Digitalizace a elektronizace účetnictví přinese novou kvalitu

Peter Chrenko, náměstek ministra financí, říká:

V průběhu roku 2008 Komora auditorů České republiky intenzivně spolupracovala na přípravě řady novel zákonů o auditu, účetnictví a daních. K některým změnám jsme položili otázky náměstkovi ministra financí Petru Chrenkovi. Rozšířený text rozhovoru je zveřejněn v listopadovém čísle časopisu Auditor, který vydává Komora auditorů ČR.

* V loňském roce vláda rozhodla o zavedení účetnictví státu. Ač to v letošním létě poněkud zapadlo, byl učiněn první legislativní krok, neboť byla schválena novela zákona o účetnictví, kterou se tento významný a náročný proces odstartoval. Proč jste rozhodli zavést účetnictví státu?

Vytvoření účetnictví státu je součástí účetní reformy v oblasti veřejných financí. Stát je jeden obrovský systém a pro jeho fungování je důležité také správné řízení včetně finančního řízení. Na tomto řízení se přímo podílí velké množství institucí a osob. Pro správné řízení je nutné mít správné informace ve správný čas. V podnikatelské sféře zajišťuje tyto informace o ekonomické situaci podniku účetnictví. Tak proč by tomu mělo být v případě státu jinak?

* Čerpali jste inspiraci ze zahraničí nebo vycházíte pouze z vlastních potřeb?

Přechod na akruální účetní systém ve veřejném sektoru, to znamená na systém s vyšší vypovídací schopností, je současný mezinárodní trend. Zhruba patnáct evropských států prohlašuje, že na tento systém přešlo. Pravda je však taková, že většina je teprve na počátku tohoto transformačního procesu. V rámci příprav jsme sice mapovali situaci v okolních zemích, ale samotné řešení jsme museli stejně nalézt vlastní, a to s ohledem na politické, historické a právní předpoklady České republiky.

* Jaký je současný způsob účtování v oblasti veřejných financí a jaké budou klíčové změny proti současnému stavu?

V prvé řadě bude zvýšena vypovídací schopnost účetnictví každé účetní jednotky napojené na státní nebo místní rozpočty. Jedná se hlavně o organizační složky státu, jimi zřizované příspěvkové organizace a všechny municipální účetní jednotky. U většiny těchto účetních jednotek se v současné době účtuje jen o pokladních operacích, to znamená o příjmech a výdajích. Proto zde bude zpřesněno používání účetních metod, abychom se přiblížili stavu u podnikatelů. Tyto »kvalitnější« informace budou účetní jednotky poskytovat do centrálního systému účetních informací státu.

* Bude to znamenat, že stát bude účtovat jako jedna velká firma?

Velké firmy, zejména nadnárodní společnosti, sestavují takzvanou konsolidovanou účetní závěrku. Česká republika bude od roku 2010 sestavovat konsolidované účetní výkazy. Tyto konsolidované účetní výkazy bude vytvářet Ministerstvo financí s využitím již zmíněného centrálního systému účetních informací státu. Informace shromážděné v tomto systému však budou sloužit i pro další účely než jen pro účetnictví. Předpokládá se shromáždění informací pro statistické účely, případně kontrolní účely, a jejich poskytnutí dalším úřadům, například Českému statistickému úřadu nebo Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Zároveň budou sestavovány i účetní výkazy za dílčí konsolidační celky státu, tzn. za jednotlivé správce kapitol státního rozpočtu, obce a kraje.

* Podle schválené novely zákona o účetnictví bude systém účetnictví státu zahrnovat organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Co se změní pro tyto účetní jednotky?

Jak jsem již řekl, bude zpřesněno používání účetních metod a zároveň dojde k digitalizaci a elektronizaci účetnictví. V celém kontextu by mělo dojít ke zrychlení účetních operací a k ušetření času a peněžních prostředků. Zároveň se snažíme potlačit vícekolejnost poskytování údajů do centrálních evidencí. Účetní jednotky totiž vyplňují různé formuláře nejen pro účetní, ale i pro statistické účely. Toto by mělo do budoucna téměř odpadnout.

* Jak se budou účetní výkazy za Českou republiku zveřejňovat?

Zveřejnění bude probíhat na internetových stránkách Ministerstva financí.

* Budou účetní závěrky dílčích konsolidačních celků a účetní závěrka státu auditovány a kým?

V současnosti se nepředpokládá, že by byly závěrky dílčích konsolidačních celků a státu auditovány. Očekává se pouze možnost kontroly těchto výkazů ze strany NKÚ. Nicméně lze předpokládat, že někdy v budoucnu se na všechny tyto závěrky bude vztahovat povinnost auditu.

* Tím se dostáváme k dalšímu okruhu otázek, které se týkají nového zákona o auditorech. Úplně novým prvkem v celém systému je navrhovaná Rada pro veřejný dohled. Mohl byste nám, prosím, přiblížit, jak probíhal proces jejího vymezení v rámci přípravy zákona?

V rámci dosavadního legislativního procesu probíhaly na toto téma rozsáhlé odborné diskuse, především na úrovni legislativních komisí a legislativní rady vlády. Jejich výsledky se samozřejmě promítly do konečné podoby návrhu a zároveň také ovlivnily i délku přípravy nového zákona. Při přípravě návrhu nového zákona o auditorech, a samozřejmě i vymezení systému veřejného dohledu, jsme se snažili co nejméně zasahovat do stávajících fungujících struktur regulace auditorské profese a zároveň do tohoto systému začlenit nový orgán veřejného dohledu. Působnost a odpovědnost tohoto orgánu dohledu jsme se snažili vymezit tak, aby nedocházelo ke zbytečné duplicitě pravomocí a odpovědností vůči Komoře auditorů i ve vztahu k orgánům veřejného dohledu ostatních členských států a rovněž z pozice dohledu České národní banky. Zároveň jsme zohlednili zkušenosti s fungováním systému veřejného dohledu v jiných zemích. V Evropě je běžný dvojstupňový systém regulace auditorské profese, kdy nad samosprávnou organizací, tzn. Komorou auditorů, je nadřazen další subjekt plnící funkci veřejného dohledu. V našem případě je tímto orgánem právě Rada pro veřejný dohled nad auditem.

* Mohl byste alespoň naznačit, jak bude prováděn výběr členů prezidia Rady pro veřejný dohled a jaké předpoklady budou muset kandidáti splňovat?

Pro zajištění činnosti orgánu veřejného dohledu, vzhledem k požadavku na nezávislý a průhledný jmenovací postup při výběru osob zapojených do řízení systému veřejného dohledu, budou do navrhování členů prezidia Rady zapojeny subjekty zastupující odbornou a podnikatelskou veřejnost a další organizace zainteresované na kvalitě účetních závěrek a auditu. Jednotlivé členy Rady pak, po dohodě s ČNB, z navržených osob jmenuje ministr financí. Tímto systémem bude zajištěna objektivita při výběru členů Rady. Systém veřejného dohledu nad auditem musí být nezávislý na auditorské profesi a osoby řídící tento orgán, tj. členové prezidia Rady, respektive jejich většina, musí být osobami mimo profesi. Jednotliví kandidáti budou muset splňovat nejpřísnější požadavky týkající se odbornosti, zkušeností a nezávislosti.

* V čem spatřujete hlavní přínosy návrhu nového zákona na činnost auditorů i na činnost ověřovaných společností?

Cílem nové úpravy je, aby v České republice auditorská profese i nadále přispívala k posilování důvěry investorů a široké veřejnosti k auditovaným finančním výkazům. Toho bude dosaženo zvýšením nároků kladených na auditované subjekty, především subjekty veřejného zájmu, ale také na samotné auditory, u nichž bude kladen ještě větší důraz na nezávislost, objektivitu, odbornost a kvalitu práce odpovídající mezinárodním standardům. Nad fungováním tohoto systému a zajištění skutečné nezávislosti auditorské profese bude bdít právě nově vytvořený orgán dohledu – Rada pro veřejný dohled nad auditem.

Zdroj: 20.11.2008, Hospodářské noviny, Rozhovor připravila Marie Kučerová, členka výboru pro informační politiku Komory auditorů ČR