Charvát Hugo, Stejskal Jan;  (Ne)splněné vládní sliby, EkoList, 8. 6. 2009, s. 4:  

O ekologické daňové reformě se mluvilo jako o hlavním ekonomickém nástroji, který pomůže snížit výrobu energií ze „špinavých“ zdrojů a naopak podpoří výrobu i spotřebu „čistých“ zdrojů. Na oplátku se měla snížit cena práce tak, aby byla zachována neutralita reformy. Vláda počítala s tím, že peníze vybrané ze zdanění uhlí, elektřiny a zemního plynu budou využity ke snížení povinných plateb sociálního pojištění zaměstnavatelů. V první polovině roku 2008 měla vláda odhadnout roční výnosy a o jejich výši snížit odvody, a to s účinností od 1. ledna 2009. Všechno ale dopadlo jinak. Jak letos Ekolistu řekl Karel Korba z ministerstva financí, na nových daních se vybralo méně, než se čekalo, celkem zhruba 2,5 miliardy korun, zatímco podle původních předpokladů mělo jít o částku přesahující 4 miliardy. Podle Korby tak ministerstvo práce a sociálních věcí od změny zákona o sociálním pojištění upustilo - mimo jiné právě kvůli zanedbatelné výši inkasa nových daní.

Komentář MF

Zavedení tzv. ekologických daní i zvýšení jiných spotřebních daní bylo kompenzováno snížením daní z příjmů již v roce 2008. Od 1. 1. 2009 bylo navíc sníženo sociálního pojištění (snížení ceny práce), což ponechá v peněženkách daňových poplatníků kolem 18 mld. Kč navíc jen za tento rok.