Evropu drtí schodky, Česko je na tom lépe

K opatřením, jež mají zastavit hrozivý růst rozpočtových schodků v zemích EU, vyzval včera v Bruselu na schůzce s resortními kolegy český ministr financí Miroslav Kalousek. Ohlasem byl prý sám příjemně překvapen.

* HN: Jak ostatní ministři na vaši výzvu reagují?

Z odezvy mám pozitivní pocit, až mne překvapila. Pokládal jsem za povinnost českého předsednictví dát návrh na materiál, v němž by se všichni přihlásili k principům férové hospodářské soutěže a hlavně k co nejrychlejší konsolidaci financí po všech těch impulzech na podporu ekonomického růstu. Ale vůbec jsem si nebyl jistý výsledkem. Jsem rád, že jsme se s ostatními ministry shodli, že je to potřeba. Že se všichni cítíme zavázáni tenhle problém řešit.

* HN: Nejde ale jenom o planou výzvu, když v Česku všechno nasvědčuje tomu, že deficit letošního státního rozpočtu bude mnohem vyšší, než jste původně plánoval?

Ne, uvědomte si, že nejméně polovina evropských států letos překročí maastrichtské kritérium, zatímco v České republice předpokládáme udržení deficitu v bezpečném polštáři pod těmito limity. A jakmile skončí fáze hospodářského poklesu, začneme směřovat k vyrovnané bilanci. Což je netypická situace. Zatímco sociálně demokratická vláda v období růstu řídila finance směrem k nadměrným schodkům, my je teď, v době krize, udržíme hluboko pod třemi procenty deficitu.

* HN: Kam by se měl český schodek podle vás letos dostat?

Krize jeho výši určitě ovlivní. My jsme měli v roce 2008 deficit 19,4 miliardy korun, v roce 2009 to bude trochu víc. Kdybychom žádná opatření nedělali, tak se dostaneme na stomiliardový schodek. S tím,co plánujeme, to bude nějakých 60 miliard. Což nás nezbavuje povinnosti nerezignovat na střednědobé cíle.

* HN: Co tím konkrétně myslíte?

Hlavní nástroj pro trvalé snížení deficitu jsou strukturální reformy, které souvisí se stárnutím populace. Tedy reformy penzijní a zdravotní. A veřejnost se musí smířit s tím, že to je spojeno s vyšší spoluúčastí na penze i zdravotní péči.

* HN: To je hezký cíl, ale politicky ne zrovna průchodný, ne?

Pokud ty reformy nebudou provedeny včas, dokud to jde sociálně citlivě, tak se později stejně udělají, ale sociálně necitlivě. A čím později se k nim sáhne, tím to bude horší.

* HN: Dobře, ale co letos? Pořád sílí tlaky na to, aby stát podpořil hroutící se ekonomiku. Zásahy jsou náročné na státní výdaje, vy voláte po rozpočtové kázni.

Lze podporovat ekonomiku i bez nároků na rozpočet. Je nutno prostě používat efektivní prostředky. A hlavně se musí uplatňovat plošně, ve prospěch všech. Zuřivě se bráním požadavkům na různé selektivní podpory.

* HN: Nejvíc podnikatelé volají po podpoře exportu, pád zahraničních trhů jim způsobil těžkou ránu. Vidíte tady prostor pro ty – jak říkáte – »efektivní« podpůrné prostředky?

Exportu chceme pomoci hlavně prostřednictvím České exportní banky a pojišťovny EGAP. Posílili jsme úvěrový rámec banky, ta teď má prostor pro projekty za 25 miliard korun. Také jsme zvýšili podíl spoluúčasti státu na pojištění vývozních rizik. Kdyby byla poptávka větší, jsme schopni možnosti těchto institucí ještě posílit. Ale otázka je, přijdou-li podnikatelé s dostatkem projektů, které by se takto mohly financovat. Kromě toho budeme dál posilovat Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a Podpůrný a garanční fond. To vše jde hlavně ve prospěch malých a středních firem.

* HN: Firmy si stěžují, že jim banky zavírají přístup k úvěrům, dokonce i provozním. Může stát i v tom nějak pomoci?

Ano, právě tady dojde k zásadní změně. Kromě podpory investičních úvěrů chceme pomocí státních institucí podpořit i čerpání úvěrů provozních. Protože komerční banky se opravdu chovají přeopatrně a chápu, že tuto pomoc teď podniky potřebují.

Zdroj: 21.1.2009, Hospodářské noviny, autor: Zuzana Kubátová