Článek „Achillova pata obřího tendru: kontrola“ (HN 15. února) je ukázkou toho, jak lze na základě mylné informace od „analytika“ postavit chybné soudy.

Martin Mařík postavil svou tezi o tom, že „není vůbec zajištěna důsledná kontrola provedení sanací“ na vyjádření údajného analytika Havelky. Ten prý tvrdí, že ve smlouvě, která bude s potenciálním vítězem tendru uzavřena, se píše, že „vítěz je povinen svým jménem a na svůj účet zajistit provedení supervize“.

Nic takového tam ale není. To si jen pan Havelka spletl pojmy „supervize“ a „auditor“. Auditor, který je v článku vydáván za supervizi, se pouze vyjadřuje ke správnosti kalkulace faktury vystavované dodavatelem. Naproti tomu supervizor není vybírán ani placen vítězem tendru, ale zadavatelem - ministerstvem financí. To bude při jeho ustanovení spolupracovat s ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí. Supervizor bude na vybraném dodavateli zcela nezávislý a je oprávněn kontrolovat dodavatele.

Potom tu máme ještě výkon funkce technického dozoru, kterým musí být autorizovaná osoba. Osobu, která bude vykonávat technický dozor, zajišťuje dodavatel, přičemž je povinen zajistit účast technického dozoru na všech podstatných činnostech a postupech. Technický dozor je sice smluvně vázán s dodavatelem, musí však primárně postupovat v souladu se zákonem.

V textu tedy došlo ke zmatení pojmů „supervize“, „auditor“ a „technický dozor“. Ekontendr je tedy kontrolován důkladnějším systémem, než jsme tu měli doposud.

Ivan Fuksa, 1. náměstek ministra financí

---

Zdroj: Hospodářské noviny | 18.2.2010 | rubrika: Názory | strana: 10