, kdy se otevírají kapitálové trhy v Austrálii. Nakonec se ho podařilo ukončit až ve dvě hodiny v pondělí ráno, kdy otvírají burzy v Japonsku a dalších asijských zemích.
* LN K jakému posunu došlo mezi dvanáctou a druhou hodinou?
Doladily se otázky o formách pomoci. Německo navrhovalo, že by každá země poskytla bilaterální půjčku. To bylo odmítnuto, stejně jako kombinovaná půjčka. Ujasnilo se, že se nebude jednat o bilaterální půjčky, ale že se bude jednat o garance. I Německo nakonec souhlasilo, že prostředky z rozpočtů zemí eurozóny budou uloženy do tzv. special purpose vehicle (speciální fond - pozn. red.). V případě, že by půjčky poskytnuté Evropskou komisí zemím v potížích nebyly spláceny, jako garance by sloužil právě tento special purpose vehicle.
* LN Uvažuje se tedy o tom, že země nebudou schopny přijaté peníze vrátit?
Kdyby země nebyly schopny závazky dodržet, tak by závazky přešly určitým mechanismem na EU. Zdrojem takových splátek by mohly být tzv. margins neboli rozdíly mezi stropem vlastních zdrojů a objemem závazků. Celkový objem těchto margins je podle nejnovější finanční perspektivy EU zhruba 60 miliard eur.
* LN Existují ještě nějaké další garance proti případnému nesplácení?
Vytvořil se nový stabilizační mechanismus k řešení rozpočtových deficitů některých zemí a s tím souvisejícím financováním. Evropská komise by měla jménem EU emitovat na kapitálových trzích dluhopisy a získané prostředky by poskytla ve formě tříletých půjček zemím v potížích. Garance zemí eurozóny by byly až do výše 440 miliard eur. Dalším zdrojem garancí by byly finanční prostředky Mezinárodního měnového fondu až do výše 250 miliard eur.
Pokračování na straně 16
* LN Vyplývá z bruselských jednání pro Česko nějaký závazek?
Ne, nejsme členové eurozóny, a tak nebudeme součástí special purpose vehicle. Zprostředkovaná pomoc pro nás vyplývá z našeho členství v MMF. My jsme náš vklad ještě na základě rozhodnutí Topolánkovy vlády posílili o jednu miliardu eur. V případě, že by ta částka margins byla zcela utracená, to by se týkalo až období po roce 2014, tak by muselo dojít buď ke zkrácení výdajů z evropských fondů, tedy například výdajů na zemědělskou politiku či strukturální fondy, nebo by se navýšil odvod do EU všem státům. Potom by to pro Česko znamenalo při dnešní úrovni směnných kursů navýšení odvodů o 18 miliard korun. Zdůrazňuji ale, že se jedná o čistě teoretickou možnost. Je to ale ten nejhorší možný scénář.
* LN Jak se zpřísněný přístup EU může promítnout ve střednědobém horizontu na Česko?
Například tím, že dojde k přísnějšímu posuzování, zda kandidátské země na přijetí eura skutečně plní podmínky přijetí, jestli je nesplnili pouze jednorázově. Zcela určitě také Brusel zpřísní dohled nad plněním konvergenčních programů. Zemím, které je nebudou dodržovat, může hrozit např. omezení přísunu peněz ze strukturálních fondů.
Zdroj: Lidové noviny | 11.5.2010 | str. 15 | rubrika: Byznys | autor: František Bouc