Neuhradit důchody s denní přesností by nebylo takovým problémem pro stát jako nezaplatit včas závazky vůči investorům, říká náměstek ministra financí

* EURO: Co je pro správce státního dluhu hlavní prioritou?

JANOTA: Absolutní prioritou je dostát závazkům vůči investorům. Důvěra a její udržení jsou to hlavní. Pro mě má splátka úroků a jistiny dluhu stejnou váhu jako výdaje na důchody, to je naprosto ve stejné rovině, což si možná málokdo uvědomuje. Možná že to teď přeženu, ale neuhradit důchody s denní přesností by nebylo pro stát takovým problémem, jako kdyby nezaplatil závazky vůči investorům do našich emisí.

* EURO: Jaké by zdržení výplat závazků investorům mělo dopady do budoucna?

JANOTA: Jsou to spojené nádoby. Na jedné straně je důvěra investorů a na druhé straně jí přesně odpovídají náklady na financování dluhu. Pokud bychom svým závazkům nedostáli, každý další pokus financovat dluh by pro nás byl extrémně nákladný. Riziková přirážka se jen vlivem krize pro země kategorie A1, jako jsme z hlediska ratingu my, oproti dříve standardním podmínkám zvýšila během krize desetinásobně. Co by s ní udělalo narušení důvěry investorů, to raději nedomýšlet, taková situace nesmí nastat ani teoreticky.
Je také třeba říci, že po celou dobu existence České republiky nenastala.

* EURO: Při pohledu na celkovou výši splátek úroků lze jednoduchou matematikou spočítat, že RPSN státního dluhu převyšuje dvacet procent. Proč je náš dluh tak drahý?

JANOTA: Musíme si uvědomit, že i v oblasti financování státních deficitů existuje silná konkurence. Kromě zemí, jako jsme my, tedy s ratingem A1, existují i země AA nebo AAA ratingu, které oproti nám mají konkurenční výhodu, mimo jiné v současnosti danou i širokými speciálními vládními garancemi. Tyto země nyní také žijí na dluh, z celé Evropské unie snad jen Lucembursko a Finsko skončily s vyrovnaným rozpočtem. Nárůst deficitu u některých evropských zemí je velký, jmenujme třeba Maďarsko, Španělsko, Portugalsko či Polsko. Tyto země jsou také účastníky byznysu s emisemi, a tím pádem našimi konkurenty. To nás staví do komplikované situace, kdy o náklady na financování dluhu musíme tvrdě bojovat.

* EURO: Máte určitou svobodu volby, komu naše emise prodáte? Můžeme hovořit například ve smyslu strategické bezpečnosti, geopolitického rozložení a podobně?

JANOTA: Dříve jsme mohli v rámci nějakého rozložení emisí oželet setinu procenta výnosu a říci, že tuto nebo tamtu část emisí prodáme například do Španělska. V současné krizové době je však striktně určující cena a výše výnosů, nikoliv geografické či geopolitické rozložení dluhu. Jednoduše sestavíme seznam dle výhodnosti, co je nad čáru celkové hodnoty emise, to bereme, co je pod ní, necháme být.

---

Zdroj: 23.2.2009, Euro