Jak je to se „superhrubou mzdou“

Mediální vody rozbouřil výrok náměstka ministra financí Petera Chrenka o zrušení tzv. superhrubé mzdy, který zazněl na konci Otázek Václava Moravce. Musím se zastat svého kolegy, který již nestihl z důvodu konce pořadu tuto složitou problematiku rozvést. To mohl učinit až druhý den v tiskovém prohlášení, potom co si média poněkud nepřesně vyložila jeho výrok. Naposledy i pan redaktor Čechlovský v článku Džin je z lahve venku.

Nejprve musím zmínit, že termín „superhrubá mzda“ nikde v zákoně nenajdete. Jedná se pouze o označení celkových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance. Z toho pohledu naopak v zákoně zmíněná hrubá mzda nemá žádné ekonomické opodstatnění, představuje pouze jakousi „právní fikci“. Zaměstnance zajímá, co najde na výplatní pásce, tj. čistá mzda. Zaměstnavatele zajímají celkové náklady na zaměstnance, tj. „superhrubá mzda“. Co je mezi těmito dvěma položkami a jak jsou odvody státu formálně rozděleny (neboť všechny odvody zaměstnance odvádí zaměstnavatel bez ohledu na formální znění zákona), je oběma stranám srdečně jedno.

Výrok o zrušení tzv. superhrubé mzdy tedy neznamená návrat zpět, ale naopak nic jiného, než že se de facto přejmenuje na „hrubou mzdu“. Protože, znovu opakuji, abychom si to všichni uvědomili, současná hrubá mzda nemá žádné ekonomické opodstatnění. Tvrzení pana redaktora, že „pojistné platí zaměstnavatel sám za sebe“, je fakticky mylné. Vždy totiž odvádí pojistné za svého zaměstnance. Pokud bychom zákon přeformulovali tak, že by veškeré pojistné hradil zaměstnavatel za zaměstnance a nikoli za sebe (nebo naopak), čistá mzda ani náklady zaměstnavatele by se nezměnily.

Tzv. superhrubá mzda umožnila, aby si lidé uvědomili své celkové přímé daňové zatížení. Sociální pojištění jsme měli relativně druhé největší v Evropě. Pouhá formulace „hradí zaměstnavatel“ nezabrání, aby tato zátěž nedopadala přímo na zaměstnance a neovlivňovala nabídku i poptávku na trhu práce. Pan redaktor to popřít nemůže bez ohledu na svoji hypotézu o „líbivé sazbě“.

Cílem ministerstva financí je vytvoření jednotného vyměřovacího základu na bázi „superhrubé mzdy“, ze kterého by se počítala daň a všechny odvody, případně jediný odvod, který by je nahradil. Umožní to uspořit značné administrativní náklady poplatníkům i státu, zjednodušit formuláře, snížit jejich počet a integrovat výběr odvodů do jednoho místa. Tento záměr byl zveřejněn již 3. dubna 2008 a věcně se na něm od té doby nic podstatného nezměnilo. Mediální humbuk je proto zbytečný, o žádnou horkou novinku se nejedná a „džina z lahve“ nikdo nevypouští.

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

Zdroj: 13.3.2009, Právo, autor: Ivan Fuksa